-123 min.

Rozhovor

Kapela - 123min bezesporu patří mezi talentované objevy posledních let. O tom svědčí i titul české Grammy neboli Cena české hudební asociace. Na jaře příštího roku vyjde nové CD, které kapela právě natáčí.

Sešli jsme se proto s kapelou a popovídali si o připravovaném CD a o kapele vůbec. Hlavní slovo tedy dostává kytarista a zpěvák v jedné osobě, Zdenda Bína.

Kdy a jak vznikla kapela?

Vznikli jsme v roce 1995, kdy jsem kapelu zakládal společně s Dominikem Tůmou. Od začátku jsme měli problémy sehnat dobrého basistu a tak, než aby jsme čekali než někoho seženeme, jsme zkoušeli a hráli dokonce i na koncertech ve dvou. To bylo celkem fajn, alespoň jsme netvrdli ve zkušebně a i přesto hráli. Nakonec do kapely přišel Ivan Kučera z Hradce Králové a toho pak vystřídal Fredrik Janáček, který před tím hrál ve Sluníčku a ve Slunečním orchestru ze kterého teď odchází. V současné době je na postu bubeníka Emil Valach, kterého budou někteří znát z Liquid Harmony.

Pokud se nemýlím, Fredrik pochází odněkud ze Skandinávie ne?

Ano, narodil se ve Švédsku. Jeho otec byl ale Čech. Kdysi tady v Čechách hrál se svojí kapelou ze Švédska a nakonec tu zůstal a přivlastnil si otcovo jméno. Do kapely se dostal tak, že když nás viděl hrát bez basáka si přišel jen tak zajamovat a nakonec jsme si zahráli tak, že slovo dalo slovo a začali spolu hrát.

Koho napadlo dát kapele takové jméno?

To napadlo mě. Vůbec nic to neznamená je to jen taková smyšlenka bláznivá. Pořád jsem chodil s kámošem po ulici a přemýšlel nad názvem až mě napadlo -123 min.

Jak často koncertujete?

No dost, je to šílený, vychází to asi tak patnáct koncertů do měsíce.

Tzn. živíte se pouze hraním nebo máte ještě každý hlavní zaměstnání?

Už skoro tři roky se živíme jen hraním. Koncertů je opravdu dost, hrajeme od Aše až po Bratislavu a v poslední době hodně v Polsku, kde je to fajn. Tady, pokud je muzika trochu provoněla soulem, jazzem nebo funky, to lidi hrozně bere. Je zde hodně dobrých klubů a je to příjemné v Polsku hrát.

Hrajete pouze ve klubech nebo i na velkých akcích?

Hrajeme v podstatě všude, jak v rockových nebo jazzových klubech, tak i v kulturácích nebo na festivalech.

Zmínil jsi Polsko. Když porovnáš kvalitu výbavy muzikantů a zvukařů oproti nám myslíš si, že jsou na tom Poláci lépe, srovnatelně nebo hůře?

Nemůžu říct přesně, protože jsme možná měli štěstí na zvukaře, kteří byli dobře vybaveni, ale myslím si, že jsou tam trochu dál zejména v ozvučení sálů a ve všech věcech okolo hudby například i v pořadatelské službě. Je to asi tím, že v Polsku se dělaly velké koncerty a festivaly už za totality, kdy sem jezdili americké či jiné hvězdy ze světa. Profesionalita a výbava zejména zvukařů je tu znát. I v malém klubu najdeš PA systémy známých výrobců, kdežto u nás se setkáváme se systémy splácanými doma na koleně. Jak říkám, je možné, že jsme měli štěstí na techniku, ale to by jsme to štěstí museli mít už pěkně dlouho.

Když jedete hrát do zahraničí, máte problémy při převozu nástrojů a aparátů přes hranice?

Míváme. Je zvláštní, že v Polsku skoro vůbec. Stačí říct, že jedeme na koncert a že to jsou naše soukromé věci a naopak nám ještě popřejí ať se nám tam hezky hraje. Největší problémy zažíváme se slovenskými celníky. Tam je to neuvěřitelné, už jsme se párkrát setkali s tím, že na nás vyloženě ušili boudu. Museli jsme zaplatit tisíc slovenských korun za nějaký nesmyslný papír, který oni vytvořili a který byl v podstatě na nic. Byla to vlastně forma úplatku. Vím, že s tím má spousta kapel problémy, ale při dnešních honorářích a ceně benzínu není možné si nechat vystavit ATA Carnet, který stojí přes tři tisíce a zlegalizoval by převoz nástrojů do zahraničí.

Za tu dobu, co hrajete, jaké jste měli největší úspěchy?

Vážím si především toho, že bez jakékoli vychytralé reklamy, bez vštěpování do hlavy pomocí médií a bez peněz, které se dnes tak točí kolem hudby, se lidem naše muzika líbila a líbí.

Jak se prakticky neznámá kapela dostane k nominaci na Gramy?

Nevím ani jak jsme se vlastně dostali do nominace. V asociaci sedí spousta lidí z rádií, takže možná někdo z nich nás vybral. Nám asi tři nebo čtyři měsíce před Gramy vyšla deska a náš manager ji poslal do všech rádií, takže ji nejspíš někteří porotci znali.

Věděli jste dopředu, že jste vyhráli?

Ne, pouze nám bylo sděleno, že jsme nominováni a že se musíme dostavit ten a ten den na to oné místo. Do poslední chvíle jsme nevěděli jak se umístíme. Museli jsme pouze přijet dřív na zkoušky, které se dělaly proto, kdyby jsme náhodou vyhráli. Vítězná kapela měla odehrát jednu písničku.

Byl znát nějaký zvýšený zájem o kapelu po Gramy? Chodilo ještě více lidí a přibývaly koncerty?

Jak jsem již řekl, návštěvnost byla i před tím dost slušná. Bylo to v době, kdy nám vyšla deska a byl určitý boom, že i bez Gramy začalo do klubů chodit více lidí. Takže těžko se to odhaduje, ale určitě pár lidí ještě přibylo.

Vím, že teď točíte druhou desku. Kdy vyjde a co nám k ní povíš?

Deska by měla vyjít koncem března u společnosti Intermusic, protože nám tyhle lidi ponechávají naprostou tvůrčí svobodu, což se dneska už moc nevidí.. Točíme ji ve Zlíně ve Studiu V. Setkávali jsme se různě po festivalech s klukama z Buty a Petr Vavřík (basák Buty - pozn. redakce), který mimo jiné v tomto studiu pracuje nám řekl, že by toto studio bylo pro naši muziku zajímavé. Líbilo se nám, že používají přirozenou cestu, lampové předzesilovače a je zde i dobrá akustická místnost.

Jeli jsme tedy do Zlína natočit dvě skladby jako demo a byli jsme ze zvuku dost hotoví. Petr s kolegou odvádějí fakt dobrou práci a je znát, že za pultem v režii sedí člověk který má cit pro hudbu kterou hrajeme.

Řekneš nám něco blíže k nahrávání?

Bohužel, já nejsem zrovna technický typ, vím, že se snaží snímat takovou přirozenou cestou. Točíme to všichni najednou v jedné místnosti a to na rovné korekce. Když si nejsme jisti zvukem, například kytary, řešíme to ne korekcemi, ale výměnou mikrofonu či změnou jeho polohy, popřípadě kombinací různých mikrofonů. Prostě vše se od začátku staví tak, aby už na rovné korekce to hrálo perfektně. Pouze akustické nástroje jako kontrabas nebo španělka se točí samostatně.

Všechny nástroje si nahráváte sami?

Na desce máme i hosty, Kubu Zítka na Fender piano a na perkuse Imrana Musa Zangiho. Pozvat si vokalistky, troje klávesy a tak dále by bylo pěkné, ale jsme trio, takže vše musíme přizpůsobovat naší muzice. Chceme aby deska zůstala prostá.

Prozradíš našim čtenářům jaké nástroje aparáty využíváš?

Já jsem zastáncem jednoduchosti, tzn. kytara - šňůra - aparát. Nikdy jsem si moc nerozuměl s procesory, vždycky jsem měl dojem, že to ubírá něco ve zvukových barvách. Takže už šest let používám stavěnou kytaru od pana Schneidra, který už není bohužel mezi námi. Kytara je úplně famózní, protože on se dostal k nějakému starému dřevu, které se používalo na violoncella a z toho dřeva mi ručně vydlabal jak spodní, tak i vrchní desku. Desky jsou zvlášť dolaďovány, na vrchní je ještě smrk a na spodní fládrovaný javor. Luby a krk je také z javoru, hmatník a struník je z ebenu. Krásná práce, to snad dnes nikdo už tak nedělá. Je to kytara, která ti umožní totálně vyjádřit svojí náladu.

K ní jsem hodně dlouho používal malé kombo Peavey Classic 30 W v tweedové barvě. Kombo si s lubovkou rozumělo, mělo dobrý zvuk a na pódiu se dobře prosazovalo. Pak jsem chtěl ještě Stratocastera jako protiklad ke kulatému zvuku lubovky, prostě takovou drzejší kytaru. Nakonec se mi podařilo sehnat starší G&L. Je to tak dobrá kytara, že když jsem si ji zkoušel, kroutili se mi palce u nohou. Když jsem ji ale zapojil do Peavey, zjistil jsem, že na tuto kytaru to není ono. Zkoušel jsem i aparát od George Dennis, 40 W kombo propojené s externím boxem. Na některé skladby jsme tuto kombinaci při natáčení použili. Ale stejně nejvíc mě teď uspokojuje starý zesilovač Fender Reverb Twin. Až později jsem zjistil, že se tento model jako zesilovač nevyráběl, ale že někdo uřízl spodní box a udělal z komba pouze zesilovač. Nyní tedy používám kombinaci Fendera, kde do každého vstupu mám zapojenou jinou kytaru a nastavené jiné korekce a box George Dennis s dvěma reproduktory Celestion. Ke zkreslení používám starý lampový pream od německé firmy Exef.

Jaké používáš struny?

Na lubovku používám Gibsony .010 nebo .011. Svojí charakteristikou jsou kulatější, což mi na lubovku vyhovuje. Na Stratocastera používám .010, ale zkouším pořád něco jiného. Struny měním tak jednou za dva koncerty, takže hledám struny, které mě i vydrží.

Když jsi popisoval svůj "uřízlý" zesilovač vzpomínám si na kytaru, kterou jsi také upravil design?!

Já jsem dlouho hrál na akustickou kytaru (kapela Od ucha k uchu - pozn. redakce) a když jsem začínal na el. kytaru dostala se mi do rukou kytara Hohner se Steinberger mechanikou a EMG snímači. Zvuk té kytary byl hodně osobitý, nehrála špatně, ale mě se pořád nelíbil ten vzhled, byla spíše do metalu a se mnou vůbec nešla dohromady. A protože to bylo v době, kdy jsem si myslel, že zaleží i na vzhledu kytary, jsem jednoho rána vstal s pilkou na železo a uřízl jsem jí jeden roh. Poněvadž ta kytara byla červená a najednou začalo zářit bílé dřevo, zapatlal jsem to červeným centrofixem, který pak mě neustále asi půl roku barvil trička a kalhoty. Teď už bych na kytarách nic neměnil a hlavně ne barvil centrofixem.

Tak to celkem dobrá story. Popojděme dál, co ty Fredriku, co používáš ke své hře?

Já na koncertech používám čtyřstrunnou basu ve tvaru V od nějakého amerického výrobce, pak bezpražcovou baskytaru Fender Precision Bass a el. kontrabas Van Zalen. Jako předzesilovač používám preamp EBS-1 stejnojmenného výrobce ve spojení s koncovým zesilovačem Cloud 2 x 400 W a boxem 2 x 10". Basu na koncertech snímám linkou z preampu. Tato zvolená kombinace mě vyhovuje, protože box je menších rozměrů a je tudíž ideální pro transport a i přes malé rozměry má díky bassreflexu poměrně dosti silné nízké frekvence. Struny používám .040-.0105 od Fodery a na kontrabas D`Addario.

Co ty Emile?

Bicí mám od Pearl, řadu Session. Průměry 12x10", 13x11", plechový bubínek 14x5,5" a kopák 16x22". Mechanika je taktéž Pearl, pouze pedál k basovému bubnu je Yamaha. Činely mám většinou Paiste a to 19" full ride Signature, 14" hi-hat medium Signature, power crash 16" Signature a druhý crash je 18" Dimension. Pak má ještě splash 8" Sound Formula a 10" splash 2002. Ještě jako efektový používám 8" bell od Istanbul. Blány dávám Remo Ambassador a kopák občas i Emperor. Paličky mám oblíbené Vic Firth 5A nebo 7A a metličky mám od Pro Mark. Ve studiu jsem ale používal i soupravu Pearl Master. Takže v některých věcech je hráno na Session a v jiné na Master.

Takže kluci díky, mnoho dalších úspěchů a za nějaký čas si třeba popovídáme znovu.