Mozek jménem KURZWEIL

Profil
Autor: 

12. února mu bylo právě 60 let. Narodil se v New Yorku rakouským rodičům, kteří těsně před válkou emigrovali do USA. Jeho otec byl hudebník a skladatel, matka výtvarnice. Po otci zdědil vztah k hudbě, už jako malý hrál obstojně na klavír. Vedle toho ještě hltal sci-fi literaturu. Nejvíce ho však ovlivnil strýc, inženýr v Bellových laboratořích, který mu přiblížil úplně nový svět počítačů a programování. V patnácti letech Raymond během prázdninové brigády sestavil program na automatické zpracování statistických dat. Program byl tak užitečný, že ho IBM distribuovala mezi své vývojáře. O rok později na střední škole vymyslel program, který dokázal analyzovat zadané úryvky z děl klasických hudebních skladatelů, aby pak vytvářel své vlastní kompozice v podobných stylech. Výsledky byly tak přesvědčivé, že byl ve svých 17 letech pozván do populární celostátní televizní show, kde přehrál klavírní skladbu, složenou počítačem, který si sám zkonstruoval. V témže roce získal několik národních i mezinárodních ocenění a v Bílém domě mu osobně blahopřál president Lyndon Johnson. Ve svých 20 letech, jako student Massachussetského technologického institutu, založil firmu, která pomáhala budoucím studentům najít nejvhodnější vysokou školu. Počítačový program obsahoval tisíce kritérii pro každou jednotlivou školu, a ta porovnával s požadavky uchazečů. Firma měla takový úspěch, že ji téměř okamžitě mohl prodat za 100 000 dolarů (odpovídá dnešnímu půl miliónu). V roce 1970 vyšel ze školy jako bakalář počítačových věd a literatury.

V roce 1974 zakládá společnost Kurzweil Computer Products a vyvíjí program pro automatické rozpoznávání jakéhokoliv tištěného a psaného písma. Chce vyrábět zařízení, které nevidoucímu automaticky přečte libovolný text. Potřebuje k tomu zatím neexistující plochý CCD scanner, takže si ho vynalezne. A zároveň pracuje i na převodníku text – mluvené slovo a vznikne tak první počítačový syntezátor řeči. Celé čtecí zařízení je dokončeno v roce 1976, za pouhé dva roky. Nese název Kurzweil Reading Machine, zabírá plochu kuchyňského stolu a před zraky užaslé Ameriky přečte slogan populární Today Show Waltera Cronkita: „A takhle to tedy bylo, 13. ledna 1976". Užasne i Stevie Wonder a hned příští den osobním dopisem čtecí stroj objednává. Oba navazují celoživotní přátelský vztah. V roce 1978 Kurzweilova společnost uvádí na trh první komerční program pro optické rozpoznávání písma. Dva roky nato Kurzweil celý svůj podnik prodal koncernu Xerox,s nímž pak až do roku 1995 spolupracoval jako konzultant.

Píše se rok 1982 a Stevie Wonder si Kurzweilovi stěžuje na nevyrovnanou úroveň a nedostatečné schopnosti syntezátorů. Chybí mu nástroj, který by dokázal co nejvěrněji replikovat zvuk reálných akustických nástrojů. Kurzweil na tento podnět reaguje založením nové společnosti Kurzweil Music Systems a už v roce 1983 je na trhu K250 – první samplující workstation. Nástroj má integrovaný sekvencer a multitimbrální architekturu. Muzikanti poprvé dostali možnost využít svůj syntezátor k simulaci celého orchestru. Zvuk byl natolik kvalitní, že ve své době neměl žádné srovnání. Kurzweilova piána, smyčce nebo vokální sbory se okamžitě staly legendou. V pozadí úspěchu stojí specifický přístup k syntéze: Kurzweil mluví o „akustické syntéze". Zatímco všechny ostatní syntezátory svou architekturou kopírují subtraktivní syntézu z analogového období (generátor – filtr – zesilovač), Kurzweil pro úpravu samplovaného zdroje používá modulární procesory s vlastnostmi střiženými na míru podle požadavků konkrétního zvuku. Rázem ho to vyneslo o třídu výš: ostatní nástroje se mu zvukem nemohly ani přiblížit, protože jim chyběly rozhodující technické prostředky.

Na první nástroj navazuje roku 1988 model K1000. Koncepce zůstává stejná, přibývají další samply, zdvojnásobuje se polyfonní kapacita, nově je syntezátor vybaven dvěma efektovými jednotkami. Akustické zvuky zůstávají bez konkurence, syntetické za nimi značně zaostávají. V období největší slávy Kurzweil na počátku 90. let své Music Systems prodal korejskému výrobci klavírů Young Chang. Korejci zachovali název firmy i značku, sám Kurzweil se od svých produktů neodvrací a s firmou v následujích letech úzce spolupracuje.

V K2000, který přichází v roce 1991, Kurzweil svůj unikátní přístup k syntéze organizuje v kompletní systém, poprvé označený zkratkou V.A.S.T. (Variable Architecture Synthesis Technology). Jejím základem jsou předdefinované skupiny propojených modulárních procesorů nejrůznějších vlastností, kterým Kurzweil říká algoritmus. Každý z algoritmů má své specifické vlastnosti, které nejlépe vyhovují určitému typu zvuku. V.A.S.T. jako jediný systém umožňuje využívat všechny nejznámější typy syntézy: subtraktivní, aditivní, wavetable, FM. Zdrojem zvuku jsou samply i „analogové" a spektrální vlnové průběhy. Vedle „akustických" zvuků dovede V.A.S.T. vytvářet také neslýchaně barevné syntetické zvuky včetně mimořádně přesvědčivé simulace analogů.

Souběžně s Kurzweil Music Systems funguje další podnikatelský projekt: Kurzweil Applied Intelligence (KAI). Ten se zabývá komerčním využitím počítačového rozpoznávání řeči. V roce 1987 vyšel na trh první univerzální program s velikým slovníkem, který uživateli dovolil místo psaní na klávesnici diktovat do počítače přes mikrofon. Vzápětí na to vzniká spojením rozpoznávání řeči a medicínského expertního systému Kurzweil VoiceMed, umožňující prostřednictvím diktátu zapisovat lékařské zprávy. Dnes se jako Clinical Reporter vyrábí ve firmě ScanSoft, což je přejmenovaná KAI. Raymond také založil podpůrný fond pro rozvoj budoucích technologií, soustřeďuje se na vývoj a perspektivy umělé inteligence, provozuje vlastní diskusní webové stránky, zabývá se kybernetickým uměním. Obdržel nespočet cen v mnoha oborech, má čtrnáct čestných doktorátů na významných univerzitách, vyznamenali ho prezidenti Reagan i Clinton.

Je předním odborníkem a vědeckým poradcem Pentagonu v oboru nanotechnologií. V osledních letech napsal několik futurologických bestsellerů, v nichž s pomocí interdisciplinárních vědeckých úvah přehodnocuje slavné teorie Alvina Tofflera z počátku osmdesátých let. Ve své nejslavnější knize Singularita je blízko (2006, česky vyjde 2009) rozvíjí exaktně podporovanou teorii, že kolem poloviny tohoto století dojde ke dvěma zásadním a nezvratným změnám v historii lidstva: kapacita umělé inteligence převýší schopnosti lidského mozku a zároveň také člověk překročí své biologické hranice (údržba těla pomocí nanorobotů, hybridní implantáty atd.). S jeho vizemi se ztotožňují i osobnosti typu Stevena Hawkinse a Billa Gatese.Kdo dočetl až sem, tak už chápe, že Kurzweil zkrátka MUSEL sestrojit nástroj, který je jiný než všechny ostatní.

Roku 1996 se objevila verze K2500, která obsahuje zatím nejrozsáhlejší podobu V.A.S.T. syntézy. Polyfonie se zvýšila na 48 hlasů, počet DSP modulů překročil 60, sekvencer má 32 stop, přibyl vynikající arpeggiator. Kurzweil vždycky usiloval o co největší možnosti modulací v reálném čase. K2500 vybavil originálním páskovým kontrolérem, který se o dvacet let dříve poprvé objevil na Moogově neúspěšném Polymoogu. Kurzweil ho však několikanásobně prodloužil a přiřadil mu značný počet unikátních funkcí. A pod kolečka pro modulaci a pitch bend umístil ještě jeden menší. Čtyři stereo sběrnice s KDFX multiefekty v kvalitě špičkových rackových procesorů. Operační systém uložený ve Flash ROM je možné upgradovat z disket. Pozoruhodné jsou možnosti dalšího rozšiřování nástroje: ROM karty, paměťové bloky, digitální výstupy (AES/EBU nebo S/PDIF), osmikanálové optické rozhraní pro ADAT a Tascam. Je možné připojit externí harddisk – pro komunikaci s externími médii Kurzweil zvolil tehdy nejvýkonnější rozhraní SCSI. Syntezátor nebyl levný: v dobách, kdy průměrná cena špičkového nástroje byla cca dva tisíce dolarů, začínal K2500 na dvou a půl a podle vybavení mohl stát až sedm tisíc. V ceně byla nejen unikátní koncepce, ale také nejvýkonnější dostupná výpočetní technika, protože Kurzweilův přístup vyžadoval neporovnatelně vyšší výkony řídícího počítače. A zatímco ostatní firmy se snažily své ceny ještě stlačovat, Kurzweil neměl, co by zlevnil.I o tři roky mladší K2600 zůstal nejdražším syntezátorem na trhu. Mezi muzikanty měl tak vysoký kredit, že ho můžete slyšet snad z každého druhého cédéčka. Za mistrovské dílo je považován K2500 AES (Audio Elite System): nadupaný všemi rozšířeními až na maximum, bočnice ze vzácného dřeva, plechový kryt v elegantním šedobílém odstínu. Byl označen za nejlepší syntezátor „všech dob" a ještě dnes je možná i nejkrásnější. S modelem K2600 se vývoj Kurzweilova syntezátoru téměř zastavil (přišla ještě jenom mírně zjednodušená varianta K2661). Přesto však nástroj dodnes stojí na kvalitativní špičce a bez ohledu na vysokou cenu se dál prodává, což jenom znovu svědčí o jeho vyjímečném charakteru. Zároveň však Young Chang otevřel nové řady presetových syntezátorů, především SP (Stage Piano) a PC (Performance Controller). Tyto nástroje jsou ve srovnání s K2600 poměrně jednoduché, liší se především počtem zvuků a efektů, řada PC navíc zdůrazňuje master keyboard funkce. Nástroje se velmi dobře prodávaly především proto, že firma neslevovala na pověstných zvukových kvalitách: i ony totiž využívají V.A.S.T. architekturu. Přenášejí ovšem nejlepší kurzweilovské zvuky do dostupnější cenové kategorie a oslovují hudebníky všech žánrů. Až do nejnižších cenových hladin pronikly zvukové moduly Micro Piano, ME-1 (Micro Ensemble) a jeho klávesová verze KME-61. Zatímco ME-1 je víceméně standardní GM modul, Micro Piano obsahovalo výběr z těch nejlepších klavírních zvuků, jimiž se mohl chlubit právě jen Kurzweil.

Multiefekt KDFX dostal rackovou podobu v osmikanálovém procesoru KSP-8, výběr kurzweilovské kvality za dostupnější cenu přinesly dva multiprocesory Rumour a Mangler. Young Chang samozřejmě využil své padesátileté tradice ve výrobě klavírů a pianin a přenesl do dřeva i Kurzweilovu elektroniku. Digitální pianina i křídla se vyrábějí pod značkou MARK. Všechna jsou vybavena plnohodnotným sekvencerem (8 nebo 16 stop), obsahují 89 nebo 300 zvuků a 64 doprovodných rytmických patternů. Jednodušší a výrazně levnější RE-220 a RE-110 nabízejí jen 37 nebo 10 zvuků, ale s ohledem na nízkou cenu překvapí nekompromisní zvuková kvalita.

Stagnace firmy zřejmě souvisí s přesunem Kurzweilova zájmu na futurologické teorie: spadá právě do let, v nichž vycházejí Kurzweilovy slavné bestsellery. Firma si sice udržuje svůj segment trhu, ale začíná být zřejmé, že přešlapuje na místě. Největší konkurenti se zatím derou kupředu: Yamaha, Roland i Korg přicházejí s excelentními workstations a relativně nízkými cenami. Kurzweil po roce 2000 už není jediný, kdo vytváří zvuk prostřednictvím DSP modulů: existuje řada softwarových nástrojů s obdobným přístupem, stejným směrem jde také Clavia Access a dokonce i Roland (V-Synth). Vesměs jde ovšem o virtuální simulace analogových syntezátorů, jedině Clavia si pohrává s reálnými samply, a není v tom o nic méně úspěšná než Kurzweil. Young Chang musí čelit tlaku množících se rychle rostoucích a dravých čínských firem. A Kurzweil ztrácí body. Paradoxní je, že jeho konkurenti profitují z mohutného růstu výpočetní i paměťové kapacity, který je pro Kurzweila podstatně významnější.Asijská finanční krize kolem roku 2000 zasáhne i Young Chang. Firma z ní vychází jako majetek věřitelských bank. Za slábnoucí Young Chang se v roce 2006 postaví mamutí koncern Hyundai a firmu s 2000 zaměstnanci kupuje za 74 miliónů dolarů. Hyundai Development (vedle Hyundai Motors nejvýznamnější součást impéria). Firemní značky a název zůstávají, mění se však vedení a do čela přichází Byung Jae Park. V roce 1967 byl jedním z prvních deseti zaměstnanců téměř manufakturní Hyundai Motor Company. Do penze odcházel jako viceprezident mamutího Hyundai Motors. Jeho krédo a mantra: „Nepřetržitě všechno zdokonaluj nebo umři!"V den nástupu poslal všem zaměstnancům Young Chang přípis s výzvou: „Ode dneška musíme změnit všechno, co děláme. Budoucnost má jenom společnost, která vyrábí nejkvalitnější produkty. Ostatní zmizí z trhu." – A vzápětí nechal zrekonstruovat všechny kantýny, toalety a prostory pro oddech zaměstnanců. Jednotlivě probírá všechny dodavatele a podmiňuje další spolupráci zárukou nejvyšší kvality. Dlouho po půlnoci dohlíží venku v mrazivém počasí na skupinu montérů, aby včas dokončili důležitou rekonstrukci. „Šéf musí být všude", říká. Ray Kurzweil se do „své" firmy vrací na místo šéfa vývojové strategie. Pod jeho vedením se rychle dokončuje neobyčejně výkonný mikroprocesor, který se má stát základem nových výrobků. Na novém čipu je více než 5000 DSP procesorů a Kurzweil tak disponuje kapacitou, kterou v současnosti nikdo z jeho konkurentů nemá. Prvním z nových nástrojů je SP2X. Stage piáno má 64 zvuků, 64 rytmických patternů a 64hlasou polyfonii. Kvalita zvuku i efektového procesoru překonává K2600, cena je nekurzweilovsky nízká, továrna nestačí vyrábět. V dlouho očekávaném PC3X jsou nové čipy dva, což zvyšuje polyfonii na plných 128 hlasů. Nástroj má vlastnosti workstation, obsahuje sekvencer s neomezeným počtem stop, 16 samostatných arpeggiatorů, 12 multiefektových procesorů na samostatných stereo sběrnicích, integrovaný je i virtuální analog a varhanní režim s modelovaným generátorem. Více než 850 zvuků, digitální výstup, USB, Flash card, ROM expanze. V zásadě se PC3 jen velmi málo odlišuje od K2600, v některých parametrech jej dokonce předčí, a cena je zhruba poloviční. O to zajímavější bude nová verze vlajkového syntezátoru, ohlášená na rok 2009 – zatím je o ní známo jen to, že bude využívat hned čtyři nové superčipy. Na novou technologii přecházejí i digitální pianina a klavíry: Mark Two zhruba odpovídá SP2X, Mark One má 32 a Mark 3 pak 256 zvuků. Hyundai nezastírá svůj plán vyrábět nejlepší a nejprodávanější syntezátory na světě. Takové plány může mít samozřejmě kdokoliv. Ale málokdo má k jejich naplnění takové předpoklady jako Kurzweil. Uvidíme!

P.S.: Ani pro nanotechnologie neopustil Kurzweil svůj slavný čtecí stroj - v letošním roce uvádí na trh jeho nejnovější verzi: vejde se do dlaně, místo scanneru má oko kamery a při pohybu nad libovolným textem jej okamžitě přečte do sluchátek. A kdybyste snad potřebovali telefon, do kterého budete mluvit česky a na druhém konci místo toho uslyší okamžitý anglický překlad, počkejte si ještě pár let, to už prý bude běžný. Slíbil nám to Ray Kurzweil…