Navar

Profil z volného cyklu „Malá domů“
Autor: 

Jednoho pošmourného říjnového sobotního večera jsem zareagoval na pozvání dlouholetého kamaráda, kytaristy Honzy Moravce (ex-Stresor), a po dlouhé době jsem navštívil pardubický hudební svatostánek Žlutý pes na Cihelně. Avizovanou hvězdou večera byl pražský Debustrol. Inu, proč ne, řekl jsem si, tyhle „patologické chlíváky" jsem už pěknou řádku let neslyšel. Kromě precizně naservírovaného hodinového závěrečného setu Mr. Colinse a spol. mě však v rámci „místních předskokanů" velmi překvapilo mladé seskupení s názvem NAVAR prezentující muziku na pomezí stylu klasického hard’n‘heavy a speed metalu.

Vyznavači slavné minulosti

Vzhledem k tomu, že se (nejen) poslední dobou zabývám heavy, speed a power metalem (a to nejen pro potřeby tohoto časopisu), kam se s přehledem dá „zaškatulkovat" současná tvorba NAVARu, rozhodl jsem se pro sepsání krátkého informativního pojednání právě o této kapele. Co na tom, že se jedná o regionální a navíc amatérské seskupení. Vždyť každá dnes trochu známější kapela začínala až na pár možných výjimek podobně. Důležitým krokem bylo získat nutné informace a k tomu bylo třeba kontaktovat členy kapely. To se mi bez větších problémů podařilo a já postupem času a s přibývajícími informacemi začal zjišťovat, že tato hudební „smečka" má nějaký ten zářez již za sebou. Pojďme se tedy společně podívat tomuhle zajímavému seskupení trochu na zoubek!

Historie

Počátky pardubické skupiny NAVAR je možné položit již do první poloviny roku 1999. V té době přichází mladý kytarista a zpěvák Jiří Rain s nápadem založit si vlastní kapelu. Postupně se mu daří sehnat potřebné spoluhráče. Repertoár tvoří jak bigbeatové klasiky 60. a 70. let, tak i vlastní skladby. Jak u začínajících kapel bývá zvykem, spoluhráči muzikanti přicházejí a zase odcházejí. Než se vykrystalizuje jádro dobře šlapající kapely, chvíli to trvá. Každopádně jednu změnu je třeba jmenovitě uvést. V prosinci přichází klávesista Jakub Komárek. Kapela v té době funguje ještě pod názvem CALYPSO. Přicházejí první koncertní zkušenosti, ale i další personální změny. V roce 2000 do kapely přichází kytarista a zpěvák Julián Záhorovský (odkud ho jenom známe???) Název seskupení se mění nejprve na FACES a v dubnu 2001 pak konečně na NAVAR. Hudební projev se přitvrzuje, kapela natáčí dvě demo alba s česky i anglicky zpívanými skladbami, včetně singlu pro sampler kulturního sdružení PACH. V prosinci 2003 však dochází k definitivnímu rozkolu v otázkách stylu a budoucího směřování kapely, který vyúsťuje jak jinak než personálními změnami. Kapelu přichází posílit baskytarista a zpěvák Jan Bartoš, na postu druhého sólového kytaristy se objevuje Ondřej Pecina a za bicí usedá Radek Rain, kterému v té době bylo pouhých 13 let!!! Tato silná aktuální sestava se poměrně rychle sehrává a od počátku roku 2004 výrazně koncertuje v Pardubicích a blízkém okolí. Nejčastějšími destinacemi jsou zejména známé pardubické kluby Ponorka a Žlutý pes.

Současnost a výhledy do budoucna.

V současné době hraje kapela v tomto složení:

  • Jiří Rain: kytara, zpěv
  • Jan Bartoš: baskytara, doprovodný zpěv
  • Ondřej Pecina: kytara, doprovodný zpěv
  • Jakub Komárek: klávesy
  • Radek Rain: bicí

I přesto, že se sama kapela považuje za pardubickou, pochází přitom z Pardubic pouze ze čtyř pětin (vzhledem k počtu členů). Tím „nepardubickým" členem je nadějný kytarista Ondřej Pecina, jehož domovem je obec Rabštejnská Lhota u Chrudimi. Současná tvorba kapely na pomezí hard’n‘heavy a melodického speed metalu je poněkud odlišná od původní tvorby, která se pohybovala přibližně ve vodách tvrdšího kytarového rocku. To, že kapela vývojem postupně měnila styl a nezůstala přešlapovat na místě, je velmi pozitivním faktorem. Jediným, kdo stál u raných počátků kapely, je současný zpěvák, kytarista a autor většiny textů, frontman Jirka Rain. Na otázku, jak vidí blízkou budoucnost NAVARu, odpověděl velmi jasně: „Příští rok bychom chtěli konečně natočit nové regulérní album. Mělo by se jednat o ryze metalovou a přitom zároveň melodickou záležitost samozřejmě s českými texty. Plánované album ponese výmluvný název „1621". Materiál už je hotový a textově pojednává především o české historii".

Problémem pro NAVAR zůstává, stejně jako u většiny podobných neprofesionálních souborů, financování kvalitnějšího nahrávacího studia. Pokud se kapele nepodaří sehnat sponzora, který by se z větší části podílel na financování nahrávky v některém ze zavedenějších regionálních nahrávacích studií, volba s největší pravděpodobností padne na „osvědčené" pardubické Dark studio Víti Mazánka, kde už jsou „Navaři" téměř jako doma.

Recenze oficiální demonahrávky

Kapela vydala na podzim letošního roku třípísňové oficiální demo (EP) s názvem „Proti všem". Ti z vás, kteří se trochu vyznají v české historii, evidentně vědí, že se hoši z NAVARu nechali inspirovat názvem Jiráskovy slavné husitské trilogie. Ovlivnění událostmi našich i světových dějin je cítit v prvé řadě z kvalitních českých textů, jejichž autorem (jak již bylo výše uvedeno) je Jirka Rain, mimochodem student historie.

Ale teď již konečně přikročme k hodnocení jednotlivých skladeb nahrávky. Úvod rozjíždí tajemná a pomalu gradující klávesovou předehra, do které náhle vstoupí úderně hymnická titulní skladba Proti všem. Její síla tkví především ve snadno zapamatovatelném refrénu, jenž je po textové stránce vyvrcholením vzdoru a protestu proti veškerému bezpráví, jaké bylo kdy na českém národě napácháno! Ano, v podobném zdravě vlasteneckém duchu se nese i následující „speedovina" Po Mnichově. Vše odstartuje jednoduchý kytarový motiv (jenž mimochodem jako by vypadl z dílny IRON MAIDEN), který se stává nosnou linií celé skladby. Svižně šlapající rytmika a klávesové plochy pestře podbarvující zmiňovaný motiv jsou dalším neklamným poznávacím znamením tohoto songu. Zajímavé místo je možné nalézt po výrazném refrénu, kde následuje zbreakovaný thrashový riffing doplněný zkresleným vokálem. Vše rozplétá opět hlavní motiv, na nějž se již v centrální části netypicky nabalují jednotlivá poměrně pestrá kytarová sóla, která se po odeznění nenápadně navrátí zpět k hlavnímu motivu, po němž následuje druhá sloka. Na první pohled jednoduchá skladba je na ten druhý kapánek složitější. Lahůdku pro náročnější posluchače však v sobě přináší až třetí kompozice Trója. Zahájení v podobě prostorově se přibližujícího blacko-thrashového běsnění se po pár taktech mění v poměrně poklidnou melodií prodchnutou epickou záležitost pojednávající o zkáze bájného starověkého města. Tato změna je pouze zdánlivá, riffing se opakuje a střídá poklidné slokové party. Po třetím „hoblajzu" se skladba ve vazbě na text enormně zklidňuje v téměř akustickou vsuvku. Tu násilně přetrhává rytmus na bicí evokující válečný pochod a prolínající se s táhlým kytarovým motivem. Pak již následuje gradující finále s vysoce emotivním refrénem a čitelnou účastí všech nástrojů.

Všechny česky psané texty uvedené v profesionálně zpracovaném bookletu se vyznačují vyšší kvalitou odpovídající produkovanému hudebnímu stylu.

Demo bylo natočeno v průběhu června až srpna 2004 v Dark Studiu Víti Mazánka. Překvapivě dlouhá doba nahrávaní „pouhých" tří písní byla dána do jisté míry tím, že bylo možné natáčet vždy jenom několik hodin za týden. Tento přístup šlo aplikovat jenom díky známosti s majitelem studia.

Nahrávka není po zvukové stránce na příliš vysoké úrovni, což je dáno zejména možnostmi malého soukromého studia a samozřejmě finančními možnostmi kapely. Přesto při důkladném několikerém poslechu (a při troše štěstí – trocha ironie, sorry) jste schopni jednotlivé nástroje rozeznat. Pozitivním faktem zcela určitě je, že částka za pořízení nahrávky nebyla nikterak vysoká. Přesto je toto třípísňové EP podle slov členů výrazně kvalitnější než všechny předchozí počiny sestavy „starého" NAVARu.

Živá vystoupení

Kapela se na podzim roku 2004 prezentovala několika vystoupeními zejména ve výše uvedených pardubických hudebních klubech. Osobně jsem měl možnost slyšet skupinu na třech vystoupeních, která se od sebe až na několik detailů ani příliš nelišila.

První z nich (již zmiňovaný výše) se konal 25. září v klubu Žlutý pes. Kapela předvedla opravdu skvělý výkon plný muzikantského nadšení. V téměř hodinovém setu předvedla to nejlepší ze své současné tvorby. Zazněly jak „divoké vypalovačky" Blaník, Tulák a Po Mnichově, tak i propracovanější kompozice typu Trója nebo 1621. Celkový dojem z výkonu kapely byl pro mne více než pozitivní, pravděpodobně kvůli tomu, že jsem NAVAR slyšel poprvé a nemohl se tak soustředit na detaily. Atmosféra na tomto koncertě byla naprosto úžasná. Téměř nadupaný sál lidí, kteří ačkoliv čekali na hlavní hvězdu večera, DEBUSTROL, odměnili mladé „předskokany" zaslouženým potleskem.

Další vystoupení se konalo 2. října v klubu Ponorka v rámci festivalu METALMANIA. Mínusem vystoupení bylo to, že se celé akce účastnilo snad více muzikantů z kapel než regulérních návštěvníků. Škoda. Přesto NAVAR odvedl dobrou práci. Pro úplnost dodávám, že hlavním tahounem večera byl FLASHBACK, zlínský revival populárních zaniklých ACCEPT. V roli „předskokanů" se kromě NAVARu ocitli jak regionální bandy jako např. PROMILE, METAL JAN, RAIN atd., tak i známější a výborně hrající „mimoregionální" KRLEŠ.

Tím třetím podzimním vystoupením byla akce 30. října v pardubickém klubu Atomik. I přes nižší účast ze strany návštěvníků podala kapela excelentní a živelnou energií nabitý výkon, přičemž až na drobné nedorozumění zvukaře s klávesistou nešlo najít na pečlivě zahraném setu výraznější technickou chybičku. V rámci show nebylo zapomenuto ani na světelné efekty v kombinaci s umělou mlhou. Playlist se stejně jako u předchozí akce příliš nelišil od té u Žlutého psa.

V současné době kapela naživo prezentuje 16 písní, z nichž pouze čtyři lze označit za starší tvorbu. Jsou to v prvé řadě dnes již nesmrtelní Křižáci, dále Ztracenej syn, Smutná královna a Sen. Mezi nejnovější skladby patří romantická balada Tak hádej nebo kvapík Je nevinnej.

Závěrem

Co říci na závěr? Je vysoce pozitivní, že v současné době tolik přeplácané všemi možnými i nemožnými hudebními směry existuje parta mladých kluků, kteří nejen, že v této těžké době nesou prapor ryzího heavy metalu, ale kteří mají snahu se také v rámci možností tohoto stylu dále vyvíjet. Každopádně výše „komentované" demo zřetelně naznačuje vzrůstající potenciál skupiny a bylo by opravdu škoda, kdyby se slibný vývoj této dobře „nastartované" pardubické „smečky" zastavil. Co je na NAVARu obdivuhodného, je nefalšované nadšení a entuziasmus, kterým tito mladí muzikanti zejména na svých vystoupeních rozhodně nešetří. Kterákoliv profesionální kapela jim takový přístup k muzice může jenom tiše závidět!

Další informace a bližší detaily o této bezesporu zajímavé bandě máte možnost získat na domovské stránce [www.navar.wz.cz].

Pozn. autora: Veškeré fotografie a logo použité v tomto článku byly poskytnuty s laskavým svolením kapely NAVAR.