V hale Los Angeleského nádraží v Kalifornii se uskutečnila další z mimořádně zdařilých a inovativních hudebních akcí firmy Sennheiser. Tentokrát šlo o první živé představení opery na světě využívající bezdrátová sluchátka. Nádražní haly největšího nádraží západu Spojených států Amerických naplněné lidmi s bezdrátovými sluchátky na hlavách svědčily o velkém zájmu posluchačů. Kromě pěvců a hudebníků měly hlavní roli v této akci bezdrátová sluchátka Sennheiser RS 120 II a digitální mikrofonní systém Digital 9000. Mikrofonní systém dodával nekomprimovaný zvuk, prostý všech zkreslujících zvukových artefaktů a na opačném konci audio-řetězce pak kvalitní bezdrátová sluchátka Sennheiser byla bez problémů schopna tuto špičkovou zvukovou kvalitu zprostředkovat svým posluchačům.
Opera Invisible Cities byla napsána panem Christopherem Cerrone na motivy novely z roku 1972 a poprvé předvedena letos v rámci unikátního nádražního bezdrátového experimentu. Libreto opery umožňuje nejen prezentaci více hlasů demonstrující zvukovou kvalitu komponentů Sennheiser, ale i postupné využití celého rozsáhlého prostoru nádražních hal, kde právě bezdrátová sluchátka a mikrofonní technika najde maximálně efektní využití. Toto hudební ztvárnění postupně snímané objevné cesty Marca Pola a jeho historicky ověřené hledání císaře Kublai Chána bylo ozvučené živou produkcí jedenáctičlenného orchestru, jehož zvuk snímala pečlivě zvolená sestava mikrofonů Sennheiser a Neumann. Díky profesionální ale i spotřební bezdrátové elektronice firmy Sennheiser nebyli ani, umělci ani, diváci omezováni v pohybu prostorem, jak je při klasických představeních v divadlech standardem. Formální oddělení jeviště a hlediště odpadlo a účastníci tak mohli vychutnávat krásu operního představení v mnoha nezvyklých pohledech a lákavých perspektivách. Diváci se mohli volně pohybovat prostorem, sledovat umělce z různých úhlů a vzdáleností a přitom stále měli možnost poslouchat audiofilně dokonalý, stereofonní zvuk v neovlivněné kvalitě. Tři základní technické zóny byly saturovány technikou Sennheiser: kromě wireless odposlechů to byly mikrofony a sluchátka v kabelové i bezdrátové variantě.
Zpěváci byli vybaveni bezdrátovými mikrofony a zpětným odposlechem IEM, kde poslouchali zpěv svých kolegů a současně i zvuk orchestru. Každý nástroj orchestru byl snímán kabelovými mikrofony Sennheiser i Neumann, profesionálně smíchán, doplněn o zpěv a vysílán do sluchátek jak zpěvákům, tak posluchačům v nádražní hale.
Z technického pohledu byl hlavní hvězdou představení Invisible Cities bezdrátový mikrofonní systém Sennheiser Digital 9000. Profesionální systém, který ve vysokém datovém toku přenáší osm kanálů nekomprimovaného signálu bez jakýchkoli rušivých zvuků a současně ve špičkové zvukové kvalitě, schopné přesně reprodukovat i ty nejjemnější hlasové čí hudební zvukové nuance. Komponenty využívané při přenosu operního díla zahrnovaly digitální přijímače Sennheiser EM 9046, přenosné vysílače SK 9000 a miniaturní „neviditelné“ mikrofony MKE 1.
„Digital 9000 byl pro zpěváky zcela přirozená, první a jednoznačná volba,“ vysvětloval Dave Missall, National Market Development, Professional Systems, Sennheiser USA. „Vzhledem k přenosu v kvalitě 24-bit/96 kHz s bezprecedentní šířkou dynamického rozsahu a díky neexistujícímu šumovému prahu, se systém Digital 9000 v tomto hudebním experimentu mimořádně osvědčil. Je třeba také zdůraznit, že systém velmi snadno nacházel využitelné frekvence i uprostřed centra Los Angeles, které je extrémně přeplněno obsazenými RF frekvencemi. Vzhledem k tomu, že přijímače Digital 9000 mají mimořádně vysokou frekvenční linearitu a nulové intermodulační zkreslení byla tato živě snímaná hudební akce reprodukována ve vynikající audiofilní kvalitě zvuku. Praktickou výhodou je fakt, že využívané frekvence mohou být zvoleny zcela bez problémů v minimálním odstupu, což činí systém mimořádně snadno využitelným.“
Paralelně s digitálním systémem Digital 9000 byl využíván i Sennheiser 2000 IEM systém pro in-ear monitoring, který každému zpěváku i tanečníku umožňuje reagovat na hudbu i ve velmi vzdálených, stavebně roz-manitých prostorech nádraží Union Station. Přijímače EK 2000 IEM, in-ear sluchátka IE 8 a dvojitý vysílač SR 2050 byly vzájemně propojeny vysoce účinným anténním systémem. Ve čtyřech samostatných zónách jsou schopny RF frekvencemi zásobit jak účinkující, tak i diváky s bezdrátovými sluchátky na hlavách. Vzhledem k rozsáhlému a stavebně nezvykle složitému prostoru nádražních hal byly využívány směrové pasivní antény Sennheiser A 2003-UHF, které byly doplněny všesměrovými A 5000-CP. Tato kombinace antén efektivně minimalizuje jak ztráty, tak možnost negativnmích efektů vícenásobného šíření elektromagnetických vln v omezeném prostoru.
Vybrané zdroje signálu
Pro snímání zvuku nástrojů jedenáctičlenného orchestru byla využita vybraná kolekce mikrofonů Sennheiser a Neumann. Například mikrofony řady evolution snímaly tóny dechových kovových nástrojů a bicích, ale jsou také, při vhodném umístění, ideální pro perfektní zaznamenání prostoru celého orchestru. Pro dřevěné dechové nástroje a strunné nástroje, včetně harfy, byly určeny speciální kondenzátorové mikrofony s malou membránou Neumann KM 184. Naopak k pořízení plnofrekvenčního zvuku klavíru, tedy nástroje s mimořádně širokým frekvenčním rozsahem a dynamikou, byly vybrány dva kondenzátorové mikrofony Neumann U87 s velkou membránou.
Na opačné straně signálového řetězce bylo možné napočítat čtyři stovky bezdrátově připojených sluchátek z kategorie spotřební elektroniky. Sennheiser RS 120 II jsou schopny posluchačům zprostředkovat mimořádnou kvalitu zvuku snímanou profesionální technikou Sennheiser a Neumann. Každý dokonalý zvuk nástroje orchestru a operních zpěváků byl zprostředkováván komfortními otevřenými sluchátky s implementovaným ovladači hlasitosti, laděním a zapínáním. Vzhledem k unikátní kombinaci komfortně pohodlného nošení, uživatelské vstřícnosti a především excelentní zvukové kvalitě byla bezdrátová sluchátka Sennheiser RS 120 II ideální volbou pro širokou škálu návštěvníků nádražního operního před-stavení. Tento způsob poslechu ocenili jak znalci operního zvuku, tak i hudební laici; posluchači s fundovaným přístupem k audiofilní technice, ale i návštěvníci, kteří bezdrátová sluchátka nikdy neměli možnost poslouchat.
Ohlas akce Invisible Cities proběhl jak mezinárodním, tak i Los Angeleským tiskem, ale především byl prakticky prokázán tím, že shodné představení opery bude v roce 2014 opakováno ve francouzském Bordeaux a dalších městech.
