Akai Deca Buddy HV10

Kámoš ze sboru
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
14 120,00 Kč

V říjnovém čísle roku 2002 byl panem Binderem testován inteligentní vokální harmonizer Duo Buddy od firmy AKAI. Jednalo se zařízení generující druhé hlasy a bylo určeno především pro živá vystoupení. Když jsem tuto recenzi četl, netušil jsem, že budu mít možnost zanedlouho testovat jeho (dle mého názoru) staršího (tedy pokud jde o vyspělost) a chytřejšího bratra v rackové verzi - AKAI DECA BUDDY HV 10.

Přístroj po vybalení z krabice...

Jedná se o standartní rackový modul o výšce 1 HU. Díky této konstrukci disponuje klasickými úchyty pro přišroubování do rackové skříně. Je vyroben z masivního ohýbaného plechu. Spodní strana i přes předpokládanou instalaci do skříně obsahuje ploché protiskluzové gumové podložky. Tyto oceníte, pokud přístroj potřebujete položit na nějakou plochou desku stolu, či jiného přístroje. Hloubka je 17,5 cm, takže vám „racka" nepřevrátí jako kupříkladu některé elektronkové předzesilovače. Pro napájení harmonizéru slouží externí síťový adaptér běžného příkonu.

Přední panel

Na předním červeno-šedivém panelu najde uživatel zapuštěný síťový vypínač, dvouřádkový podsvícený display, šestici malých tlačítek sloužících k editaci parametrů a přepínání mezi bankami. Pro lepší orientaci v přítmí nad každým tlačítkem svítí LED dioda. Dále pak následuje otočný krokový přepínač určený k pohybu mezi jednotlivými zvukovými bankami, či parametry editovaného programu. Dalším v řadě je tlačítko „bypas" vyřazující efekt z činnosti. Nakonec následují dva otočné potenciometry - jeden pro úroveň výstupního signálu a druhý pro nastavení intenzity vstupního signálu. Mezi nimi je třísegmentová stupnice úrovně z různobarevných LEDek.

Zadní panel

Zadní panel disponuje jedním symetrickým mikrofonním vstupem a symetrickým mikrofonním výstupem. K dispozici je dále linkový jackový vstup a dva stereofonní linkové jackové výstupy L mono/R. Následují pak dvě nezbytné MIDI zdířky IN/OUT-THRU.

Přístroj je možno též pro větší pódiovou flexibilitu ovládat pomocí tří footsvitchů. Samozřejmostí je zdířka pro napájení ze sítě.

Co vlastně DECA BUDDY umí a jak ho zkrotit?

Postavíte se k mikrofonu a směle do něho zapějete nějakou melodii. Za vámi se náhle ozve desetičlenný černošský sbor (tedy pokud jste sám černoch) Reaguje na vaši dynamiku, váš sólový hlas oplétá od jednoduchých kvintakordů až po složité nónové a undecimové akordy a to přesně dle vašich představ (a zkušeností). Pokud je dobře naprogramován, umí na každém tónů všech možných stupnic vytvořit právě ten správný akord, který tam podle učebnic klasicko-romantické harmonie má zrovna být (studenti a absolventi konzervatoří vědí o čem je řeč). Nebo třeba umí vytvořit mohutné unisono složené z deseti hlasů - proto se také jmenuje „DECA" – deset. BUDDY - což znamená „kámoš" však se mnou hned nebyl. Trochu se vzpěčoval, když jsem ho chtěl prokouknout...

Zapojil jsem do symetrického vstupu mikrofon. Z linkových výstupů jsem vyvedl L/R výstup do mixu do dvou nezávislých tracků. Vstupní a výstupní citlivost je možno korigovat pomocí výše zmiňovaných potenciometrů.

Zde je u HV 10 potřeba pracovat citlivě aby nedošlo k přebuzení a tím zkreslení zpracovávaného signálu. Současně bych ocenil možnost proměnné výstupní úrovně mezi –10 dBV a +4 dBu, která by zajistila lepší kompatibilitu se studiovými profesionálními zařízeními, tedy např. vyšší vybuzení záznamových tracků.

Procesor obsahuje padesát bank. Jsou rozděleny na A a na B máte tak k dispozici sto programů s různou harmonizací vašeho sólového zpěvu. Všechny firemní programy můžete přepsat svými a pokud vás přestanou bavit, zpět inicializovat tovární zvuky. Každý z těchto dvou bloků obsahuje ještě tzv. „Subparametry" Manuál podivnou řečí tuto funkci popisuje, jedná se však o další rozšíření harmonického materiálu např. ve složitější skladbě u které se třeba vyskytuje tóninový skok nebo modulace. Přepnutím na subparametr máme možnost hupsnout do jiné tóniny a pak zase zpět. To vše můžeme při živém hraní udělat i pomocí tří footswitchů (trochu hodně, že). Jednotlivé programy můžeme upravovat pomocí množství parametrů. Můžeme si zvolit kolik „malých černoušků nebo černošek" s námi bude gospelovou píseň zpívat. Jinými slovy část hlasů bude pod hlasem základním (tenor, bass), část nad ním (alt, soprán) Hlasy reagují na vaše vibráto či fonaci velmi přesvědčivě. Na každý hlas můžete separátně nastavit „random delay", který hlasy zpožďuje a rozlaďuje. Hlasy můžete rozhodit po panoramě a zvýšit tak stereofonní dojem, nebo každému přiřadit různou výstupní hlasitost. Můžeme použít sedm režimů pro tvorbu harmonizace hlavní melodie: první dva zpracovávají harmonizaci pomocí interního nastaveného procesu s ohledem na výběr akordických paternů (STYLE, CHORD), zbývajících pět pak reaguje na zaslanou vstupní MIDI informaci (MODAL, MONO CHN, WAIT ALL, PRIORITY, FLEXICHORD). Poslední jmenovaný mě nadchl nejvíce - prostě propojíte klávesy s DECA BUDDY, zazpíváte do mikrofonu a k tomu zahrajete „sebeďábelštější" kilo a ono zní ve vokální podobě. A navíc to zní dobře, věrně a nechemicky.

Pokud máte nějaký USER STYL, můžete ho nakopírovat do jakého programu chcete. Midi funkce jsou standardní, včetně externího ukládání a přijímání vlastních programů. Zvuky si můžete pojmenovat podle sebe. Přístroj má i vlastní ladění (např. ke starším klávesám, Fender pianům či Hammondkám) a generuje i ladící tón s možností kalibrace.

Subjektivní hodnocení:

Píši subjektivní proto, že ne každému se bude užití „BUDDYHO" líbit. Klasicky zaměřený sbormistr, který ví, co je to dát dohromady čtyři hlasy tak, aby ladily, nebude šťasten. Bude hovořit cosi o „konci hudby" a nad podobnou technikou bude lkát. Příznivec Joe Zawinula nasadí pletenou čapku usedne ke Kurzweilu a svůj příbytek zaplní dimenzovanými a ještě ošklivějšími akordy. My ze studií necháme všechny hlasy nazpívat lidičky a pak ještě do vedlejších stop pár hlásků přidáme. Bude to znít živě a zároveň plně.

A co sólový barový hudebník - zasune disketu s midifilem staženým z internetu a zazpívá přes BUDDYHO třeba něco od BeeGees.

Zvukově se mi přístroj velmi zamlouvá, zkoušel jsem ho použít i pro nástroje, ale to už nebylo ono. Bohužel jsem nesehnal žádného „dechaře", což mě dost mrzelo. Je však vidět, že AKAI má v generování a samplování zvuků letité zkušenosti.

Přístroji bych vytkl spíše některé konstrukční podivnosti a velmi nepřehledné ovládání pomocí malého displeje. Stejně jako u výrobků jiných firem je potřeba zacházet jemně s ovladačem přetáčení programů, který vykazuje opravdu až příliš jemný krok.

Pomocí tří výše zmiňovaných nožních pedálů můžete měnit harmonii dle libosti, „bypasovat" zvuk a listovat v bankách. Pedály jsem však k dispozici neměl, a tak tato část testu zůstala pouze v teoretické rovině. Možná bych uvítal i nějaký vokální hall, aby výše zmiňovaný hudebník nemusel s sebou tahat další přístroj.

Letový manuál je náročný?

Popisovat do detailu všechny možnosti a parametry není cílem této recenze a není k tomu ani vyhrazen patřičný prostor, tento úkol má zastat manuál. V tomto ohledu je spíše zajímavostí, že již původní (japonský) manuál obsahuje funkční nesrovnalosti, což však českého uživatele nemusí trápit, protože jeho česká mutace byla po konzultacích s dovozcem uvedena na pravou míru a obsluhou zařízení vás tak provede snadno a bez záludností.

Závěrem...

Cena 14.120,- Kč mi za tento studiový procesor připadá skvělá a i přes některé podivnosti ho všem kreativním hudebníkům (i hudebnicím) vřele doporučuji. Škoda jen, že virtuální zpěváci pak s vámi po koncertě nepůjdou na pivo Když hrajete celý večer sami, je to prima odreagování.