Alesis Andromeda A6

Hi-tech dinosaurus
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
Ceny v textu

Andromeda A6 je v dnešní době virtuálně-analogových nástrojů a přívalu syntetizérů co by software v počítačích, originální neobvyklostí, lehce anachronickou, kde označení "retro" není jenom jako, ale doopravdy. Andromeda totiž nepoužívá ke generování zvuku nasamplované vzorky nebo algoritmy matematických simulací. Zde jsou skutečné analogové oscilátory i filtry jako v dobách dávných. Ovšem obálky, LFO, S/H a další obvody jsou již digitální a analogový signál rafinovaně ovlivnují přes řadu DA převodníků.

Andromeda je těžká, váží 22 kg a na první pohled působí majestátně. Spousta potenciometrů, tlačítek a led diod, uprostřed grafický displej, ribbon kontroler skoro v plné šíři pětioktávové klaviatury pod ním. Na zadní straně objevíme slot pro PCMCIA paměťové karty (využitelné max 2 MB), externí vstupy zvukového signálu i cv řízení, samozřejmě MIDI trio a sadu výstupů. Kromě hlavního také AUX a navíc sólo výstup každého z 16 oscilátorů, což vzhledem k předpokládanému profesiálnímu využití je velmi lákavé. Hlasů je tedy k dispozici 16, stejný počet je i multitimbrálních zvuků, pochopitelně je k dispozici i unisono režim s nastavitelným počtem současně znějících oscilátorů a jejich rozladění vůči sobě (na rozdíl od VA nebo ROM/RAM nástrojů zde ke zvýšení polyfonie nestačí posílit procesor a zoptimalizovat zdrojový kód, u analogových nástrojů každý hlas potřebuje svůj vlastní fyzický oscilátor, filtr, obálky, LFO i modulační matrice. 16ti hlasý nástroj bude stát cca 2x víc než osmihlasý a 16x víc než jednohlasý atd.)

Klávesnice je snadno hratelná, nedělá si evidentně ambice na konkurování kladívkovým nebo alespoň vyváženým klaviaturám, dosahuje zhruba úrovně klaviatury v Kurzweilu K2k, na Korg Z1 rozhodně nemá. Ona designová podobnost s K2k není jenom v klávesnici, stejné je materiálové provedení horního panelu, podobné jsou zapuštěné ledky pod plastovou fólií i nepříliš svítící zelený displej.

Ribbon je akorát citlivý, dá se virtuálně rozdělit na dva, bohužel nereague na přítlak, ale díky jeho délce se dá vesele použít k pohodlnému modulování čehokoliv včetně ladění. Naprogramování a soudobá realizace třeba trautonia nebo kontaktního thereminu je skutečnou záležitostí.

Design je funkční, ale ne fádní, jednotlivé bloky jsou od sebe logicky odděleny a hráč hned ví kam sáhnout. Ovšem plastovost čiší odevšad. Je to sice praktické, snadno udržovatelné a provedení Andromedy z ušlechtilých materiálů by ji ještě přidalo na váze i ceně, ale v třídě hi-end nástrojů by to chtělo trochu exkluzivity. Několik firem už nabízí přestavbu do dřevěného korpusu - koho plast neuspokojuje, má řešení.

Ovládání hlavních parametrů je díky rozvržení kontroler na parametr snadné, pro první ponoření do menu a využití i skrytých funkcí nástroje je nutné nahlédnout do manuálu - některé zkratky nejsou příliš intuitivní, ale stačí trocha cviku a dá se dobře zorientovat. Při každém pohybu potenciometru nebo tlačítka se na displeji zobrazí stránka odpovídající bloku, kde se kontroler nachází, s hodnotami nastavení okolních prvků. Pod displejem jsou navíc tlačítka a potenciometry pro soft buttony, které mohou duplikovat další kontrolery v bloku. U většiny ovládacíh prvků jsou led diody, které svítí, je-li funkce aktivní. Je to velmi přehledné a v noci efektní.

Tvorba zvuku

Nástroj má tři hlavní přepínatelné systémové bloky:

Prvním je GLOBAL a slouží k nastavení nástroje. MIDI, synchronizace, local-merge-midi only zvlášť pro klaviaturu i ovládací kontrolery a další. Operační systém je ukrytý v EPROM, lze přepálit novější verzí.

Druhým je PROGRAM a slouží k vytvoření a přehrávání jednoho zvuku. Výrobce poskytl 2x128 presetů a 128 uživatelských míst. Další banky se vejdou na PCMCIA kartu.

Třetím je MIX, což jsou multikombinace jednotlivých programů, které mohou být doplněny o vlastní sequenční postupy. Přístup z mixu do programu a jeho realtime úprava je samozřejmě možné. K dispozici je 128 pamětí, další na kartě.

Co máme při tvorbě PROGRAMu k dispozici? Subraktivní syntézu vyvedenou k dokonalosti.

Na každý hlas dva analogové oscilátory se sinusovou, trojúhelníkovou, pilovou negativní a pozitivní a čtvercovou vlnou s variabilní střídou signálu. Vlny mohou znít i dohromady, čtverec má i regulátor úrovně, ostatní on/off. Ladění může ovlivňovat první obálka a další tři volné modulátory. U modulátoru se zvolí jeden ze zdrojů (asi 70 + MIDI kontrolery), dostupné cíle se dají zvolit podle aktuálního bloku. Sílu modulace potom určují hodnoty level a offset. Oscilátory mohou být synchronizovány a to měkce (soft) nebo tvrdě (hard). Oscilátory mohou fungovat i jako zdroje FM pro 24 dB filtr. Každý z oscilátorů, které se mohou vzájemně modulovat plynule nastavitelnou kruhovou modulací, má svůj suboscilátor . Výstup z oscilátorů jde do premixu, kde se navolí úrovně a přidá šumový generátor s přepínatelným bílým, růžovým nebo červeným šumem, ev. se přimíchá externí audio vstup. Každý kanál v mixu má svůj volný modulátor.

Následují filtry. První je 12 dB/oct, postavený podle manuálu jako replika Oberheim filtrů ze sedmdesátých let a umí LPF, HPF, BPF pozitivní i negativní a Notch filtr. Výborné je, že dolní, horní i pásmová propust jsou k dipozici současně, notch vzniká z dolní a horní. Potenciometry je nastavitelná frekvence, rezonance, ovládání obálkou 2 a závislost na čísle klávesy. Kromě toho jsou k dipozici tři volné modulátory. Druhý filtr 24 dB/oct je replika Moog filtru z modulárních systémů konce šedesátých let. Je LPF a může filtrovat buď stejný signál jako první nebo výstup notch nebo bandpass prvního filtru. Ovládací prvky na panelu jsou stejné s prvním, přidává se možnost modulace externím zdrojem nebo oscilátory jako FM modulátory.

Za filtry následuje postmix s regulací úrovně pro LPF, HPF a bandpass prvního filtru, výstup druhého filtru a navíc se dá přimíchat nefiltrovaná sinusová vlna prvního, nebo druhého oscilátoru, ev. výstup kruhové modulace. Na každém regulátoru je volný modulátor.

Zde je malá konstrukční chyba, resp. přeslech - když se premix nechá otevřený a postmix se dá na nulu včetně všech modulátorů, stejně na výstup maličko proniká signál z oscilátorů před filtrací. Je to ale znát jenom při mikroskopickém poslechu na sluchátka, využití to nijak nesnižuje.

Z druhého mixu signál putuje na výstupní zesilovač, tady se nastaví finální úroveň zvuku, jeho panorama a všechno zase mohou ovládat modulátory a fixně přiřazená třetí obálka. Obálky jsou delay - ADDSRR, přičemž první decay a první release mají ještě regulaci úrovně. Jednotlivé elementy se dají vypnout, minimum obálky je AR. Přeběhy mezi elementy mohou mít různé tvary, lineární, exponenciální, tangenciální a něco mezi tím.. Obálka má tři volné modulátory a možnost zasmyčkování, kdy se určí od kterého elementu má začít a kdy skončit, počet opakování a hodnoty se cyklicky opakují. Je to výborné např. pro spektrálně mnohobarevné pady.

Z aktivní zvukotvorby zbývá ještě 3 x LFO a Sample/Hold z levé strany ovládacího panelu. LFO bohužel končí na 25 Hz, FM hříčky musí zastat skutečně jen oscilátor. Může generovat čtvercovou, pozitivní/negativní pilovou, trojúhelníkovou, sinusovou nebo náhodnou vlnu, případně šum. Šířka pulsu u čtverce a trojúhelníku může být dynamicky řízena, stejně tak spouštění LFO může zahájit kontroler z modulační matrice. Lze synchronizovat s MIDI. Sample/Hold vytváří náhodné nebo částečně náhodné schodovité rozškálování libovolného zdroje z modulační matrice.

Součástí programu je ještě arpeggiator a sequencer. Arpeggiator má běžné postupy nahoru/dolů/random, sekvencer použivá matrici 3 x 16 elementů. Rychlost se řídí buď potenciometrem na panelu, via MIDI nebo pomocí úrovňových zdrojů zvuku (obálka, LFO...)

Program obsahuje ještě nastavení multiefektové jednotky. Ta je rozdělená na analogovou část s distortionem a digitální s běžnými prostorovými a modulačními efekty. Zvláštností je 4násobný měnič frekvence (+/- oktáva), který však pracuje se slyšitelným zpožděním, ve VA nástrojích rozšířený vocoder implementován není. FX jednotka rozšiřuje možnosti a může se hodit, nicméně mám pocit, že primární signál trochu kazí (=digitalizuje). Vypnutím zvuk ještě víc ožije.

MIX může obsahovat až 16 programů. Každý má svůj MIDI kanál, rozsah na klávesnici a další. Tlačítky pod displejem se přepínají jednotlivé programy, které lze pak za hry editovat. Součástí mixu jsou i další sekvenční smyčky, lze tak např. na spodní oktávu zadat bicí sekvence, kde na C je jenom velký buben, na D se přidá snare, Dis je přechod střeďáků atd. Na střední pozici klaviatury zase může být basová sekvence a horní oktávy slouží k hraní padů nebo sólových zvuků. Pro živou hru úžasné, performační možnosti jsou takřka nevyčerpatelné, je jenom na hráči, aby si přizpůsobil možnosti Andromedy svému stylu.

V MIX režimu občas nestíhá procesor, provádí-li se změny ve zvuku při hraní vícetimbrální prerformance, displej jejich hodnoty vybavuje se zpožděním. Nicméně ve zvuku se zohlední okamžitě.

Jaká je?

A jak to celé dohromady hraje? Fantasticky. Analogově. Nechybí žádná frekvenční spektra, Andromeda zvládá precizní basy, barevné a teplé plochy, výrazná sóla, brasoidní, epianoidní i kovové zvuky. Velmi použitelné jsou bicí. Samozřejmost a přímočarost zvuku nabádá zkoušet nové harmonické postupy, je radost vyřádit se při tvorbě zvukových efektů s kombinací klávesnice, ribbonu, kontrolerů na panelu a cv pedálu. Překvapivá jsou humanoidní spektra, různá aaa, ooo znějí skoro realisticky, yeaaah s FM modulovaným filtrem se dá bez zardění použít jako hlavní vokální part do kompozice. Silou a expresivitou připomíná Pulseho, ale přídává další rozměr a to nejen díky rozšířeným možnostem a 16-hlasé polyfonii. Nabízelo by se přímé srovnání se slavnou řadou Jupiterů, velkých Oberheimů a Moogů, které však při testování Andromedy nebyly k dispozici:-) Takhle mohu pouze kontratovat, že A6 mi při hře způsobovala nezměrnou radost a nepamatuji si, že bych kdy hrál na něco lepšího.

Zajímavé je, že se do vývoje a výroby takto unikátního nástroje pustila firma, která nemá s výrobou analogových syntetizérů žádnou kontinuitu a nevznikl logičtější nástupce dinosaurů JP8, Xpanderu nebo CS80. Pěkně na analogové bázi s implementací možností, které za dvacet let od jejich výroby vznikly. Alesis je mladá progresivní firma se solidním zázemím, projekt s Andromedou, konkurentem nejlepších analogových nástrojů minulosti i současti, si může zřejmě dovolit, což se o zmírajícím Rolandu nebo 100% tržní Yamaze řict nemůže. Oberheim je mrtvola ve Viscountí rakvičce, Robert Moog si vyrabí exkluzivní repliku Minimoogu. Masám navíc stačí ROM přehrávače, které zahrají jakž-takž i napodobeniny klasických hudebních nástrojů, ambicióznější zvolí dnes již levné VA nástroje nebo samplery, počítačová mládež sáhne po software. Ceny starších analogů se pomalu vrací na svá minima z devadesátých let, nových vzniká pomálu, jsou drahé a neocení je každý. A tak to bude, nástroje jako Andromeda nebo třeba Omega8 od StudioElectronics, eventuelně SunSyn od Jomoxe, jsou vrcholek ledovce, na který nedosáhne/nechce dosáhnout každý, a kterých prodávají desítky kusů, nikoliv stovky nebo tisíce. Tudíž žádný velký zisk, spíš prestiž a náležitost mezi hi-end. Andromed se první roky asi vyrobilo příliš mnoho, nabídka předčila poptávku a cena z původních skoro 5000 Euro v roce 2001 klesla dnes na polovinu. On i testovaný vzorek, čerstvě přivezený z centrálního skladu Alesis, měl datum výroby 2002.

Finále

Alesis Andromeda A6 je inovativní analogový syntetizér s výborným zvukem, fantastickými možnostmi a vzhledem k počtu hlasů i dobrou cenou. Snový nástroj pro hráče, které potěší precizní zvuk, inovativní možnosti práce se zvukem, snadné ovládání, výborně navržená architektura, režimy pro živé performance, solo výstup každého hlasu, poměr cena/výkon. Samozřejmě nevyhne se méně potěšitelným vlastnostem, např. konstrukce je plast, plast a zase plast. K dispozici je pouze průměrná klaviatura a příliš digitální efektová jednotka. Také displej by mohl být čitelnější.