Mnoho výrobků a málo peněz… Také patříte k nám?
Začnu jinak. Za málo peněz, hodně muziky. Tak to byla zase dost vtíravá reklama, ale musím vám v dalších řádcích sdělit, že bohudík také jednou pravdivá. Pokud nepatříte ke skupině hudebně nevzdělaných lidí, kteří tvrdí, že na mikrofonu nezáleží, a že jde v podstatě o decibely a podobně, nebo vás podobný obor nezajímá, čtěte a vězte, že jsem to neměl jednoduché.
Firma Audix není u nás bohužel tak známá jako některé jiné firmy. Rozhodně však není žádným nováčkem v tomto oboru a už vůbec ne levnou východní filiálkou zabývající se výrobou napodobenin. Audix sídlí ve Wilsonville v USA a v jeho výrobním programu nalezneme mikrofony a studiové monitory.
Prvně jmenovaná skupina obsahuje několik řad. Začněme tedy pěkně od začátku řadou OM, což jsou ve světě „šoubyznysu“ velmi respektované pódiové handky. Oblíbené jsou dokonce natolik, že letos musela být na nátlak uživatelů i obchodníků obnovena výroba typu OM-1 (první typ z roku 1985). Následuje řada D, která se začíná velmi často objevovat i na našich podiích. Není divu. Ve světě jsou na ně vznášeny přímo ovace chvály. I mě se líbí. Ve stručnosti řečeno, jedná se o dynamické, konstrukčně velmi šikovně řešené nástrojové mikrofony pro široké spektrum použití. A já bych dodal: hlavně pro bicí a perkuse. Nová množící se řada ADX je založena na miniaturizaci. Tedy: klopové, klipsnové, závěsné atd. včetně mikrofonů na plochu. Novinkou řady je pak miniaturní nástrojový mikrofon ADX-90. Všechny typy této řady disponují systémem výměnných kapslí pro změnu směrové charakteristiky. Řada SCX one je vlastně jediný beztransfomátorový mikrofon s řadou výměnných kapslí s malou membránou. Mikrofony serie CX, z nichž dva typy jsou v dnešním testu představeny, doplňuje ještě typ CX-211, který je určen především pro broadcast (front design). Absolutní novinkou a opravdovou vlajkovou lodí firmy je pak typ VX10, pravý kondenzátorový mikrofon do ruky. O monitorech lze ve stručnosti napsat, že se vyrábí ve třech řadách. Od těch levných k počítači, až po kvalitní studiové kousky. Myslím, že dále nemá smysl pokračovat, takže chcete-li více informací, zajděte na www stránku (a nemyslím, že by to byl dnes problém ) www.audixusa.com a dozvíte se i takové věci co, kdo, a na co nahrával, co se má jak snímat a podobně. Vřele doporučuji, nehledě na velmi vkusné a praktické zpracování s příchutí několikahvězdičkového hotelu. Ostatně i to je Audix.
Popis
Asi si myslíte, že jsem si dovolil dost, srovnávat ověřenou klasiku světových studií s celkem neznámými mikrofony a také rozdílnou cenovou hladinu. Je zřejmé, že dvojitá kapsle, tedy možnost změny směrových charakteristik, další výbava a „ověřenost“ musí hrát podstatnou roli při konečné ceně výrobku, ale srovnávejte dále se mnou. Dovolím si (navzdory kritice) ještě více.
Konstrukce mikrofonu jak napovídá tabulka a obrázek je velmi podobná U 87. Matná černá úprava je vhodná i před televizní kamery. Tedy i „live“, televizní studia apod. Odpružená objímka je dodávána jako příslušenství! Vezměme v úvahu, že u některých firem můžeme zaplatit za onoho „pavouka“ téměř cenu celé CX101. Je sice trochu tvrdší a při návyku věšet mikrofony kapslí dolů bych měl obavu o vypadnutí z objímky. Návyky jsem nezměnil a nestalo se, ale upevnění bych čekal těsnější.
Na CX101 nenajdeme žádný přepínač. Oproti tomu na CX111 se pod hlavou vylouply hned dva posuvné přepínače. Jeden má na starosti vřazení útlumu -10 dB a tím možnost snímat opravdu velký „rachot“ bez znatelného harmonického zkreslení. Akustický tlak 145 dB (více jak 200 Pa) odpovídá dle tabulek hodnotě která je měřitelná ve 3 cm při úderu velkého bubnu. PAD je dle mého měření (viz kombinovaný graf ) hodnotou naprosto přesný. Citlivost na 1 kHz jsem změřil (s mým obětavým, ale jiným kolegou než budu dále jmenovat ) nižší o 1 mV/Pa u CX101 a 1,5 mV/Pa u CX111 proti tabulce. Druhý přepínač vřadí filtr nízkých kmitočtů. Jen pro zopakování. Dorovnává se proximity efekt, který vzniká u gradientních systémů. Zde se (nepatrně) sníží celková citlivost (pouze měřitelné). Dále musíme na spodní části nalézt konektor. Ten je XLR3 (pro některé canon).
Mřížka (hlava) CX101 je dvojitý „gril“ a CX111 je z perforovaného plechu v kombinaci s jemným grilem, tedy více nárazuvzdorná. Vzhledem k mé neskrývané lásce k mikrofonům jsem tento parametr netestoval. Při pohledu na mikrofony upoutá název a jakési logo směrové charakteristiky zvané kardioda nebo ledvina - jak chcete, což je dost levné a celkem s radostí bych to mohl postrádat. Celý mikrofon s odpruženou objímkou je zabalen v krásném hliníkovém kufříku a na něm tabulka s parametry a frekvenčním grafem. Tady bych čekal u takového výborného výrobku (nehledě na cenu) individuální graf. Zřejmě, ale firma má přísnou výstupní kontrolu což je vidět na měření 1 a 2. Uvnitř se po otevření (jako u U 87) nachází celkem jednoduchá elektronika. Její láce ale bude mít společně s 1“ zlatem napařovanou kapslí nemalý vliv na velmi dobrý zvuk plný detailů.
Zvukový test
jsem provedl ve dvou studiích a na závěr vám podám seznam nejdůležitějšího referenčního zařízení. Vše jsme ( já a můj dobrý kamarád Láďa Tupý) ještě nahrávali přes Cramware 24 bit / 96 kHz a to tak, že první byl vždy Audix a druhý některý s pravděpodobně použitelných mikrofonů.
Ještě než začnu, musím si postěžovat na časovou stísněnost, která je pro test daná. Je jasné, že firma chce zapůjčené zboží brzy zpět a časopis si rádi přečtete také včas. I mne, i když jsem mikrofony porovnával s opravdovou špičkou, by velmi zajímalo porovnání s podobnou cenovou hladinou. Např. AKG C 2000 až 4000, Shure KSM 32, Neumann TLM 103 a dalšími, také určitě dobrými mikrofony. Leč vše vlastnit nemohu, ale rád bych. Za druhé nesehnal jsem za tu krátkou dobu všechny potřebné zdroje zvuku ( muzikanti prominou - já se mezi Vás také počítám ), tedy vezměte za vděk alespoň těmito.
Alt saxofon
jsem podrobil podrobnému zkoumání a ptal se co je správné. Jde spíše o názor na zvuk. David Bowie s sebou vozí SM 58-čku a jeho znáte a mne asi ne. Tedy: Audix v porovnání s AKG C 12 A i se Sennheiserem MD 441 (spolu s MD 421 oba mé oblíbené pro sax) a AKG D 202 zní „ubečeněji“, více vtíravě, ale tepleji. S AKG C 451 se jeho prohřátost ještě více uplatní. Neumann UM 57 (odnož lampové U 67 jejíž zdatný nástupce Microtech Gefell UM 92.1S stojí kolem 125000,- Kč) hraje v celém pásmu přeci jen jemněji a tepleji. Ale pozor, na rozdílnost aktivního prvku a dalších faktorů, se Audix drží velmi dobře. Takže, až tolik jsem si dovolil.
Klarinet
(nástroje nebyly také školní potřeby. Tenhle set A-čko/ B-čko stál téměř 150000,-) se přes Audix chová výborně. Mám zde tyto poznámky: CX je teplejší, CX je plnější, CX je prokreslenější. Troufám si tvrdit, že celá skupina dřev bude na CX velmi vhodná… už to pro zápal práce nějak pletu, takže obráceně. CX bude, myslím, vhodný i pro flétny, hoboje atd.
Strunné nástroje
smyčcové jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet, tak vezměte za vděk alespoň drnkacím nástrojem, tedy šestistrunnou akustickou kytarou. Zde jsme zkoušeli jak prstový rozklad, tak beglajt plektrem. A závěr pro mne zněl: CX pro koncertní kytaru a např. i folk je výborný vzhledem k plnému, tlustému zvuku. Pro doprovodné party popu a rocku by byl asi vhodnější AKG C 451. Má suší zvuk a o něco definovanější atak, ale úplně ideální by se mi jevila kombinace obou. Tedy C451 cca 30 cm a dál, a kolem 1 m Audix, pro plnost a hřejivost sladkého dřeva i dokreslení dobré akustiky (pozor na fáze…)
Zpěv
Celkem oříšek. Totiž mám odzkoušeno, že někomu - zpěvákovi dáte několik mikrofonů a je jen záležitostí vkusu a nuancí, co si kdo vybere. Jinému je třeba mikrofon nalézt a třeba zasáhnou i korekčně, de-eserově a nevím jak ještě. Když zde stále mluvím o plnosti nebo prokreslenosti středů, neznamená to, že basy nebo výšky chybí, naopak. Výšky u sykavějších interpretů budete muset eliminovat, ale jejich charakter není rozhodně tvrdý. Každým pádem výborný mikrofon na zpěv i řeč.
Dabingová a podobná studia
budou spokojená. Jen bych doporučil spíše CX 111 pro integrovaný low cut pro snímání zpěvu nebo řeči zblízka, aby se nevytratila intimnost projevu. Korekčně se toto provádí nesnadno i na velmi dobrých pultech. A nakonec bych doporučil i popfiltr (tzv. punčochu na kruhu) nejen proti vzduchovým rázům „P“, „B“ a dalších, ale i kvůli částečné ochraně kapsle proti vlhkosti člověčího projevu. Jak známo, kapacitní systémy jsou na vlhkost náchylné jako lidstvo na radiaci.
Aparatura - elektrická kytara
byla testovaná kromě jiného i s klasikou Shure SM 57. Výsledek odezněl pro Audix také velmi dobře. Samozřejmě, že charakter zvuku je znát. Kapacitní systém je více brilantnější, ostřejší a nechybí ani plnost o které se zmiňuji jinde. Velmi dobře použitelný mikrofon k dosažení „amerického“ zvuku. Zde jen nástrojově-aparaturový řetěz: Fender Stratocaster z roku hodně dávno, preamp ADA MP1, hlava Marshall JCM 800 a veliká, stará Marshall bedna.
Bicí
Velmi dobře si dovedu Audixy představit i pro snímání bicích a perkusních nástrojů laděných i neladěných. Sám nejraději např. pro overheady používám staré lampové velkomembránové mikrofony a tam jejich zvukový charakter směřuje. Jak jsem již během testu naznačil, občas, pokud bych měl možnost, sáhnul bych i jinam, ale věřte, že pak půjde o velké peníze a slušný výběr. Tím chci říci, že Audix CX poslouží téměř vždy, a bez zardění se může vřadit do „skříně slávy“. Nikdo zatím nevymyslel ideální mikrofon, ale zde je cítit opravdovost projevu a to bych také viděl jako závěr testu.
Referenční zařízení použité pro technický a zvukový test
Mikrofony - AKG C 12A (obdoba C414 s nuvistorem, resp. lampu), C 451+ CK1, D 202, Neumann UM 57, U 87 Ai, CMV 563 + M7, Sennheiser MD 441, Shure SM 57.
Poslech na JBL série 4425, B&W DM 602 a Yamaha NS 10.
