BBE MaxCom

Dynamický procesor
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
5 291,00 Kč

Univerzální a účinný dynamický procesor - to je stručná charakteristika přístroje BBE MaxCom, který je vybaven interaktivním gate/expanderem, kompresorem dynamiky s inteligentním rozpoznáváním hudebního materiálu a procesorem BBE® Sonic Maximizer™ čtvrté generace. Toto vše je k dispozici ve dvoukanálovém provedení se samozřejmou možností provozu ve stereo režimu.

Ačkoliv by úvodní charakteristika mohla budit dojem, že se jedná o digitální procesor, MaxCom je plně analogové zařízení. Elektronika přístroje se vešla do standardní rackové skříňky 1U s poměrně nenápadným povrchovým designem, který je ryze funkcionalistický - bez parádiček a zbytečností. Čelní panel je logicky rozdělen na dvě poloviny a každá nese příslušné ovládací prvky pro každý ze dvou kanálů procesoru. Oba kanály jsou od sebe vizuálně odděleny dvojicí sloupců duálních LED indikátorů, kde jeden sloupec zobrazuje vstupní úroveň příchozího zvukového signálu a druhý pak míru redukce zisku v případě, že probíhá komprese audio signálu. Mezi těmito indikátory uprostřed se nachází tlačítko Link, kterým se oba kanály spojují do stereo provozu, nebo naopak.

Ovládací prvky

Ovládací prvky pro každý kanál jsou uspořádány tak, jak jsou jednotlivé sekce procesoru MaxCom řazeny v trase signálu. První je otočný ovladač gate/expanderu. Následuje tlačítko CHAN.ON, kterým se kanál zapíná a vypíná. Jeho funkce je zřejmá: vyřadit nebo naopak zařadit procesor do signálové trasy, čili totéž jako bypass, který umožňuje porovnání upraveného a neupraveného signálu. Za tímto tlačítkem následuje potenciometr nastavení kompresního poměru kompresoru. Následují potenciometry ovládání náběhu a doběhu kompresoru, mezi nimiž je umístěno tlačítko Auto, které umožňuje aktivaci nebo vypnutí automatického nastavení hodnot náběhu a doběhu. Tyto potenciometry následuje ovladač výstupní úrovně procesoru MaxCom, který slouží k dorovnání poklesu úrovně vlivem komprese signálu. Jak je zřejmé, všechno jsou to standardní ovládací prvky VCA kompresoru a tady by u jiných zařízení popis asi skončil. U procesoru MaxCom ale ještě následuje jeden ovladač a to dvojitý otočný ovladač sekce procesoru Sonic Maximizer. Doplněn je tlačítkem aktivace Sonic Maximizeru se zelenou LED kontrolkou signalizující, že je procesor aktivován. Popsané ovladače jsou shodné pro každý kanál a čelní panel uzavírá zcela vpravo síťový vypínač s kontrolním světlem.

Konektivita

Zadní strana procesoru MaxCom nese veškeré potřebné propojovací konektory. Začíná to konektorem pro připojení napájecího síťového kabelu a pokračuje symetrickým výstupním konektorem XLR, nesymetrickým výstupem 1/4“. Obdobně je vybavena také vstupní část: symetrický konektor XLR a nesymetrický konektor 1/4“. Tyto vstupy a výstupy jsou ještě doplněny dalším konektorem 1/4“ označeným jako Sidechain, kterým je možné (obdobně jako u konektorů Insert na mixážních pultech) rozpojit signálovou trasu a zařadit do ní externí zařízení. Vstup Sidechain zde slouží k přivedení externího řídícího signálu a tím k ovlivnění činnosti kompresoru. Asi není nutné zdůrazňovat, že veškeré vstupy a výstupy na zadním panelu jsou opět dvojmo, zvlášť pro každý kanál procesoru.

Koncepce

Z pohledu obvodové konstrukce můžeme procesor MaxCom rozdělit na dvě části. Dynamická část procesoru, tedy gate/expander a kompresor, je na bázi VCA (napětím řízeného zesilovače) a využit je zde integrovaný VCA obvod typu THAT 2181 B od společnosti THAT Corporation. Její integrované VCA obvody jsou dávno průmyslovým standardem a použitím tohoto obvodu je vlastně také zajištěna standardní kvalita dynamické sekce procesoru a navíc i standardní olvádání a reakce kompresoru/limitéru/gate/expanderu, na jaké je uživatel navyklý i u konkurenčních značek dynamických procesorů na bázi VCA. Pomyslnou druhou sekcí procesoru MaxCom je obvod funkce Sonic Maximizer, který je naopak patentovaným a chráněným obvodem a v neposlední řadě také poznávací značkou společnosti BBE.

Když se vrátíme na začátek, tak první v řadě je expander/gate, tedy šumová brána, jejímž úkolem je uzavírat signálovou trasu, pokud není přítomen užitečný signál. O tom, co je užitečný signál však musí rozhodnout uživatel, a to nastavením prahu, od kterého šumová brána začíná reagovat. U procesoru MaxCom se to provádí otočným potenciometrem GATE THRESHOLD, který je jediným ovládacím prvkem této sekce.

Šumová brána zde použitá má přívlastek adaptivní a po nastavení prahu spuštění se nadále veškeré parametry optimalizují automaticky v závilosti na procházejícím hudebním materiálu. Výsledkem má být expander, který je více tolerantní na přítomnost signálů, které jen lehce překročí nastavený práh expanderu/gate.

Za šumovou bránou následuje sekce kompresoru. MaxCom využívá takzvané interaktivní řešení, dané použitým integrovaným VCA obvodem THAT 2181 B. V praxi to znamená, že kompresor kombinuje koncept „Hard Knee“ kompresoru s charakteristikami náběhu „Soft Knee“. Ovládací charakteristiky typu „Soft Knee“ umožňují plynulejší, „neslyšné“ nasazení komprese, zatímco funkce „Hard Knee“ strmější, nebo-li „ostřejší“ omezení signálu, které je účinnější při ochraně následujících zařízení a při kreativním zpracování procházejícího signálu. Kompresor je vedle ručně nastavitelných časů náběhu a doběhu vybaven funkcí AUTO, která potřebné časy derivuje automaticky z procházejícího audio signálu. V osmi až devíti případech z deseti tato funkce plně vyhoví a díky tomu se také může uživatel vyhnout nežádoucímu “pumpování“ nebo „dýchání“ kompresoru při nevhodném ručním nastavení časů náběhu a doběhu.

Sonic Maximizer

Zcela samostatnou kapitolou dynamického procesoru MaxCom je výše zmíněný obvod Sonic Maximizer, zde čtvrté generace. Tato funkce, nebo spíše procesor, je analogové konstrukce a účinně vylepšuje subjektivní poslechový dojem z hudebního audio materiálu. Soudě podle pouhých dvou ovládacích prvků (dělený otočný potenciometr) by se mohlo zdát, že se jedná o jakýsi ekvalizér, kterým se v hudebním materiálu přidávají basy a výšky. Ale po letmém srovnání s běžným ekvalizérem basů a výšek je zřejmé, že je Sonic Maximizer trochu něco jiného. Aby ne, Sonic Maximizer je sofistikovaným řešením, které k „vylepšení“ audio signálu přistupuje značně odlišným způsobem. Vývojáři BBE se dlouhá léta zabývali výzkumem rozdílů mezi reálně produkovanou „živou“ hudbou a její následnou reprodukcí v elektroakustickém řetězci. Získané poznatky jim umožnily definovat vlastnosti pomyslného ideálního reproduktoru a stanovit korekce nezbytné ke zpětnému správnému uspořádání základních a harmonických frekvenčních struktur, které se právě průchodem signálu přes běžný reproduktor naruší. Když posloucháme živě produkovanou hudbu v reálném prostředí, přicházejí vysoké a nízké kmitočty k našim uším v tom samém vzájemném uspořádání, v jakém je nástroje při hře produkují. Pokud tutéž hudbu zaznamenáme a následně reprodukujeme, vytváří reproduktor frekvenčně závislé fázové posuny a to v praxi znamená, že vysoké frekvence k našim uším dorazí později než frekvence nízké. Výsledkem je časově zkreslený signál. My pak toto zkreslení při poslechu vnímáme jako zastřený, rozmazaný a nečitelný zvuk. Pro odstranění těchto problémů byl v BBE vyvinut procesor Sonic Maximizer, který využívá zmíněný patentovaný BBE Process. Tento proces vkládá předem stanovenou fázovou korekci do vysokých pásem, kde existuje nejvíce harmonických frekvencí. Toho je dosaženo rozdělením signálu do tří pásem: basy (20 Hz-150 Hz), středy (150 Hz-1200 Hz) a výšky (1200 Hz-20 kHz). Spodní skupina je zpožděna asi 2,5 ms zpožďovačem za pasivním dolnopropustným filtrem. Střední skupina je zpožděna asi o 0,5ms a prochází aktivním pásmově propustným filtrem, zatímco skupina vysokých frekvencí je použita jako referenční bod k provádění korekcí amplitudové dynamiky na těchto frekvencích. Detektory průměrné hlasitosti /RMS/ nepřetržitým monitorováním pásma středních a vysokých frekvencí porovnávají relativní úroveň obsahu harmonických v obou těchto pásmech a aplikují příslušné množství řídícího napětí do VCA a tím určují množství vysokých frekvencí přítomných na výstupu procesoru. Tyto harmonické frekvence jsou velmi důležité k identifikaci a odlišení jednotlivých nástrojů v hudbě, kde hrají více než dva nástroje současně. Procesor Sonic Maximizer aktivně koriguje fázové posuny mezi vysokými a nízkými frekvenčními pásmy, ke kterým dochází během reprodukce zvuku v reproduktorových soustavách a zároveň aktivně řídí množství harmonických frekvencí přítomných v reprodukovaném zvuku. K ovládání celého procesu "regenerace" audio signálu slouží dva potenciometry: LO CONTOUR a PROCESS. Potenciometrem LO CONTOUR se reguluje množství fázově opravených basových frekvencí. Potenciometr PROCESS ovládá velikost fázové korekce. Sonic Maximizer je klíčovým produktem společnosti BBE a proto se nelze divit, že ho hojně ve svých výrobcích využívá a že se tedy objevuje i v procesoru MaxCom.

Praxe

Praktické testování kompresoru MaxCom bylo obecně příjemnou záležitostí a vzledem k mým bohatým zkušenostem jak s VCA kompresory tak i se samotným Sonic Maximizerem bez překvapení. Přístroj nevyžaduje žádné zvláštní operace - ať už jde o propojení, nebo obsluhu. Nic, s čím by se zvukař nesetkal už někde jinde. Stačí najít vhodné místo v přístrojovém racku a zapojit příslušné vstupní/výstupní kabely. Možná jedním z nejlepších způsobů, jak otestovat šumovou bránu (expander/gate), je nasadit ji na stopu analogového magnetofonu. Připojil jsem tedy MaxCom na výstup dvou stop analogového magnetofonu a pustil jsem pás s nahrávkou. V pauzách mezi skladbami jsem si zesílil poslech, aby bylo dobře slyšet vlastní šum běžícího pásu a prahem šumové brány jsem rychle a pohodlně příslušné stopy „zagejtoval“, to znamená „vyjížděl“ jsem otočným potenciometrem prahu z leva z polohy i až do okamžiku, kdy šum z pásu zmizel. Počkal jsem na začátek následujícího záznamu, jestli se brána otevře. Spolehlivě ji otevřelo nahrané odklepání paličkami. Provedl jsem ještě několik pokusů, jestli brána „neukusuje“ některé tišší signály, ale bylo to dobré. Ani jsem při takovémto běžném nastavení nezaznamenal nežádoucí přechodové stavy, kdy signál bránu otevírá, ale je tak slabý, že brána současně ihned zavírá. V mém případě bylo otevření i zavření brány vždy jednoznačně definováno. Po skončení a odeznění hudebního materiálu se brána plynule a přirozeně zavírala. Možná bych uvítal, kdyby měl potenciometr prahu brány trochu jemnější rozlišení v kritické oblasti -20 až -30 dB. Sekce kompresoru nabízí větší prostor pro kreativitu. K dispozici je ruční nebo automatické nastavení časů náběhu a doběhu kompresoru. Při ručním nastavení jsou k dispozici časy 0,1ms až 200 ms u náběhu a 0,05s až 4s u doběhu. Kompresní poměr je nastavitelný od 1:1 do LIM (limitace), což je poměr vyšší než 10:1.

Reakce a charakteristiky kompresoru naprosto odpovídají kompresoru na bázi VCA. Je možná lehká subtilní komprese, nebo velmi tvrdá komprese s velkým zásahem do dynamiky procházejícího audiosignálu. V naprosté většině případů vyhoví automatické nastavení časů náběhu a doběhu. Pokud jsem experimentoval s ručním nastavením časů, tak pouze pokud jsem MaxCom zkoušel jako limiter. Nastaven jako limitér udrží kompresor leccos, „brickwall“ limiter to ale není. Jako kompresor je skvělý a umožňuje využití tvůrčím způsobem. Při nastavení 5:1 se dá signál „nadupat“ velice slušně, obzvlášt pokud je možnost řídit úroveň vstupního signálu. V tomto případě jsem měl MaxCom na podskupině mixážního pultu a pouštěl jsem do něj postupně jednotlivé nahrané nástroje. Například baskytaru. Použil jsem stopu basového aparátu nahraného mikrofonem. Komprese byla nastavena na 5:1, práh komprese mezi -10 a -20, čas náběhu a doběhu na Auto. Faderem na kanálu mixážního pultu jsem postupně zvyšoval úroveň signálu do kompresoru až kam to šlo. Kompresor statečně držel úroveň výstupního signálu. Výsledkem byl ve finále možná trochu extrémní, ale zároveň určitě zajimavý a hodně hustý zvuk basové linky. Podobně zajímavě se dalo kouzlit například se stopou kopáku. Kopák se také hodí ke starému zvukařskému triku, kdy se výstupní signál z kopáku přivede přes vstup Sidechain do řídící trasy kompresoru, přes který prochází signál z baskytary. Každý úder kopáku pak po příslušném nastavení spouští kompresi baskytary. V některých případech to base dodává zajímavé rytmické pnutí a lepší pocit souhry basy s kopákem. Při použití kompresoru na komplexní hudební signál šlo naopak o citlivější a jemnější nastavení. Záleží na způsobu nasazení. Jestli jde o finální úpravu mixáže hudební nahrávky, je rozhodně na místě jistá zdrženlivost. Pokud jde o nasazení kompre-soru na hlavním výstupu nebo na podskupině mixážního pultu při živém zvučení, je možné si dovolit více. Obecně jsem ani se sekcí kompresoru neměl žádné problémy.

Na řadu přichází Sonic Maximizer. Ten v kombinaci s expanderem a kompresorem může přidat pomyslnou třešničku na dort a korunovat výsledný zvuk projasněním a artiku- lovanými basy. Regulační rozsah ovládacích prvků Process a LO Contour je však poměrně značný a snadno lze sklouznout k přehnanému nastavení. Nastavování procesoru je vždy individuální a subjektiviní. I při neustálé kontrole upraveného a neupraveného zvuku se ucho za chvíli přizpůsobí a procesoru není nějak pořád dost. V ten moment je lepší nechat to chvíli být a vrátit se po krátké pauze. Člověk se pak jenom diví, co ho vedlo k tomu, aby tam toho Maximizeru dal tak hodně. Při extrémním nastavení mohou výšky působit docela synteticky a středy dost tence. Podle mých zkušeností se Maximizer nejlépe aplikoval spíš na samostatné zvuky (nástroje). Vyhovující nastavení přicházelo vždy tak nějak samo, zatímco u komplexního signálu jsem dost často váhal, jestli je nastavení optimální, nebo ne. Obohacený jednotlivý nástroj (stopa) pokaždé mnohem lépe zapadal do celkové mixáže. Jaké by to asi bylo mít na každou stopu nahrávky samostatný Maximizer? Při míchání hudební nahrávky člověk už tak nějak počítá s následným softwarovým masteringem a při nasazení Maximizeru na hlavní stereo výstup se pak bojí, aby se mu při vylepšování „neutrhla ruka“. Během testu se mi celá kombinace expander/gate, kompresor/SonicMaximizer určitě nejvíc osvědčila při digitalizaci záznamů ze starých videokazet VHS, to je při přepisu videa do počítače. Šumová brána a kompresor pomohly zlepšit odstup od šumu a celkově chabou dynamiku zvukové stopy videa. Sonic Maximizer následně přijatelně a věrohodně zrestauroval chybějící rozlišení.

Resumé

Tradiční kombinace expander/gate, kompresor/limitér s funkcí SonicMaximizer je zajímavým řešením, které takto pěkně pohromadě představuje sofistikovaný nástroj pro zpracování zvukových audiosignálů. MaxCom bude pravděpodobně njevětším přínosem v reálných situacích při ozvučování, kde může pomoci jak na jednotlivých nástrojích a hlasech, tak i na výsledné mixáži. Dynamická část přináší předvídatelné a standardní výsledky, funkce Sonic Maximizer může snadno pomoci s nečitelným zvukem. Pokud jde o nahrávací studia, tak i přes dnes už téměř stoprocentní využití softwarových nástrojů můžeme MaxCom tu či onde nasadit. Myslím, že může být dost prospěšný při nabírání jednotlivých stop budoucí nahrávky, a pokud zvukový technik preferuje mixáž mimo DAW, lze ho samozřejmě nasadit i při mixáži. Je však třeba mít na paměti, že jako každý procesor, je také MaxCom pouze nástrojem a pomůckou, nikoliv spásou a všelékem na nevalnou kvalitu elektroakustcikého řetězce, nebo na zoufalé akustické podmínky.