B.C. Rich Avenge SOB

Elektrická kytara
Cena: 
7 180,00 Kč

Vývojáři ďábelských rohatek B.C. Rich vskutku nezahálejí a stále chrlí nové a nové modely, které nesou jak dosud neviděné, tak třeba jen lehce upravené křivky. To, že mají daleko do andělských stvoření, je vidět na první pohled. Plameny, rohy, špice, bodáky…

Námi testovaný kousek patří do řady zvané Beast a nese název Avenge (Son of Beast). Ostatně, napadlo vás někdy přeložit si názvy vašich šestistrunných miláčků? Už jen výčet jednotlivých řad, které se v portfoliu B.C. Rich nacházejí jasně dává najevo, že jen drsní hoši a drsné slečny se v této ponuré společnosti budou cítit doma. Posuďte, kdo z vás si to namíří mezi vrahy, šelmy, děvky, gangstery, psance, warlocky a zombie? (I když, pravda, panna a drozd mnhohohlasý jsou tu také).

Syn Šelmy, kterého chceme podrobit odzkoušení, je v propagačních materiálech představen jako „bratranec" firemního nástroje Beast, kterého jsme již také měly před lety možnost otestovat. Synek se v první řadě liší deseti procentním zmenšením těla, které je vyrobeno z lipového dřeva s tloušťkou 40 mm. (Kolik kusů tělo tvoří se zjistit bohužel nedá.) Lípu kryje netransparentní černý lesklý lak (velmi precizně vyleštěný). V místě mírně zkosených hran je však nanesen lak krvavě červený, což dodává celému nástroji opravdu pěkně pekelný vzhled. Osobně tuto kombinaci barev vždy velmi vítám.

Konstrukce

Zkosení profilu těla na jeho hranách a odlišení kontrastní barvou působí také efektně, což je také záměr firmy B.C. Rich, která si je dobře vědoma toho, že podobné zešikmení působí například jako faseta tesaného kamene. Odráží světlo do různých úhlů a umocňuje efekt, jakým se snaží hráči působit na své fanoušky. Zadní strana krku je ponechána jen s úpravou bezbarvým transparentním lakem. Velké množství nástrojů B.C. Rich využívá při připojení korpusu a krku metodu „Bolt-on" a nejinak je tomu i u nástroje Avenge. V jeho případě přechází javorový krk v tělo kolem osmnácté polohy hmatníku, přišroubován je čtyřmi poměrně velkými šrouby (přes kovou destičku). (Výrobce na svých stránkách uvádí, že metoda přichycení krku vychází mimo jiné také vstříc pozdější uživatelské úpravě nástroje, jakož právě i výměně krku.) Hmatník Avenge SOB je palisandrový, osazen je čtyřiadvaceti pražci typu jumbo a o tloušťcce 2,7 mm. Skýtá uživateli komfort dvouoktávové notace jeho pekelných rifů a sólových linek. Orientační značky hmatníku jsou v provedení jakýchsi červených křidélek (snad netopýr, možná rozpažený Vlad Tepes). Nultý pražec je plastový o šířce 43 mm. Celková menzura nástroje je klasických 25 1/2". Rohatá hlava nástrojů B.C. Rich je dnes již nepsanou klasikou a jasně nás informuje o tom, že tady si jazzu a blues mnoho neužijeme. Ladící strojky nesoucí ze zadní strany označení B.C. Rich jsou rozmístěny klasicky v poměru 3:3. Hlavice ještě nese plastovou krytku matice šroubu pro seřizování předpětí krku (s označením modelu). O první části mechanického osazení jsem se již zmínil při popisu hlavy nástroje, ta druhá je na řadě nyní. Velkým přínosem pro výrazné zlepšení rezonančních vlastností je průchod strun skrze tělo (pomocí šesti kovových průchodek). Kobylka je typu Tune-O-Matic a dovoluje hráči pohodlné doladění oktáv. Standardně jsou výrobcem na kytaru nataženy struny o tloušťce 9 - 42. K mému podivení jsou docela kvalitní a připočteme-li ještě skoro dokonalé seřízení, je kytara téměř okamžitě hratelná. Ještě pro úplné seznámení s mechanickým osazením kytary nesmím zapomenout na dvojici kolíků pro připevnění pásu. Oba jsou umístěny na zadní straně těla. O elektrifikaci nástroje se stará pouze jeden humbucker, který firma prezentuje pod zkratkou BDSM (Broad Dynamic Sonically Matched) a přisuzuje mu schopnost široké frekvenční odezvy a vyvážený zvuk. No, to je možná až příliš obecná definice, nemyslíte? Strohost elektronické části podtrhuje osazení pouze jedním ovladačem pro regulaci výstupní hlasitosti signálu, který neleze z nástroje nikde jinde než v místě jackové samice na spodní hraně šelmičky.

Zvuk

Myslím, že se pomalu můžeme vrhnout na to, jak nástroj hraje, rezonuje, skřípe… Již na sucho (bez zesílení) hraje kytara poměrně hlasitě a dá se tedy pozorovat blahodárný vliv tělo procházejících strun na sustain nástroje. Je opravdu nezanedbatelný a lipové tělo mu přidává i velmi zajímavé zabarvení zvuku na basech. Ovšem, jak se tohle vše zúročí po zapojení zesilovače se dovíme až za několik okamžiků…. Absence více snímačů sice nenabízí příliš mnoho prostoru pro experimentování, ale ono to asi není ani potřeba. Ostatně, i jeden z kolegů kytaristů má podobně stroze řešenou elektroniku své kytary, a to se pohybuje na pomezí art rocku a AOR. Jemné doladění a první akord na čistý zvuk se mi moc líbí a musím přiznat, že jsem to od tohoto nástroje nečekal. Avenge produkuje středový až středobasový tón, který je pěkně barevný a plný. Dokonce jsem na některém z internetových serverů pro vox populi objevil názor jednoho z majitelů, který po výměně originálního snímače za EMG hodnotil čistý zvuk doslova jako úžasný (prostý předchozích mírných šumů). Proč ne?! Přesto asi těch otevřených a čistých akordů tenhle nástroj zrovna mnoho nenahraje a tak raději přidáme Drive. I při zkreslení je ovšem pro zvuk tohoto „bísíčka" charakteristický středový až středobasový tón, který je plný harmonických a ideálně připravený k dalšímu zpracování. Musel jsem sice úroveň drive malinko zvýšit, protože snímač asi nepatří mezi vrcholové siláky, ale to vůbec nevadí. Zvuk je pěkně transparentní, neslévá se do jednolité koule, ve které je jedno, co hrajete. Pokud trochu ubereme ovladačem volume, dostaneme se do polohy crunchového soundu. Také zde je zvuk Avenge naprosto vyhovující a plně použitelný například pro umírněnější beglajt. I na sólovou hru se mi zdá snímač vhodný. A kupodivu není ani upištěný, jak se to občas stává při sólové hře na kobylkový snímač.

Shrnutí

Mezi vstřícné herní vlastnosti nástroje patří poměrně nízká váha těla a rychlý krk. Po hmatníku se můžete prohánět rychlostí nevídanou, což je ostatně pro některé dnešní extrémnější bandy základní předpoklad. Pokud tedy nebudeme skomírat nad tím, že v sedě se na B.C. Rich hraje přinejmenším trpitelsky (to když se vám špičatý roh zabodne do stehna a rolna do hrudi), můžeme jej označit za herně pohodlný. Velmi pěkné řemeslné zpracování, osazení kvalitní mechanikou a i poměrně kvalitním snímačem – to jsou velká plus tohoto nástroje. K nim se ovšem řadí i velmi nízká cena, která otevírá brány ke značkovému nástroji mladým dravcům z vod nejrůznějších forem metalu, tvrdšího rocku a třeba klidně i punku.