B.C. Rich Platinium Beast

Pekelné vidle
Cena: 
14 900,00 Kč

Tak a teď všichni vyznavači bluesových linek, rockových balad a rozverných funky rytmů okamžitě vyčůrat a spát, protože další program je pro vás asi s velkou hvězdičkou! Myslím, že opravdu nejsem daleko od pravdy s tvrzením, že tento nástroj asi na krku třeba Erica Claptona nikdy neuvidíte. Jméno Beast nedostal vůbec náhodou, protože jeho pekelné křivky působí naprosto monstrózním dojmem a Peklo, se vším co k němu patří, evokují dokonale. Ať už máme na mysli hlavu nástroje či jeho tělo.

Tak trochu podrobněji. Tělo nástroje je vyrobeno za dřeva zvaného aghatis. Český název tohoto stromu je damaroň a je náhražkou za podstatně dražší mahagon. Bohužel se mi nepodařilo nikde zjistit, z kolika kusů dřeva je korpus sestaven, ale pod jinak tvrdým a dokonale vyleštěným černým lakem je možné na lícové i rubové straně pozorovat jednu nesymetrickou linii spoje dvou částí, probíhající v úrovni spodního okraje snímačů po celé délce nástroje. Druhý spoj je buď dokonaleji provedený, či je použito opravdu pouze dvou nestejně velkých kusů masívu.

Tvar nástroje nezapře svého prapředka, model Warlock. Je jen oproti svému vzoru tu a tam více prořezán, vybroušen či protažen k větší ostrosti svých křivek. Ďábelský výsledek! Krk nástroje tvoří dva kusy javorového dřeva a hmatník je obligátně palisandrový. V něm je zalisováno 24 dokonale začištěných jumbo pražců. Vlastní spoj krku s tělem tvoří čtyři šrouby a velká kovová deska s logem výrobce, která začíná přibližně na devatenácté poloze hmatníku. Jako orientační značky slouží klasická bílá imitace perleti a polohy jsou zvýrazněny i na hřbetu krku nástroje. Celému krku pak vévodí mohutná hlava s ladícími strojky, ztvárněná jako ďáblova hlava s rohy skloněná pod „standardním" úhlem vzad. To vše doplněno logem B. C. Rich a na krycí destičce výztuhy krku názvem modelu Beast. Ze zadní strany hlavy získáme informaci o původu nástroje - Made in Korea.

Mechanicko-resonanční uspořádání nástroje nese označení Strings through body neboli struny skrze tělo. Aby struny nepoškozovaly tělo, jsou z obou stran vedeny skrz kovové průchodky. Kobylka je typu Tune-o-matic a umožňuje pohodlnou nastavitelnost dohmatu a oktávového ladění.

Ladící strojky jsou umístěny v rozložení tři a tři a stejně jako kobylka nesou na sobě cejch B.C. Rich. Ve zkratce řečeno, vlastní výroba firmy. Nultý pražec je vyroben z černého plastu.

Elektrifikace nástroje je provedena dvěma snímači typu humbucker, taktéž s označení B. C. Rich.

Teprve na webových stránkách výrobce se dovídáme, že přesné označení snímačů je BDSM, ke kterým se už v podstatě vyjádřili kolegové v předchozích recenzích, neb tvoří osazení velké většiny těchto cenově dostupných „Bísíček". Další částí signálového řetězce elektrifikace je třícestný přepínač snímačů s možností volby krk – oba – kobylka. Tónová clona, ovládání výstupní hlasitosti a výstupní jacková samice umístěná na „ lubu „ nástroje, jsou poslední část zapojení.

Na „sucho“ a bez připojení aparátu hraje kytara docela nahlas. Má spíše středovýškový zvuk. Jednotlivé struny znějí vyrovnaně a díky průchodu skrz tělo, má nástroj i poměrně dlouhý sustain. Takže bez napětí zatím spokojenost. Při pohledu na tvar kytary je asi mnohým jasné, že čistého a nezkresleného zvuku si moc neužije, ale zmínit se o něm musíme. Čistý zvuk se příliš nevzdaluje od zvuku nezapojeného nástroje. Jen má o něco více basů. Ani vlastně nevím jestli je to dobře nebo špatně. Každopádně zvuk není špatný a dá se směle používat a dále efektově zpracovat.

Otočíme-li ovladačem drive nebo gain na aparátu trochu více doprava, začínají vystrkovat růžky „bestijášovy" zvukové možnosti. Na kobylkový snímač zůstává zvuk vcelku plný, i když trochu ubylo středních kmitočtů. Škoda, zmenšuje se tím průraznost a prosazení nástroje v kapele, ale žádná tragédie to není. Možná je to dáno konstrukcí kytary, kdy za kobylkou schází ten patřičný materiálový masiv nebo snímače nebudou to pravé ořechové pro zkreslený zvuk. Vzhledem k tomu, že tuto vlastnost pozorovali v různě veliké míře i recenzenti ostatních nástrojů BCR, tipuji spíše na snímače.

Po přepnutí na snímač u krku dostáváme kulatý středobasový tón vhodný pro melodickou sólovou hru, zde myslím nástroj poskytuje standard, který se od něho očekává.

Osobně se mi líbí spojení nástroje spíše s tranzistorovými kreslítky, kdy nástroj velmi přesně zapadá do pojetí extrémního metalového zvuku, což ovšem neznamená, že zapojení do lampového zesilovače činí nějaký problém. Zde se samozřejmě podstatně projeví vkus toho kterého hráče.

Filozofie Beastu má ale kromě tvorby zvuku, ještě jednu podstatnou složku a tou je show a image. V tomto ohledu je nástroj opravdu silný v kramflecích a jistě mu tedy odpustíme i to, že horní roh nás svým zpětným hrotem občas rýpne v břich. Alespoň se můžeme tvářit zarputileji!