I když se dnešní svět moderních tvůrců hudebních nástrojů a příslušenství ubírá směrem různých digitálních simulací, čas od času se objeví výrobek, který s tímto rankem má jen pramálo společného. Kytarový preamp, na který se dnes společně trochu podrobněji podíváme, pochází z dílny inženýrů mně velmi sympatické a oblíbené firmy Carvin. Jedná se o model SX-300R, tříkanálový, plně tranzistorový výrobek, vycházející z řady komb a hlav se stejným kódem. Takže vlastně nic pro zarputilé zastánce lampiček.
Konstrukce a ovládání
Jedná se o klasický, 1U vysoký, pro 19" rack navržený, předzesilovač, v celokovovém pouzdře. Zadní panel nabízí kromě DIN konektoru pro nožní přepínač, také výstup na sluchátka a XLR/TS linku s emulací reproduktorů a proměnnou úrovní –10/+4 dB. Především ale výstup do vlastního koncového zesilovače kytarové aparatury, opět potěšitelně s oběma hodnotami výstupní úrovně a oběma formáty konektorů, Jako posledním na zadním panelu nalezneme vstup B, určený k propojení např. s ladičkou, šumovou bránou, či “bezdrátem”.
Přední ovládací panel neobsahuje nic převratně nového, avšak ani zde nic neschází a tak začněme pěkně popořádku. Vynechám-li zcela vlevo na panelu umístěnou jackovou zdířku nástrojového vstupu, pak první kanál, mírně netradičně se jedná o zkreslený s maximální mírou zisku, disponuje, od leva bráno, ovladačem hlasitosti, nad nimž je umístěna červená ledka, informující o aktivitě kanálu. Další ovladač v řadě je Drive, a určuje míru zkreslení kytarového signálu. Nad tímto ovladačem je umístěn přepínač, který umožňuje základní nastavení Drive posunout do zcela jiných dimenzí. A sice do sfér Hi Gainu. Následuje klasická třípásmová ekvalizace, skládající se ze tří ovladačů basů, středních kmitočtů a výšek. Mezi ovladači středů a výšek je umístěn další přepínač. Tentokrát nazvaný Presence. Jeho aplikací můžeme ovlivňovat střední a vyšší kmitočtové spektrum posunem nahoru nebo dolů. Laicky řečeno, zvuk je ostřejší či nikoli.
Druhý kanál (podle signalizační ledky ho nazveme žlutý) obsahuje naprosto shodné ovládací a přepínací prvky jako předchozí červený kolega. Jen nepatrnou změnu zaregistrujeme na přepínači u knoflíku Drive. Ten nás tentokrát posouvá do oblasti bluesové hry a k ní potřebnému soundu. Opět následuje třípásmový korektor a přepínač presence.
Teprve třetí kanál (zelený) je vlastně kanál na čistou hru bez zkreslení. Ovladač hlasitosti, regulace basů, středů a výšek a přepínač presence, ani tentokrát nechybí.
Co je společné všem kanálů je, že u každého z ovladačů hlasitosti se též nalézá spínač, umožňující manuální volbu daného kanálu.
Za trochu podrobnější zastávku stojí poslední sekce ovládacího panelu. Tento kytarový předzesilovač obsahuje již ve svém základu jednoduchý efektový procesor, umožňující navolení základních modulačních a prostorových efektů do výsledného zvuku. Ovládací prvky si tentokrát představíme zprava do leva, protože mi to přijde logičtější. Prvním knoflíkem volíme efekt, který chceme na daném zvoleném kanále použít. Na výběr je Echo, Reverb, Chorus a Flanger. Každému efektu je vyhrazena určitá výseč dráhy potenciometru. Avšak v každém místě této výseče je základní nastavení efektu jiné. Například u Echa mění množství opaků, u Reverbu podíl výškových frekvencí, atd. Dalším prvkem, kterým můžeme efekt upravovat je ovladač Adjust, který mění u každého z efektů vždy také trochu jiný parametr. A tak u Echa ovládáte zpoždění signálu, u Reverbu jeho délku, a u Chorusu či Flangeru umocníme hloubku modulace. Posledním z řady knoflíků je Effect. Udává jakým poměrem se bude efektovaný signál podílet na výsledném soundu, tedy jakýsi z rackových procesorů známý Mix v rozsahu Dry/Wet. Nad ovladačem Effect je umístěna tentokrát hned tříbarevná ledka, která nás informuje, ke kterému kanálu je právě efekt přiřazen.
Poslechově
Pojďme se chvilku zaobírat zvukovými kvalitami popisovaného přístroje. Začněme kanálem určeným pro čistou hru. Ten produkuje až nezvykle krystalicky čistý zvuk, osahující velké množství středních a vyšších kmitočtů, ale současně s pevným spodkem. Snad možná maličkou nevýhodou je, že se nedá (tedy alespoň mně se to nepodařilo) ani trochu nakreslit. Ale tuto vlastnost můžeme dohnat ostatními kanály.
Žlutý kanál (prostřední) umožňuje přidat zvuku již notnou dávku zdravého zkreslení. Zvuk je pěkně plný a dobře zpracovatelný příslušným ekvalizérem. Tlačítko blues zcela změní charakter zvuku. A sice ubere na míře zkreslení a přidá na středních kmitočtech. Vůbec se mi neosvědčilo regulovat úroveň Drive k nějakým vyšším hodnotám. Nejen že zvuk naprosto ztrácí dynamiku, ale je tenčí a papírovější. Bohužel tato vlastnost se projevuje jak do obou linkových výstupů tak do sluchátkového. I když jsem chtěl dosáhnout těžce metalového zvuku, nikdy jsem se nedostal přes hodnotu Drive 3.
Obzvláště toto platí u posledního z kanálů, který ještě umožňuje posun na Hi Gain. Tam při vyšších hodnotách se charakter zvuku prakticky nemění jen se úží a úží. Ovšem když udržíte své Drive vášně na uzdě, preamp se odmění velice příjemným a plně použitelným zvukem s širokými ekvalizačními možnostmi. Pravda tranzistor se v něm nezapře, ale to prostě někdy vůbec nevadí. Předzesilovač jsem testoval s koncovým zesilovačem Mesa Boogie Fifty/Fifty do boxu Carvin Legacy a speaker emulátorem po zapojení do sestavy domácího kina.
Ještě o jedné přednosti bych se rád zmínil. A sice nastavený modulační a dozvukový efekt je možné nastavit, jak jsem již naznačil, pro každý kanál separátně. To znamená, že každý kanál může mít nastaven svůj vlastní dozvukový program. Tedy např. na čistém trochu obvyklého chorusu, v chrunch zvuku něco reverbace a na sólo nějaký ten opak. K tomu máte ještě k dispozici na „Smart Effect" jednotce nezávislý, pevně konfigurovaný jemný Reverb, jehož aktivační tlačítko naleznete také v EFX části panelu.
To vše je možné ovládat nožním ovladačem FS 44, který obsahuje tři tlačítka pro volbu kanálu a tlačítko efekt, kterým se spíná tento „lehce chytrý" procesor. Ten však není součástí základní výbavy a je třeba jej dokoupit.
Ale abychom nepěli jen slova chvály a nadšení. Narazil jsem i na některé vady, které při současných technologiích překvapí. Tou první je, že preamp nemá ani jeden z popisovaných výstupů zpracován jako stereo. Prostě vždy jen jeden mono výstup. To se mi zdá při použití některého efektu jako velká škoda a navíc mi zahálela polovina koncového zesilovače. Má-li preamp už implementovánu efektovou jednotku, považoval bych volitelný mono/stereo režim za logický. Další, tentokrát doslova pihou na kráse, je až skoro prasácké zpracování zadního panelu (alespoň u kusu, který jsem měl k dispozici) v oblasti konektoru. Kdybych otvory na konektory vrtal sám, tak si troufám tvrdit, že odvedu lepší práci.
Nicméně pokud jste ochotni přehlédnout tyto nedostatky, pak se vám naskýtá celkem slušný, zvukově variabilní výrobek renomovaného výrobce za celkem přijatelnou cenu, v kompaktním provedení, bez nutnosti dalších investic do efektových krabiček . Doporučoval bych ho hlavně začínajícím kytaristům, kteří teprve hledají svůj styl a sound a už např. nějaký ten koncový zesilovač vlastní.
