V minulém díle jsme si představili dvě kytary korejské firmy Crafter. Pozorný čtenář časopisu MUSIC STORE si jistě vybaví dvě elaktroakustické sestřičky DE – 7 a DE – 33. Ve druhém a posledním pokračování se blíže podíváme na jejich třetí sestru – a tou je akustická kytara označená výrobcem D – 30.
Popis
CRAFTER D 30 je šestistrunná akustická kytara typu dreadnaught. Vrchní ozvučná deska je z masivního smrku (dle údajů z www stránek Engelmann), kryje ji transparentní lak. Zadní deska deska a luby jsou javorové (Brown Tiger Maple). Poznávacím znamením nástroje je abalonová perleť. Tou výrobce ozdobil rozetu i vrchní ozvučnou desku. Ze stejného materiálu jsou ornamenty označující důležitá místa na hmatníku, zdobení na hlavě kytary a nápis Crafter tamtéž. Mechanika je zlatá, uzavřená značky Grover. Nultý pražec a kobylkové sedlo jsou plastové. Struna h je lehce odsazená. Krk i ozvučné desky chrání hranění z bílého plastu, stejně je ošetřena také patka krku. Struny jsou uchyceny v kobylce (tedy žádné provlékání otvory). Pražců je dvacet. K zavěšení slouží jediná rolna umístěná na lubu. Kytara je dodávána v papírové krabici, v příslušenství je imbusový klíč na seřízení krku (matice dostupná ozvučným otvorem). Firemní vysačka prozrazuje vybavení strunami D’Addario. Cena je 18.224,-Kč.
První dojmy
Jsem zvědavý, co kytara za cenu blížící se dvaceti tisícům nabízí. Nástroj působí už na první pohled velmi solidně, řemeslné zpracování je bezchybné, spoje začištěné, nikde nejsou zbytky lepidla. Před tím, než si konečně zahrajeme, vyzkoušíme ještě stabilitu nástroje : při usazení na pravém stehně lehce přepadává na hlavici.
Jak to hraje
První kroky testování patří ladění. Mechanika Grover ladí dobře, bez skoků. Ladění vyhovuje také na oktávách. Už při prvním ataku prázdných strun si všímám kultivovaného, vyváženého zvuku nástroje. Nástroj dobře drží tón (dlouhý sustain).
Na krk si nemusím příliš dlouho zvykat, dobře mi padne do ruky. Jako obvykle zkouším hrát nejdříve akordy s prázdnými strunami a to v základních i vyšších polohách. Poté následují baréčka. Oba typy akordů znějí všude bezproblémově, nikde nic nedrnčí ani neskučí. Hraje se příjemně. Dohmat je měkčí, než jsem očekával. Už při hraní prsty je zvuk poměrně silný. Chceme-li si zahrát „piánko", je potřeba hrát jemně, na sebemenší přitvrzení hry kytara hned výrazně reaguje. Pěkně se tím reguluje dynamika hry. Když po větším ataku zvuk ještě rozvibrujeme prohnutím krku a využijeme dlouhý sustain nástroje, tak už se dá podle kvality tónů tušit, že kytara se nám odmění dobrým zvukem i při dalších způsobech hraní. Vyzkoušíme tedy trsátko i kombinovanou techniku s prstýnky i bez. Nástroj produkuje silný vyvážený tón. Zní spíše ve středech. Prostě to moc necinká ani nebručí, tón je „tak akorát". Nejvíce se mi líbí vyváženost tónů. Nemusím si vůbec dělat starosti se silou úhozu, kytara si prostě nějak přirozeně řekne sama jak na ní. Hraje se dobře při beglajtu – tady bych i na úkor pohodlnosti volil silnější struny pro větší zhutnění tónu, i různé vyhrávky a sóla jdou pěkně od ruky (či spíše za rukou). Čím déle jsem na kytaru hrál, tím se mi zdála univerzálnější a univerzálnější. Žádnému stylu hudby ani způsobu hraní neublížila, vždy jsem našel něco, co mě zaujalo. Při hraní prsty jsem si rád poklepával palcem o basové struny, při doprovodné hře opravdu hezky zní využití celé „palebné síly" a vzít pěkně všechny struny v obou směrech. Při použití trsátka a prstýnků si lze folkově zacinkat (s požitím kapodasteru a akordů s prázdnými strunami ve vyšších polohách ...) i bluesově vytahovat tóny (opět výhoda dlouhého dozvuku) . Čím déle hraji, tím více mě to nutí vyhrát si s nástrojem, experimentovat, zkoušet, co všechno ještě dovede.
Při srovnání se svými sestrami (DE – 7, DE – 33) byla jednoznačně nejlepší, při společném hraní je zvuk o třídu výš (na tom jsem se shodl se všemi, kteří mi v testování pomáhali). Také při srovnání s kytarami z jiných stájí (Furch, Yamaha) zvuk obstál.
Shrnutí
D – 30 je dle mého soudu nejlepší nástroj z celé testovací zásilky. Není sice zrovna nejlevnější, ale také nám poskytne dost muziky. Já osobně subjektivně nejvíce oceňuji velkou dynamičnost nástroje a pochopitelně také pěkně vyvážený tón. Žádné mínusy jsem na nástroji nenašel, ale výrobce by mohl do škatule přiložit nějakou informaci: například o použitých materiálech, způsobu skladování a ošetřování. Cenu to nijak podstatně nezvýší a zákazníka potěší.
Výsledky testu jsou pochopitelně přes velkou snahu o objektivitu opět výsledkem subjektivního vnímání mých sluchových orgánů a polemiky s kolegy při testu pomáhajícími.
