DPA Reference Standard

Modulární mikrofonní systém
Výrobce: 
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
Na dotaz u distributora

Současná doba vyžaduje od mnoha produktů flexibilitu, jednoduchost a univerzálnější možnosti využití. Tento trend lze sledovat u celé řady odvětví a profesí a je samozřejmě výhodný i z ekonomického hlediska, jak pro vý-robce, tak i pro koncového uživatele. Výrobce přístrojů ušetří na nákladech, zatímco koncový uživatel získá produkt, který je schopný zastat mnohem více práce, než by zvládlo zařízení orientované jednoúčelově. Proč bychom se proto měli domnívat, že výrobci přístrojů určených pro hudební zvukový záznam zůstanou stranou? Modulární mikrofonní systém Reference Standard budiž dokladem toho, jak se k tomuto trendu staví firma DPA.

Na všech mikrofonech DPA, které prošly výbavou mého studia, bylo vždy vidět, že pánové z této firmy mají takříkajíc „pod čepicí“. Kromě neoddiskutovatelné zvukové kvality totiž většina jejich řešení nesla stopu konstrukční nápaditosti, a to nejen u mikrofonů samotných, ale i u zdánlivě méně důležitého příslušenství. A jak se zdá, tento „rukopis“ nese rovněž relativně nedávno představený „koncept“ zvaný Reference Standard. Název neoznačuje výrobek jako takový, jako spíše možnost libovolně volit a kombinovat vybrané komponenty firemní nabídky. Jinými slovy: jedná se o modulární systém, který konkrétně „zastřešuje“ dvě řady výměnných mikrofonních vložek (a sice řady 2000 a 4000), volně kombinovatelných s trojicí předzesilovačů (MMP-A, MMP-B a MMP-C). Myslím si, že výhody možnosti zaměňovat různé typy předzesilovačů s různými typy kapslí (s různou směrovou charakteristikou) jsou nasnadě. Firma DPA samozřejmě není prvním výrobcem v audio branži, který se s myšlenkou (nebo řešením) modularity snaží na trhu uspět. Její popularitu lze spatřovat v tom, že koncový uživatel si může z jednotlivých komponentů sám sestavit funkční systémy vhodné pro rozličné audio situace. S podobným řešením se nesetkáváme pouze u mikrofonů, ale známé jsou rovněž modulárně koncipované předzesilovače či mixážní konzole. Jako poměrně neobvyklé, a možná dokonce unikátní, je v případě DPA  třeba zmínit uplatnění této koncepce i v případě úzce směrového „filmového“ mikrofonu (takzvané „pušky“) DPA 4017B. Vzhledem k tomu, že do nedávné doby se ceny mikrofonů DPA pohybovaly přece jen „ve vyšších patrech“, je rovněž sympatické, že modularita se týká také právě nové a cenově dostupnější řady 2000 (MMC2006 s kulovou směrovou charakteristikou a kardioidní MMC2011), odvo-zené od (dovolím si říct) legendární, ale zároveň finančně náročnější řady 4000 (s vložkami MMC4006 - koule, MMC4011 - kardioida, MMC4015 - širší kardioida a MMC4017 - superkardioida). 

K recenzi nám z celé té záplavy modulárních komponent řady DPA Reference Standard byly poskytnuty právě dva páry s cenově dostupnějšími vložkami, a sice s kulovou směrovostí typ MMC2006 a s kardioidní MMC2011. Z nabízených předzesilovačů jsme dostali k dispozici ještě dvojici kompaktních MMP-C a jeden „tužkový“ MMP-A. Když se pozorně podíváte na nabídku preampů v této řadě, zjistíte, že jako třetí do party by přicházel v úvahu ještě typ MMP-B. Ten je jako jediný vybaven navíc dvěma filtry a je spolu se zmiňovanou „puškovou“ vložkou 4017B (svým tvarem a parametry) určen především pro práci ve filmovém prostředí, což je nejspíš důvod, proč jsme jej k testu nedostali. To nám ovšem nevadilo, protože penzum našeho testu spočívalo v natáčení vážné hudby v terénu při použití na pozici ORFT (s kardioidami) a několika spotových mikrofonů. Ačkoliv DPA dodává pro své mikrofony také speciální odpružené závěsy, naše testovací sada byla vybavena mikrofonními držáky standardní konstrukce. 

MMC2006 (vložka s kulovou charakteristikou) 

U této kondenzátorové vložky kapsle výrobce uvádí frekvenční rozsah 20 Hz až 20 kHz a její miniaturní tělo je dlouhé cca 17 mm, průměr mikrofonní vložky je potom 19 mm. V principu se jedná o předpolarizovanou vložku, což ovšem díky několika firemním patentům neznamená úplně totéž, na co jsme zvyklí u jiných výrobců. Nejde jen o to, že vložky řady 2000 jsou polarizovány mnohem vyšším nábojem, než bývá zvykem. Unikátní je také dvoumembránová konstrukce vložek, která podle výrobce významnou měrou snižuje vlastní šum a naopak zvyšuje citlivost systému (technické podrobnosti o této technologii u DPA žárlivě tají). Výrobce si od takového řešení slibuje velmi rychlou impulsní odezvu a záběr širokého frekvenčního spektra. Obě tyto vlastnosti pak dle slov výrobce přispívají velkou měrou k vysoké kvalitě snímaného materiálu a k jeho hladkému frekvenčnímu průběhu. Díky velikosti své membrány MMC2006 zároveň méně přenáší rozličné hluky a ruchy. Šasi je celokovové, opatřené matným nástřikem černé barvy. Piktogram směrové charakteristiky je vyznačen v její spodní části bílou barvou. 

MMC2011 (vložka s s kardioidní charakteristikou)

Tento typ vložky s kardioidní směrovou charakteristikou má stejný průměr, jako předchozí model (19 mm), je ovšem o něco delší (51 mm). Delší tělo má na svědomí přítomnost tzv. interferenční trubice, která díky sofistikovanému systému akustických štěrbin zamezuje pronikání bočního (a zadního) nechtěného signálu do signálu užitečného a ovlivňování či posunu frekvenčních pásem. 

I zde byla využita výrobcem proklamovaná firemní technologie „dvojité mikrofonní vložky“, díky níž by měl být zazna- menaný zvuk za každých okolností přesný a pevný, bez zbytečných reziduálních ruchů či nasykávání. Mikrofonní vložka též disponuje vysokou odolností vůči akustickému tlaku, čímž je přímo předurčena pro snímání hlasitých zdrojů zvuku jako jsou žestě, bicí nástroje, tympány nebo klidně i box kytarového či basového aparátu. Ačkoliv je primárně určena k použití ve studiu, díky vysoké odolnosti proti zpětné vazbě najde MMC2011 uplatnění i na scéně, a to jak pro živý záznam, tak pro „prosté“ koncertní ozvučení. 

Předzesilovače MMP-C & MMP-A

Jak už bylo naznačeno, oba testované mikrofonní předzesilovače si budou rozumět s jakoukoliv mikrofonní vložkou řady 4000 či 2000, a v podstatě i se superkardioidní puškou MMC4017. Takto promyšlená kompatibilita činí z celého systému velmi flexibilní záležitost, například v kombinaci zmiňované pušky a kompaktního předzesilovače můžete vytvořit superminiaturní puškový mikrofon s délkou pouhých 15 cm. 

Oba preampy charakterizuje beztransformátorová konstrukce a jejich vnitřní obvodová úprava je řešena plošnou montáží. Důvody pro použití beztransformátorového řešení shrnuje výrobce v krátkém článku nazvaném „Impedance balancing with Active Drive vs transformer coupled outputs“, publikovaném na edukačním webu DPA Mic University. Zde se dozvíte více o využité technologii výstupního budiče, který se (dle uvedeného) dokáže impedančně přizpůsobit připojenému zdroji. Velmi zjednodušeně to znamená, že dokáže dodat do všech připojených kabelů a zařízení dostatečný proud, aby zůstalo zachováno nízké zkreslení, šířka přenášeného pásma a fázová stabilita. Zdá se, že konstruktéři DPA v tomto případě kvalitnímu přenosu signálu „obětovali“ symetrické zapojení, které, jak v textu dovozují, ve své standardní elektronické podobě vyžaduje více aktivních komponentů v signálové trase (a navíc dává pokles signálu o 3 dB). Zřeknutí se řešení symetrizace signálu výstupním transformátorem je v tomto textu vysvětleno tak, že aby byl transformátor maximálně neutrální, musel by mít větší jádro, díky čemuž by se ovšem do takovéhoto preampu nevešel (pro představu o právě takovém řešení si můžete najít obrázek výstupního transformátoru u mikrofonu sE Neve RN17). 

Viděno méně odborně, na rozdíl od MMP–C, který produkuje maličko plnější zvuk, je model MMP-A naprosto lineární, bez nárůstu kdekoliv ve frekvenčním spektru. Je také mnohem delší (měří 147 mm), takže jeho délka má parametry standardní mikrofonní „tužky“. Rovný průběh a manipulační pohodlnost ho předurčují nejen pro nahrávání ve studiu, ale i pro terénní záznam a ozvučování náročných koncertních akcí. 

Koncepce DPA Reference Standard umožňuje díky modularitě kombinovat vybrané zástupce dvou řad výměnných mikrofonních vložek (a sice řady 2000 a 4000) s trojicí předzesilovačů (MMP-A, MMP-B a MMP-C).

DPA na prknech

Kde jinde, než na „prknech, která znamenají svět“, a kdy jindy, než při natáčení náročné aplikace, by mohly mikrofony značky DPA nejlépe předvést a ukázat, jaký potenciál v nich dřímá. Čekalo nás natáčení v Lomnici nad Popelkou, kde si dalo schůzku několik pěveckých sborů z různých končin světa pod taktovkami věhlasných dirigentů a záštitou Evropské unie. Na nás pak padla čestná povinnost – z celé akce pořídit co možná nejvěrnější záznam. Bylo proto velmi povzbudivé, když jsme se dozvěděli, že můžeme spojit testování DPAčkovského setu s tímto koncertem. Protože používáme na systému A/B velkomembránové jednopalcové mikrofony, umístili jsme DPA na systém ORTF. Pro nezasvěcené: jedná se o náběr středového audioobrazu, tak, aby celá scéna byla vykryta mikrofony umístěnými na speciálních vysokých stojanech. Vysoké stojany zčásti eliminují ruchy vzniklé šustěním látek oděvů, ošíváním se apod. Protože jsme měli k dispozici pouze jeden dlouhý preamp MMP–A, ale na ORTF jsme potřebovali dva mikrofony, použili jsme dva MMP–C s kombinací vložek 2011 (obě vložky by měly mít na pozici ORTF kardioidní charakteristiku). Standardní mikrofonní držáky jsou velmi jedno-duché, spolehlivé a mikrofon uchycují napevno. Tedy protentokrát žádný odpružený držák (ty je samozřejmě možné dokoupit zvlášť). Kulová vložka 2006 s preampem MMP–A byla použita následně na ozvučení klavíru. Ideální by byla taktéž kardioida, ale obě již byly použity na ORTF. Z opatrnosti jsme však klavír ještě přizvučili jiným tužkovým kardioidním mikrofonem pro jistotu, kdyby náhodou kulová charakteristika nebyla úplně to pravé. Už při prvním náslechu jsme však neslyšeli v náběru klavíru nic, co by ho rušilo či působilo nepatřičně. Už v šumu sálu, když jsem „vyjel“ pouze fadery s ORTF, jsem si opět uvědomil onu preciznost zvuku DPA bez jakýchkoliv rušivých elementů. Tu rovnost a hladkost jsem poprvé uslyšel při poslechu Mše G dur od Francisse Poulenca pro sbor a varhany natočené ve Westminsterské katedrále. Při náběru byly tehdy použity právě mikrofony Brüel & Kjaer (ve zkratce řečeno předchůdce DPA), a já tento záznam doteď používám jako srovnávací vzorek pro své sborové nahrávky. V našem studiu jsem pak zvuk z ORTF a klavíru ocenil při poslechu ještě více. Krásně vynikla frekvenční vyrovnanost a neutralita, které nejsou žádným reklamním „šidítkem“, ale prostě realitou. Osobně si myslím, že co se týká těchto vlastností, jsou DPA na absolutní světové špičce. 

Když jsme s kolegou poslouchali samotný klavír, shodli jsme se na tom, že využití kulové charakteristiky během jeho natáčení nebylo vůbec na škodu, ba právě naopak. Ne nadarmo nám pan docent Zikmund, proděkan katedry zvukové tvorby na HAMU, na jedné akci říkal: „Koule je vždy přirozenější a vzdušnější.“

Přímo ve studiu jsem na mikrofony v kombinaci s jejich preampy natočil ještě akustickou kytaru sejmutou stejně, jako výše uvedený klavír; tedy MMP-A + kulová vložka MMC2006 namířená na střed nástroje a navíc stereo ORTF složené z MMP–C + dvě kardioidní MMC2011. Raději bych vyzkoušel v našem menším studiu systém XY, ale máme příliš velkou lištu, takže umístit na ní maličké mikrofony v pozici XY by byl problém, a stereo by bylo navíc velmi úzké. Výsledkem byl opět velice vyrovnaný zvuk na všech stopách. Snímání akustické kytary je možné udělat mnoha způsoby. Buď lze využít teplý lampový mikrofon s podobným preampem, který zvuk nastartuje, či naopak, zachovat onu zvukovou preciznost a frekvenční vyrovnanost. Je jen na natáčejícím, pro jakou variantu se rozhodne. 

Během zmíněného natáčení jsem si ještě udělal malé srovnání. Kousek záznamu jsem nahrál bez přítomnosti mnou využívaného preampu přímo do stopy pultu. Při srovnání jsem mezi záznamem s mým preampem a bez něj (tedy pouze s MMP–A) neslyšel jakýkoliv rozdíl. Pokud bych byl tedy vlastníkem těchto mikrofonů, nepotřeboval bych s sebou na terénní akce vláčet těžké kovové krabice v racku, protože DPA preampy by tuto práci vykonaly za ně. 

Mým posledním testem byl „náběr“ zpěvu. Požadovanou nahrávku jsme měli již jednou slušně natočenou na jednopalcový kondenzátor, takže nový náběr na DPA byl spíše příjemnou hrou. Nahrával jsem na kombinaci preampu MMP–A a kardioidní vložky MMC2011. Manipulace s mikrofonem byla bezproblémová i bez odpruženého držáku a dynamické zpracování nahrávky v režii také. Po skončení nahrávání jsem poslouchal zvukové rozdíly mezi oběma mikrofony. Zvuk jednopalcového mikrofonu byl razantní a trochu i nakřáplý, zatímco DPA bylo velice hladké, rovné a zakulacené. Zvuk se jakoby maličko posunul do jiné polohy. I když se slovně sluchový vjem těžko popisuje, jedno bylo jasné: náběr z DPA byl mnohem čistší a nebyl v něm ani náznak přeslechu ze sluchátek. To u „jednopalce“ byla sluchátka lehounce slyšet zejména v koncích frází. Nadšené vyprávění o mikrofonech DPA a jejich kvalitě tedy není žádným marketingovým trikem, ale prostou výpovědí o praktické zkušenosti. 

Závěrem

Můj obdiv k těmto mikrofonům nepramení z momentálního okouzlení, ale z několikeré praxe. Na závěr možná proto ještě jeden postřeh. DPAčka jsme museli vrátit, neb o ně byl zájem i jinde, a místo toho nám byly zapůjčeny jiné mikrofony pro stereofonní snímání. Čekal nás každoroční třídenní natáčecí maraton zvaný Bohemia Cantat. Jedná se o přehlídku mnoha pěveckých sborů z celé republiky. Vše jsme postupně nazvučili a právě jsme kontrolovali poslech, když náhle slyším kolegu, jak mi říká: „Ty mikrofony hrajou docela dobře, viď? Hmm, ale DPAčka jsou DPAčka...“

Prubni a řekni (Aleš Dvořák, mistr zvuku)

Mikrofony DPA složené z vložek MMC 2011 a předzesilovačů MMP-C a z vložky MMC 2006 a předzesilovače MMP-A, které jsem měl zapůjčeny díky laskavosti firmy Audiopro, jsem použil při komplikovaném natáčení koncertu se studiovými předtáčkami velkého barokního ansámblu v autentickém akustickém prostoru baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Ansámbl se skládal z orchestru, sboru a sólisty a vzhledem k prostorové dispozici baziliky bylo jeho umístění dosti stísněné. Takže jednou z úloh, které jsem musel při přípravě natáčení řešit, bylo zajištění dostatečné separace orchestru a sboru, aby byly oba celky na směšovacím stole pod kontrolou a zároveň aby byly akusticky spojeny do přirozeného celku v jednotném prostoru. Mikrofony DPA jsem použil pro jejich předpokládané vlastnosti pro snímání sboru, a to v konfiguraci MMC 2011 (kardioida) na okrajích sboru a MMC 2006 (všesměrový) jako spojovací článek uprostřed.


Předpoklady se bezezbytku splnily. Na mixážním stole jsem měl široký stereofonní obraz sboru, kdy jednotlivé hlasové skupiny bylo možno dobře vyvážit, přestože rozmístění sboru v kostele nebylo možné nijak zvlášť měnit. Sbor se musel přizpůsobit rozestavení orchestru a zároveň respektovat liturgický mobiliář, který nebylo možno přesouvat. To svědčí o vhodných směrových vlastnostech obou charakteristik. Potěšitelné je zejména to, že vložka MMC 2011 se nejevila jako příliš úzce směrová.

Velmi příjemně překvapilo barevné podání. Sbor zněl velmi barevně s krásnou prostorovou plasticitou. Dobře patrné byly detaily lidských hlasů, zvláště v tranzientní oblasti, přestože mohlo docházet k maskování zvukem orchestru. Membrány obou vložek jsou patrně velmi tenké a lehké, takže jejich kmitání sleduje zachycované zvukové vlny velmi věrně. To se samozřejmě u mikrofonů DPA dá právem očekávat, přesto byl efekt překvapivý. Ve výsledném snímku nebude muset být na sbor použita žádná frekvenční korekce.

Faktem, který je nutno mít na paměti při použití rozdílných předzesilovačů, je to, že každý z typů má rozdílnou citlivost, resp. výstupní napětí. S tím je třeba počítat a nenastavovat vstupní citlivosti na mixážním stole rutinně, ale s ohledem na použitý typ předzesilovače. Tato produktová řada mikrofonů DPA je velmi významným inovativním krokem. Nejen proto, že poměr cena - výkon je u ní velice příznivý, ale hlavně proto, že konečně přináší do kolekce výrobků DPA modularitu. Mikrofon lze sestavit podle konkrétní potřeby, což v případě kompaktních předzesilovačů MMP-C znamená například i to, že takovou sestavu lze velmi dobře použít na lankových závěsech, používaných při instalaci mikrofonů pro nahrávání varhanní hudby nebo tehdy, nemají-li být z nejrůznějších důvodů mikrofony a stativy viditelné. Lehké kompaktní mikrofony se na závěsu nepřevažují a zachovávají polohu nastavenou před zdvižením do výšky (vyrovnáme-li se úspěš- ně s váhou konektoru a kabelu).