Electro-Voice N/D 468, N/D 478 & N/D 868

Nástrojové mikrofony
Kategorie: 
Výrobce: 
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
Ceny v textu
Electro Voice - nástrojové N/D

V roce 1930 si nechali značku Electro-Voice v americkém státě Indiana zaregistrovat pánové Lou Burroughs a Al Kahn. Mikrofony se rozhodli vyrábět z jediného prostého důvodu: věřili totiž, že to dokážou lépe a levněji, než existující konkurence (nepřipomíná vám to celkem nedávnou historii firmy Rode?). Začínali tehdy s výrobní frekvencí jeden mikrofon za týden. O šest let později se však jejich společnost rozrostla již na dvanáct zaměstnanců a v roce 1950 se začala věnovat rovněž výrobě reproduktorů. 

Za zmínku s velkým Z také stojí fakt, že Electro-Voice byl prvním výrobcem, který použil v konstrukci  mikrofonu tzv. kompenzační „humbucking“ cívku, určenou k odstranění indukovaného brumu. A to prosím již roku 1934! Mimochodem, mikrofon, který byl zamontován v přilbě skafandru Johna Glenna při jeho „orbitálním skoku“ s lodí MERCURY, byl také dílem firmy Electro-Voice. Dalším světovým prvenstvím této společnosti byla aplikace neodymiových magnetů. Ačkoliv se to může někomu zdát neuvěřitelné,  neodymiové magnety použili v Electro-Voice již v roce 1970!

Myslím si, že výčtem mezníků v historii tohoto výrobce bychom mohli pokračovat ad infinitum, pojďme se ale ra-ději již věnovat jeho současným pro- duktům. K otestování jsem tentokrát obdržel doslova „celou hromadu“ mikrofonů. Abychom naše čtenáře ovšem nezahltili příliš mnoha mikrofony najednou, s kolegy v redakci jsme se rozhodli, že tento test rozdělíme na dvě části. V té první čtenáře seznámíme s třemi nástrojovými modely, v druhé se pak na stránkách příštího vydání budeme věnovat možnostem tria mikrofonů zpěvových. 

Mikrofony uvedené v nadpisu článku pochází z řady N/DYM, jedná se tedy o profesionální dynamické modely, určené především pro „live“ aplikace, využívající výkonných neodymiových magnetů. Hned při prvním nasazení těchto mikrofonů v praxi jsem usoudil, že dlouholeté zkušenosti firmy Electro-Voice s aplikací těchto magnetů se zde velmi zjevně a pozitivně projevují. Překvapila mě totiž až neuvěřitelná a explozívní dynamika testovaných mikrofonů. Jak jsem se později přesvědčil, tato vlastnost je – společně s výjimečně dobrým potlačením přenosu nežádoucích podnětů z těla mikrofonu na vložku (otřesy, rezonance a manipulační hluky) – jednou z charakteristických „signatur“ všech mikrofonů Electro-Voice, se kterými jsem měl díky tomuto dvojdílnému testu možnost pracovat. 

N/D 468 (3 772 Kč)

N/D 468 lze uvést vizitkou „speciální nástrojový mikrofon“, který je řešen jako kapsle výkyvně uchycená v kovové vidlici, jež je připevněna na krátké „stopce“ zakončené XLR konektorem. Tato stopka je potom zasunuta v klasické mikrofonní objímce. Provedení mikrofonu (u firmy EV tradiční, viz původní a dodnes ceněné „vintage“ modely N/D 308B a 408B z devadesá- tých let) umožňuje zvukaři nebývalou variabilitu při umístění a nasměrování mikrofonu ke zdroji zvuku. Výrobce určil mikrofon především pro snímání bicích nástrojů a perkusí, ale také dřevěných i plechových dechových nástrojů, a v neposlední řadě i kytarových aparatur. Udávaný kmitočtový rozsah N/D 468 ohraničují hodnoty 20 Hz a 22 kHz. Mikrofon se dále vyznačuje citlivostí 3,1 mV/Pa a impedancí 150 Ohmů. N/D 468 pracuje se superkardioidní směrovou charakteristikou.

Kapsli ovoidního tvaru lze v polovině rozšroubovat a získat tak přístup k mikrofonní vložce. Jak je u mikrofonů EV zvykem, její průměr je větší, než je běžné. Mimochodem, okrový gumový kroužek není jen ozdobou, ale podílí se i na zajištění pružného uchycení vložky, jak je patrné z přiložených fotografií.

Veškeré perkusivní nástroje „lezou“ z mikrofonu N/D 468 opravdu excelentně, a to s výše zmiňovanou a takřka explozívní dynamikou. Barevné vyvážení zvuku bych spíše označil za „světlejší“, takže se mi mikrofon líbil více při snímání tomů s menším průměrem. V případě floor tomu jsem osobně nakonec dal přednost svým Audixům D4. Jak jsem již konstatoval v úvodu, všechny „Voicy“ mají výborně řešené tlumení přenosu otřesů a hluků z těla mikrofonu na vložku, a tak ani tento model není výjimkou. I proto jsem bez problémů vytrvale při zvučení používal kovový „šůrácký“ úchyt na ráfek - model A57D. Tento držák není nijak odpružen, a tak některé jiné mikrofony mají při upevnění tímto clampem tendenci „zvonit“ – tj. přenášejí rezonance z ráfku na vložku. N/D 468 však nikoli! Mimochodem, kolega Šafařík v kombinaci s tímto mikrofonem pro stejný účel používá velmi šikovný clamp Beyerdynamic MKV87 – úchyt, který je vyroben z velmi rigidního plastu. Na ráfku je MKV87 upevněn za pomoci dvojice pružin, takže jej lze velmi snadno a rychle nasadit či sejmout, a přitom díky promyšlené konstrukci výborně drží.

Výjimečně příjemné překvapení mě čekalo při osazení tohoto „majku“ na malém bubnu – zvuk byl jednoznačně skvělý a velice se blížil zvuku z mého milovaného (a bohužel již nevyráběného) mikrofonu Aaudix D1 – byl tedy takříkajíc „oplatkový“, křehký, s menším podílem těla a průraznou tečkou okolo 3 kHz. Paráda, nádhera, tenhle mikrofon chci! Rovněž při snímání perkusí (conga) se mi zvuk mikrofonu velmi zamlouval pro svůj dynamický, barevný, prezentní, ale nikoli agresivní charakter. 

Zajímavou zkušenost jsem udělal při snímání Czendálova kytarového aparátu (klasický Marshallovský 4x12“ box 1960) dvojicí mikrofonů – N/D468 a N/D478. Rozdíl v citlivostech i barvě zvuku obou modelů byl tak extrémní, že jsem si musel jít na pódium poslechnout, zda se jedním z nich náhodou nepokouším sejmout „mrtvý“ reproduktor! Pro jistotu jsem ještě prohodil mikrofony mezi sebou, abych vyloučil vliv toho, že každý z měničů v boxu může hrát jinak. Nikdy bych neřekl, že může být mezi dvěma mikrofony tak veliký rozdíl! Nakonec jsem oba „voicy“ nahradil obvyklými SM57. Zatímco N/D 468 byl na kytaře „uječenější“, než „esemko“, a subjektivně trochu postrádal část spektra od 300 Hz dolů, N/D 478 poskytoval naopak velmi hutný, a přitom „tvrdý“, pevný a konkrétní zvuk s ještě bytelnějším spodkem, než například Sennheiser e609. I když, pro úplnost dodávám, že na můj vkus mu však trochu scházela prezentnost, kterou jsem ani korekcemi nebyl schopen dohnat ke své plné spokojenosti. Řekl bych, že oba tyto mikrofony lze s dobrými výsledky použít pro nazvučení kytarového aparátu – tedy pokud bude přenosová charakteristika konkrétního typu konvenovat vašim tvůrčím záměrům. Přesto bych dodal, že ani jeden z nich pravděpodobně nebude takovým tím univerzálním „kytarovým dělníkem“, za kterého bývá považován třeba právě model SM57. 

N/D 478 (2 340 Kč)

Tento štíhlý mikrofon poměrně klasického designu, s hranatou „bambulí“ o malém průměru, má tělo kryto návlekem Warm Grip™, který „na omak“ připomíná tvrdou gumu. To proto, že tento mikrofon je sice určen především ke snímání nástrojů, ale lze jej použít rovněž na vokál. Ze stejného důvodu N/D 478 využívá rovněž firemní technologii VOB™ (Vocally Optimized Bass), sloužící ke kontrole proximity efektu a ome-zení retnic. Mikrofon pracuje s udávaným kmitočtovým rozsahem 45 Hz až 15 kHz, s citlivostí 2,9 mV/Pa a impedancí 300 Ohmů. Směrovost mikrofonu je tentokrát kardioidní.

O výsledcích při snímání kytarového aparátu tímto mikrofonem jsem se rozepsal v minulém odstavci. K podobným závěrům jsem dospěl i s dalšími nástroji: V některých případech byl výsledek excelentní (například na barytonsaxofonu), v některých jen zajímavý, a někdy si prostě mikrofon nepadnl do noty s naší potřebou, s přirozenou barvou nástroje či s naším vkusem. V případě N/D 478 doporučuji zkoušet a experimentovat. Mne tento mikrofon přes-vědčil o svých kvalitách zejména při nasazení na „virblu“. Zvuk byl sice diametrálně odlišný od N/D 468, ale rovněž skvostný: „tlustý“, s mohutným tělem, ale zároveň průrazný a nádherně zdravě agresivní. Myslím si, že tento zvukový charakter je dán především nadprůměrnou dynamikou, kterou dokázal mikrofon přenést. Každá rána opravdu „bolela“! Musím se přiznat, že zvuk většiny konkurenčních mikrofonů se mi zdál v porovnání s „Voicy“ poněkud plošší, pomalejší a komprimovaný. Zvláště dobře se tento rozdíl projevil například při srovnání N/D 478 se Shure Beta 56 (nebo Beta 57). A to se přitom nepochybně jedná o velmi dobré mikrofony!

Slova o nutnosti experimentování platí i při použití mikrofonu na zpěv. Došel jsem k závěru, že na některé hlasy je mikrofon výborný, někde bych dal jednoznačně přednost konkurenci. Mikrofon má zkrátka tak trochu svoji barvu a jeho charakter se nedá „překroutit“ mixem. Potlačení manipulačních hluků je vynikající, a přestože je směrová charakteristika širší než u ostatních testovaných modelů, odolnost proti zpětné vazbě je stále na docela dobré úrovni (přibližně jako u s SM58). Srovnání s modelem N/D 967, o kterém si budeme povídat příště, ovšem tento model již nesnese.

N/D 868 (4 859 Kč)

Na závěr jsem si nechal zhodnocení speciálního nástrojového mikrofonu N/D 868, určeného především pro snímání velkého bubnu. Tento model je koncipován podobně, jako Audio-Technica ATM250 (nebo oblíbený Audix D6) – tedy s mohutným válcovým tělem (o průměru 60 mm) a tenkou „stopkou“, která se zasouvá do mikrofonní objímky – v tomto případě s šikovnou a perfektně funkční šroubovou aretací. Mezi technickými parametry tohoto mikrofonu nalezneme kmitočtový rozsah 20 Hz až 10 kHz, citlivost 1mV/Pa, impedanci 150 Ohmů a kardioidní směrovou charakteristiku. Podle výrobce je mikrofon schopen pracovat s extrémně vysokými hodnotami akustického tlaku –144 dB.

Jestliže výrobce praví, že kmitočtový průběh je „tailored for instant kick drum sound – no additional EQ required“, tedy „ušitý tzv. na míru bez potřeby další ekvalizace“, není to – naštěstí – tak docela pravda. Takový mikrofon díky Bohu ještě nikdo nevyrobil, nebyl by totiž skoro k ničemu. Nejvíce se mu blíží právě Audix D6, který je tak moc „nahrbený“, že je dokonce nepoužitelný i na některé kopáky. Kromě opravdu excelentního, takřka subsonického basu má totiž zdůrazněný poměrně tvrdý „mlaskanec“ na vyšších středech, a to natolik, že když se sejde s podobně znějícím bubnem, nelze se takového zdůraznění zbavit. Ono totiž není zcela jasné, co je vlastně výrazem „kick drum sound“ myšleno. Má jím být zvuk, který slyšíme na černém albu Metallicy? A nebo zvuk kopáku z desky Wyntona Marsalise?

Ve skutečnosti tedy není, alespoň dle mého názoru, barva zvuku N/D 868 příliš předekvalizovaná. Zařadil bych ji někam mezi AKG D112 a Shure Beta 52. Zcela snadno lze tedy s tímto mikrofonem vytvořit jak měkký, kulatý a příjemně dusavý jazzový zvuk, tak moderní rockový sound s extrémním subbasem a zároveň s řádnou „teč-kou“. Naším velkým pomocníkem přitom bude, jak opět musím zdůraznit, nadprůměrně živý dynamický přenos mikrofonu (dynamika je věc, které se lze někdy zbavit trochu s obtížemi, ale dostat ji tam, kde není, to je pro zvukaře prakticky nemožné). Nevím, zda je N/D 868 „oslavována bubeníky a zvukaři po celém světě“, jak praví firemní materiály (zatím stále potkávám spíše Bety 91 v kombinaci Betou 52 či zmiňovaným Audixem D6), ale klidně bych se nebál přiznat, že trochu toho potlesku si N/D 868 bezpochyby zaslouží a obě posledně jmenované dynamiky může bez problémů nahradit. Osobně bych mu dokonce možná dal přednost, nebýt striktních požadavků ve většině riderů, preferujících právě D6.

Samostatnou kapitolou použití tohoto mikrofonu je například snímání basového aparátu nebo „hlubokotónové“ sekce Leslie boxu. Právě díky relativně rovné přenosové charakteristice je zvuk příjemně věrný a připomíná spíše legendární Sennheisery MD421. Předpokládám, že i některé další aplikace mikrofonu vyloženě „sednou“ – například tuba, ale tu už jsem bohužel neměl příležitost vyzkoušet.

Závěrem

Všechny tři testované mikrofony Electro-Voice se mi zamlouvaly: N/D 468 mne vyloženě nadchl, N/D 868 mě zase oslovil svojí univerzálností. Rozhodně musím konstatovat, že Shure a Audix nejsou ve Spojených státech jediní, kdo umí vyrobit kvalitní mikrofon. Cenově jsou si modely všech tří konkurenčních značek natolik blízké (rozdíly v cenách se pohybují v řádu několika stokorun), že pořizovací náklady zřejmě nebudou při výběru hrát podstatnější roli. 

EV N/D 478 & 868 - pohled na vložky mikrofonů
EV N/D 478 & 868 - pohled na vložky mikrofonů
Electro Voice N/D 868
Electro Voice N/D 868