Přípona „Tx“ v názvu mikrofonu znamená, že mikrofon je možné použít nejen v drátové verzi (my jsme jej dostali k otestování s redukcí TXA k připojení do mikrofonního kabelu XLR), ale také s firemními bezdrátovými vysílači řady RE2 nebo R300. Vzhledem k tomu, že s mikrofony této značky jsme zatím neměli žádné špatné zkušenosti, byli jsme plni očekávání, jestli i tento model splní kvalitativní standardy svých dlouholetých firemních kolegů.
Když nám Šáfa (pokud ho čirou náhodou neznáte, civilním jménem Jan R. Šafařík, je dobrou duší firmy Audiopro) zavolal, jestli bychom nechtěli vyzkoušet EV RE920Tx u nás na drsném severu v orchestru Big'O'Band, využili jsme nabídky téměř bez váhání, protože se jednomu z našich saxofonistů zrovna povedlo ztratit mikrofon a neměl na co hrát. Členové trumpetové sekce své mikrofony také s oblibou zapomínají, a o trombonistech raději ani nemluvím.
Díky této mikrofonní nekázni jsme za tři plesy vyzkoušeli mikrofon snad na všech nástrojích, kde to jenom šlo. Na otestování objektu tohoto článku se tak vlastně podílelo kompletní dechové oddělení orchestru (ale neříkejte jim to, chtěli by se dělit o autorský honorář).
Po rozbalení před námi ležel pevný, robustní mikrofon, který má (snad už standardně) kabel vedený pomocí šikovných gumových úchytů podél husího krku k hlavě. Konstruktéři EV se tedy rozhodli nevydávat se dnes už spíše přežitou cestou, kde je kabel vedený středem husího krku (viz např. mikrofony značky AKG), nejspíše proto, že právě takové vnitřní vedení bývalo nejčastějším důvodem ke koupi nového mikrofonu. Opravit to sice jde, ale kdo by se s tím chtěl… pájet, že. Skřipec má klasický kolíčkový pružící mechanismus a popravdě jsem rád, že nikdo zase nevymyslel něco „lepšího“. Samozřejmostí jsou gumové výložky, které chrání před jakýmkoliv poškrábáním nástroje. Celkem zajímavě je vyřešena (ne)možnost otáčet základnou husího krku vůči skřipci bez použití šroubováku – toto hodnotíme spíše kladně, neboť výchozí pozice „rovně“ na všechny naše aplikace stačila, ale kdyby měl instrumentalista důvod si mikrofon nějak otočit (např. na klarinet) a zajistit proti svévolnému pohybu, vždy je tu možnost elegantního trvalého řešení.
Ani v naší recenzi se nevyhneme krátkému technickému minimu: tento předpolarizovaný kondenzátorový mikrofon se zlacenou 10,5mm membránou o tloušťce 2 mikrony byl zkonstruován s kardioidní směrovou charakteristikou. Udávaný frekvenční rozsah má od 80 Hz do 18 kHz v toleranci -3 dB (viz graf výrobce v manuálu a na webu) a citlivost je pro dechy příhodných 1,3 mV/Pa. Pokud vás z nějakého důvodu zajímá výstupní impedance, tak ta je zde 1000 Ohmů při 1 kHz a dynamický rozsah je na jedné straně limitován vlastním šumem 31 dB(A) a schopností přenést maximální akustický tlak 148 dB.
Musím velmi pochválit inženýry-designéry z EV za dostatečně dlouhý a pevný kabel. Kdokoliv z vás hrál někdy na dechový nástroj s mikrofonem typu „klipsna“, ten určitě ví, že jak při připojení k vysílačce, tak i klasicky drátově, často bývá s nedostatečnou délkou kabelu problém. Například Beyerdynamic dělá skvělý mikrofon, jehož kabel je ale sotva metrový a je tak prakticky nemožné jej mít na notovém stojanu, za opaskem, nebo připevněný kdekoliv jinde. Vím, že se tento problém dá minimalizovat připojením na beltpack vysílače, ale i tam by kabelu přece jen slušela větší rezerva. To firma Electro-Voice nabízí kabel dlouhý 1,5 m, což považuji za délku pro živé hraní ideální. Ačkoliv, kabel dlouhý dva a více metrů má také své výhody. Muzikant si může své oblečení při hraní pěkně usušit na šňůře od mikrofonu, nebo si o přestávce zaskákat buď švihadlo nebo gumu. Suma sumárum je metr a půl dlouhý kabel pro dechové nástroje podle nás tak akorát. Možná by kvůli šetrnějšímu převážení nebylo špatné, kdyby měl kabel i u mikrofonu odpojovací konektor (na straně beltpacku, respektive redukce do XLR, to je samozřejmost), ale to pak zase klade vyšší nároky na muzikantovu paměť. Výhodou pevného spoje je, že kabel nemůže omylem zůstat doma.
Praktický test
Saxofon
Jako první jsme mikrofon použili na lídra saxofonové sekce. Při slovech „klipsnu nechci, chci mít tlustej zvuk“ se Michal (tedy autorský kolega Michal Brůna) usmál a beze slov instaloval mikrofon RE920Tx na korpus saxofonu, ale krk vertikálně narovnal a mikrofon namířil směrem ke klapkám. Pokud někdo nemá pěkný „tlustý, americký“ tón bez pomoci techniky, tak mu nepomůže ani svěcená americká voda, což ale samozřejmě není případ našeho saxofonisty.
Zvuk snímaný „kontaktně“ klipovým mikrofonem má samozřejmě své pro i proti. Muzikant se téměř úplně odevzdá do zvukařských rukou a nad vztahem mikrofon-nástroj přestane mít při hře kontrolu (tedy nepočítáme-li momenty, kdy si klipsnu žoviálně sundá a připne na notový pultík).
Obrovskou výhodou pro zvuk ovšem je, že nemění-li se vzdálenost (poloha obecně) od mikrofonu, nemění se frekvenční přenos v celém rozsahu dynamiky. To by ale v jiném případě stejně bylo ovlivněno dalšími faktory, kromě hráče a jeho pohybů také „měřitelnými“, jako je mix, efektová zařízení, PA systém atd. Naše porovnání s jinými mikrofony jsme dělali vždy na stejném PA a se stejným zapojením, čili v rámci možností „objektivně“.
Obecně byl zvuk mikrofonu EV 920Tx pěkně tvárný, zatímco přeslechy bych v teoreticky předpokládatelných mezích označil za spíše menší. Lehký zdvih ve frekvenčním pásmu kolem 6 kHz má za úkol zvuk trochu rozjasnit, stále však nabízí velký prostor pro citlivou úpravu a umožňuje snadnou manipulaci směrem k ostrému zvuku, pokud je potřeba. Když už jsme u toho, líbilo se nám, že zvuk, jaký dává RE920Tx, lze ve výsledku „nakroutit“ téměř do jakékoliv podoby (tím samozřejmě nemyslím nutně manuálně ohnout). Frekvenčně lze se zvukem snadno manipulovat, v odezvě nejsou žádné díry, žádná hluchá místa. Mikrofon samozřejmě nenahrazuje použití velkomembránové konstrukce jakékoliv renomované značky, ale zkuste si tento buclatý výrobek dát do sekce nástrojů, která po druhé hodině hraní soutěží o to, kdo víc. Pochopitelně, pokud bychom vybírali mikrofon na nahrávání ve studiu, zřejmě bychom se poohlíželi spíše jiným směrem, přeci jen recenzovaná klipsna má celou svou konstrukcí naprosto jasný účel a použití. Tedy na saxofonu mikrofon fungoval skvěle, a co je nejdůležitější – byl s ním spokojen i samotný hráč.
Trombon
Každý trombonista, co znám (včetně mě), má rád sametový zvuk svého nástroje, hlavně to nesmí syčet na středech. Sametový, ne bučící, lehce agresivní, ale ne ostrý (protřepat, nemíchat). Jako zvukaře mě takový popis vždy mírně rozesměje, protože zvukař je vždy zodpovědný za krásný zvuk bez ohledu na to, co za mikrofonem na svůj nástroj daný trombonista předvádí. Myslím si, že co se týče náročnosti na přenos alikvót a barevnosti celého spektra, je trombon jeden z nejnáročnějších nástrojů z rodiny dechových. Má velký rozsah a díky své menzuře je hodně bohatý na vyšší harmonické. Také na trombonu mikrofon RE920Tx obstál na jedničku. Připevnění a nasměrování na korpus je zde jednoduché a není nad čím moc přemýšlet, takže nastavení proběhlo doslova v mžiku. Zvuk má příjemnou tloušťku a po drobném ekvalizačním zásahu zněl na výbornou. Je to rozhodně mikrofon, na který se dá jakýkoliv dechový nástroj nazvučit bez větších obtíží a skutečně bych ho doporučil do mikrofonní sady každého jak začínajícího, tak profesionálního zvukaře.
Trumpeta
Trumpeta a trumpetisté jsou asi nejvhodnějšími testery v kapele. Jejich chování k mikrofonu je obvykle „velmi kamarádské“ (cítíte tu ironii z každého písmenka?), a tak si člověk alespoň odzkouší, co mikrofon skutečně vydrží (kolega Šáfa promine). Mikrofon musí poměrně dobře zvládnout křídlovku, která svojí menzurou vytváří široký a kulatý zvuk, lahodný a příjemný.
Další disciplínou je přenést velký akustický tlak první trumpety, která obvykle všechny mikrofony dobře otestuje, co se čistého přenosu hlasitých nástrojů týče. Americký výrobce udává maximální hladinu akustického tlaku vyšší než 148 dB, což je hodnota, podle které by měl mikrofon „ustát“ opravdu téměř cokoliv.
U našich žesťařů v této náročné zkoušce obstál na výbornou, i v těch nejsilnějších forte hlasitostech se mikrofonu dařilo držet se do určité míry v oblasti dobrého silného zvuku – tedy nezkreslovat a dynamiku trumpety věrně přenášet dále do signálového řetězce. Z praktického hlediska ještě musíme zmínit, že také co se týče handling noise (tedy přenášení resp. nepřenášení hluku vibrací například mechaniky nástroje) patří tento mikrofon v konkurenci opět na první pozice, za což vděčí odpruženému uložení samotné vložky na gumové stopce. Při drátovém připojení přes redukci TXA máte navíc pro případné omezení pazvuků přímo na těle redukce s konektorem možnost zapnout filtr typu horní propust (HPF) a také 10dB útlumový článek.
Studiové porovnání
Otestování mikrofonu při live produkci bylo, vzhledem k zaměření mikrofonu, zásadní, ovšem na přímé vícečetné srovnání jemnějších detailů při živých akcích nezbývá obvykle příliš času. Proto jsme se rozhodli, že k získání definitivního a co nejnezaujatějšího názoru nahrajeme ve studiu několik ukázek zároveň na rozumný počet konkurenčních clip-on nástrojových mikrofonů a jejich kvality srovnáme pěkně v klidu na studiovém poslechu. Jsme názoru, že přímé porovnání odhalí alespoň o chlup více, než zkoumání pouze jedné nahrávky, ačkoliv dlužno dodat, že nahrávání nástroje samostatně zase prakticky nic nenapoví o schopnosti eliminovat (případně frekvenčně neničit) přeslechy od okolních nástrojů. K testu jsme složili reprezentativní vzorek konkurence z mikrofonů, které byly zrovna po ruce: AKG C419 III, Apex 565, AudioTechnica PRO35, Beyerdynamic TG I57c a samozřejmě EV 920Tx. Tento výběr nenahrazuje objemný test všech dostupných mikrofonů na všech dostupných zdrojích, a takto k němu samozřejmě musíme přistoupit. Pro účely porovnání jsme nahráli vždy dva vzorky altsaxofonu (jeden typově klasicky tlustý popový riff a druhý ostřejší a rychlejší lick) a jako třetí náběr baryton saxofon. Mikrofony jsme umístili co možná nejblíže k sobě, abychom zajistili relevantní srovnání. To mi připomíná, že jsme zde ještě nezmínili, že zejména u nástrojů, kde chvějící se vzduch opouští nástroj zároveň na více místech a různými směry, může na charakteru přenášeného zvuku hrát velkou roli i konkrétní poloha (tedy i směr), tudíž jsme při nahrávání puntičkářsky nastavovali co nejbližší pozici membrán.
Z naších subjektivních hodnocení vychází, že zvuk mikrofonů napříč naším výběrem je překvapivě celkem dost rozdílný. Nejtemnější a nejméně konkrétní přenos poskytuje mikrofon od Apexu, což jsme sice očekávali, ale když se nám vyskytl v dosahu, nebylo by fér předem shodit mikrofon jen kvůli ceně a jménu. Na opačném extrému je rozhodně AKG, jehož množství výšek ve velmi širokému zdvihu může u některých nástrojů/hráčů velmi znesnadnit nastavení příjemného zvuku, může být prostě až příliš ostrý. Mikrofon PRO35 je zase trochu dutější a tmavší, i když to rozhodně ještě je v mezích „nakroutitelnosti”. V prostoru zlatého středu se tedy v našem výběru ocitnul EV RE920Tx, jehož zvuk je velmi čistý, přesný, a to se nám také potvrzovalo i při živém zvučení, kdy při vhodně nastaveném aparátu a dobrém nástroji/hráči prakticky není důvod zapínat ekvalizaci, neboť mikrofonu nic nepřebývá ani nechybí. Testovaný RE920Tx se v poměru k přenosu výšek chová nejměkčeji z testovaných mikrofonů.
Co do bohatosti zvuku skončil jenom o chlup za ním TG I57c. Ovšem na baryton saxofon EV v našich uších „vyhrálo“ nad všemi soupeři o celou délku (kabelu). Velmi snadno s ním jde „získat” i tóny, které nástroj sám mnohdy spíše skrývá.
Tento test původně neměl být součástí této recenze, ale měl sloužit pouze interně ke srovnání několika u nás často používaných „klipsen" a spíše jen pro ověření dosavadních dojmů, proto byl také pojatý pouze takto. Při hodnocení výsledků, kdy se mikrofon RE920Tx ukázal být z testovaných skutečně zřejmě nejlepší volbou pro univerzální použití, jsme se ale rozhodli zde výsledek tohoto původně interního porovnání zmínit. Pokud bychom ale měli být objektivní, nesměli bychom v průřezu trhem klipsnových mikrofonů vynechat výrobky dalších oblíbených značek, např. Shure, ATM, Sennheiser nebo DPA, ale takový test by samozřejmě vydal přinejmenším na jeden samostatný článek.
Závěrem
Mikrofon Electro-Voice RE920Tx je výrobek, který splnil všechna naše očekávání. Opět se ukázalo, že tato americká firma si dává na svých produktech záležet ve všech fázích návrhu i výroby, a že jejich výrobní haly neopouští žádné nedomyšlené nedodělky. Přestože peníze dnes vládnou světu a často bohužel nejdůležitějším technickým údajem bývá cena, Electro-Voice se rozhodně nesnaží v rámci své cenové politiky konkurovat nejnižší cenou, ovšem kvalita tohoto mikrofonu svou možná trochu vyšší cenovku ospravedlňuje.
Zvukové ukázky
Stáhněte si zvukové ukázky pro srovnání náběrů pomocí testovaného modelu s jínými mikrofony. Zaznamenali jsme alt-saxofony a baryton-saxofon.
Link ke stažení ukázek ve formátu mp3 (3,8 MB):
https://dl.dropboxusercontent.com/u/57111717/Test_EVRE920Tx_mp3.zip
Link ke stažení ukázek ve formátu wav (37,5 MB):
https://dl.dropboxusercontent.com/u/57111717/Test_EVRE920Tx_wav.zip
