Je mnoho jednoúčelových efektových procesorů, je také dosti multiefektů, ale žádný neumí všechno. Pánové od Fostexu se asi rozhodli, že zaběhlý stav věcí změní a udělají všehoklon.
Nejen multiefekt
Abych mohl DE-10 přesně zařadit, musel bych pro něj vytvořit zvláštní skupinu. Není to ani reverb, i když reverbem být umí. Není to ani multiefekt, protože ani takové označení nezahrnuje všechny jeho možnosti. Skupina, do které by patřil, by se jmenovala kupříkladu „Obráběč zvuku a simulant". Ne že by se během testování vymlouval, ale umí ledasco napodobovat.
Charakteristika
Srdcem zařízení jsou presety, to znamená pevně dané algoritmy, u nichž mohu měnit některé parametry, zatímco pořadí, mixování a množství efektů nikoliv. Většinou se jedná o jeden efekt, řekněme reverb, ale je zde i mnoho kombinovaných programů. V jediném algoritmu je pak zařazen compressor, distortion, flanger a noisegate. Mohu regulovat zkreslení a hloubku modulace flangeru, ale nemohu místo flangeru zařadit chorus ani přemístit noise gate před distortion. Toto zařízení si také nepamatuje provedené nastavení.
Jak to chodí
Koncepce DE-10 je velice zajímavá. Aby mohl splnit vše, co si jeho duchovní otcové předsevzali, museli páni inženýři hodně zapracovat, ponejvíce asi hlavou. Jelikož je DE-10 stoprocentně současné zařízení, přetváří zvuk digitálně. Musí ho tudíž rozebrat na kousky (bity), ty pak nějak přepočítá a pak je zase složí na elektrický signál. Některé efekty jsou na výpočet velmi náročné a některé méně. Jak to tedy udělat, aby někdy část mašinky neměla placenou dovolenou a někdy zase nemakala přesčas? Tušíte správně, DE-10 pracuje v několika režimech.
Mode
Režimy jsou tři a jmenují se Single 1, Single 2 a Dual a jejich fungování vám nejlépe přiblíží blokový diagram. V režimu Dual funguje DE-10 jako dva nezávislé stereofonní efektové procesory. Každý má jeden monofonní vstup a jeden stereofonní výstup. Nabízí sadu programů obvyklou u multiefektů střední třídy. Pro každý kanál mohu zvolit jiný efekt s unikátním nastavením.
V režimu Single 1 pracuje DE-10 jako plně stereofonní multiefekt s vysokou kvalitou efektů. Stereofonní vstup, stereofonní výstup. Typické použití pro věrné simulace prostředí včetně umístění vstupního signálu v panoramě. To znamená hlavně jako master reverb. V tomto režimu jsou dostupné stejné programy jako v režimu dual, ovšem ve vyšší kvalitě.
Režim Single 2 nabízí možnosti navíc. Simulace mikrofonů, kytarových zesilovačů a kombinované programy pro kytaru, basu a vokál. V obou režimech Single mohu měnit efekt až třemi parametry - využívají se knoflíky obou kanálů. V režimu dual je oproti tomu pro každý program pouze jediný parametr.
Efekty
Efekty jsou řazeny do jedenácti skupin po jedenácti variacích v každém režimu. Mohl bych se tak prostým násobením dobelhat k celkovému počtu kombinací, ale není to tak jednoduché. Některé barvy se opakují ve všech skupinách, pročež bych musel i odečítat, a to bych asi nezvládl. Jasné je, že jich tam je požehnaně. Rozhodně více, než kdy v praxi můžete využít.
Reverby
DE-10 nabízí standardní sadu efektů. Reverbové aplikace (je jich asi 66 v každém režimu) zahrnují velké i malé haly, simulace místností, reverby „plate" a speciální skupinu reverbů pro vokál. Zatímco v režimu Dual mohu regulovat jen délku doznění, v Single 1 je regulovatelným parametrem také množství ER (prvních odrazů) a pohlcování vyšších frekvencí. Jinými slovy „šteluju velikost cimry, vzdálenost od zdě a taky ž čeho je ta cimra udělaná. Jestli je betónová nebo koberečkem obkládaná."
Zpožďovače
Klasické i neklasické, stereo i mono, ping-pong. Prostě delay jak ho znáte.
Modulační efekty
Tvoří velmi početnou skupinu presetů - chorusy, flangéry, dubbléry, pitch-shiftery ... Možnost nastavení hloubky modulace, zpětné vazby, zpoždění. Svými širokými možnostmi nabízejí velký prostor pro hračičky a zvukové hledače.
Simulátory
V režimu Single 2 je zastoupena početná skupinka simulantů: kytarových a mikrofonních.
Mikrofonní simulace zastupují jak kondenzátorové mikrofony renomovaných výrobců a renomovaných řad, tak mikrofony dynamické. Velmi praktické jsou varianty se zapnutou horní propustí. V některých programech ořezává od 100 Hz níže, v některých od 150 Hz. Zřejmě podle toho, co nabízí originál. Podle mého názoru je kvalita mikrofonních simulací velmi dobrá.
Kytarové simulace zahrnují komba tvrdá, měkká, bluesová i metalová, americká i anglická. U všech mohu regulovat zkreslení a intenzitu zkresleného zvuku. Bohužel však ne příliš jemně. Některé simulace jsou velmi dobré, některé slušné, ale některým bych se raději zdálky vyhnul. Bzučí jako stádo divokých včel. Ale jak říkal pan Werich, buďme tolerance sama a prohlasme tudíž: proti gustu žádný dišputát.
V programech mikrofonních a kytarových simulací je vždy na konci zařazena šumová brána. Navíc s regulovatelnou úrovní prahu. Náběh brány je velmi rychlý, dozvuk pozvolný, tipnul bych 500 až 600 milisekund. Tyto dva parametry se opět nedají měnit, ale to už bych chtěl od multiefektu této třídy asi moc.
Kombinované programy
Čtyři skupiny kombinovaných programů zahrnují zvuky pro kytaru, basu a vokál. V každém programu je vždy za sebou zařazeno více efektů. Mimo compressor a distortion bývá zařazen i chorus nebo flanger a reverb nebo delay, jejichž vliv na signál mohu regulovat. U některých programů mohu namísto toho regulovat zkreslení a úroveň zkresleného signálu. Dalo by se říct, že je zastoupena široká škála čistých i zkreslených zvuků. Pro kytaru jsou tu dvě skupiny, pro basu jedna a pro vokál taktéž jedna skupina, všechny po jedenácti programech. U všech kombinovaných presetů je přítomna také šumová brána s regulovatelným prahem. Se stejnými vlastnostmi, jaké jsem popisoval dříve.
Presety pro basu mají malinkou šmouhu na kráse. Kompresor bývá nastaven velmi vysoko, takže zvuk ke konci dosti šumí. Navíc během komprese zvuk plave, když kompresor dotahuje úroveň. Úroveň komprese však není možno měnit. Škoda.
Ovládání
Přední panel umožňuje pro každý kanál zvolit program a variaci. Navíc je možno měnit parametr (doba doznění, hloubka modulace, zkreslení) a poměr mezi suchým a efektovaným signálem. Zarazila mě doba potřebná pro přepnutí programů. Po přehození programu nebo jen variace, nastane asi půlvteřinové ticho. Navíc si program nepamatuje nastavení knoflíků parametrů, takže když nechám některý úplně vpravo, pak přepnu program a pohnu jím vlevo, dojde nejprve ke skokové změně parametru a potom až k plynulému vylaďování. Největší chuťovka je to při práci se zkreslenými zvuky. Jinak je ovládání bezproblémové a intuitivní.
Efekt je také možno ovládat nožním pedálem. Bohužel však jedinou funkci, kterou umí plnit, je dočasné vypnutí efektu (mute).
Spojení s okolím
Aby bylo možno v praxi provádět s DE-10 všechny možná zapojení, je vybaven více vstupy, než je běžné. Všechny vstupní i výstupní konektory jsou nesymetrické jacky a jsou umístěny na zadním panelu. Ke dvěma standardním linkovým vstupům s regulovatelnou citlivostí je přidán ještě vstup pro kytaru nebo mikrofon. I tento vstup má regulovatelnou citlivost. Umístění potenciometrů vstupní citlivosti na zadním panelu se mi nelíbí. Regulace vzadu je velmi nepraktická, po umístění do racku snad úplně nemožná. Je velká škoda, že páni z Fostexu nepřidali dopředu pár knoflíků, kde je pro ně místa dost. Mohla by tam být i regulace výstupní úrovně, která chybí úplně.
Ještě jedna věc mě udivila. Přestože DE-10 se nedere na špičku efektových zařízení, mohl by mít digitální výstup. Nejen že ho mají i jiná zařízení této třídy, ale vnitřně s digitálním signálem pracuje, tak by mohl být vyveden i ven.
Zvuk
Při poslechu mne napadá to, co jsem už dříve naznačil. I když DE-10 nabízí velké zvukové možnosti, nezapře svou střední třídu. Při použití live nebo v domácím studiu je kvalita postačující, ale ve studiu s kvalitním vybavením se projeví drobné mouchy v přesnosti vykreslení reverbů, poněkud vyšší šum vstupních i výstupních zesilovačů. Tyto mušky však vyletí na světlo až při porovnání s opravdu špičkovými zařízeními.
Kdo ho ocení?
Široké je spektrum potenciálních uživatelů DE-10. Při Live produkci se uplatní nejen v racku zvukařově jako hlavní efekt, ale také u kytaristy a basisty jako procesor simulující aparatury, či ve výbavě zpěváka - má vstup s mikrofonním předzesilovačem - jako efekt či opět jako simulant. A ve studiu je to velice podobné. Je využitelný téměř na všechny aplikace, kde je třeba zvuk nějakým způsobem obrábět, neřku-li prznit. Může sloužit jako stereo efekt nebo dva efekty při míchačce, může ale pomoci i při záznamu kytary a basy bez použití komba. Pro malé studio výtečné řešení.
Zvukově a vybavením má nejblíže k moderním efektovým sekcím, které jsou součástí středních a lepších poloprofesionálních harddiskových rekordérů. A myslím, že i z jednoho takového home-recorderu od Fostexe byl vykuchán, přebalen a opatřen knoflíky a Led.
Ohlédnutí
Zpočátku se mi zdálo, že páni od Fostexu během konstruování DE-10 příliš mnoho četli pohádku „Jak Pejsek s kočičkou vařili dort". Mýlil jsem se, neb většina programů je využitelná na 100%. Faktem také je, že pro malého domácího zvukového kutila, který chce všechno mít, ale nemá kopy zlaťáků, je DE-10 výborným řešením. V dobré kvalitě plní úkoly tradiční (stereo efekt), v přijatelné kvalitě úkoly netradiční (dvě nezávislé efektové cesty) a navíc simuluje kytarové a basové aparatury a legendární mikrofony. Což na přístroj této kategorie, a na mne také, je až dost.
