Hughes & Kettner Trilogy

Trilogický Čtyřkanál
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
41 990,00 Kč

„Až budu jednou velkej" tak si něco z produkce H&K určitě pořídím. Dva z mých hodně oblíbených kytaristů – Nuno Bettencourt a Alex Lifeson totiž mají za zády právě sestavu s nápisem H&K a vedle očekávatelné německé preciznosti je i jejich volba pro mě známkou dobré úrovně výrobku.

Na posledním hudebním veletrhu bylo možno slyšet vedle proslulých značek i výrobky našich domácích výrobců, takže se dá říct, že se mnohé zlepšuje a Evropu i svět doháníme nejrychleji v zesilovačích (někdy i předháníme a je to pak opravdu „HOT"...). Ovšem H&K stále ještě staví laťku vysoko – například komplexností, vytříbeností a úrovní kvality zvuku ve svých zesilovačích. Nebudu chválit předem, tohle je objektivní fakt.

Trilogy je další povedený kousek z celolampové stáje H&K. Jde o 100 W zesilovač třídy A/B, osazený čtyřmi EL34B STR výkonovými lampami a ECC83 v předzesilovači. Lampy jsou označeny TAD Selected (TubeAmp Doctor) a podle toho, co předvádějí, to asi nebude žádný „šunt". Podle názvu zesilovače by šlo usuzovat na tříkanál, ale konstrukčně je to čtyřkanál s dvěma nezávislými a jedněmi závislými korekcemi a s nabídkou celkem šesti zvuků. Hlava je jakousi „lehkou" (ale rozhodně ne hmotnostně) verzí modelu Triamp, stále nabízí dostatek možností a barev a hlavně má „lehčí" cenu. Tím, že má i MIDI rozhraní, se řadí do vyšší třídy. Do oné vyšší třídy se však řadí i tím, co je pro takový zesilovač zásadní - totiž zvukem.

Cesta kolem hlavy

Na přední straně hlavy najdeme všechny nutné komponenty – zapínání, stand-by, vstup, ovladače jednotlivých kanálů a master sekci. Popisem se jednoduše ozřejmí možnosti zesilovače, takže: čistý kanál ovládáte potenciometry volume, třípásmovými aktivními korekcemi a přepínačem Sparkle. Kanál crunch má navíc gain a master a tlačítko pro boost, kanál lead/ultra lead má taktéž gain a master a společné korekce jak pro lead, tak pro ultra. Master sekce pak obsahuje celkovou kontrolu hlasitosti, ovladač presence a ovladač pro míchání signálu z efektové smyčky. Smyčka je volitelná, standardně je nastavena jako paralelní, můžete si přepnout na sériovou. Posledním ovladačem v master sekci je mix signálu ze smyčky. Master sekce obsahuje také tři vypínače, a to pro aktivací efektové smyčky, přepínání paralelní/sériové smyčky a spínač MIDI Learn.

Zadní panel má nezbytné výstupy na repro, a to ve 100 W výkonu na 1 x 4 Ohmy, 1 x 8 Ohmů nebo 2 x 16 Ohmů a 1 x 16 Ohmů (pro životnost lamp samozřejmě dodržujeme impedance, nikdy nezapínáme zesilovač bez připojených reproduktorů a vypínač stanby je náš největší kamarád, ale to jistě každý dobře zná). U síťové zásuvky je také jednoduše přístupná síťová pojistka, jejíž modifikací můžeme upravovat výběr voltáže. Nad sítí je také anodová pojistka pro vysokonapěťový obvod lamp, resp. proud, který je sytí. Dále je tu send /return efektové smyčky s přepínačem -10 dB, vstup na spínač on-off smyčky, vstup pro nožní čtyř-tlačítkový přepínač, který je přibalen, a nakonec vstup pro MIDI. Efektová smyčka je navržena inteligentně („SmartLoop"), tudíž je možno signál ze sendu posílat do jiných efektových zařízení, popřípadě spínačem FX level signál seříznout a tím „nakopnout" return. Ale to také jistě každý zná, takže zpět na přední panel.

Společně i zvlášť

Než popíšu, jak to hraje, musím se vrátit ke korekcím. Všechny jsou navrženy jako třípásmové aktivní, tedy s nulou nahoře (uprostřed rozsahu). Jednotlivá pásma se při korigování navzájem ovlivňují, to znamená, že přidáváním výšek ořezáváme také středy a obráceně. Tato konstrukce nabízí mnohem více rozsahu a barev, ovšem je nutno pečlivěji nastavovat; kdo je zvyklý z klasických pasivních korekcí otočit vše doprava, tak tady musí pomaleji. Každá z trojic pásem ekvalizace je naladěna frekvenčně trochu jinak - tak aby zvolená pásma „slušela" právě charakteru zvuku kanálu; slyšitelně jiné pásmo výšek, například, je na čistém kanále a jiné na kanále crunch. Podobně je tomu u tzv. společných korekcí kanálů lead a ultra - sice sdílí jedny a ty samé ovladače, ale každý z kanálů je postaven na rozdílných obvodech ekvalizace, naladěných odlišně dle odlišného charakteru zvukové barvy těchto kanálů. Právě u zkreslení je ekvalizace velmi citlivá záležitost a mnohdy špatné nastavení či naladění dokáže hodně pokazit.

MIDI aneb idi igráť

Prostřednictvím smyčky můžeme připojit nějaký efektor a pokud je vybaven midi, je možné mít přístup ke všem přepínatelným funkcím hlavy. „Hardwarovým" přepínáním, tedy přibaleným footswitchem FS-4, je možné přepínat nabízené 4 kanály se zvuky, které máte aktuálně navoleny. Extra spínačem (nepřibaleným, např. FS-1) pak ještě můžeme spínat smyčku. Už se ale nedostaneme k přepínání např. sparkle na čistém kanále a boost na kanále crunch, ani k volbě sériového či paralelního zapojení smyčky. Tohle všechno je přístupné přes, v podstatě jakýkoliv seriozní, MIDI pedál. Já to doma testoval se starým dobrým procesorem Digitech RP1, který je dokonce v některých inzerátech jako MIDI pedál prodáván. Jako MIDI antitalent jsem byl okouzlen jednoduchostí tohoto způsobu ovládání. V podstatě máme dva režimy k dispozici, programový a Omni; omni volíme v případě, kdy nevíme jistě, který kanál používá náš footboard ke komunikaci. Režim Omni spustíme podržením spínače Midi Learn více než dvě sekundy; v manuálu je pak uveden přehled MIDI kanálů a jejich označení pomocí aktivace čtyř diod kanálu clean a crunch. Já jsem si víc oblíbil programový režim - nastavenou konfiguraci, například aktivovaný clean kanál se sepnutým sparkle modem, uložím pod libovolné číslo na MIDI pedálu po sepnutí tlačítka MIDI Learn a sešlápnutí zvoleného pedálu. Funguje to spolehlivě. Začnu asi s tím MIDI nakonec kamarádit.

Hlavní je zvuk

I když jsem neměl hned od prvního dne k dispozici 100 W reprobednu k serioznímu testování, udělal jsem všechno pro to, abych mohl lampy po dlouhé cestě k nám rychle zahřát a tak jsem si sestavil z komba a přídavné kytarové over-sized bedny s bassreflexem takový modifikovaný cool fullsize straight halfback (ta angličtina je kouzelná, všichni teď víte, jak fantasticky to hrálo) s jedním starým dobrým Celestionem G12-50 a jedním vintage ElectroVoicem. Fantazie. Po několika dnech se hlava připojila i k bedně Engl s Vintage Celestion (hrálo to líp, ale jen o trochu :o)).

Kanál Clean je opravdu čistý, a to až do téměř konce svého rozsahu. Pokud máte silný humbucker, je možné při maximálním zesílení zaslechnout přikřápnutí, stále si to ale zachovává skleněný charakter zvuku. Čistota tohoto kanálu je průzračná jak horská studánka. Je slyšet každý pohyb na struně, to stejné platí pro ostatní kanály rovněž. Kvalitní transistorové zesilovače mívají stejně průzračný zvuk na čistém kanále, ovšem Trilogy navíc sytí váš tón plností a „tukem" nažhavených mřížek, anod a všeho ostatního. Zvuk je jasný a kulatý, plně se ozývá dřevo nástroje, singly hrají krystalicky a humbuckery plně a šťavnatě. Dlouho jsem takovou čistotu od celolampy neslyšel. Jasně uslyšíte všechny barvy, které vám vaše kytara jako zdroj zvuku je schopna nabídnout. Zvukový charakter je značně barevný také díky výše zmiňovaným korekcím, které hodně dobarvují, a to oběma směry. Zahrát se dá úplně všechno, od kulatého jazzu, přes jiskřivé funky až k agresivním plným středovým zvukům. V celém rozsahu je tón pevný, s jasnými a zřetelnými spodními frekvencemi a evidentní lampovou vřelostí, opravdu radost hrát. Spínač Sparkle (tedy jiskrný, třpytivý) není jen kosmetická úprava výšek, ale přidává do čistého zvuku další rozměr a lesk vyšších středů; zvláště vynikne pokud chcete zdůraznit scrapping a pohyb prstů po strunách. Je to nefalšovaný presence našlápnutý lampovým drivem. Několikrát jsem konstatoval, že kdyby měl zesilovač jen tento kanál, bohatě by to mohlo stačit jako absolutní základ vašeho zvuku.

Jestliže je takto kvalitní clean, říkal jsem si, potom to ostatní musí být jen paráda. Crunch mě na první poslech trochu zklamal, zdál se mi plochý a chlupatý, takový hrubý. Jenže to je přesně ono; pokud začne hrát basa a bicí, je to přesně ten zvuk, který se dostane nad tyto nástroje ven, takové to křáplé kilové zkreslení. Po nějaké době však přijdete na to, že každý kanál má naprosto specifický charakter zvuku, není to jen nabuzený gain postavený na něčem. Ohromně moc se možnosti crunche rozšiřují právě korekcemi a vzájemnou spoluprací gainu a masteru na tomto kanále. Při plném nastavení gainu jsem si uvědomil, že mnohé dvoukanály už tady se zkreslením končí, H&K jde však dál - když sepnete boost, máte plnokrevné zkreslení, které mi hodně připomíná zkreslení Marshallu DSL. Kanál crunch není jen „na kila", ale díky plným středům bez problémů vystřihnete expresivní sóla jedna báseň. Výborně se i napískávají umělé flažolety a to už o úrovni zkreslení něco vypovídá. Kanál má výbornou dynamiku a odezvu na práci s volume kytary, výborně reaguje na pohyb na hmatníku, to vše při zachování plnosti základního zvuku jako podkladu pro nakreslení. Pro ohromnou spoustu muziky vystačíte s tímto kanálem a jeho spínačem boost, takže se opravdu MIDI pedál pro jeho spínání bude hodit, využije se tak Trilogy naplno.

Pár dní jsem strávil na kanálech clean a crunch a neudělal jsem tu chybu, abych hned vytavil Lead a vařil hard’n’heavy. Teprve až dostanete do uší tyto první dva kanály, uvidíte, že zbývající, lead a ultra, jsou jen (tri)logickým pokračováním a jakýmsi „upgradováním" toho kvalitního základního zvuku. Jak jsem zmínil výše, opět to není jen prostý nárůst gainu, ale zvuk je jiný a zároveň perfektně sladěný s charakterem předchozích kanálů. Jestliže je kvalita kanálu zkreslení důvodem pro nákup zesilovače, tak pro mě by už předchozí dva kanály tuto podmínku splňovaly. Hlavním kriteriem však budiž zachování původního zvuku a charakteru kytary a poskytnutí artikulovaného a jasně definovaného zkresleného tónu. Kanál lead tohle naplňuje ve všech ohledech. Těžko napsat něco jiného, než že je to profi zkreslení, barevné, plné, ušlechtilé, které se neoposlouchá a zahryzává se pod kůži. Riffy jdou úplně samy a tvoříte nové, protože kvalita tohoto zvuku inspiruje. Chtěl jsem původně napsat něco suše objektivního, ale prostě to není tak jednoduché. Co se týká barvy zkreslení obecně, líbí se mi asi nejvíc zvuk Johna Petrucciho, ale dosažení této barvy je podmíněné čtyřmi věcmi – kytarou, Mesou, efektovým rackem a hlavně „pazourama". Zvláštní však je, že zvuk lead kanálu H&K se tomuto nádhernému zkreslení hodně, hodně blíží. Už mi k dokonalosti chybí jen ten efektový rack (nebo „pazoury"? :o)).

Lead kanál je krásně čitelný, akordy se neslévají a dochází tu k málo častému jevu – není příliš velký rozdíl v intenzitě tónu při hraní kil a sóla; to je obrovská výhoda - nemuset nijak zvlášť řešit „jump". A kdyby se vám to nepozdávalo, je tu kanál ultra, který studnu bohatého zřídla zkreslení ještě prohlubuje. Výrazně se tu zakulatí vyšší středy a rozdíl je oproti lead sice jemný, ale zřetelný. Ne v charakteru zvuku, ten je zachován, ale v průraznosti a čitelnosti tónu. Z kapely se proříznou právě ty nakopnuté šťavnaté středy postavené na vynikajícím zkreslení. A to je ohromná deviza. Kanál ultra je podle mě postaven hlavně na sóla, ovšem své přednosti projeví i při hraní dropped D stylů, kde se přítomnost šťavnatých středů projeví na čitelnosti tónů hlubších než samotná struna E. Paráda a hard maso. Pevný, jasně čitelný, ostrý a průrazný tón, taková až „modrá krev" ve zkreslení.

Master sekce dovolí ještě další dvě kouzla – hrátky s celkovou presencí a master volume. Presence je opět nastavena aktivně, tedy nula uprostřed rozsahu, takže doleva přidáváme podíl hlubších složek a doprava „top ends". Vliv korekce je jemný a pěkně dobarvuje základní zvuk každého z kanálů, takže když si nevíme rady a potřebujeme ještě „něco" se zvukem, mnohé vyřeší právě tento ovladač. Plynule navazuje svou barvou na charakter korekcí zesilovače a je to takový malý bonus navíc.

Master volume umožňuje krásně rozezpívat koncový stupeň zesilovače a každý z kanálů tak dostává ještě navíc rozměr zkreslení v koncovém stupni. U clean kanálu je vybuzení konce nejvíc slyšitelné; sice nedochází k přímému zkreslení, ale ta pevnost a síla výsledného tónu je těžko nahraditelná. Doporučuji na každém z kanálů ubrat a vytočit raději celkový master, je to svou šťavnatostí jako druhé turbo. EL34 se v Trilogy chovají korektně jak by se dalo čekat, tedy měkčí a tvárné zkreslení, ovšem při pořádném nabuzení konce dostává výsledný zvuk charakter podobný pevnému zkreslení zesilovačů s koncovými lampami 6L6, takový ten americký pevný tón, zde ovšem s britským plným a barevným zkreslením.

Závěrem

Ale dost už psaní, tuhle hlavu si opravdu běžte někam poslechnout, stojí to za to. Je hodně univerzální s výborným zvukem pro každý kytarový part. Přeji hodně takové dobré muziky a ať vám to hraje samo.