O výrobci, firmě Klark Teknik, jsem se zde rozepisoval obšírněji poměrně nedávno (test splitteru SQ1-S, viz MS 11/08,tentokrát tedy budu stručný. Kromě proslavených a celosvětově rozšířených grafických ekvalizérů, jež jsou dlouholetými bestsellery, nabízela tato společnost vždy celou řadu dalších produktů, které sice zůstávaly poněkud ve stínu oněch pověstných EQ, avšak z hlediska kvality konstrukce, obvodového řešení a provedení za nimi nijak nezaostávaly…
Původní dynamické procesory DN500, DN501, DN510 a DN514 (dvoukanálový kompresor, dvoukanálový gate, čtyřkanálový kompresor a čtyřkanálový gate) byly v průběhu 90. let redesignovány a na trh byla uvedena modernizovaná řada 500 Plus. Zvnějšku se od původních přístrojů liší jen nepatrně odlišným designem, nápisem „Plus“ u typového označení a barevně odlišenými knoby potenciometrů jednotlivých funkcí. A právě jeden z přístrojů „plusové“ řady - tedy konkrétně gate DN514 Plus - jsem dostal k testu.
Popis
Přístroj je (jak je ostatně u této kategorie přístrojů standardem) v provedení jedné 19“ rackové jednotky a je docela značně hluboký (292 mm) i těžký (4 kg), což alespoň já osobně považuji vždy za dobré znamení, neboť mám pocit, že za své peníze skutečně něco dostanu (i když řada lidí se mnou nemusí souhlasit). Prázdné krabice s dvojicí malých „tišťáků“ osazených SMD ve mně příliš důvěru nebudí, ale dost možná hraje svoji roli jen nostalgie!? Mechanické provedení skříně je klasické „klarkovské“, tedy precizní a extrémně robustní.
Čelní panel je z 3mm silného jednosměrně kartáčovaného leteckého aluminia, eloxovaného v „přírodním“, tedy stříbrném odstínu. Na panelu se nachází čtyři identické sekce (co jiného bychom ostatně mohli u čtyřkanálového přístroje očekávat, že ano). V každé sekci nalezneme následující ovládací prvky: Potenciometry THRESHOLD (tedy nastavení prahu gate) s rozsahem -40 až +20 dB, RELEASE (nastavení rychlosti odběhu, tedy „zavírání“ brány, v rozsahu 40 ms až 2 s (tento ovladač zároveň ovládá i parametr „hold“, tedy čas „podržení“ brány v otevřeném stavu, který je programově svázán s délkou času odběhu) a dále potenciometry filtrů klíčování (HP filtr přeladitelný v rozsahu 20 Hz až 5 kHz a LP filtr přeladitelný v rozsahu 80 Hz až 20 kHz (oba filtry pracují se strmostí 12 dB/okt)) .
Nad potenciometry se nachází indikační svítivé diody a spínače, uspořádané do jedné řádky. Oranžová LED označená zkratkou THD se rozsvěcí, překročí-li vstupní signál nastavenou prahovou úroveň (tzn. otevře se gate). Zelená REL se rozsvítí v okamžiku, kdy se brána začne zavírat a svým jasem indikuje stupeň „uzavření“ gate – máme-li nastaveno RELEASE na větší hodnoty, LED tedy zhasíná jen pozvolna. Dále v řadě následuje malé čtvercové červené tlačítko IN spolu s červenou indikační LED, která indikuje zařazení brány v cestě signálu. Za zmínku jistě v této souvislosti stojí, že přístroj pracuje se zapojením „true bypass“ (v okamžiku, kdy je výše uvedené tlačítko v poloze vypnuto). Jako další máme k dispozici šedý tlačítkový přepínač ATK (attack) FAST/SLOW, jímž můžeme zvolit jeden ze dvou časů náběhu. Standardně se používá pomalejší, rychlý je určen pro zpracování signálů perkusivního charakteru - tedy typicky bicích nástrojů. Zvolená konstanta je indikována červenou (fast) nebo zelenou (slow) LED. Následuje spínač externího klíčování (EXT) a konečně tlačítko monitoringu (MON), obojí opět s indikací červenou LED. Stlačením spínače „monitor“ přivedeme na výstup klíčovací signál za HPF a LPF filtry, což nám - pokud si nejsme jisti - umožňuje při nastavování poslechem zkontrolovat, čím že to vlastně necháváme gate otevírat a zda jsou filtry klíčování nastaveny správně.
Za čtyřmi identickými sekcemi, zcela vpravo, se na čelním panelu nachází ještě dvojice zajímavých tlačítek, jejichž funkci budu muset vysvětlit. Jednak je tu spínač MASTER BYPASS, pomocí něhož lze v případě potřeby rychle vyřadit z funkce všechny čtyři brány – ale pozor, toto tlačítko nespíná funkci true bypass, nýbrž pouze nastaví VCA všech čtyř bran na nulový útlum! Druhé je tlačítko SYNC, po jehož stisknutí se časy odběhu všech čtyř bran nastaví na identickou hodnotu, která odpovídá nejkratšímu času nastavenému aktuálně na kterémkoli ze všech čtyř kanálů. Tuto funkci lze, dle uživatelského manuálu, využít například pro současné uzavírání všech kanálů „gejtů“ při snímání dechové sekce... no, přiznám se, že jsem si nikdy nedovolil podobné věci použít, stejně jako třeba (často v manuálech popisované) „klíčování“ signálu z baskytary pomocí úderů velkého bubnu – možná je to proto, že jsem nikdy nespolupracoval s kapelou, jejíž „basák“ by hrál s tak mizerným timingem, aby něco podobného bylo zapotřebí. Ostatně zastávám názor, že při živém hraní je zvukařovým úkolem přenést co možná nejvěrněji do sálu to, co se děje na pódiu. Pokud hraje kapela opravdu blbě, je to její ostuda a já tu nejsem od toho, abych to nějak napravoval... :o) Nu a tím zcela posledním „čudlíkem“ na čelním panelu je červené kruhové tlačítko síťového vypínače, jehož zapnutí je indikováno dnes tolik módní LED modré barvy.
Na zadním panelu, při pohledu zleva doprava, nalezneme štítek se sériovým číslem, šroubek externího ukostření skříně, pojistkové pouzdro, IEC inlet pro síťový napájecí kabel a přepínač napájecího napětí 110/220 V. Následuje štítek s vyznačeným údajem o instalaci vstupních a výstupních oddělovacích transformátorů a potom již opět čtyři identické sekce konektorů jednotlivých kanálů – v každé z nich je k dispozici TRS jacková zdířka 6,3 mm symetrického vstupu externího klíčování, XLR vstup a XLR výstup. Použity jsou XLR konektory Neutrik se zlacenými kontakty a s odlévaným celokovovým tělem (s čímž se dnes už často nesetkáme ani u přístrojů nejvyšší kategorie). Pro uživatele neznalého filosofie Klark Teknik může být poněkud překvapující fakt, že zatímco vstupy jsou standardně elektronicky symetrizovány, výstupy jsou nesymetrické, ale tak tomu u tradičních produktů KT vždy bylo (například u slavných ekvalizérů DN360 je tomu tak také). Pokud vyžadujete symetrické výstupy, máte možnost objednat si kit s výstupními symetrizačními a oddělovacími transformátory.
Tím se zároveň dostáváme k útrobám přístroje. Skříň je tvořena rámem z ocelového plechu, oboustranně lakovaného matně černým lakem; k tomuto rámu je potom přišroubován horní a spodní kryt (a pozor, k demontáži potřebujeme klíč typu TORX – tj. „hvězdička“, vrhneme-li se na kryty s běžným křížovým šroubovákem v ruce, neuspějeme). Při případném servisu je tímto způsobem zajištěn perfektní přístup k oběma stranám desky plošných spojů, aniž by byla nutná další demontáž. Kryty jsou záměnné, zvenku jsou lakovány antirezonančním strukturovaným lakem a zevnitř jsou po celé ploše vylepeny izolační plastovou fólií.
Při pohledu do nitra zařízení srdce každého technika zaplesá – velká deska z kvalitního 2,5mm textitu s oboustranným plošným spojem vyplňuje celou skříň a je kovovými úhelníky pečlivě uchycena k bokům rámu. Další (rovněž oboustranná) PCB s přepínači a indikačními LED je upevněna za předním panelem „vzhůru nohama“ na pěti distančních sloupcích. Krátké propojky mezi deskami realizované plochými vodiči jsou na obou koncích letované (žádný konektor = nejspolehlivější konektor). Vysoce kvalitní potenciometry od firmy ALPS jsou uchyceny maticemi v subpanelu z ocelového plechu. Topologie plošného spoje i osazení součástkami (samozřejmě klasickými, žádné SMD) jsou naprosto precizní a dovolil bych si říci i přímo ukázkové! Operační zesilovače NE5532 (dle loga zřejmě Texas Instruments) i ostatní IO jsou letovány přímo do desky bez použití patic – z hlediska spolehlivosti opět nejlepší řešení. „Military-grade“ svitkové kondenzátory (část dokonce od velice renomované firmy WIMA), trimry PIHER, klasický napájecí zdroj s toroidním transformátorem, stabilizátory napájecího napětí na hliníkových chladičích... síťový vypínač umístěný hned u přívodního konektoru, propojený s tlačítkem na panelu táhlem z hliníkové trubičky přes celou hloubku přístroje... i fanoušek hi-endu by se rozplakal radostí. Ano, takhle by to prostě mělo být, ale velmi často není.
Na první pohled zaujmou na desce místa, určená pro montáž vstupních i výstupních transformátorů. Zatímco výstupní „trafa“ lze implantovat dodatečně, pro vstupní symetrizaci „trafem“ je třeba se rozhodnout již při objednávání přístroje, dodatečně je osadit nelze („non retrofittable“, jak se praví ve firemních materiálech). Další věc, nad kterou jsem zajásal, byla řada jumperů, jimiž je možno obrátit „polaritu“ XLR konektorů (zda bude jako „HOT“ pin 2 nebo pin 3), v případě nesymetrických výstupů na kterém pinu bude signál. To je velmi milé, neboť např. mé DN360 mají „natvrdo“ živý pól na pinech 3 a pin 2 spojen se zemí – což znamená, že pokud použijeme symetrickou redukci („váleček“) XLR–jacková zdířka a zasuneme do ní mono jack, je stále ticho... Tento problém zde tedy odpadá, navíc přístroj byl nastaven na současnou evropskou normu, tedy „pin 2 hot“. Dalším potěšujícím bodem je jumper umožňující provést „ground-lift“ všech přípojných míst. Namísto dalších jumperů se nasazují konektory výstupních traf po jejich eventuální instalaci. Po stránce vnitřního provedení si přístroj zaslouží absolutorium.
Provoz
Owner’s manuálu se uvádí, že přístroj byl úmyslně navržen s minimem ovládacích prvků, přičemž záměrem bylo maximálně zjednodušit zvukařovi práci a zkrátit dobu potřebnou k nastavení. Myslím, že tento záměr se výrobci stoprocentně zdařil, aniž by to mělo jakýkoli vliv na performanci přístroje. DN514 Plus jsem použil na několika akcích, především s kapelou Cocotte Minute, mj. i na jejich exkluzivním „vánočním“ koncertě dohromady se spřízněnými Post-it. Ke srovnání jsem měl k dispozici jednak svůj gate BSS DPR-504, jednak Drawmery DS201B firmy Oplsound v Paláci Akropolis.
Po zvukové stránce je přístroj naprosto neutrální, zvuk procházející bránou není nijak degradován ani zabarven – troufl bych si říci, že Klark Teknik dokonce nepatrně předstihuje i Drawmery, a to v disciplíně detailnosti, vzdušnosti a otevřenosti zvuku. Jedná se však o nuance, které při „živém“ hraní pravděpodobně není šance vůbec zaregistrovat (asi nikdo z vás nebude přímo porovnávat identický signál procházející jedním a druhým typem „gejtu“ pečlivým poslechem na studiová sluchátka Beyerdynamic DT770PRO, jako jsem to činil já). BSS jednoznačně zvuk zabarvuje mnohem markantněji než oba výše uvedené přístroje, i když příjemným a někdy i žádoucím způsobem. Pokud se týče vlastní funkce brány, ta je u DN514 Plus zcela bezproblémová, otevírání a zavírání není doprovázeno žádnými nežádoucími projevy, k „chatteringu“ nedochází… Jedině při extrémních polohách potenciometru THRESHOLD a přepínači attack time v pozici FAST lze (například při snímání velkého bubnu) gate „dohnat“ k sluchem zaregistrovatelnému lupnutí při otevírání – to je ale jednoznačně dáno nevhodným nastavením brány a tento jev nastává u všech tří porovnávaných přístrojů. Skvěle se „pro ucho“ Klark chová i při velmi krátkých časech odběhu (RELEASE). Vynikajícím pomocníkem, kterého jsem ocenil při zvukovkách, je přepínač MASTER BYPASS.
Pokud bych měl mermomocí hledat na přístroji nějaké mínusy, zmínil bych fakt, že indikace průběhu zavírání brány pomocí „pohasínání“ jediné LED není příliš exaktní – občas jsem měl pocit, že to co vidím, nekoresponduje úplně s tím, co slyším – tříbarevný „semafor“ na Drawmerech se mi zdál jednoznačnější (ale „zvučit očima“ se obecně nedá příliš doporučit). Druhá věc, které jsem zalitoval, je nemožnost svázat do synchronního provozu dva kanály brány (pro zpracování stereo signálu, současné „gejtování“ dvojice mikrofonů na velkém bubnu, horního a spodního mikrofonu na snare a podobně).
Závěr
Klark Teknik DN514 Plus je vynikající zařízení, které ve své kategorii splní i ty nejvyšší nároky. Jeho přímými konkurenty jsou ty nejrozšířenější a nejoblíbenější čtyřkanálové brány na světě, které se neustále opakují ve všech „riderech“ – Drawmer DS404 a BSS DPR-504, jimž je po stránce koncepce i výbavy velmi blízký. Z hlediska jakosti konstrukce i v oblasti zvukové kvality je jim minimálně rovnocenným partnerem. Výrazný náskok má Klark Teknik v možnosti transformátorové symetrizace vstupů i výstupů (za příplatek), neboť jeho konkurenti touto volitelnou výbavou nedisponují. Ve srovnání s doporučenými maloobchodními cenami BSS (*32 990,-) a Drawmera (*24 850,-) se jeví částka za DN514 Plus rovněž přiměřená. S vyhlídkou na nižší „street price“ a nikoliv nereálné akční nabídky se pořizovací hodnota stává dokonce velmi lákavou...
(Pozn. redakce: * doporučené ceny platné v lednu 2009)