Opět zazvonil pošťák a vrazil mi do ruky objemnou krabici. Došlo mi, že mám zase povinnost otestovat další z nekonečné řady úžasných přístrojů, kterých je kolem nás stále větší množství. Umožňují nám neustále zdokonalovat naše už téměř dokonalé výtvory a zatěžovat mozek nekonečným váháním jestli by to nešlo ještě lépe. Na chvíli jsem pocítil lehkou závrať a krabici jsem uložil do kouta studia na pozdější časy.
Tam ležela skoro 3 týdny. Naprosto tiše a bez špetky mé pozornosti. Až tlak blížícího se termínu uzávěrky mi připomenul, že už není čas na hrdinství a šel jsem do toho. A nelitoval jsem.
V krabici byly dvě menší krabice jedna fialová a jedna modrá. V těch barevných krabicích dva barevné přístroje a u nich dva stejně barevné manuály. Line 6 mají dobré designery. Přístroje od této firmy mají opravdu originální vzhled, v lecčems to připomíná přístup Apple computers, a to je pro první dojem docela dobré.
Jedná se o dva effectové procesory. Fialový se jmenuje Filter Pro a modrý Mod Pro. Oba jsou založené na simulaci slavných analogových předchůdců a oba v sobě sdružují několik modelů těchto mašinek.
Filter Pro
A teď je už můžu rozdělit: Fialový „Filter Pro" (dále FP) je, jak z názvu vyplývá, „multieffect", který pracuje se zvukovými filtry a monofonnímy syntezátory. Napodobuje slavné výrobky zvučných jmen jako jsou Oberheim, Roland, Mutron, Electric Filter factory atd. Je jich celkem 15 (Kolečko pro přepínání modelů má 16 pozic, protože automatické kvákadlo Mutron-III je rozdělené na Up a Down (nahoru a dolů). Každý z modelů FP má čtyři nastavitelné parametry, které jsou ovládány samostatnými otočnými přepínači. Jsou velmi logicky pojmenované a brzy snadno pochopíte jak na to (pokud neovládáte cizí jazyky, nic jiného vám ani nezbývá - manuál je v angličtině). Pokud anglicky umíte, můžete si v manuálu velmi podrobně nastudovat, které parametry a jak lze ovlivnit a to ke každému modelu zvlášť. Navíc každý model má fotografii svého slavného vzoru a popis jeho funkce. Je to velmi praktické a značně to urychlí práci s přístrojem. Pokud se ale spolehnete jen na své uši a oči, dosáhnete také dobrých výsledků, protože změny parametrů jsou dobře slyšitelné a pohled na displej pomáhá v orientaci při editaci. Na něm uvidíte právě ten parametr se kterým pracujete.
Další ovládací prvky jsou v podobě popsaných podsvícených tlačítek. Těmi lze ovládat: vstup do MIDI sekce, změny tempa, natapování v hodnotách BPM nebo Hertz a zápis do paměti nebo bypas FP. Pro lepší orientaci při editaci parametrů se po přepnutí na vybraný model rozsvítí ta tlačítka, která jsou funkční a fialová ledka s krátkým popisem parametru u otočných přepínačů. Je to opravdu výborné řešení a při intuitivní práci značně zrychluje cestu k cíli. Vstupní a výstupní úroveň se seřizuje oddělěnými potenciometry a opticky ji můžete sledovat na pěti zelených, do obloučku seřazených LED diodách. Poměr mezi efektovaným a direktním signálem dávkujete knoflíkem umístěným v pravé části přístroje.
Všechny změny, které se Vám budou líbit můžete buď zapsat do „user programů" nebo přepsat tovární nastavení, jak je libo. Návrat do původních nastavení je možný.
FP můžete ovládat I přes MIDI, v manuálu jsou popsané kontrolery, ale to je dnes už běžná funkce pro každý stroj.
Vstupy a výstupy jsou umístěny na zadním panelu a jsou buď symetrické (XLR konektory) nebo nesymetrické jacky. Jsou oddělené pro pravý a levý kanál a pravý jack je určen pro monofonní in/out. Ze zadu lze k přístroji připojit midi (in/out) a expression pedál. Přístroj má jednu rackovou výšku.
Z manuálu můžu tlumočit, že expression pedal lze u FP použít podobným způsobem jako u Line6 FM Filter Modeler. Nemám s pedálem vlastní zkušenost a pro test jsem ho nedostal. Proto se omezuji jen na citaci z dokumentace.
Umělecký dojem
Přístroj jsem testoval ve svém studiu zapojený insertem do mixpultu za pomocí baskytary, kláves a nahrané kytary z ProTools. Také jsem jím „prohnal" již smíchaný snímek a tam na mne FP snad nejvíce zapůsobil. Každý model z tohoto přístroje měl na celkovou nahrávku velmi zajímavý vliv. Nahrál jsem zpracovaný signál do dalších dvou stop pod původní nahrávku a potom jsem v ProTools míchal a míchal. Pro zrovna rozpracované CD jsem získal naprosto nový a neotřelý zvuk, který mne velmi oslovil. Například při použití „Voice Boxu" byl signál modulován basovými frekvencemi, v nastaveném časovém úseku zavíral basové spektrum a okamžitě přeskočil do vyšších středů. Když jsem tato místa přimíchal k originál zvuku, byl snímek jakoby rytmizován prudkou změnou barvy a původní hutnost nahrávky nebyla porušena. Velmi efektní!!!
16 modelů FP a jejich editace dává poměrně vysoký počet zvukových možností. To je dobré, protože se nemusíte příliš často opakovat a FP vás bude neustále lákat k použití. Při aplikaci na ostatní nástroje jsem byl spokojen jak s barevností výsledných kombinací tak s dobrým zvukem, který je zaručen 24-ti bitovými převodníky. Jediné co mi trochu chybí je digital in/out. V současné době je to skoro nepostradatelná část vybavení, protože propojení s digitálními DAW dává jisté možnosti navíc. Třeba by mi to někdo od Line6 rozmluvil, ale asi ne, jsem o tom přesvědčen. Zejména při studiové práci je to jasné. Podrobný popis a dojmy z jednotlivých modelů FP není nutno rozebírat. Jednak by to bylo na seriál o FP a navíc je to velmi osobní záležitost. Také mi chybí vlastní zkušenost se všemi typy simulovaných originálů a pochybuji, že se najde někdo žijící, kdo by je všechno znal. Je tu třeba taková možnost poslouchat muziku a při zaslechnutí dobrých zvuků najít typ krabičky přes kterou byl ten či onen nástroj nahrán a pokud se vám bude líbit, tak jej napodobit. Spíše bych to ale viděl na experimentování a hledání nových souvislostí. Což se mi trochu podařilo, jak jsem výše popsal.
MOD PRO (dále MP)
O MP se asi nebudu příliš rozepisovat, protože architektura a zapojení jsou identické. Považuji to za další velkou výhodu. Obrovsky to usnadňuje přechod z FP na MP a naopak. Inteligentní Line6.
Jen pro pořádek: MP je simulací slavných Chorusů, flangerů, tremol, phaserů a vibrátorů (to zní blbě, ale nevím jak to jinak počeštit), které byly montovány do zesilovačů Fender a Vox, nebo samostatných krabiček MXR, Ibanez a Boss. Je jich také 16. Všechny zní dobře a jsou velmi kvalitní. Možná, že by si přístroj zasloužil samostatnou recenzi, měla by možná být od kytaristy, který má přímou zkušenost se všemi modely a značkami které MP simuluje, ale přesto mohu konstatovat, že použití není zdaleka omezeno pouze na kytaru, nýbrž příjemnou vzdušnou měkkou a současně plnou modulaci získáte např. ve spojení syntezátoru s jedním z nabízených chorusů a je opravdu jen na vašem vkusu, který ze třech nabízených modelů zvolíte. Stejně vydařeně pak můžete obohatit zvuk baskytary, kterému zůstane zachován pevný základ „obalený třetí dimenzí". Pokud pomineme prapodivné industriální zvuky vytvořené ring modulátorem mohli by méně movití a „na záda slabší" klávesisté, libující si ve vintage zvuku, ocenit digitální verzi Leslie boxu ve zdařilé podobě. Podobně jako i u jiných efektových procesorů pracujte velmi jemně s poměrem DSP a „suchého" signálu, velmi snadno nešetrnou prací s ovladačem mixu „umodulujete originální signál k smrti". Jak je častým pravidlem – méně bývá více!
Závěr
Oba dva přístroje jsou velmi kvalitně provedené, mají zřetelně logické ovládání, výborný zvuk a jsou inspirativní při alternativních použitích. Jsou dobré pro live produkci i ve studiu. Zajímavých rozměrů mohou nabýt při použití s expression pedálem, který usnadní pohyb po presetech a může morfovat (plynule přecházet mezi zvuky). Nemám bohužel osobní zkušenost. Pro usazení těchto modulů do racku hovoří také zvuková pestrost a jemná diference mezi jednotlivými modely téhož typu a podstatně nižší cena, než za jakou byly v minulosti dosažitelné.
