Firma Dunlop má ve svém portfoliu značku MXR, která po desetiletí dodává zejména kytaristům oblíbené analogové stompboxy, z nichž některé se staly legendami (například MXR Phase 90, DynaComp aj.). Nezapomíná však ani na baskytaristy, kteří touží svůj zvuk při live vystoupeních vyšperkovat barvami zvuku, kterého s jejich stávajícím „základním“ vybavením (baskytara-kabel-zesilovač-box) nejsou schopni dosáhnout. Známe to všichni z koncertních produkcí kapel, kdy v některých případech zvuk základu rytmické sekce – baskytary a bicích – bývá často dosti daleko za očekáváním našich uší navyklých dokonalému provedení studiové nahrávky. V mnoha hudebních stylech baskytarista již nevystačí „jenom“ s kvalitním zvukem baskytary a aparátu. Plný, silný a nezkreslený baskytarový zvuk, který snad zůstává ideálem, je nutné doupravit tak, aby lépe vynikl vůči ostatním nástrojům, v sólové vyhrávce nebo charakteristické groove figuře. Určitě není nutné mít zrovna arsenál jako baskytarista skupiny MUSE Chris Wolstenholme (viz „chris wolstenholme bass sound“ na YouTube. Jako minimální základ obvykle stačí jeden „modulační“ pedál (chorus, phaser) a možná jeden „zkreslovací“. V našem případě byl do testu poskytnut poněkud atypický basový efekt MXR 84 Bass Fuzz Deluxe.
Zkreslovací efekt typu „fuzz“ je od 60. let využíván zejména kytaristy v rockové hudbě a je považován za předchůdce dnešních „overdrive“ a „distortion“ efektů. V bluesové a psychedelic hudbě jej proslavily osobnosti jako Eric Clapton nebo Jimmi Hendrix. Za klasické pedály této doby bývají považovány např. Fuzz Face Dunlop nebo Big Muff Electro Harmonix, u nás ovšem tehdy v dobách železné opony spíše nedostupné. Specificky chlupatý „bzučivý“ zvuk můžeme slyšet třeba v raných nahrávkách Olympiku (Krásná neznámá, Pták Rosomák, Dědečkův duch aj.), ať pro příklad nechodíme daleko za humna. Fuzz v této řekněme „dřevní“ podobě již svým poněkud archaickým vintage zvukem dnes nevyhovuje ani kytaristům, natož baskyta- ristům. Zřejmě proto firma Dunlop přistoupila ke konstrukci efektu typu fuzz pro baskytaru inovativně a upravila jej tak, aby co nejlépe vyhovoval určení baskytary.
Samotný stompbox je dodán v krabici obsahující také návod a útlou publikaci kapesního formátu, která na 67 stránkách informuje o všech dostupných produktech DUNLOP. Velmi inspirativní a sugestivní. Po vybalení nás čeká překvapení v podobě maličkého stompboxu, pokrytého zářivě třpytivou zlatooranžovou metalízou. Rozměry vlastního efektu bez započtení knobů jsou pouze 110 x 60 x 30 mm (například efekty AKAI Analog Custom Shop jsou přibližně dvojnásobně větší a těžší). Šasi je ovšem, jak se na značku Dunlop/MXR sluší, z poctivého plechu. Na protilehlých bočních stranách najdeme tradiční jacky (1/4“), vpravo vstupní (Input) a vlevo výstupní (Output). Výrobci se bohužel drží zažité tradice a logičtější uspořádání z hlediska řazení efektů za sebou, jež by mělo být opačné (zleva doprava nejdříve zkreslení až po modulační efekty a šumovou bránu a tomu odpovídající umístění jacků), tj. vlevo vstup a vpravo výstup, ignorují. Pro nastavení zvuku slouží 4 (!) černé knoby v retro stylu označené zleva pod sebou: Dry a Tone a vpravo pod sebou: Wet a Fuzz. Zde by mi opět připadlo z hlediska funkce vhodnější, pokud by ovladače Dry a Tone byly umístěny na straně vstupu (Input). Ovladač Tone je korekční prvek, který otáčením vpravo ve směru hodinových ručiček přidává výšky a ubírá basy. Úroveň vstupního čistého signálu z baskytary do efektu regulujeme ovladačem Dry, celkovou úroveň zkresleného signálu nastavíme ovladačem Wet. Míru „zkreslení“ upravíme knobem Fuzz. Rozsah, ve kterém se můžeme pohybovat na všech ovladačích, odpovídá dráze potenciometru cca 270°, tzn. v obvyklém vyjádření - mezi „7 až 16 hodinami“. Výrobce v návodu doporučuje začít nastavení na středové poloze „12 hodin“. Domnívám se, že v tomto případě pro experimentování s novým zařízením to není úplně to pravé. Jako vhodnější startovní pozici bych viděl začít od nuly, tj. na 7 hodinách u všech ovladačů. Pokud nastavíme DRY naplno, tj. na 16 (hodin) a ostatní necháme na 7, dostaneme sice zvuk neovlivněný vlastním zkreslením, ale zesílený až o 6 dB, který navíc velmi inspirativně zpevní a zhutní celkový basový zvuk z aparátu. Stompbox MXR M84 Bass Fuzz Deluxe tak může prvoplánově fungovat i jako kvalitní „nakopávadlo“ - zisk nejméně dvojnásobné hlasitosti se hodí vždy, zvláště pokud na levnější baskytaře máme snímače se slabším signálem…
V dalším kroku (opět při staženém Fuzz) přidáváme naplno Wet… Zde, kromě vyšší hladiny akustického tlaku slyšíme ve zvuku jistý malý podíl zkreslení, které je ale velmi dobře použitelné a zvýrazňuje basový základ. Pro moje ucho pak stačilo zkreslení potenciometrem Fuzz nastavit pouze v minimálním rozmezí 7 až 8 hodin. Cokoliv nad tuto hranici je poměrně agresivní a vhodné (podle mého názoru) spíše pro elektrickou kytaru než baskytaru. Samozřejmě se vzájemným nastavením všech uvedených ovladačů lze experimentovat prakticky v libovolném poměru, jak uvádí firemní brožurka na příkladech nastavení. Ovladač TONE bych osobně nechal trvale v pozici 7 hodin, protože přidávat středy a výšky na úkor basů u baskytary mi připadá kontraproduktivní. Možná by tento ovladač ocenili spíše kytaristé.
Ze tří příkladů firemního nastavení „Tool Box“ s podtitulkem „progresiv metal“, Graham Slam „70s funk rock“ a Desert Smoke „stoner hard rock“ mi nejpoužitelnější připadá volba poslední. Toto moje tvrzení berte jako čistě subjektivní názor, pro vyznavače progresivního metalu s hodně zkreslenou baskytarou mohou být naopak obě předchozí nastavení těmi pravými. Osobně výrazněji zkreslený zvuk baskytary nepovažuji za svůj ideál nebo cíl. Vyznavači progresivního rocku by mohli najít inspiraci, umím si tento efekt při vhodném nastavení představit zvláště ve spojení s chorusem, třeba ve skladbě skupiny RUSH – Tom Sawyer (YouTube: Live in Holland).
Celkově se jedná o velmi kvalitní stompbox, o čemž svědčí i výrobcem udávané parametry: vstupní impedance 1 MOhm, výstupní impedance 100 Ohm, odstup signálu od šumu 90 dB, rozsah zesílení Fuzz až 40 dB, „handwired true bypass“. Pro napájení je vyžadováno 9 V stejnosměrných, dodaných buďto převodním transformátorkem 230 V AC/9 V DC zaručujícím odběr proudu minimálně 20 mA, nebo hranatý alkalický monočlánek 9 V DC, který se vkládá do dna stompboxu po demontáži 4 šroubů.
Pokud jde o tradičně ostře sledovaný poměr „value for money“ – hodnota proti ceně, je to u značkových a zavedených firem vždy trochu ošidné, protože samozřejmě v ceně je obsaženo i renomé a kvalita značky očekávané na základě desetiletí trvající tradice. V tomto případě zřejmě cena odpovídá, ale pravděpodobný okruh zájemců i vzhledem ke specifickým vlastnostem bass Fuzz efektu bude logicky poněkud zúžen. Jestliže byl u čtenáře vzbuzen zájem o pořízení efektu Dunlop MXR 84 Bass Fuzz Deluxe, případ- nému zájemci bych více, než kdy jindy, doporu-čil vyzkoušet jej v reálu s vlastní baskytarou a nejlépe na své aparatuře. Aby mohl posoudit, zda výsledný zvuk odpovídá jeho představě a požadované ceně.
