V pionýrských časech ozvučování zabíraly mikrofonní předzesilovače minimálně dvě a více jednotek v přístrojovém racku, zatímco dnes mám před sebou na stole plně vybavené zařízení v mobilním desktopovém provedení, kdy jedno má rozměry třetiny rackové délky a druhé polovinu při výšce 1U. Ano, takové malé mobilní předzesilovače nejsou ničím neobvyklým, ale pokud neudiví, tak určitě vzbudí pozornost skutečnost, že se v těchto malých zařízeních ukrývá současně jak stará dobrá elektronka, tak také tzv. „solid state“ polovodi-čová technologie, kdy jsou místo obvyklých čipů s operačními zesilovači použity jednotlivé diskrétní součástky, to jest tranzistory.
Než postoupíme dál, nebude na škodu si v úvodu připomenout, že hlavním úkolem mikrofonního předzesilovače je zesílit signál z mikrofonu na linkovou úroveň před jeho převodem do digitální domény. V mikrofonním předzesilovači probíhá největší zesílení původního signálu a to z předzesilovače dělá jeden z nejdůležitějších prvků na cestě od mikrofonu k převodníku. Mnohonásobné zesílení signálu s sebou nese riziko současného zesílení veškerých rušivých napětí, šumu pozadí a vlastního šumu elektronických komponentů, zesílení zkreslení signálu, nebo přidání vlastního zkreslení. Proto na kvalitním provedení mikrofonního předzesilovače opravdu záleží a při serióznější práci se vyplatí věnovat výběru vhodného typu patřičnou pozornost. Značka Presonus je v tomto ohledu určitě dobrým příslibem, a to, jak se její designéři vypořádali s náročnými kritérii pro kvalitní profesionální mikrofonní předzesilovač, je popsáno dále.
TubePre V2 (3 390 Kč)
Je jednokanálový mikrofonní předzesilovač hybridní konstrukce složené z tranzistorů a elektronky. Předzesilovač je uložen v celokovové skříňce, která nese veškeré ovládací prvky a propojovací místa. TubePre V2 umožňuje připojení mikrofonu ke standardnímu konektoru XLR na zadní straně skříně předzesilovače. Je možné připojit dynamické i kondenzátorové mikrofony, předzesilovač je vybaven fantomovým napájením +48 voltů. Předzesilovač má k dispozici také vstupní konektor 1/4“ a tento vstup je určen pro přímé připojení nástroje (kytary/baskytary). Díky tomu lze TubePre V2 použít také jako aktivní DI-Box. Výstup z předzesilovače je vyveden na dva konektory, jeden opět XLR (symetrický) a druhý 1/4“TS (nesymetrický). Na obou výstupech je totožný signál a oba výstupy lze použít současně. Na zadním panelu se také nachází konektor pro připojení dodaného napájecího adaptéru. Čelní strana, typicky modrý eloxovaný panel, nese všechny ovládací prvky. Prvním je otočný ovladač Drive, který slouží k buzení elektronkového stupně a ovládání míry její saturace. Druhým v pořadí je otočný ovladač Gain, kterým se nastavuje zesílení, neboli vstupní citlivost jak pro mikrofonní, tak pro nástrojový vstup. Po těchto dvou ovladačích následují čtyři modře podsvětlená tlačítka, jejichž funkce jsou obvyklé a zřejmé: tlačítko pro otočení polarity audio signálu, tlačítko filtru, který potlačuje frekvence pod 80 Hz, tlačítko INST, kterým se aktivuje nástrojový vstup a tlačítko pro aktivaci fantomového napájení +48 voltů. Čelní panel už pak jen zdobí indikátor úrovně v podobě kruhového, ručkového VU-metru.
Páteří TubePre V2 je polovodičový obvod firemního předzesilovače XMAX, který je zapojen ve třídě A. Tento zesilovací stupeň je dále doplněn elektronkovým stupněm. Předzesilovač XMAX je sestaven z jednotlivých tranzistorů. Pro takový předzesilovač může být použito vyšší napájecí napětí, které v konečném důsledku znamená větší rezervu pro vybuzení, větší dynamický rozsah a přesnější přenos signálových tranzientů, což výrazně ovlivňuje čistotu a transparentnost audio signálu. Připomeňme si, že standardní operační zesilovače v čipech obvykle pracují se symetrickým napájecím napětím 15 až 18 voltů. Diskrétní předzesilovač XMAX podle firemních údajů pracuje s napájením 30 voltů. Dalším použitým prvkem, který dále zvyšuje kvalitu a čistotu audio signálu, je duální servo. Tzv. servo je obvodové zapojení, které potlačuje nežádoucí offset stejnosměrného napětí na výstupu ze zesilovacího stupně. Obvykle se toto nežádoucí stejnosměrné napětí eliminuje elektrolytickými kondenzátory, což je sice levnější a jednodušší řešení, ale kondenzátory se takto nacházejí v signálové trase a je obecně známo, že čím méně elektrolytických kondenzátorů v signálové trase, tím lépe. Druhý stupeň mikrofonního předzesilovače je tvořen elektronkou. Zde je použita dvojitá trioda 12AX7 (= ECC83). Aby byla zajištěna stálost a shoda parametrů, jsou elektronky pro TubePre V2 ručně vybírány a testovány. Elektronka je v TubePre V2 především proto, aby podle potřeby dodala zvuku typickou barvu a charakter, a proto je možné regulovat její saturaci.
Po sesbírání informací o konstrukci TubePre V2 mě zajímalo, jak je to všechno v tak malém zařízení uspořádáno, takže jsem neváhal a podíval se předzesilovači pod „kapotu“. Pohled do útrob vše vysvětluje. Pokud jde o klasické součástky, základní deska plošných spojů obsahuje pouze několik tranzistorů, elektronku 12AX7 a obvod (spínaného?) zdroje, který z napájecího trafa na 12 voltů odvozuje potřebná napájecí napětí pro tranzistorovou i elektronkovou část. Zbytek součástek, které tvoří další, spíše pomocné obvody, jsou miniaturní SMD komponenty, které samozřejmě nezabírají takřka žádné místo.
BlueTube DP 2 (5 490 Kč)
Je dvoukanálový mikrofonní předzesilovač hybridní konstrukce a ve svých obvodech využívá jak tranzistory, tak elektronku. Pohled na Blue-Tube DP2 svádí k tomu napsat, že se vlastně jedná o výše popsaný TubePre V2 krát dvě. Podrobnější průzkum ale ukazuje, že to tak asi není, že mezi BlueTube DP2 a TubePre V2 existují určité konstrukční a funkční rozdíly. K ovládání předzesilovačů BlueTube DP2 slouží stejný počet ovládacích prvků, jako v předchozím případě. Ovladač Tube Drive slouží k ovládání míry vybuzení a saturace elektronky, ale zároveň slouží také jako její vypínač. Odtud označení Dual Path (= duální signálová trasa). Prakticky to znamená, že u tohoto předzesilovače elektronka nemusí být trvale zařazena v signálové trase a v případě potřeby je možné její obvod vypínačem Tube Drive vyřadit. Ovladač Gain opět slouží k nastavení zesílení/vstupní citlivosti jak pro mikrofon, tak pro nástrojový vstup. Čtyři podsvětlená tlačítka mají následující funkce: spínání fantomového napájení + 48 voltů pro kondenzátorové mikrofony, tlačítko otočení polarity audio signálu, tlačítko Pad pro skokové snížení vstupní citlivosti o 20 dB a konečně tlačítko filtru pro potlačení nežádoucích frekvencí pod 80 Hz. Zadní strana BlueTube DP2 je osazena vstupními a výstupními konektory. Vstupy jsou tentokrát osazeny kombo konektorem XLR-1/4“ pro připojení mikrofonu a nástroje. Výstupy jsou opět dvojí - symetrické XLR a nesymetrické 1/4“ TS a lze je použít současně.
Obvodové řešení BlueTube DP2 rovněž využívá firemní polovodičový předzesilovač z diskrétních součástek XMAX a taktéž elektronku, dvojitou triodu 12AX7, kterou, jak už jsem napsal, je možné ze signálové trasy vyřadit vypínačem. Při nahlédnutí do útrob BlueTube DP2 jsem zjistil, že je použita pouze jediná 12AX7, stejně jako u TubePre V2, a to s největší pravděpodobností znamená, že pro každý ze dvou kanálů BlueTube DP2 je využita jedna polovina elektronky. U TubePre V2 je také jedna elektronka, a tím pádem jsou tedy oba její zesilovací stupně k dispozici pro jeden předzesilovač. To je ale pouze můj odhad, protože schéma zapojení předzesilovačů k dispozici nemám. Na závěr jsem si nechal některé zásadní technické parametry předzesilovačů, tak jak je v návodech publikuje výrobce. Uvádím je až zde, protože jsou stejné jak pro BlueTube DP 2, tak pro TubePre V2. Přenášený frekvenční rozsah je 20 Hz – 20 kHz v tolerančním poli -0,3 dB na úrovni +4 dBu při jednotkovém zesílení. V širším tolerančním poli -3 dB, opět na úrovni +4 dBu a při jednotkovém zesílení, je udávaný přenášený frekvenční rozsah dokonce 5 Hz – 120 kHz. Celkové harmonické zkreslení a šum (THD+N) je na úrovni -10 dBu při jednotkovém zesílení a na měřícím kmitočtu 1 kHz pouhých 0,01%. Dynamický rozsah je 115 dB na 1 kHz při jednotkovém zesílení v šířce pásma 20 kHz, podle křivky A. Dynamický rozsah 107 dB je dosažen při stejných podmínkách, tentokrát však neměřeno (neváženo) podle křivky A. Vstupní impedance mikrofonního vstupu je 1, 3 kiloohmů, nástrojový vstup má vysokou impedanci 1 megaohm. Výstupní impedance předzesilovače je 51 ohmů a maximální výstupní úroveň může dosáhnout +20 dBu.
TubePre V2 a BlueTube DP2 v provozu
Obě zařízení se uvádějí do provozu shodně, prostým připojením napájecího adaptéru. Pokud není stisknuto žádné z ovládacích tlačítek, je přivedení napájení indikováno podsvícením ručkového VU-metru. Ke vstupním konektorům připojíme uvažované zdroje audio signálu. U TubePre V2, který má samostatné konektory pro mikrofon a pro nástroj, můžeme v případě potřeby připojit oba zdroje současně a tlačítkem INST zvolíme, který z nich bude aktuálně aktivní. Pokud není tlačítko stisknuto, aktivní je mikrofonní vstup a naopak, když tlačítko INST stiskneme, mikrofon se odmlčí a aktivní je nástrojový vstup. U BlueTube DP2 nelze oba potenciální zdroje připojit k předzesilovačům současně. Zde je použit sdružený kombo konektor, proto si v rámci jednoho kanálu musíme vybrat, jestli aktuálně připojíme mikrofon nebo nástroj. Naopak je zde k dipozici tlačítko PAD, kterým můžeme skokově snížit vstupní citlivost o 20 dB, a to jak u mikrofonního vstupu, tak i u vstupu nástrojového. Obě zařízení mají dva paralelní výstupy, jeden vždy symetrický XLR, druhý nesymetrický 1/4“ TS a vhledem k tomu, že se dají použít současně, můžeme výstupní signály vyvést do dvou míst určení naráz. Tím obě zařízení poslouží nejen jako mikrofonní předzesilovač nebo nástrojový DI-Box, ale také jako signálový distributor - splitter.
Po vypsání uvedených konstrukčních opatření, která mají předzesilovačům zajistit stabilní špičkové parametry, a po uvedení technických specifikací výše, asi nikoho nepřekvapí když napíšu, že předzesilovače navýsost splňují očekávání. Jak jedno, tak druhé zařízení dává čistý a transparentní zvuk. Zvládání dynamiky signálu je poslechově také bez vady, krátkodobá mávnutí ručky VU-metrů za „roh“ neznamenají žádné slyšitelné zhoršení jakosti slyšeného. Taková je situace, pokud je z účasti na přenosu audio signálu vyřazena elektronka, a to vypnutím vypínače na BlueTube DP 2, nebo maximální eliminací stažením ovladače Drive na TubePre V2 na minimum. Začlenění elektronky do signálové trasy přidává kýžené zabarvení a otázkou je, když si zvyknete na neutrální poslech bez elektronky, jestli pak vůbec budete o případné zabarvení stát. Ale právě proto jsou na obou zařízeních ovladače Drive, aby si uživatel „zvuk“ lampy naservíroval podle vlastního vkusu. Při snímání studiovým kondenzátorovým mikrofonem je do poloviny dráhy ovladače Drive ovlivnění elektronkou velice subtilní, od poloviny dráhy až do maxima se už jednoznačně elektronkový zvuk uplatňuje a mezi zvukem bez a s elektronkou je zřetelný rozdíl. U obou zařízení se v maximální poloze ovladače Drive výstupní úroveň z předzesilovače zvýší a charakter zvuku se změní. Přibude elektronkové zrnitosti a důrazu na středech. Pokud jsem porovnával BlueTube DP 2 a TubePre V2, výsledný efekt byl totožný. U TubePre V2 jsem měl pocit, že je zmiňovaný důraz na středech položen nepatrně níž, než u BlueTube DP2. Dílčí zesílení výstupního signálu dohromady se saturací elektronky výsled-ný zvuk subjektivně zhmotní a ztuční. Opětovným stažením ovladače Drive se zvuk rázem vyčistí, vyrovná, ale kupodivu poslechově nijak dramaticky nespadne. Je-li namísto mikrofonu k předzesilovači připojena elektrická kytara, je situace obdobná. Pokud není elektronka aktivní a zvuk prochází pouze přes tranzistorovou část předzesilovače, máme tu DI-Box s velice transparentním a vyrovnaným přenosem. Nicméně, už i bez zařazené elektronky je možné zvuk upravit, a to prostým přebuzením signálové trasy vytočením ovladače Gain. Při běžném provozu jak s mikrofonem, tak i s kytarou se ukázalo, že k optimálnímu vybuzení postačuje nastavení ovladače Gain spíše do poloviny jeho dráhy. Čím dále za polovinou jeho dráhy, tím větší přebuzení vstupu a typické tranzistorové zkreslení, které vykazuje při snímání mikrofonem známé důsledky, ale při použití kytary může být i toto tranzistorové zkreslení v některých případech funkční. Je-li připojena kytara a nasadíme-li obvod s elektronkou, nabízí se poměrně široká škála zabarvení od lehkého přebuzení nejhlasitěji zahraných tónů po plné zkreslení saturované elektronky. Takto „předupravený“ zvuk kytary je možné díky paralelním výstupům z předzesilovače „hnát“ například jak do kytarového aparátu, tak současně také do stopy záznamového zařízení a přidat ho ke zvuku snímaného aparátu, nebo ho použít pro následný reamping. Další možnosti rozvedení signálu se myslím nabízejí samy a záleží jen na tom, v jaké aplikaci předzesilovače uživatel využije.
Závěr
Po vzájemném porovnání TubePreV2 a BlueTube DP 2 mezi sebou mohu říci, že po zvukové stránce jsou obě zařízení prakticky shodná. Pokud uživatel potřebuje pouze jeden mikrofonní předzesilovač, může s klidným svědomím sáhnout po TubePre V2 a naopak. Oba dva modely představují praktické mobilní (nejen) nahrávací rozhraní, které lze pohodlně a snadno použit v jakékoliv situaci. Použitý typ předzesilovače dává dynamický, čistý a neutrální obraz s možností uživatelského doladění zvuku. Flexibilitu těchto ryze analogových zařízení rozšiřuje nástrojový vstup, umožňující přímé připojení elektrifikovaných nástrojů, nejčastěji kytar/baskytar. Skvělým doplňkem je možnost vyvedení signálu do dvou destinací současně, takže vlastně dostáváme plně vybavené standalone zařízení s jedním nebo dvěma kanály, které se snadno transportuje a je vždy po ruce, okamžitě připravené k nasazení.
