Stejně jako dříve testovaný model, je i tento signován jménem Ludovic Lanen (francouzský zvukový mistr). MC-1 je dodáván v papírové krabičce, která je barevně potištěná, a aby mikrofon neutrpěl újmu během přepravy, uložen je do molitanového polstrování. Součástí balení je vedle vlastního mikrofonu také koženková kapsička a držák na mikrofonní stojan. Řekl bych taková standardní a dnes už málem povinná výbava.
Z pohledu designu je mikrofon klasického střihu, opatřen matným černým lakem se stříbrným potiskem. Text potisku nás informuje o výrobci (Prodipe), typovém označení (MC-1) a signatuře (Ludovic Lanen). Při velmi podrobné prohlídce povrchu těla mikrofonu jsem zjistil drobné vroubkování. Možná je to designový záměr výrobce, možná je to technologická vada, vzniklá při obrábění povrchu těla mikrofonu... Nevím, a ani google mi nepomohl přiklonit se k jedné z uvedených variant. Stejně pečlivě jsem si prohlédl rovněž mřížku mikrofonu. Vypadá celkem pevně a řekl bych, že zcela určitě něco vydrží. Avšak při prozkoumání hmatem jsem našel vyčnívající drátky opletu. Proti retnicím chrání membránu dvojitý molitanový windscreen.
Přes zmíněné drobnosti, které se týkají spíše designu, jsem při potěžkání nabyl dojmu, že konstrukce MC-1 je bytelná a odolná. Mikrofon váží asi 350 g. Abych se dozvěděl co nejvíce informací, rozhodl jsem se zabrouzdat ve vodách mocného internetu. Snadno jsem nalezl stránky výrobce (www.prodipe.com). V první chvíli mě zaujalo, jak rozsáhlé je portfólio firmy Prodipe. Jen pro zajímavost, v produktovém katalogu najdeme mikrofony, studiové monitory, reproboxy, sluchátka, klávesové MIDI kontrolery, MIDI karty, zvukové karty, kabely, hudební software a dokonce i bicí soupravy. Jen co mé počáteční překvapení opadlo, zamířil jsem do sekce dynamických mikrofonů, kde jsem našel podrobnosti k MC-1. Takže vám teď mohu s potěšením sdělit, že MC-1 je novou generací profesionálních mikrofonů pro zpěváky a zpěvačky. Také jsem se dočetl, že mistr Lanen se snažil vytvořit mikrofon, který by měl více neutrální zvuk a byl by tak ohleduplnější k přirozenému témbru hlasu. Budiž mu za to vzdána chvála. Zásadnější informací je to, že MC-1 je z hlediska směrové charakteristiky kardioda. Jeho frekvenční rozsah je uveden od 50 Hz do 16 kHz, citlivost -55 dB +/- 3 dB (0 dB = 1 V/Pa při 1 kHz). Poslední hodnotou, kterou jsem na stránkách našel, je výstupní impedance 400 ohmů. K mému rozčarování došlo po té, co jsem si prohlédl fotografie MC-1 na stránkách výrobce. MC-1 je tam rozšroubován a vypadá rozhodně zcela jinak, než ten můj, který jsem dostal k otestování. Po nějakém čase, který jsem strávil „surfováním“, jsem došel k závěru, že výrobce nemá v pořádku stránky a fotografie pravděpodobně patří modelu MC 1 Condenser Lanen. Podobnost označení obou modelů, ze strany firmy Prodipe, mi přijde nepochopitelná a jak se zdá, zmátla rovněž editora webu samotného výrobce.
Prodipe MC-1 v praxi
Vlastní test mikrofonu jsem si rozdělil do tří částí. Nejprve jsem mikrofon zapojil rovnou do mixu a testoval jsem ho na svém hlasu. V této části testu mi jako mix posloužil Midas Verona, zvuk jsem poslouchal na systému Meyer Sound. Na první poslech bych řekl, že MC-1 má celkem přirozený zvuk, a dokonce i při velmi blízkém snímání se tolik neprojevuje proximity efekt. Zdá se mi, že ve spodním pásmu je zvuk celkem vyrovnaný, ale určitě ne dominantní. Naopak nárůst by mohl být někde mezi frekvencemi 4 kHz až 6 kHz.
Tento letmý test jsem ještě doplnil srovnáním s jinými mikrofony. Měl jsem po ruce Shure SM 58, Audio-Technicu AE 6100 a AKG D 770. Abych byl co nejvíce objektivní, nahrál jsem si krátké zvukové ukázky do Cubase a pak je porovnával. Snažil jsem se posoudit zvukové zabarvení jednotlivých mikrofonů a sílu signálu, jaký mikrofony produkují. Zvukové rozdíly mezi jednotlivými mikrofony byly v některých případech velké, a v jiných bych řekl, že šlo jen o nuance. Tím vyčnívajícím mikrofonem bylo AKG. Jeho barva byla výrazná v okrajových pásmech a středy byly poněkud potlačené.
Při poslechu zbývající trojice mikrofonů lze výsledek shrnout následovně. Shure má pěkný sametový zvuk, který je mírně posunutý do středů. Audio-Technica je vyrovnanější a přenáší více spodních frekvencí, ve vrchním pásmu je hezky srozumitelná. Konečně to nejdůležitější, Prodipe MC-1 má ve zvuku méně spodních frekvencí, což trochu poodhaluje střední frekvence. Na mě osobně, po delším zkoumání a poslouchání, působí zvuk MC-1 poněkud stroze. Na druhou stranu, rozhodně nemohu říci, že by se Prodipe MC-1 ve srovnání s ostatními značkami nějak propadával. Rovněž síla signálu odpovídala ostatním modelům. (K výše napsanému bych jen dodal, že jsem všechny mikrofony testoval na stejném preampu, gain byl nastaven vždy stejně, a jako AD/DA převodník sem použil Motu 828 mk II. Jednotlivé náběry jsem posuzoval při stejné hlasitosti a na stejných studiových monitorech. Těmi byly dva boxy Event TR 8.)Všechny tyto testy by byly ale k ničemu, kdybych nepřidal zkušenost z live zvučení. K tomu se naskytla krásná příležitost na mysliveckém plese v jedné malé vesničce. Já mám tento druh akcí hrozně rád. Kde jinde si může člověk pochutnávat na výborném jelením perkeltu a přitom nerušeně pozorovat nimroda, jak v uniformě lesního muže tančí rock'n'roll!? Na plese hrála naše téměř rodinná kapela Anex. Proto se obětmi mých zvrhlých audio pokusů stali výhradně moji nejbližší. MC-1 jsem během zvukovky vyzkoušel na ženském i mužském hlasu a nakonec jsem se rozhodl jej ponechat na postu zpěváka. A to právě proto, že byl jeho hlas více posazen do spodního pásma, takže se tak trochu vyvážil frekvenční charakter MC-1. U zpěvačky jsem měl s použitím MC-1 dojem jakési tenkosti.
Během zvučení jsem měl trochu problém s prosazením vokálu přes hudební doprovod. Spravilo to sáhnutí do korekcí, musel jsem jemně přidat střední a nejnižší pásmo. Na tom je myslím vidět, že co zní hezky samostatně, nemusí zcela fungovat v rámci celku. V kapele jsou dobří zpěváci, a tak jsem nemusel nějak výrazně stlačovat dynamiku pomocí kompresoru. S MC-1 jsem během celého vystoupení nezazna- menal žádný výraznější problém. Odolnost vůči zpětné vazbě a ma-nipulačnímu hluku jsem nechtěně otestoval ve chvíli, kdy si jeden „lesa pán“ vytáhl mikrofon ze stojanu před hlavní boxy PA a začal řídit tombolu.
A na závěr, závěr
V závěru mého testu vám nepovím, jestli si MC-1 máte běžet koupit či nikoliv. Ale pokusím se vám k tomu poskytnout drobné indicie. MC-1 je levný, všem hudebním „typům“ dostupný dynamický mikrofon určený pro zpěv. Prvním plusem je určitě cena, necelých 2 000,- Kč. Ovšem cena není všechno. Já mám výhrady k řemeslnému zpracování. Dávám mínus za nedotažený oplet na mřížce. Dost možná to je jen vada na mnou testovaném mikrofonu, ale je tam. Rovněž dávám mínus za koženkovou kapsičku. I když je jasné, že kapsička takříkajíc nehraje, její materiál se mi zdá tenký. Myslím si, že mikrofon chrání jen o něco lépe než igelitový sáček. Naopak kladně hodnotím dodávaný mikrofonní držák, protože je vybaven oběma obvyklými mikrofonními závity. Vše je tedy v jednom a nepotřebujete žádné redukce. Vždy mě nepříjemně zdržuje, když je držák opatřen jen velkým závitem a já zrovna nemohu nalézt žádnou redukci i přesto, že obvykle jich pár po kapsách nosím. Ale to hlavní, proč si obvykle mikrofony kupujeme, je zvuk. MC-1 poskytuje frekvenčně vyvážený a neutrální zvuk; mikrofon dobře zvládá zpracovat dynamiku zpěvu, je odolný vůči zpětné vazbě a manipulačnímu hluku. Takže celkově za zvuk dávám také plus.
Rozhodnutí „koupit/nekoupit“ je tedy opět jen na vás. Pokusím se formulovat závěrem ještě jednu myšlenku. Každý jsme originál a nejinak je tomu i s hlasem a uměleckým projevem vůbec. Proto každý zpěvák a každá zpěvačka potřebuje pro svůj hlas a pro své zpívání něco jiného. Ne vždy je možné vyměnit kolegy z kapely nebo zvukaře, a už vůbec nelze na koncertě vyměnit posluchače (i přesto, že by si to snad někdo občas i přál). Ale každému hlasu může slušet a také sluší jiný typ mikrofonu. A ten vyměnit lze. Proto je moc dobře, že je na trhu dostatek mikrofonů různých značek a že je z čeho vybírat. A tak si i vy můžete vyzkoušet, zda by vám právě Prodipe MC-1 slušel.
