Když přišla nabídka k otestování studiového mikrofonu od firmy Prodipe, přiznám se, že jsem vůbec netušil, co je to za značku. Ještě více jsem byl na rozpacích po zjištění, že jde o signovaný model Ludovic Lanen.
Je to vůbec poprvé, kdy mám před sebou signovaný model mikrofonu. Mám z toho takový pocit, že již brzy si budu moci koupit třeba toaletní papír podepsaný nějakou českou celebritou nebo politikem. A to pak bude jízda!
Promiňte mi prosím tenhle výlev a podívejme se raději, co nám všem zvukomilným tvorům přináší kondenzátorový mikrofon Prodipe STC-3D.
Mikrofon s příslušenstvím
Mikrofon je uložen v klasickém hliníkovém kufříku, který je opatřen černým koženkovým potahem. Jeho rozměry jsou 32,5 cm x 25 cm x 15 cm. Když jsem kufřík přinesl domů, byl zabalen do jednoduchého papírového přebalu, který je barevně potištěn. Uvnitř poměrně robustního kufříku je v pěnové vycpávce uložen vlastní mikrofon, wind screen a shock mount - tedy pavouk.
Vlastní mikrofon je stříbrné barvy a na jeho přední části nalezneme dva přepínače. První z nich je dvoupolohový, je opatřen symboly high-pass filtru a umožňuje oříznout signál o spodní frekvence. Druhý přepínač má rovněž dvě polohy, nese obvyklé symboly pro přepínač útlumu. Ten využijeme s největší pravděpodobností v momentě, kdy bude docházet k přebuzení mikrofonu vlivem příliš hlasitého zdroje zvuku. Nad těmito přepínači je černé logo společnosti Prodipe a označení modelu. V našem případě tedy STC-3D. Pod již zmíněnými přepínači je umístěn nápis Ludovic Lanen. Z druhé strany, tedy ze zadu, je ještě jeden přepínač. Tentokrát se však jedná o třípolohový a každá z pozic je opatřena známými ikonkami znázorňujícími rozdílné směrové charakteristiky. Mikrofon Prodipe STC-3D umožňuje přepínat mezi osmičkovou (bi-directional), kardioidní (uni-directional) a kulovou charakteristikou (omni-directional).
Součástí balení je již zmíněný shock mount. Je vyroben z kovu a opatřen černým nátěrem. Mikrofon se do pavouka upíná pomocí závitu ve spodní části mikrofonu. Dotahovací matka je nedílnou součástí pavouka, z čehož plyne, že ji nemůžete ztratit. Kloub shock mountu je vybaven kovovým závitem pro upevnění na stojan. Samotný závit je zdvojený a tak je možné namontovat pavouka na mikrofonní stojan s malým i velkým závitem.
Technické parametry mikrofonu
Prodipe STC-3D je velkomembránový, studiový, kapacitní mikrofon, proto potřebuje ke svému provozu phantomové napájení (48 V DC). Jeho frekvenční rozsah se pohybuje od 20 Hz do 20 kHz (údaj je bez udání tolerančního pásma). Maximální akustický tlak (SPL), který je tento mikrofon schopen zpracovat činí 140 dB (měřeno na frekvenci 1 kHz při 1 % zkreslení) se zapnutým útlumem -10 dB. Výstupní impedance je 200 ohmů. Vzhledem k tomu, že je zde na výběr ze tří směrových charakteristik, tak jsou i rozdílné hodnoty vypovídající o citlivosti mikrofonu a dynamickém rozsahu. Pro kardiodu platí citlivost -31 dB +/- 2 dB (0 dB = 1 V / Pa při 1 kHz), vlastní šum 14 dB (měřeno metodou pomocí filtru A-weighted) a konečně odstup užitečného signálu od šumu je 80 dB. Při přepnutí na osmičkovou charakteristiku se zmíněné hodnoty liší a sice: citlivost -34 dB, vlastní šum 15 dB a odstup signálu od šumu 79 dB. Jako poslední je zde kulová směrová charakteristika, pro kterou platí následující hodnoty: citlivost -35 dB, vlastní šum 16 dB a odstup užitečného signálu od šumu 78 dB.
Zbývá dodat, že mikrofon nepatří mezi drobečky, váží 590 g a je vysoký 201 mm. Jeho průměr v nejsilnějším místě činí 54 mm.
Ze života s mikrofonem
Já jsem měl mikrofon Prodipe STC-3D zapojen do elektronkového procesoru TLA Ivory 5051 (mikrofonní preamp, kompresor, gate, ekvalizér a výstupní sekce). Signál jsem následně zapojil do zvukové karty Motu 828 MK II a odtud potom do počítače. Zkušební vzorky jsem nahrával do Cubase SL (24 bit/44,1 kHz).
Vyzkoušel jsem mikrofon na mluveném slovu (kardioida) a měl jsem problém se sykavkami. To se ale dalo trochu očekávat již podle pohledu do grafu frekvenčního průběhu.
Výrobce zobrazil na přebalu hned tři grafy - a to pro každou směrovou charakteristiku zvlášť. Při kardioidě je průběh celkem vyrovnaný až do 3 kHz, kde dochází k mírnému nárůstu. To se v podstatě opakuje na 5 kHz a výraznější nárůst objevíme přibližně až na 10 kHz. Větší rozdíl v průběhu nastává v momentě, kdy přepneme na osmičku. Zde jsou více zvýrazněny vyšší frekvence. Zdvih nastává už někde na 2 kHz a vrcholu dosahuje někde mezi 5 – 6 kHz. Jinak samozřejmě vypadá graf pro kulovou charakteristiku. Zde na 4 kHz dochází jen k mírnému propadu, od 7 kHz strmě narůstá a graduje někde za 10 kHz.
Mikrofon nezní špatně a zmíněný nárůst ve vyšších frekvencích může při vhodné aplikaci působit kladným směrem. Na druhou stranu, měl-li bych na výběr z více mikrofonů, pak bych Prodipe STC-3D pravděpodobně nepoužil na natáčení zpěvu a mluveného slova. Přítomnost třech směrových charakteristik z něj do značné míry dělá univerzální mikrofon. Zkoušel jsem přepnout na kouli a okolo mikrofonu obcházet. Výsledkem byl vyrovnaný zvuk ze všech směrů. Kulová charakteristika se výtečně uplatní například pro ambientní snímání.
Jestliže mám něco vytknout, tak asi to, že samotné tělo mikrofonu je uvolněné a při pohybu chrastí. To je drobná mechanická závada, která kazí celkový dojem z mikrofonu. Ale třeba to je jen otázka modelu, který jsem měl k dispozici. Naopak kladem je dle mého příslušenství (a to včetně kufříku).
Model Prodipe STC-3D najde uplatnění hlavně v domácích nahrávacích studiích a nebál bych se ho využít při live aplikacích.
