Pojďte a poslyšte příběh dávných časů, kdy jakýsi Jaco Pastorius, pravděpodobně frustrován "vymletými" pražci svého Fendera, odhodlal se učiniti radikální řez. Za pomoci (možná) šroubováku a možná i dalšího vercajku vydloubal tyto zbytečnosti z hmatníku a ejhle, zrodil se fretless, bezpražec, bezpražcovka, bezpražcová baskytara, chceme-li se přidržet českého jazyka, který je mimochodem úžasně vynalézavým, pokud se jedná o neologismy (novotvary).
Ale zpět k Jacovi… Musel to být pro něho (a nejen pro něho) náramný zážitek, když na tuto zčásti vykastrovanou basu začal tenhle machr poprvé „mastit". Nevím kolik je na tomto příběhu pravdy, ale faktem zůstane, že bezpražec je úžasný nástroj. Řečeno stylem novinových (chcete-li televizních) „canců", fretless se jako nástroj dokázal skvěle prosadit napříč hudebními žánry a je možné jej slyšet jak v jazzu, tak v country nebo folku, rocku, popu, latině a já nevím, v kterém ještě šuplíku. Dokonce jsem nedávno viděl řezat do kytar nějaké pankáče (!). Hádejte do čeho mlátil basista?
A co teprve slavná pecka tatíka Ozzyho "Mama I'm Coming Home"?! Umíte si přestavit, že by tam nezněl fretless? No a takhle tlachat bych vydržel ještě notnou chvíli, ale v rukou držím „fungl" novou pětistrunnou bezpražcovou basu Rockbass Streamer, což je – myslím - dostatečný argument „k posunu v tématu".
Back in Black
Má smysl se na tomto místě znova a znova rozepisovat o firmě Warwick? Myslím, že vše podstatné již sdělili zdatnější kolegové, tak nevím, raději bych se šel mrknout na tu basu.
Začnu mírami, jako při volbě miss: délka basy (v kohoutku) je tedy 1130 mm, šířka v nejširším místě těla činí 300 mm, na nultém pražci jsem naměřil šířku krku 45 mm a na oktávě 60 mm.
Testovaná „frajerka" je černá jako duše právníkova. Výjimku představuje jen chromovaný hardware, světlý krk a tmavě hnědý hmatník. Potvrzuje to teorii, že nejlepší basy (i kytary) jsou ty černé. :-)). Její tělo vyrobil Warwick z jasanového dřeva a mohu napsat, že je řemeslně velice dobře zpracováno. Krk basy je z javoru, k tělu je v tomto případě přišroubován čtyřmi zapuštěnými chromovanými šrouby v pochromovaných miskách. Jeho ukončení je provedeno lepenou a přeplátovanou warwickovskou černou hlavou se stříbrným logem "RockBass by Warwick". Bezpražcová baskytara dále nabízí osazení značkovou ladicí mechanikou Warwick a i když mnozí z basistů nemají rádi malé průměry navíjecích bubínků (v takové podobě, jakou zvolil německý výrobce), mně osobně nijak nevadily, neboť basa ladila vcelku dobře. Ale i já, jakožto starý konzervativec, dávám rovněž přednost větším mechanikám. Ladicí kolíky jsou zasazeny v poměru 3 nahoře a 2 dole. Výztuž krku je schována pod plastovým štítkem s logem Warwick a štítek je přišroubován třemi křížovými šroubky, takže když budete nuceni výztuž povolovat či napínat (a to budete!), je třeba tuto krytku napřed odšroubovat. Vyrovnej se s tím každý jak umíš!
No a jsme u toho, co dělá bezpražec bezpražcem – u hmatníku. Dle dostupných informací je v totmo případě vyroben z ebenu, jehož textura připomíná jakoby "tygří" pruhy. Rozsah hmatníku je 24 poloh, což vnímám jako velmi potěšitelné, neboť na bezpražci se člověk vyřádí i ve vysokých polohách, kde to bezvadně zpívá (ale pozor na intonaci :-)). Na celém hmatníku nenajdete zepředu žádnou polohovou značku, což na pohled působí velmi profesionálním dojmem, takže se zdá, že hráč má fretless dokonale "zmáknutý" a nepotřebuje žádné berličky. Pravda je ovšem trochu jinde. Například i takový basák jako je Marcus Miller má svou bezpražcovou Foderu nalajnovanou jako školní hřiště a myslím, že kvůli tomu žádnými mindráky netrpí. On jde za zvukem a výrazem! Nejen s ohledem na přístup M. M. se tedy vlastník tohoto nástroje nebude muset červenat za označení poloh, které je situováno, na horní hraně hmatníku. Naopak jsem přesvědčen, že je to pomoc více než cenná! U některých (levných) bezpražcovek se může stát, že tečky označující polohu nesedí úplně přesně se skutečným tónem. Tento nedostatek snadno zjistíme za pomoci dobře zkalibrované ladičky, proto při nákupu fretlessu vřele doporučuji takovouto formu kontroly. Člověk si tak ušetří spoustu budoucích problémů a nedorozumění. Mnou zkoušený Warwick však ladí tak, jak má. K hmatníku je třeba doplnit ještě fakt, že nultý pražec je nejen vyjímatelný, ale hlavně nastavitelný, což považuji za další pozitivum. A jelikož tu hovoříme o bezpražccové baskytaře, je nanejvýš logické, že žádný jiný pražec už u ní nenajdeme a můžeme tedy přenést pozornost od krku rovnou k tělu této německé holky (Handcrafted in China).
Proti mohutnému a dlouhému krku na mně tohle bezvadně opracované, nalakované a vyleštěné tělíčko působí poněkud subtilně a musím přiznat, že basa i mírně "překlápí". Korpus je osazen jedním snímačem MEC vintage humbucker s pasivní elektronikou, kterou ovládáme dvěma potenciometry - hlasitost a tónová clona. Snímač je samozřejmě polohovatelný - 4 křížové šroubky. Pokud chceme nakouknout do útrob elektroniky (a to musíme), je nutno odšroubovat zadní plastovou krytku s pěti křížovými šroubky. Zapojení a pájené spoje jsou provedeny profesionálně, což v dnešní době již považuji za samozřejmost. Na můj vkus mají potenciometry trochu volnější chod, osobně mám radši tužší otáčení. Ale oba "poťáky" pracují bezchybně a hlavně nechrastí, což nebývá samozřejmostí ani u nových nástrojů. Malinkou výhradu bych měl k umístění výstupního jacku pro kabel - velká kovová miska se zdířkou uprostřed mi poněkud kazí dojem z jinak velmi pěkného designu nástroje. Volil bych instalovat jack do spodní hrany korpusu.
A teď se dostáváme nástroji na kobylku. Masivní bridge je zpracován velice solidně a seřízení výšky strun a vyladění oktáv provádíme pomocí "imbusáku" a křížového šroubováku. Kobylka je k tělu přišroubována šesti křížovými šroubky a je na ní vyveden nápis Warwick.
Nakonec zbývají už jen úchyty pro řemen, rovněž i tyto jsou pevně přišroubovány, takže vy, kteří rádi prohazujete nástroj kolem těla, směle do toho!
Vyhrnem si rukávy a zahrajeme si!
Jelikož jsem majitelem pětistrunného fretlessu MM Fokus, asi se na tomto místě nevyhnu srovnávání. Budu se však snažit být co nejvíce objektivní. Důležitá věc, alespoň pro mne, je ta, že hodně dám na zvuk nástroje na "sucho" a tahle warwickovská basička, myslím, prošla bez problému, i když byla samozřejmě potažena novými strunami, a to může být někdy zavádějící. Při tomto unplugged seznámení jsem basu protáhl všemi polohami hmatníku a žádná hluchá místečka jsem nezaznamenal. Naopak: pěkný sustain, tak jak říkám - OK.
Hurá, jdeme basu připojit na aparát. Warwick bohužel nedisponuje aktivní elektronikou, což se projevilo tím, že jsem okamžitě pocítil a hlavně uslyšel na svém pevně nastaveném aparátku (kombíčko Ibanez SW 65 - klubová to záležitost) značnou absenci signálu. Musel jsem citelně „napálit" gain i hlasitost a samozřejmě také korekce ekvalizéru se vydaly do končin zatím moc neprobádaných. Nicméně, basa po zvukové stránce hrála bezvadně. Mám na mysli hlavně barvu, dynamiku a vyváženost jednotlivých tónů. Také při hře na B struně jsem neslyšel žádné huhňání a naopak ve výškách může být člověk tímto nástrojem docela inspirován. Ovšem u hraní od oktávy výše, jsem narazil na problémek. Spodní výřez korpusu bych uvítal (vzhledem k 24 polohám) o dost vykrojenější. „Sound" basy je kvalitní ve všech polohách hmatníku a když jsem totálně překopal korekce aparátu, "chrochtalo" to dost dobře. Na rozdíl od mého Fokusu, který disponuje zvukem lehounce „naplechovatělým" (což mi u fretlessu vyhovuje), Warwick je spíše plyšovější, řekl bych "sameťák". Jenomže u Fokusu měním díky aktivní elektronice sílu signálu i barvu zvuku během hry. Warwick mi toho v tomto směru moc nedovolil. Hlasitost i tónovou clonu jsem měl nastavenou na plno. Profil krku Warwicka je poněkud zaoblenější, ale myslím, že se na to dá zvyknout.
Na bezpražec hraji výhradně prsty, sem tam „slapík", neboť bývám inspirován Les Claypoolem (Primus). Trsátko mi tak nějak k bezpražcovce nesedí. Ovšem to je můj subjektivní pohled, koukněte se na maestra Jirku Veselého - to je „vodpich"!
Nástroj jsem pro sebe nijak speciálně neseřizoval, snad jen struny jsem si mírně zvedl, neboť výše posazené struny (ale ne moc) umožňují lepší práci s tónem. Seřízení fretlessu souvisí také s fyziognomií každého hráče (kurva, to zní učeně), takže každý basák by si to měl umět vycentrovat na sebe. A zrovna fretless je nástroj, který nám toho moc neodpustí, respektive neodpustí nám nic. Každý tón je třeba vymáčknout a při tom sehrává velkou úlohu také vibrato hráče. Nemám na mysli ten třasák připomínající Parkinsonovu chorobu v jejím středním stadiu, ale to vibrato, které je hlavně slyšet a ani ne tak vidět. Už zase kecám, ale chci zdůraznit, že pokud se hráč na bezpražec s každým tónem skutečně "nepomazlí", nepomůže mu ani super dělo Joe Compito (firma, která zásobuje fretlessy V. Wootena), ani již výše zmíněná Fodera.
No a to je i případ našeho Warwicka. Na bezpražcového Fokuse hraji něco přes dva roky, takže si troufám tvrdit, že snad nemám problém s intonací. Na Warwicka jsem si chvíli musel zvykat, než jsem začal získávat jakous takous jistotu a teprve potom jsem se odvážil vzít jej na zkoušku své folkrockové kapelky, aniž bych byl následně vypráskán ze zkušebny.
Nikdy jsem se příliš nekamarádil s různými efektovými krabičkami a jinými "prznítky" přirozeného zvuku basy, ale u bezpražce jsem se naučil používat lehounce chorus a občas digital delay. Takže je jasné, že i signál Warwicka jsem těmihle efekty taky prohnal a nutno dodat, že k vzájemnému porozumění.:-)
Zkrať to!
Pamatuji si, že mne jako (kdysi) ortodoxního rockera k zakoupení bezpražcovky ukecal kámoš a dlouho jsem ho za to nenáviděl, protože do té doby jsem si žil v pohodě a harmonii se svým Fenderem. Fretless mne z toho klídečku probral. Najednou člověk prokoukne a zjistí, že ale ne! Ti co už bezpražec mají, ví a ti, kteří si na něj brousí zuby, těm ho můžu jen a jen doporučit. Existují sice různé elektronické simulátory bezpražcové basy, některé jsem zkoušel, ale není to to pravé - bezpražcové, kdy prsty tahají tón po dokonale hladkém hmatníku a ten mručivý, možná trochu smutný zvuk z žádné krabičky nevycucnete. Rockbass Warwick nechť má slova potvrdí, poněvadž je to nástroj povedený a za ty prachy (něco okolo 10 500 Kč) stojí. Dost bylo keců a hlavně - "Dosť bolo pražcov!"
