Hudebníku-kytaristovi, ukrývajícímu v sobě neposedného skladatelského génia, podává firma Roland již několik roků pomocnou ruku, by tento mohl vyjádřit pocity bouřící jeho nitrem - ovšem bez nutnosti vlastní „konverze" do světa černobílých klaviatur.
Obecně
Skládat se dá několikero způsoby. Můžeme například komponovat přímo na papír. Nebo usedneme ke klavíru či klávesám a teprve poté zaznamenáváme. Obojí ovšem za předpokladu, že řečené ovládáme. Nejen „znalým" ovšem nemusí uvedené způsoby stoprocentně vyhovovat. Pravě pak je jednou z dalších možností použití kytarového syntezátoru. Tím se však jeho určení samozřejmě nijak nevyčerpává. Lze jej použít třeba také k rozšíření pestrosti zvukové palety kapely nebo případnému nahrazení chybějícího klávesáka, saxofonisty, etc... Zkrátka komponování, instrumentace, zvukové obohacení, nástrojová „výpomoc" - všude tady nalezne syntezátor své upotřebení.
Konkrétně
V případě syntezátoru kytarového je důležité především řešení snímání samotné kytarové hry, resp. její převod do MIDI not (událostí) on/off, včetně správných parametrů jako velocity a pitch bend, nevyjímaje v to následné zpracování vlastním modulem syntezátoru. To znamená vyřešit spolu s „mapováním" výšky tónu (tedy pozice ruky na hmatníku) i snímání intenzity každého sebemenšího „zachvění" struny. Citlivost snímače, který kmitání struny převádí do MIDI informace následně zpracované MIDI modulem, je pak určující ve věci případné latence během hry. Zde je na místě podotknout, že tuto skutečnost mají u Rolanda vyřešenou velmi dobře.
O GR-20 a GK-3
Rolandovou rukou, zmiňovanou v úvodu, je řada kytarových syntezátorů GR. My zaměříme naši pozornost na nejnovější model GR-20, jenž je dodáván spolu se snímačem GK-3 a 13 pinovým kabelem pro propojení tohoto snímače s GR-20. Srdcem celé GR řady je syntéza založená na osvědčených rolandových syntezátorových modulech JV.
GR-20 s GK-3 dostanete v bytelné krabici, která vás po otevření potěší přehledně uspořádaným obsahem. Na vrchu uložen krycí karton, potištěný obrazovým schématem rozložení obsahu, tuto uspořádanost viditelně dokumentuje. Pod deskou najdete manuál, následovaný prvním „patrem", hýčkajícím zabalený syntezátor GR-20. Po vyjmutí tohoto patra je nám odhaleno přízemí, v němž bytuje v průhledném tvarovaném plastovém pouzdru snímač GK-3, včetně vlastního manuálu, dále pak samostatně uložený pětimetrový 13pinový kabel a síťový adaptér ke GR-20.
Prozatím odložíme samotný syntezátor stranou, abychom se mohli věnovat snímači GK-3. Tento obnáší především samotný snímač, spojený zhruba patnácticentimetrovým kablíkem s upevňovací deskou, umožňující montáž na kytaru. Na desce jsou umístěny dva vstupy, totiž vstup pro kabel propojující GR-20 s GK-3 a vstup pro klasický 1/4 palcový kytarový jack. Tím propojíme výstup z kytary s GK trojkou. Destička také obsahuje třípolohový přepínač, jenž nám umožňuje signál z vlastního kytarového snímače smíchat se signálem ze snímače GK-3, nebo signál z GK-3 zcela vypnout, případně posílat z kytary naopak právě jen MIDI informace. Upevňovací deska dále nese přiměřeně velký otočný ovladač hlasitosti, kterým v případě smíchání signálových cest ze snímačů (kytarového spolu s GK-3) lze regulovat míru hlasitosti syntezátorového zvuku ve zvuku z kytary. Nakonec zmíníme přepínače UP/S2 a DOWN/S1, jimiž buď volíme zvuky ve vybrané bance, nebo jimi aktivujeme jeden ze dvou módu, určujících způsob práce nožních přepínačů na GR-20, v závislosti na systémovém nastavení syntezátoru. Oproti svému předchůdci snímač GK-3 poněkud ubral na síle i celkové velikosti a jeho instalace je náležitě podrobně popsána v manuálu. Na tělo kytary jej lze přichytit bez nutnosti šroubování vrutů do těla kytary, tedy zcela nedestruktivním způsobem, což jistě ocení nejeden vyznavač kytarových oblin. Především majitelé Les Paulu mají v tomto ohledu v mnohém usnadněnou práci. Nově je také nastavitelná výška středových snímacích „kamenů" GK-3, umožňující dodržet stejnoměrnou vzdálenost všech strun. V celém balení ke GK-3 najdete vše potřebné pro instalaci na kytaru, včetně nastavovacího mini-šroubováčku a kontrolního „elka", jímž ověříme správnou vzdálenost strun od snímače. Jedinou menší vadou na kráse je problém s uchycením samotné upevňovací kontrolně vstupní desky snímače, kdy v případě určité konstrukce tremola, spolu s délkou těla, může dojít k jistým nesnázím s místem, jak patrno z obrázku.
Snímač jsme tedy nakonec připevnili, vraťme se nyní k odloženému syntezátoru. Jedná se o tmavý futuristicky tvarovaný plastový obdélník o rozměrech 314 x 245 x 63 mm, vážící 1,7 kg. Spodek čelní části zabírají dva pedály, označené bílými nápisy GLIDE a HOLD. Mimo nadepsané funkce je jimi možno také vybírat patche/zvuky aktivní banky, nebo je použít pro posun aktivního zvuku o oktávu nahoru či dolů (funkce TRANSPOSE). Jejich současným stiskem aktivujeme ladičku. Činnost (včetně ovládání dané funkce) signalizuje jim přiřazená dioda. Pravá strana syntezátoru náleží kontinuálnímu kontroleru, kterému po stisku tlačítka EXP PEDAL přiřazujeme parametry, opět v závislosti na zvoleném zvuku a systémovém nastavení syntezátoru. Ovládat jím můžeme intenzitu hlasitosti zvoleného zvuku (VOLUME), přelaďovat či podlaďovat na předvolenou výšku tónu nebo interval (PITCH BEND 1-6), měnit frekvenční charakteristiku zvuku (FILTER) nebo ponechat pedálu kontrolu efektu, zvuku primárně náležejícímu. Chod pedálu je samozřejmě možno kalibrovat podle potřeby. Střed čelní části syntezátoru obsahuje především editační prvky umožňující konkrétní úpravu zvuku. Vzato odspodu jsou to otočné potenciometry ATTACK (čas a intenzita náběhu zvuku), RELEASE (čas a intenzita doznívání zvuku po zatlumení struny; otočením potenciometru úplně doleva aktivujeme funkci envelope follover, tedy práci s obálkou, resp. s amplitudou vibrace strun), CHORUS, DELAY/REVERB a LEVEL. Vedle nich směrem nahoru tvoří obdélník konfigurační tlačítka GLIDE TYPE pro nožní pedál označený GLIDE (výběr mezi typem přeladění; nabízí také volbu automatického vibráta), HOLD TYPE (způsob chování zvuku po sešlápnutí pedálu HOLD – výběr ze 4 možností), TUNER (aktivuje režim ladičky), EXP PEDAL (nastavení funkce exp. pedálu – viz. výše), EXIT (slouží k opouštění jednotlivých konfig. režimů) a WRITE (pro zápis editace či kopírování nebo přesun zvuku). Nalevo od nich ještě zbývá tlačítko SYSTEM EDIT a PATCH EDIT, jimiž zapínáme příslušný režim pro konfiguraci. Od nich směrem doleva vedou informační diody, indikující aktuální režim editace; pro SYTEM EDIT (systémová nastavení) přináleží nad diodami popisky MIDI CH (indikuje aktivovanou volbu nastavení MIDI kanálu pro případ propojení GR-20 s externím MIDI multiefektem), PATCH LINK SETUP (přiřazení patche GR-20 k efektu ext. multiefektu), SW MODE (nastavení způsobu práce nožních přepínačů GLIDE a HOLD) a OUTPUT LINE/AMP (volíme, zda výstupní signál posíláme do linky nebo aparátu); pro PATCH EDIT (možnost nastavení dalších parametrů patche) jsou relevantní popisky PLAY FEEL (nastavení dynamiky), TRANSPOSE (posun ladění -2, -1, 0, +1, +2 oktávy), a RESO a FREQ. V režimu ladičky tyto diody indikují proces ladění. Zcela vlevo nám pak zbylo tlačítko SENS, opět s vlastní kontrolní diodou, jehož aktivace nám umožňuje nastavit intenzitu snímače dle indikace diod, obklopující otočný potenciometr pro výběr zvukové banky. Tím jsme se dostali právě k tomuto knobu – jak již bylo řečeno, jím volíme jednu z přednastavených zvukových sad nebo chcete-li, bank. Vybírat lze mezi bankami: Piano, Organ/Kb, Bass/Gtr, Brass, Wind, Strings/Orch, Synth/Lead, Voice/Pad, Ethnic, Rhythm/Perc. Poslední banka je určena uživatelským zvukům, nadepsána je User. Napravo od této sekce uvidíme sedmisegmentový dvou znakový display označený popiskem NUMBER/VALUE a nakonec dominantní jog/dial, kterým buď listujeme mezi zvuky ve zvukových bankách, nebo jím nastavujeme hodnoty zvoleného upravovaného parametru. Zadní strana syntezátoru je určená tradičně vstupům a výstupům, včetně síťového vypínače. Bráno zleva jsou to: vstup pro napájecí 14 V adaptér (včetně pojistky proti náhodnému vytažení napájecího jacku), samotný vypínač, dále MIDI IN a MIDI OUT, následuje otočný potenciometr výstupní úrovně signálu, hned vedle něj levý výstup, který lze také použít jako duální stereo výstup pro sluchátka a pravý mono výstup, který použijeme v případě, že zvuk z GR-20 posíláme do kytarového aparátu. Z důvodu tohoto rozdělení nelze z logických důvodů posílat signál do linky a zároveň do sluchátek. Část MIX IN – tedy vstupy R/MONO a L, jsou ve spojení s posledním kytarovým výstupem GUITAR OUT určeny pro použití efektové smyčky, díky čemuž můžete efektovou částí GR-20 zpracovávat syntetické zvuky, zatímco v efektové smyčce je možno mít zařazeny efekty pro zpracování signálu z kytary. Výčet vstupů a výstupů na zadním panelu nakonec uzavírá vstup pro propojovací kabel.
O praxi
Způsob práce s GR-20 je intuitivní, velmi prakticky řešený. Po instalaci snímače a upevňovací kontrolní destičky na kytaru tuto propojíme se syntezátorem již zmiňovaným kabelem. Dle zapojení syntezátoru (kytarový aparát nebo linka) připojíme příslušné audio výstupy a syntezátor zapneme. V první řadě tlačítkem SYSTEM EDIT vstoupíme do režimu editace systémových nastavení procesoru. V tomto modu vybereme volbu OUTPUT LINE/AMP a nastavíme, zda-li hrajeme do linky nebo aparátu. Aktuální přiřazení se nám ukazuje na displeji (Ln nebo GA). Tlačítkem EXIT po provedení volby opustíme režim SYSTEM EDIT. V dalším kroku upravíme citlivost snímače konkrétně pro každou strunu. Stiskneme tlačítko SENS a brnkneme do basové struny E. Na displeji syntezátoru by se nám mělo zobrazit číslo struny (v případě struny E tedy číslo 6), oddělené desetinou čárkou od čísla referujícího hodnotu aktuální citlivosti šesté struny. Jako indikátor intenzity snímání dané struny slouží také diody prvních šesti bank. Jog/dialem upravíme podle potřeby citlivost snímače. Po nastavení citlivosti všech strun tlačítkem EXIT volbu SENS opustíme. Pak zvolíme příslušným potenciometrem banku a NUMBER/VALUE jog/dialem vybereme požadovaný zvuk. V případě potřeby ještě nastavíme ovladačem výstupní hlasitosti na zadní straně GR-20 požadovanou úroveň.
Nu a hrajeme.
Zvuky v jednotlivých bankách syntezátoru poskytují širokou možnost výběru a znějí velmi věrohodně. Velmi vydařená se nám v tomto ohledu zdála především piána. Příjemně také překvapily saxofony. Některé patche nám rozdělí hmatník na dva nástroje, což například umožňuje hrát na basových strunách basu, kdežto na výškových strunách piáno. Konkrétně třeba u některých zvuků v bance Ethnic spouštíme basovými strunami perkusní melodickou smyčku, kdežto na výškových strunách hrajeme sitar. Rozdělení hmatníku je pevně dané a v rámci možností daných ovládacími prvky syntezátoru není možno jej měnit.
Námi editované zvuky lze ukládat pouze do USER banky. Postup je následovný: po libovolné editaci příslušného zvuku stiskneme tlačítko WRITE, rozsvítí se nám dioda signalizující, že je aktivní banka USER, v ní nalistujeme pozici, na kterou chceme vybraný zvuk uložit a opět stiskneme tlačítko WRITE.
Pokud jsme nějakým způsobem zasáhli do právě aktuálního patche, jsme o tom informováni tečkou za číslem patche. Pokud přejdeme na další zvuk, nejsou změny zapsány. Jak již bylo řečeno, zapisovat, kopírovat a měnit pořadí zvuků je možné jen v USER bance.
Pohyb mezi zvuky je možný ve dvou modech. Ten je také určující pro způsob práce pedálů GLIDE a HOLD a v neposlední řadě i pro funkci přepínačů na kontrolní desce snímače GK-3. Do nabídky volby módu vstoupíme opět stiskem tlačítka SYSTEM EDIT. V nabídce SW MODE máme na výběr mezi 1 a 2. V modu 1 (SWITCH MODE 1) bude funkce pedálům odpovídat jejich popiskům, tedy GLIDE pedál ovládá funkci glide a HOLD pedál funkci hold. V bance mezi zvuky v tomto modu přepínáme pouze přepínači DOWN/S1 a UP/S2 na kontrolní desce snímače. V modu 2 (SWITCH MODE 2) přepínači na snímači zapínáme přepínačem DOWN/S1 režim S1, kdy pedál GLIDE transponuje výšku o zvolenou oktávu směrem dolů, zatímco pedál HOLD pracuje obráceným směrem. Přepínačem UP/S2 pak aktivujeme stejnojmenný režim S2, v němž funkce pedálů koresponduje jako v modu 1 s původní funkcí danou vlastním popiskem pedálu. Pokud neindikují led diody umístěné na pedálech režim S1 ani S2, slouží pedály k listování zvuky v přednastavených zvukových kolekcích (bankách).
Ve spojení s multiefektem umožňujícím práci s MIDI, např. s GT-6 od firmy Boss, máme možnost sloučit patch z GR-20 se zvukem z GT-6, propojením přes PATCH LINK na GR-20. Kdykoliv pak přepneme na GT-6 na takto sloučenou pozici, zazní oba dva zvuky společně.
Připojit můžeme prakticky jakékoliv další MIDI zařízení. Pak lze snímač GK-3 použít přes GR-20 ke komunikaci s tímto dalším MIDI zařízením. Díky MIDI propojení je tímto způsobem možno rozšířit zvukovou banku v případě, že by vás poskytované množství zvuků neuspokojilo. Nabízí se také pochopitelně možnost spojení s MIDI sekvencerem.
Na závěr praktické části testu něco málo specifikací. Kytarový syntezátor GR-20 umožňuje až 48hlasou polyfonii, uživatelských pozic máme k dispozici 99, zatímco továrních patchů je zde celkem 469. Vedle dodávaného propojovacího pětimetrové kabelu je v nabídce tento kabel také o délce 3 a 10 metrů.
Resumé
GR-20 poskytuje množství kvalitních rolandovských zvuků a to ve více než dostatečném množství a ve velmi dobré kvalitě. Určitě je třeba vyzdvihnout snadnou práci se syntezátorem. Není zapotřebí nad ničím nijak zvláště dlouho hloubat, ovládání je praktické a intuitivní. Snad někomu může chybět funkce Arpeggiator a Harmonist, která byla na předchůdci GR-33. Jak moc, ponechávám soudu každého z vás. Snad by také bylo dobré mít možnost volit rozdělení hmatníku mezi dva zvuky. I tak je však kytarový syntezátor GR-20 velmi dobře použitelné zařízení, které si ve spojení s kvalitním snímačem GK-3 své místo na poli kytarových syntezátorů jistě najde.
