Digitální piana vytvářejí zcela osobitý hudební svět. Mohou se zdát relativně drahá a přesto je potkáváme a budeme potkávat stále častěji. A je to dobře. Cenové relace nás nesmí zaskočit, vždyť kolik myslíte, že stojí nové klasické piano? Je s nimi zcela srovnatelné, ba namnoze vychází i dráž, vzhledem k nabízeným možnostem.
Jasně, někdo si může říci, klasiku nelze nahradit a důsledně vzato, tomu nelze oponovat. Jenomže, klasické piano bylo, je a bude vždy to přesně stejné piano, neumožňující ani chlup navíc. A tady je pole dříve neorané pro draky trhu s klávesovými nástroji, především pak ty, kteří se natvrdo pustili do křížku o nejpřednější místa na hudebním, klávesovém výsluní. A právě Roland je bezesporu jedním z nejpovolanějších. Historie jeho výroby digitálních pian jde až k úplným kořenům této kategorie, dnes již v minulém století. A řádka u něj vyrobených modelů je úctyhodně dlouhá, to nelze popřít. Situace dnešní tento trend jen podporuje, jelikož Roland vyrábí hned několik řad s různým zaměřením a účelem, využívající však vždy kladívkovou, či alespoň vyváženou mechaniku klaviatury. Jmenujme řadu klasických digitálních pian HP, stage pian RD a někde mezi je i řada FP. My se zde tentokrát budeme zabývat prvním členem řady KR, která se vyznačuje dnes populární kombinací vlastností digitálního piana a aranžérského keyboardu. Jmenovitě to bude model KR-3, který je v této nevelmi rozsáhlé řadě benjamínkem, jak věkem, tak vlastnostmi. Takže si zaslouží naši nadstandardní pozornost, jak už to s miminama bývá, pravda.
Už jste si jej poslechli?
Pokud ne, stojí to za to, i tento nejnižší model je vybaven 88 klávesami s kladívkovou mechanikou, typickou „rolandí", na kterou se příjemně hraje. Je to zajímavé, ale protože mám mimo jiné přístup i ke KR-3, velmi rád na ní cvičím právě složitější pasáže prstových cvičení a etud, které se vyznačují tím, že se zcela bezduše omílají tisíckrát dokola, aby kombinace vešla do prstů a zautomatizovala se. Kdo někdy hrál důkladněji klasiku, dobře ví, co mám na mysli. Klaviatura KR-3 si mne získala právě pro sympatickou odezvu kláves s promyšlenou reakcí, která není jen slepě lineární, či v lepším případě dle křivky, připomínající známou křivku rostoucí náročnosti jazyka anglického, možná jste ji už někde viděli. Ale specializovaná rolandovská křivka klávesové odezvy sice onu anglickou dosti připomíná, leč ve dvou místech se přeci jen podstatně liší. A to na přelomech třetin. Reálné piano a jeho klávesa má totiž v těchto místech chování nestandardní, což téměř důsledně a podrobně simuluje klávesa klaviatury řady KR. Autoři této značně realistické křivce říkají Authentic key touch a je na tom vskutku dost pravdy. V první třetině odezvy reálné klávesy totiž vzniká jakási prohlubeň ve směru síly úhozu, odpovídající jakémusi skluzu při hře pianissima. Naopak v místech přechodu druhé a třetí třetiny, vzniká výrazný zlom – vyvýšenina, která se projevuje při hře forte. Této metodice a podrobné simulaci reálné klaviatury u Rolanda říkájí Progressive Hammer Action with escapement., tedy s odskokem.. Jako benjamínek řady KR umí sice trojka všeho nejméně, ale to neznamená, že by toho uměla málo. Např. 136 stylů vskutku není zanedbatelných. Kromě toho 124 zvuků v základním režimu a 270 v rozšířeném, osm sad bicích a jedna sada efektů. V MIDI souborech umí pracovat s texty, Music Assistant vám pomůže se styly, takže postupujete vcelku mílovými kroky vpřed. Sekvencer má 16 stop a využít se dá různě – můžete nahrávat vlastní songy, přidávat stopy k již existujícím, kteroukoliv stopu umlčet, chcete-li si ji zahrát sami.
Už jste si jej prohlédli?
Decentní provedení Simulated Mahogany finish, s vysouvacím krytem klaviatury, se hodí k většině nábytkových sestav a kombinací. KR-3 dokonce umí i Karaoke, se kterým se setkáte u všech modelů řady. Ačkoliv tenhle bláznivý americký extrém by snad normálně žijícímu Čechovi opravdu scházet nemusel. Oranžově podsvícený displej 120 x 64 pixelů zobrazuje vše potřebné, včetně textů pro Karaoke Zpívánky... Je umístěn uprostřed panelu a zobrazuje kromě nabídek menu a MIDI textu také ikony nástrojů a označení i rozložení akordů na klaviatuře. KR-3 má disketovou mechaniku pro operace s MIDI songy a dva pedály s typickými klavírními funkcemi Damper a Soft. Dvojitý pedál se zapojuje do jednoho konektoru zezadu, potkáte zde také stereo In/Out, MIDI In/Out a na levé straně zespodu 2x sluchátkový výstup. Reproduktory jsou dva, o výkonu 20 W (16 cm) a jsou vymyšleny pro optimální přenos vaší hry. Celkově působí nástroj značně důstojně. Dle mého názoru je velmi vhodný např. do hudebních škol, nejen pro svou kvalitní kladívkovou mechaniku, ale i tvůrčími možnostmi zapojení aranžmá. Osobně bych se přimlouval za podporu vzniku a výuky oboru právě aranžérských vlastností keyboardů na ZŠU. Děti jsou neskutečně kreativní tvorstvo a stačí jim ukázat, na co jak sáhnout, či jak co provést a za chvíli, nejpozději za pár dní, nebudete chápat, která bije, když se začnou právem chlubit a předvádět vám svá díla! Schválně jim zkuste předvést, jak se nahrává sekvence a jak se znovu přehraje, to koneckonců úplně stačí, ostatní nechte na nich.
Už jste si jej koupili?
Pokud ano, vidíte, že nelžu. Pokud ne, nekupujte zajíce v pytli, ale račte si na něj nejprve sáhnout v nejbližších hudebních nástrojích. Pochopitelně, když nevíte, na co vaše dítko jednou bude hrát a zda koneckonců vůbec, je těžké kupovat takový nástroj, ale nakonec, klasických klavírních kousků v notách jsou tisíce a zahrát si je může téměř každý. Pokud to není rovnou nějaká Ježkovina nebo něco z pera Wakemanova či Emersonova a pomineme-li nesmrtelné mistry jako jsou Chopin či Liszt, kteří nicméně také napsali několik zahratelných věcí (abych jim nekřivdil), pak víceméně každý něco zahraje, zkuste to a uvidíte. Máme-li dnes úspěšně kvetoucí Univerzity třetího věku, proč by nemohly být stejně kvetoucí ZŠU, potažmo AMU třetího věku, že ano? Nenechte se odradit, že na to nemáte, nebo že „to už pro vás není" - nesmysl!
Stojí KR-3 za to?
Ano, stojí. Získáte nástroj, který vám nejen umožní si zahrát na kvalitní kladívkové mechanice klasiku a cokoliv, ale nastěhujete si do baráku doslova show s aranžérským keyboardem obsahujícím šestnáctistopý sekvencer s možností krokového nahrávání, dohrávání stop a propracovanými styly, se kterým můžete pobavit celou společnost. Možná méně uspokojivým bude poměrně malý displej (u vyšších modelů mnohem větší a dotekový) a nemožnost uložit si nastavení stylů, apod.
Ale hlavní zisk je v tom, že tato investice není rozhodně pouze na nejbližší rok – dva, ale možná na dlouhá léta a řada vašich blízkých okolo vás zjistí, že muzika je krásná věc (ačkoliv je pravda, že „prachy si za ni nekoupíš")! A to je zajisté nesmírně závažná a pozitivní věc, že mám pravdu?
