Schecter California Vintage VS-2

Elektrická kytara
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
10 000,00 Kč

Americkou značku Schecter asi netřeba dlouze představovat. Mezi výrobci kytar - a hlavně mezi kytaristy - už si své místo na slunci našla. Orientace zejména na tvrdší styly muziky je z povahy nástrojů (a jejich konstrukce) zřejmá (např. řady Omen, Damien, Hellraiser), nicméně v nabídce této americké firmy nalezneme jak série nástrojů akustických, tak kytary svou povahou – řekněme – rázu klasičtějšího či konzervativnějšího, či naopak, rázu velmi netradičního, ba kytary až dokonce bizarního ražení (např. některé nástroje z edice „2010 Limited Models“).

O jednom novém modelu z řady těch typově klasičtějších kytar bude řeč v tomto testu. Jedná se o cenově snadno dostupný model ze série DIAMOND s označením California Vintage VS-2 v barvě Hot Rod Red. (K dostání je tento nástroj také v barvách bílé, černé a v provedení sunburst).

Jedná se o kytaru typicky „stratovského“ vzhledu se dvěma singly a jedním rozpínatelným humbuckerem, s plovoucí kobylkou. Jak už podtitulek napovídá, tato dáma v červeném má pěkně tlustý „podvozek“ (kytaristky prominou) – což neznamená nic jiného, než že se pěkně pronese. Dřevem se na těle nástroje opravdu nešetřilo, což je i při pohledu z boku krásně vidět. Pro zvuk super, pro kytaristu, který nerubal aspoň tři roky v lese, už hůře...

Co se konstrukce, materiálů a dřev, ze kterých je kytara vyrobena, týká, pak tělo je vyrobeno z řádného „fláku“ olše. Je osazeno trojicí snímačů Schecter Monstertone (2 x singl – střed, krk, 1 x rozpínatelný humbucker - kobylka), kobylkou (Wilkinson WVP2 Vintage Tremolo), dvěma potenciometry Volume, Tone a pětipolohovým páčkovým přepínačem. Javorový krk je šroubovaný, s palisandrovým hmatníkem o menzuře 25,5“, v němž je zasazeno 22 Medium Jumbo pražců. Zajímavostí je sedlový pražec od firmy GraphTech, který je vyroben z materiálu TUSQ (dle výrobce je daleko účinnější při přenosu vibrací, než např. slonovina či kost). Výsledkem je čistý zvuk, zvonivý ve výškách a otevřený ve spodních frekvencích. Materiál má čistý tón jako slonovina, avšak bez úbytku způsobeným přirozenou pórovitostí slonoviny nebo kosti („hluchá“ či “mrtvá“ místa v přírodních materiálech). Na rozdíl od přírodních materiálů tedy přenáší zvuk z dílu na díl nástroje daleko efektivněji. Materiál TUSQ prochází tepelným zpracováním a kalením olejem, což způsobuje velikou pevnost každého místa výrobku. Laboratorními testy bylo údajně prokázáno, že sedlové pražce z TUSQu prodlužují sustain nástroje o 16% a zvyšují obsah harmonických frekvencí až o 200% - vše ale daleko podrobněji najdete na www.graphtech.com. Ladící mechaniky Schecter jsou instalovány v jedné řadě na vrchní straně hlavy krku a jsou v barvě chromové. Ze štítku umístěného na zadní straně hlavy se dozvíte, že nástroj byl vyroben v Indonésii.

Bereme nástroj do rukou

Už na první pohled mě zaujme velmi pěkná kombinace barev, nástroj se mi vizuálně líbí. Na rameni je kytara opravdu těžká, tahle váha bude muset být vykoupena něčím hodně dobrým! Do rukou ale padne dobře, také zpracování je velmi dobré. Pražce dobře začištěné, lak bez chyby, povrch krku také, vše OK. Dohmat strun (z továrny devítky; uvítal bych raději desítky) je seřízen dobře, oktávy jen mírně dolaďuji. Nezapojený nástroj má vcelku pregnantní, suchý a na vyšší frekvence bohatý zvuk s velmi zvonivými výškami.

A zahrajeme si/Čistý zvuk

Kobylkový snímač, režim humbucker/single: Zvuk je stále velmi přesný, suchý a průrazný, s převahou vyšších středů a sršících výšek, křišťálově zvonivý, místy až nepříjemně „nařvaný“. Tenké struny však svou zvonivostí převyšují nižší a hutnější frekvence tlustších strun E A D při akordické hře v základních polohách, ale i jinde na hmatníku. Při hře po jednotlivých strunách mají tóny jasný a tvrdý atak a správný fenderovský „mlask“, opět ale platí výše uvedené ohledně frekvencí. Po rozpojení cívek na singl (povytáhnutím potenciometru Tone) signál spadne možná i o 50% dolů, zvuk se samozřejmě zúží ve „spodcích“, je sušší, chová se typicky pro singl kobylkový snímač. Není už tak „nařvaný“, je čitelnější a konkrétnější, stále však tvrdý a pregnantní, se sršícími výškami. Je pravdou, že můj strat při tomto nastavení korekcí na kombu by ve výškách hodně ztrácel, za což přikládám zásluhu také sedlovému pražci z TUSQu (své ale udělají i tenké struny, javorový krk a další mnohé vlivy.)

Druhá poloha: kobylkový +s tředový snímač: Začněme zapojením humbucker+středový single. Tato poloha je velmi příjemná na poslech, velmi barevná a harmonicky bohatá, frekvenčně vyvážená. Oproti sólo humbuckeru tady získáme povedený stratovský sound s lehounce vybranými středy, zvonivými výškami a plným spodkem. V akordické hře už tenké struny netrčí frekvenčně ven, naopak, všechny struny hrají frekvenčně vyváženě. S rozpojeným humbuckerem uslyšíme už úplně klasický strat, stále však ještě na poslech tvrdší, sušší a pregnantní povahy. Zvuk ztratí lehce na objemu harmonických alikvót, zprůhlední a zeštíhlí v basech. Poloha: středový snímač Hraje jasně, zvonivě, průzračně a naprosto konkrétně, s typickým zakulacením a mlasknutím při úderu trsátkem do struny. V této poloze se masa olše v těle kytary hezky rozezní, oproti předchozí poloze se najednou kytara jakoby „rozsvítí“.

Poloha: střed + krk: Krkový snímač tady dodá zvuku sametové spodní frekvence, zatímco zvonivost středového singlu přechází i sem, i když v menší míře. Zvuk je lehce zastřený, s křišťálovým cinkáním ve výškách, oproti středové poloze je o poznání štíhlejší, ale zato šťavnatější.

Krkový snímač: Ten vcelku typicky završuje nabídku zvukových variant, které nástroj nabízí: kulatý, šťavnatý a hutný zvuk s plným basem – to je to, oč tu běží.

Je třeba ale zdůraznit, že pro všechny zvukové možnosti nástroje platí jedno společné: nejde o žádnou sametovou záležitost, ale jak už jsem několikrát uvedl, o zvuky povahy spíše tvrdší, suché a pregnantní. Samozřejmě záleží i na tom, přes co budete hrát, nicméně s těmito vlastnostmi nástroje můžete vždycky počítat. Pro všechny polohy snímačů také platí, že pomocí tónové clony můžete mnohé ovlivnit a díky jejímu dostatečnému záběru můžete docílit velké variability zvuků. Sustain nástroje je třeba ohodnotit také velice kladně, struny doznívají opravdu dlouho!

Jak si rozumí kytara se zkreslením?

Humbucker je jednoznačně tou hlavní zbraní nástroje v této oblasti. Vše, co bylo řečeno v odstavci o čistém zvuku tohoto snímače – i to záporné, se tady obrací ku prospěchu věci. Ona sršivost a „nařvanost“ je tu naprosto žádoucí a dává zvuku zdravou dravost a říz. Hutný základ, zařezávající středy a nekompromisní výšky, to je slušný základ hrubšího zrna, o který se rozhodně můžete opřít. Vyzdvihl bych rád ještě středový snímač, který svým dřevitým charakterem tvoří rozpoznatelný protipól humbuckeru. Ostatní polohy se od sebe už příliš neliší, rozhodně ne tak, jako je tomu u čistých zvuků.

„Plaveme v tom“

Jak už jsem na začátku uvedl, Schecter osadil kytaru plovoucí kobylkou Wilkinson, která neleží na svrchní desce těla kytary, ale která drží na dvou výškově nastavitelných šroubech. Tovární seřízení tak umisťuje kobylku cca 3 mm nad desku, což umožňuje pohyb pákou na obě strany. Někdy se u tohoto typu kobylky, instalované na kytaře spíše nižší cenové relace, můžeme setkat s tím, že se struny při razantnějším nakládání s pákou rozladí. Stabilitu naladění nástroje potom kytaristé řeší například dotažením kobylky takzvaně „natvrdo“, tedy její fixací k vrchní desce. Výše řečené se samozřejmě vztahuje i na Wilkinsona u námi testovaného Schectera. Domnívám se však, že potenciální kupec modelu VS-2 se k divokému „dajvingu“ či jinak razantnímu ohýbání tónu nebude uchylovat nějak často – ostatně k tomu ani tento typ kobylek není primárně určen.

Závěr

Ve své cenové kategorii je California Vintage VS-2 slušně hrající nástroj, povahově tvrdší a agresivnější, který se hodí do všech druhů rocku, popu, blues, bluesrocku, funky – a ani pro metal bych jej úplně nezatracoval. Disponuje slušnou škálou zvuků zejména čistých, při zkresleném hraní ale rozhodně také nezklame! Počítejte však s větší hmotností nástroje, a také zvažte, zdali náhodou někdy nebudete chtít „vrhat bomby“ nebo „startovat dvěstěpadinu“.