sE Electronics H1

Kondenzátorový (nejen) zpěvový mikrofon
Výrobce: 
Distributor: 
Cena: 
5 533,00 Kč
sE Electronics H1

Kvalitních vokálních mikrofonů pro live použití není nikdy dost, zejména pokud lze takový mikrofon využít nejen pro zpěv či mluvené slovo. Dokladem o platnosti takového tvrzení může být druhá generace kondenzátorového mikrofonu H1 od společnosti sE Electronics. Tento model sice oficiálně nese přídomek „vokální“, zasvěcená šeptanda ve zvukařských kuloárech hovoří ovšem také o jeho potenciálu při snímání hudebních nástrojů.  

Než se pustíme do samotného testování mikrofonu, rád bych se v úvodních větách doznal ke svým sympatiím vůči sE Electronics. Sám jsem se s touto značkou setkal poprvé asi před pěti lety při studiové praxi a při zvučení operních open air představení. Od té doby jsme v našem studiu měli možnost pracovat hned s několika mikrofony tohoto výrobce, byť nám byly mnohokrát zapůjčeny jen na dobu vyhrazenou pro jejich testování. Nejsilnější dojem na mě za těch několik let udělal velkomembránový kondenzátor sE 4400a, a to zejména pro svůj detailní zvuk a univerzálnost jeho využití. Domnívám se, že vzhledem k tomu, jak je značka sE Electronics mladá (založena byla v březnu 2000 panem Siwei Zou v Šanghaji), je až s podivem, jaký respekt si mezi poloprofesionály a profesionály za tak krátký čas vydobyla, tím spíše, že v oboru již pěknou řádku let „operuje“ celá řada úspěšných předválečných a těsně poválečných veteránů, jako jsou například Sennheiser (1945), Beyerdynamic (1924), AKG (1947), Electro-Voice (1927) nebo Shure (1925). Nemyslím, že je nutné připisovat úspěch sE Electronics pouze dravému marketingu. Chybějící kvalita by totiž nezajistila značce takovou řadu ocenění, která tento výrobce posbíral v Evropě i za oceánem. S nekvalitními mikrofony by také těžko spojilo své jméno tolik hudebních, zvukařských nebo dokonce konstruktérských osobností, jako jsou například Rupert Neve či Andy Munro. 

H1 poprvé

Model H1 je mikrofonem „klasického střihu“ a nijak výrazně nevybočuje ze zavedeného designu vokálních ručních mikrofonů. Mikrofon je určen nejen pro snímání zpěvu, ale i nástrojů. Tělo mikrofonu opatřil výrobce na pohled elegantním a na dotek velmi příjemným matným povrchem černé barvy. Jediným kontrastním prvkem je zde plastické logo s bílými písmeny sE umístěnými v červeném poli. Na těle mikrofonu nenajdete žádný ovládací prvek. To lze z praktického hlediska považovat spíše za výhodu, neboť například vypínač umístěný na těle vokálního mikrofonu bývá často zbytečným zdrojem problémů. Nejednou jsem byl svědkem „veselé“ situace, kdy si rozpustilý zpěvák či „nažhavená“ zpěvačka, omylem vypnuly mikrofon. Mřížka mikrofonu je velice pevná, nepromáčknutelná, a v praxi by měla odolat obvyklým nástrahám koncertního použití. Po jejím odšroubování jsem zjistil, že je vybavena ještě několika dalšími vrstvami pop filtru. Další kovovou mřížkou je opatřena i samotná vložka mikrofonu. 

Pokud se podíváte na obrázek mikrofonu s odšroubovanou „bambulí“, může vám připadat, že z těla H1 „trčí“ kondenzátorová tužka typu sE1a. Výrobce totiž převzal kardioidní vložku z tohoto populárního mikrofonu a přizpůsobil ji koncertním nárokům, zejména pokud jde o „snesitelnou“ míru akustického tlaku a přenos   vysokých kmitočtů (přeci jen tužka sE1a je určená ke snímání z větší vzdá- lenosti, a tedy v difuzním poli). Vložku lze navíc odšroubovat (viz obrázek) a nahradit hyperkardioidní verzí. „Nosný díl“ vložky je uložen ve speciálním gumovém závěsu, který minimalizuje přenos manipulačních ruchů. 

Technické specifikace mikrofonu předpokládají frekvenční rozsah 20 Hz – 20 kHz, citlivost 2 mV/Pa na 1 kHz, maximální SPL 145 dB (při 0,5% THD), impedanci < 200 Ohmů, dynamický rozsah 127 dB a vlastní šum 18 dB. Protože H1 je kondenzátorový mikrofon, je potřeba ho napájet phantomovým napájením z mixážního pultu nebo z preampu. Na rozdíl od mnohých mikrofonů založených na elektretové vložce je H1 „skutečný kondenzátor“ (anglicky „true condenser“), a tedy k napájení vyžaduje skutečně 48 V. To je také důvod, proč zde napájení z baterie (podobě jako u mikrofonů stejné třídy) nepřipadá v úvahu.  K mikrofonu ještě každý šťastný majitel dostane tradiční koženkovou kapsičku na zip a držák pro upevnění na stojan.

H1 podruhé

Všechny zpěvové mikrofony, které dostávám k otestování, pravidelně zkouším na svých hudebně nadaných blízkých. Také tento mikrofon jsem tedy nasadil do první linie při live vystoupení rodinné kapely. Během zvukové zkoušky jsem ho otestoval na mužském i ženském hlasu, abychom se následně spolu se zúčastněnými zpěváky shodli, že sE H1 velice dobře přenáší drobné detaily ve zvuku, a přitom zůstává jeho projev přirozený a neutrální. Díky konstrukci mikrofonu se tu tolik neprojevuje proximity efekt a mikrofon dobře zvládá zpracovat bez zkreslení dynamiku vokálního projevu, což přisuzuji právě vysokému SPL. Odolnost vůči zpětné vazbě mi přišla na kondenzátorový mikrofon více než slušná. Nedalo mi to, a zkusil jsem H1 porovnat s běžnými dynamickými mikrofony. Pokud jde o zpětnou vazbu, H1 je na tom pro někoho možná poněkud překvapivě podob-ně, jako například SM 58. Pokud bychom se však bavili o zvukovém projevu, pak H1 poskytuje oproti „šůrce“ mnohem lepší přenos detailů ve vyšších frekvencích a subjektivně méně basů. Toto srovnání zde uvádím jen na okraj, protože je zcela zřejmé, že oba typy mikrofonů nejsou ze stejné kategorie. Mnohem zajímavější by bylo srovnání například s Neumann KM105 či s Shure KSM9. 

H1 jsem také vyzkoušel při zvučení kapely jednoho mého kolegy. Kolega je výtečný zpěvák a zvukař v jedné osobě, proto nebyl problém se domluvit na testu. Hraní probíhalo v malém klubovém prostoru, který měl lehce zatlumenou akustiku s krátkým dozvukem. Kapela hrála ve složení basa, bicí, dvě akustické kytary (jedna znich byla navíc občas střídána s elektrikou), klávesy a čtyři zpěvy. H1 jsem nemohl použít jinak, než na hlavní zpěv. Signálovou cestu ze zpěvových mikrofonů jsem měl ošetřenou kompresorem na inzertu groupy. Proto kompresor neměl vliv na monitorovou cestu určenou pro zpěváka. Monitor pro hlavní zpěv byl zastoupen jedním jevištním odposlechem. Vzhledem k větší citlivosti kondenzátorového mikrofonu bylo potřeba během zvukové zkoušky věnovat větší pozornost odladění odposlechu tak, abychom se nedostali „do křížku“ se zpětnou vazbou. V úvahu jsem bral velikost prostoru i hlasitost monitorů na jevišti. Pódium bylo maličké a muzikanti byli hodně namačkáni na sebe, takže jsme nakonec mikrofonu vyšli vstříc „spacifikováním“ bubeníka a snížením celkové hlasitosti odposlechů. Musím také podotknout, že jsem měl štěstí na dobrého zpěváka, který umí nejen zpívat, ale navíc umí i dobře pracovat s mikrofonem a dynamikou hlasu. V této konstelaci mikrofon dobře reagoval na dynamické změny v projevu vokalisty, lehká komprese tak sloužila jen pro zpřehlednění celkového mixu. Při zvučení zpěvu jsem často nucen sahat do korekcí v oblasti nižších středů, ovšem při použití H1 jsem mohl nechat ekvalizér téměř „narovno“. Velmi dobře zněl zvuk mikrofonu v momentě, kdy zpěvák přešel do nakřáplého rockového témbru. Zpěv snímaný přes H1 se dobře pojil s celkovým zvukem kapely, a pokud bylo třeba, nebyl problém hlavní vokál prosadit přes „ostatní muziku“. 

H1 potřetí

Pro další část testu jsem se přenesl do „laboratorních“ podmínek studia a zkusil natočit zpěvový part. Ten jsem pak porovnával se vzorkem natočeným pomocí kondenzátoru s 1" membránou, který běžně k tomu účelu používám (Rode NT 1000). Nešlo mi ani tak o přímé srovnání, jen jsem chtěl vědět, jestli bude náběr pomocí H1 k něčemu použitelný - to pro případ, že by H1 byl jediným mikrofonem v malém domácím studiu. 

Už během natáčení mi bylo jasné, že se tu pokouším porovnávat jablka a hrušky. Zvuk obou mikrofonů je samozřejmě naprosto rozdílný, domnívám se však, že ve zvukařské praxi mohou při záznamu více zpěvů nastat situace, kdy je potřeba dosáhnout minimálního přeslechu, nebo takové, kdy je potřeba schovat špatnou akustiku nahrávací místnosti, protože jednoduše natáčíme například v obýváku. V takových momentech bývá jednou z možností uchýlit se ke kontaktnímu snímání. Myslím si, že to je přesně úloha pro H1. V této situaci se s mikrofonem dobře pracovalo a kvalita náběru bohatě převyšovala potřeby demonahrávky (což přičítám zejména kondenzátorové konstrukci mikrofonu). To mě také vedlo k tomu, abych zkusil použít H1 pro záznam akustické kytary. Vzorky natáčné s H1 jsem nahrával s mřížkou včetně popfiltrů. K porovnání jsem měl Shure SM 81 - můj oblíbený mikrofon, který používám asi nejvíce, zejména pak na smyčce při live zvučení. Při tomto porovnání jsem natáčel přes mikrofonní preamp TLA Ivory 5051. Náběry jsem dělal při stejném vybuzení preampu bez kompresoru a ekvalizéru. H1 má slabší signál proti SM 81, a proto je potřeba preamp více vybudit . Obě nahrávky jsem si znormalizoval tak, abych je mohl mezi sebou porovnávat z hlediska barevnosti. Na první poslech se mi více zamlouvala SM 81. Její zvuk byl oproti H1 více plastický a obsahoval více informací ve spodních i vyšších pásmech. Na druhé straně H1 poskytl velice kompaktní zvuk, který byl posunutý spíše do středů. Kytara zněla plně se všemi dynamickými nauncemi hry a nezahlcovala se na basech. Po delším čase, stráveném vzájemným přepínáním stop, se mi zvuk sejmutý pomocí H1 zamlouval čím dál tím víc. Mikrofon H1 jsem vzal záměrně na „výlet“ do studia a záměrně jem ho vystavil konfrontaci s mikrofony, které jsou konstrukčně zcela odlišné (Rode NT 1000 je jednopalcový studiový kondenzátor a Shure SM 81 je elektret). Je tomu tak ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je skutečnost, že na porovnání jsem v té chvíli neměl vokální handku typu true condenser. Druhým důvodem bylo, že jsem chtěl poukázat na ryze zvukové vlastnosti mikrofonu H1 v situacích, které nejsou pro tento typ mikrofon zcela typické, ale přesto je v nich možné sE H1 využít. Výběr mikrofonů k porovnání jsem proto volil s ohledem na dostupnost a své zvyky při nahrávání. Kvalita zvuku H1 je minimálně pro home recording více než dostačující a dovedu si představit jeho nasazení při profesionální studiové praxi. I když jeho hlavní pole působnosti zůstává samozřejmě na jevišti, na vokálních postech.

 

(Vy)prodáno

H1 bych doporučil všem, kdo se věnují zpěvu a chtěli by při svých vystoupeních mít jistotu kvalitního mikrofonu. sE Electronics H1 se dobře uplatní ve zvukařských a rentálových firmách. Možnost využití také pro snímání nástrojů jej přece jen posouvá do oblasti univerzálnějších mikrofonů. Další oblastí uplatnění je home recording a studiové využití vůbec. Dobře poslouží také technicky zdatným hudebníkům a zpěvákům, kteří mohou stejného mikrofonu využít dopoledne při tvorbě demonahrávky, odpoledne při zkoušce s kapelou a večer na koncertě. Řekl bych, že kondenzátorová konstrukce posouvá mikrofon spíše do oblasti akustické hudby. Kromě zvučení zpěvu si umím H1 představit při snímání akustických nástojů v bluegrassu a folku, nebo například saxofonu při jazzové produkci. Mikrofon sE H1 mohu jen doporučit. Když ne rovnou ke koupi, tak alespoň k vyzkoušení (ostatně firma Audiopro, která sE Electronics u nás zastupuje, je známá svým vstřícným přístupem ohledně zapůjčování čehokoliv k vyzkoušení).