Nový profesionální model HD 26 Pro, který se mi dostal na stůl, lépe řečeno na uši, je opět vyráběn v Německu. Přestože v mnohém vizuálně navazuje na předchozí model HD 25-1 II, je po bližším ohledání konstrukčně odlišný.
Po vybalení z nepotištěné hnědé krabice mne ihned upoutala vynikající mechanická variabilita konstrukce sluchátek. Velmi snadno se přizpůsobují velikosti hlavy, ale současně po usazení na uších působí příjemně stabilně a pohodově pohodlně. Jejich uzavřená ozvučnice je překvapivě hlubší, než dnes bývá obvyklé, má tedy větší obsah, ale stále poloměr supra-aurálních sluchátek. Ucha se dotýká měkce polstrovaným okružím potaženým hebkou kůží, uprostřed je vytvořen akustický prostor pro volné šíření zvuku ke zvukovodu. Polstrování lze snadno měnit. Reproduktor je mechanicky chráněn i jemnou vrstvou molitanu. Válcovitá sluchátková mušle je k mostu připojena výkyvně ve dvou osách, vertikální pohyb zabezpečuje půlkruhovitá vidlice, která pokračuje relativně tenkým zaobleným raménkem, sloužícím k nastavení velikosti sluchátek. Spojení těchto dvou částí je variabilní a umožňuje pohyb mušlí v další ose, tato možnost předozadního pohybu není symetrická, ale přirozeně odpovídá sklonu ucha. Zdánlivě subtilní, ale pevná dvoudílná temenní část hlavového mostu se při manipulaci a nastavování velikosti pohybuje s lehkou, ale dostačující aretací. Pohyb částí je při nasazených sluchátkách sice slyšet, ale nikoli nepříjemně. Při nasazování sluchátek jsem ocenil roztomilou praktickou libůstku, neboť obě části temenního mostu se v tuto chvíli automaticky roztáhnou a příjemně dosednou na temeno. Kabel je připojen do levé mušle, rovný kabel je zde zakončen masivním přišroubovaným konektorem (viz obr.). Kabel je dle údajů výrobce možné lehce vyměnit. Proti neočekávanému stržení sluchátek a také pro eliminaci hluku z pohybujícího se kabelu (mikrofonní efekt) je krátká část kabelu u sluchátkové mušle pružně spirálovitě zakroucena. Na této mušli je také (velmi skrytě) umístěn miniaturní, ve štěrbině ukrytý posuvný spínač funkce ActiveGard.
Pokud je nepatrný ovladač v pozici On, je posluchač profesionál chráněn před zvukovými nárazy nad 105 dB. K přepínání je potřeba využít jemný šroubovák, párátko nebo podobný tenký nástroj. Pravou mušli je možné velmi snadno stranově odsunout a umožňuje poslech pouze na jedno sluchátko. To se hodí, pokud potřebujete při natáčení či jiné práci vnímat druhým uchem své okolí. Kabel je zakončen 3,5mm konektorem jack s přiloženou šroubovací redukcí 6,3 mm. Tolik mechanická část profilu.
Reprodukce
Sluchátka jsem postupně připojil k několika zdrojům hudebního signálu, nejdéle jsem je poslouchal na sluchátkovém zesilovači s D/A převodníkem americké provenience Benchmark DAC1 PRE. Dále pak s klasickým iPodem (160 GB) s nahrávkami WAV.
Reprodukce na mne udělala velký dojem,
neboť přestože působí vlastně civilně a samozřejmě, je unikátní v nádherné prostorovosti hudební scény, zcela přesné lokalizaci jednotlivých nástrojů, v širém prostoru přesné kresby tónů, což vynikne zejména u lidského hlasu. Bezkonkurenční je naprostá samostatnost jednotlivých částí hudby a jejich ukázková dynamika. Hlas i jednotlivé nástroje jsou jakoby reprodukovány zcela samostatně. Perfektní je smysl pro detail a jeho pečlivé prokreslení. Zcela neomylným ukazatelem je, že hrají opravdu dobře, je fakt, že mne poslouchání bavilo a sluchátka jsem odkládal, pouze pokud jsem byl přinucen. Přestože jsem k tomuto modelu přistupoval s mírným despektem (jako ostatně ke všem sluchátkům, které mají v technických údajích uvedeno méně než 20 kHz), byl jsem velmi potěšen zejména u skladeb s vysokým datovým tokem z harddisku počítače do analogu převáděných zmíněným sluchátkovým zesilovačem. Takový FLAC s tokem 2861 kbps a s vzorkovou frekvencí 96 kHz jsem si opravdu vychutnával, zvláště když hrál a zpíval Mark Knopfler svůj Privateering. Se stejně bohatým tokem dat jsem poslouchal i klasickou nahrávku Pink Floyd The Dark Side Of The Moon. Nádherná monumentalita v přísné bohatosti nápadů! Přesto zde vnímám, že v nahrávce přeci jen něco chybí k dokonalosti – nahrávací možnosti se za ty roky přeci jen posunuly dál, a přestože je nahrávka stažena z širokých pásů, je jasné, že na současnou techniku je to o ždibítek málo. Je však potěšitelné, že na sluchátkách za 7,5 k lze poznat i takovéto rozdíly.
V nahrávkách Dadawa – Sister Drum jsou uchvacující bubny reprodukovány perfektně rychle, mohutně, ale rozhodně ne s přebuzením, vše je plně pod kontrolou. George Benson, excelentní jazzový kytarista, precizně eskamotoval na strunách a v uších zněla dokonalá souhra napnutých strun slyšitelná do udivujících detailů (FLAC 2838 kpbs a 96 kHz). Precizní tóny s přesným vnímáním dotyku prstů, vzniku tónů, jejich průběhu a krásného vyznění v prostoru kvalitní nahrávky. Potěšilo mne, že sluchátka se svými 100 ohmy hrála bez problémů i s přehrávačem iPod a zněla výborně s nahrávkami WAV. Na nošení ven, však působí přeci jen trochu příliš nápadně. Alespoň pro moji postarší osobu. Jinak bez výhrad doporučuji.
