V čem jsou zde popisovaná sluchátka stejná? Jsou dynamická, mají temenní most, polstrované náušníky a kabel. Membrány všech reproduktorů jsou vyrobeny z fólie Duofol, což je patentovaný výrobek firmy Sennheiser. Jednou z jeho výhod je zanedbatelná produkce vlastních ruchů při mechanickém namáhání, rozdíl mezi normálním materiálem membrán a Duofolem nám byl dokonce demonstrován při návštěvě továrny Sennheiser. Všechny testované modely se také shodují v tom, že je není možné označit jako skládací. Přestože pocházejí z poměrně odlišných cenových kategorií, shodují se také v tom, že v nabídce firmy vždy představují špičku v té své kategorii. Všem společné je i to, že nesou logo německé firmy Sennheiser, tedy logo firmy, která sluchátka vyrábí více než 50 let.
Snahou textu není určit, který model je nejlepší, protože to by v daném cenovém rozpětí nedávalo smysl. Rád bych se v tomto testu pokusil uvést konstrukční odlišnosti a současně ozřejmit podstatu jejich vlivu na využití při pracovních i soukromých akti-vitách. Popis konstrukce by měl mimo jiné osvětlit podstatu odlišných cen jedno-tlivých modelů, ale především to, co ten který model nabízí jak pro práci se zvukem, tak i pro chvíle hudební pohody. Předpokládám totiž, že se hudebně vyžíváte i ve svém volném čase. V této recenzi jsou (do určité míry) porovnávány modely v širokém cenovém spektru, dva s otevřenou a dva s uzavřenou konstrukcí. Začneme drobnými medailónky všech modelů. Poznámky ke zvuku jednotlivých modelů a k jejich vzájemnému porovnávání budou v druhé části textu.
Uzavřené modely
Uzavřená sluchátka mají už z principu své konstrukce výhodu omezení rušení poslechu okolním hlukem, ale současně zamezení průniku vámi poslouchané hudby do okolí. Jsou tedy ideální do hlučnějšího pracovního prostředí, např. pro venkovní poslech v hromadné dopravě, ale zároveň také i pro poslech v nočním tichu, kdy nechcete rušit spící (např.) manželku (příp. milenku). Oba modely jsou již výrazně oproštěny od nevhodného zdůraznění nízkých kmitočtů, které jinak běžně vyplývají z principu uzavřených sluchátek.
Sennheiser Momentum
Sennheiser Momentum (7 660 Kč s DPH) jsou uzavřená sluchátka s velkým důrazem na souhru luxusního designu a kvalitních materiálů. Již při prvním ohledání je znát perfektní dílenské zpracování a fakt, že pro mnohé se mohou stát i módním doplňkem (vyrábějí se v klasické hnědé a v černo/červené variantě). Přítlak temenního mostu je pevnější, a z toho vyplývající stupeň pasivního tlumení okolního hluku je výrazný. Současně i pohyb s těmito sluchátky je zcela jistý a nemáte pocit potřeby je na hlavě kontrolovat. K pohodě poslechu přispívá přiměřeně měkké polstrování s výrazně příjemnou pravou kůží, kterou Sennheiser nakupuje v Británii. V rámci jednoduchosti a odolnosti konstrukce zde nejsou žádné složité klouby nebo osy pro výrazné pohyby sluchátkových mušlí vůči mostu. Manipulace se sluchátky je snadná, tvaru hlavy se přizpůsobily zcela samovolně, především díky promyšleně zvolenému ocelovému oblouku hlavového mostu a na něm posuvným způsobem uchycených sluchátkových mušlí. Jejich pohyb je při úpravě volný, tedy bez obvyklých krokových zarážek. Výhodou tohoto řešení je to, že při „doladění“ nasazených sluchátek nevzniká nepříjemný zvukový efekt mechanického „cvakání“. Určitou volnost pohybu směrování umožňuje masivní kruhový kloub zapuštěný do ozvučnice, kterým se jemně doladí úhel sluchátkové mušle vůči hlavě. Sluchátka jsou supra-aurální, tedy jejich polstrovaný „ovál“ doléhá na ucho, nikoli na okolí ucha. Boltec do vnitřního prostoru neukryjete. Zvuk se nešíří obvyklým molitanem, ale má v mírně oválné sluchátkové mušli volný prostor, a jeho cesta ke zvukovodu ucha je proto zcela přirozená. Tomuto prostoru je konstruktéry věnována pozornost, neboť zde nepokračuje kůže polstrování až dovnitř akustického prostoru, ale je vystřídána úpletovou tkaninou s vyšší mírou absorbování kmitočtů. Rozhodně nemohou nastat nevhodné odrazy zvukových vln od hladké kůže. Reprodukční systém je klasický (pochopitelně využívá silné neodymiové magnety, ale konstrukce cívky i tvar sluchátkové membrány je klasický), kopulka s šikmým příčným zvlněním umožňujícím pístový pohyb. Relativně tenčí kabel je vyveden z levé mušle, v každém setu jsou dodávány dva odlišné kabely. Připojovací čtyřpólový 2,5mm jack je v konstrukci mušle jištěn bajonetovým uzávěrem a po částečném pootočení jde bez problému vyjmout a případně zaměnit. Tato variabilita kabelů, kde můžete volit mezi „i“ variantou s ovladačem a mikrofonem pro iPhone a mezi klasikou, je velkou výhodou i pro „občanské“ využití sluchátek. Oba kabely mají zakončení variabilním konektorem 3,5 mm jack, s dodávanou redukcí na 6,3mm jack. Získala ocenění iF Product Design Award 2013.
Sennheiser HD 25-1 II
Sennheiser HD25-1 II (5 990 Kč s DPH) patří mezi legendární modely, které vstoupily do pomyslné sluchátkové síně slávy již před delší dobou. Vlastně jsou v prodeji již několik desetiletí, neboť jde o mimořádně povedený model jak konstrukčně, tak zvukově. „Pětadvacítka“ byla vytvořena původně jako čistě profesionální sluchátka pro zvukaře a kameramany a další pracovníky se zvukem. Od toho se také odvíjí jejich strohý design a jednoduchá, přísně účelová konstrukce. Vzhledem k tomu, že tento model mi není neznámý, vím, že se dostal do povědomí díky mimořádnému zvuku s výrazně plochou frekvenční charakteristikou, která odpovídá nejen požadavkům „profíků“, ale i dobře slyšících majitelů kvalitních přenosných přehrávačů, kteří je s výhodou užijí i v domácích podmínkách. Průhledná, tuhá membrána měniče je klasické konstrukce, tedy vnitřní kopulka je plošší, obklopená šikmým příčným vroubkováním. Okolí uložení reproduktoru je tlumeno poměrně hlubokou kruhovou vrstvou bílého syntetického rouna. Sluchátka jsou supra-aurální, ale ucha se dotýkají kruhovým polstrováním z jemné syntetické kůže. V setu je přibalen druhý pár náušníků potažený umělým semišem. V místech zvukovodu je opět vytvořen drobný poslechový prostor pro volný pohyb zvukových vln. Reproduktor je (kromě vnitřní konstrukce, vyrobené z tvrdého plastu) chráněn i slabou vrstvou molitanu. Konstrukce sluchátkového mostu je opět maximálně jednoduchá, s možností jemného pohybu sluchátkové mušle vůči dolní části hlavového mostu. Výraznější variantou manipulace je možnost vytočení levé muš-le stranou z ucha, což vyhovuje potřebám DJ a některým dalším profesním zvyklostem. Získáte tak kvalitní poslech, a současně můžete vnímat zvuky okolí. Sluchátkový most (na spodní straně polstrovaný, s povrchem z jemné umělé kůže) je na temeni rozdvojen a roztažením těchto dvou částí získáme ještě pevnější pocit při nošení sluchátek. (Tato rozdvojená poloha má smysl při akcích na diskotékách nebo pro kameramany v terénu, nejdou strhnout ani při výjimečných situacích, ke kterým v běžném provozu nedochází.) Na hlavě „sedí“ i v běžné poloze zcela spolehlivě. Velikost sluchátek je určována posunem sluchátkové mušle po rovném hladkém plastu se zarážkami na spodní straně. Velikost je tak nastavována v krocích a výsledné nastavení je relativně stálé. Kabel je uchycen na pravé straně hlavového mostu a do jednotlivých mušlí je připojen dvoupinovým konektorem. Mezi konstrukční výhody patří tedy i možnost snadné výměny kabelu při poškození, ale i za kabel zcela odlišného druhu, neboť nejen že je možné koupit sluchátka s delším či kratším kabelem, a to jak v rovné, tak v kroucené variantě, ale ke sluchátkům je možno dokoupit právě i různé samostatné kabely. Tento model sluchátek se vyrábí i ve dvou variantách impedance - 70 a 600 Ohmů. Poslouchal jsem variantu s 1,5metrovým rovným kabelem s impedancí 70 Ohmů, která je vhodná jak pro studiové/domácí, tak pro venkovní využití s přenosnými přehrávači.
Otevřené modely
Highendová otevřená sluchátka Sennheiser HD 700 a HD 800 mohou být využita jak pro audiofilní domácí poslech, tak pro přesné a detailní porovnávání odlišných variant vznikajících hudebních nahrávek ve studiu a pro kontrolu filmových ruchů. Vzhledem ke stoupající kvalitě dostupných nahrávek nejen s vysokým datovým tokem, ale i klasických CD disků, získávají tato sluchátka ideální příležitost demonstrovat své kvality při soustředěném audiofilním poslechu kvalitně zaznamenané hudby. Oba modely mají sice odlišně konstruovaný hlavový most, ale ten plní funkci v zásadě shodně, oba jsou velmi přizpůsobivé a současně pevné. Polstrování jak mostu, tak sluchátkových mušlí je lehce tužší, a již tak minimální váha sluchátek je proto u obou modelů, HD 700 a HD 800, výborně roznesena na celý obvod hlavy. Ani při delším kontrolním poslechu jednotlivých modelů jsem necítil nepohodlí.Oba modely si jsou na první pohled docela podobné, ovšem jen zdánlivě. Vnímaná shoda vychází z podobné mechanické koncepce a ze shodných použitých materiálů. Podobné jsou materiály v konstrukci hlavového mostu, polstrování a především v materiálu, ze kterého jsou tyto mušle vyrobeny. Je to jemně perforovaný ocelový výlisek s minimální tloušťkou stěny, který na první pohled vytváří dojem uzavřené ozvučnice. Ta je však naopak otevřená. Rozdíl je v uchycení sluchátkových mušlí k hlavovému mostu (viz dále). Ten nejpodstatnější rozdíl je však v konstrukci a principu reproduktorů sluchátek. Ty jsou zcela odlišné, přestože opět ctí podobnou premisu, konkrétně řízenou ventilaci vzduchu za membránou, čímž umožňují její pohyb bez možnosti vzniku brzdících tlaků vzduchu. Ty by nepříznivě ovlivňovaly pístový pohyb a vnášely by brzděnými kmity do reprodukce zkreslení. Oba sice mají mimořádně velkou membránu reproduktoru (HD 800 - Ø 56 mm, HD 700 – Ø 41 mm), ale jde o odlišné koncepce. Sluchátka HD 800 se vyznačují světově unikátní kruhovou/prstencovou membránou. Ta se od klasických konstrukcí liší rozložením působení sil cívky na membránu. Elektromagnetická cívka působí více ke středu plochy prstence membrány, a tedy její případná možnost deformování je z principu vyloučena. Díky její velké pracovní ploše je také účinnost pohybu elektromagnetického systému velmi výrazná. K dosažení stejného akustického tlaku tedy nemusí pohyb sledovat tak dlouhou dráhu a to opět snižuje možnost vzniku zkreslení. Membrána sluchátek HD 800 řeší ventilaci pohybů vzduchu za membránou samotným rozměrným otvorem v konstrukci membrány, ten umožňuje snadný a přirozený pohyb vzduchu. Díky vysoké volnosti pohybu tak může přesněji kopírovat pokyny elektrického signálu.
Sennheiser HD 700
U sluchátek HD 700 (17 660 Kč s DPH) je reprodukční systém řešen zcela ojedinělým tvarem magnetu, kdy díky speciálně navrženým otvorům v magnetu je umožněn volný pohyb vzduchu přímo za pracující membránou. Tím je limitně snížena možnost vzniku zkreslení i při vyšších dynamických pasážích. Sluchátka HD 700 jsou circum-aurální, tedy v ozvučnici je místo pro celý boltec ucha. Vnitřek tohoto prostoru je vyložen velmi hrubě tkanou průzvučnou tkaninou z jemného vlákna. Pod ní je možné vidět reproduktor uložený v konstrukci z houževnatého plastu. Reproduktor sám je mírně předsunut k uchu, a tak je prostor okolo zdroje zvuku maximálně volný bez možnosti vzniku nevítaných odrazů zvukových vln. Navíc je konstrukce mušle ozvučnice „uzavřena“ již zmíněným jemně perforovaným ocelovým předělem. Přestože jde tedy spíše o ochranu, vyplývá z údajů výrobce, že tento otevřený kovový výlisek má definovanou propustnost a podílí se na přesném vyladění zvuku. Jak reproduktor, tak i perforovaná ocel jsou upevněny do konstrukce z houževnatého plastu, se kterým vytvářejí torzně odolný celek. Orientace celé sluchátkové mušle a samotného reproduktoru je zvolena tak, aby směr šíření zvukových vln byl maximálně přirozený, shodný jako při běžném „live“ poslechu. Výše popsaná sluchátková mušle je k mostu upevněna na závěsu, pohyblivém v jedné ose, přičemž zvláštností je, že závěs je odpružen a poloha volné mušle je stále udržována v krajní poloze příznivé pro nasazení sluchátek. Fakt uchycení v jedné ose není omezující, neboť sluchátkový most sám je mimořádně pružný a flexibilní. Překvapilo mne u něj i to, jakou deformaci vydrží bez sebemenšího náznaku destrukce. Temenní část je po vnitřní straně vyztužená a směrem k hlavě polstrovaná. Kabel je veden do obou sluchátkových mušlí monofonním konektorem jack 2,5 mm, jištěným bajonetovým úchytem. Kabely se pár decimetrů od sluchátek setkají v plastové ochraně a dál jsou vedeny souběžně v látkovém opletení. Po třech metrech jsou zakončeny masivním zlaceným konektorem jack 6,3 mm. Sluchátka ocenila EISA titulem Nejlepší hifi sluchátka 2012-2013.
Sennheiser HD 800
Reprodukční systém těchto sluchátek znamenal nejen v době svého vzniku, ale také v současnosti, výrazný posun v konstrukci. Je totiž zcela jiného typu. Jak již bylo výše naznačeno, membrána je prstencovitého tvaru, tedy uprostřed, namísto obligátní kopulky je zde otvor. Membrána tedy reprodukuje zvuk v jiných místech než je běžné, po obvodě, přímo nad cívkou. A právě zde nastává onen technologický zlom, neboť membrána je v těchto místech velmi rovná, pohyb působí v jiném místě membrány, a proto je torzní namáhání mnohem nižší. Také díky velké ploše membrány je i menší pohyb membrány dostatečně účinný, a nemusí docházet k dlouhému pístovému pohybu, při kterém by okraje membrány mohly vyzařovat časově posunutou informaci a tímto nestejnoměrným dublováním některých částí zvuku by došlo ke zkreslení reprodukce.
Zvuk je vytvářen v širším poli, k uchu nepřichází z jednoho místa, a to má vliv na velmi prostorové vnímání hudební scény. Konstrukce ozvučnice byla jednoznačně vzorem také při vytváření sluchátkové mušle HD 700. Rozměrný reproduktorový systém je opět uchycen v určitém předsunutí, jako v případě HD 700. Konstrukce, která vše drží pohromadě, je tentokrát vytvořena ze slitiny lehkých kovů, zadní strana reproduktoru je chráněna kovovou průdušnou síťkou.
Odlišné je uchycení mušle k hlavovému mostu, neboť na dvou místech je umožněn pohyb v jedné ose. Osy jsou orientovány vzájemně opačně, a proto nastavení sluchátek vůči uchu je velmi flexibilní. Polstrování okrajů sluchátkové mušle je potaženo speciální tkaninou z mikrovláken, odolávající vlhkosti a ušpinění. Konstrukce i vedení kabelu je shodného typu, jako u již popsaného modelu HD 700. Zlacený konektor 6,3 mm jack je zde ještě masivnější. Jak vyplynulo z kontrolního poslechu (viz dále), výhodou tohoto modelu je maximální věrnost a linearita reprodukce ideální pro kontrolu ruchů nebo postprodukci. Při hudební produkci získáte přehled o nahrávce, o tom, jak bude znít i bez potřeby „velkých“ reprosoustav. Ke zvuku nejsou přidávána žádná zdůraznění, nic není upřednostněno, vše zní jako na originální nahrávce. Sluchátka ocenila EISA titulem Nejlepší hifi sluchátka 2009-2010.
Kontrolní poslecha pozorované zvukové odlišnosti
Všechna sluchátka jsem postupně testoval na velmi kvalitním DA převodníku se sluchátkovým zesilovačem Benchmark DAC 1 PRE, který je mimo jiné vybaven USB konektorem. Mohl jsem tedy poslouchat nahrávky uložené na HDD počítače s nainstalovaným známým přehrávačem Foobar 2000 a připojeným USB kabelem. V nabídce byly kromě klasických testovacích CD nahrávek i nahrávky ve formátu FLAC s vyšším datovým tokem. Benchnmark je vybaven dvojicí konektorových zásuvek jack 6,3mm, což umožňuje nejen současný poslech dvěma posluchačům, ale v mém případě jsem mohl poslouchat stejnou skladbu v relativně stejný okamžik, přerušený pouze dobou nutnou k výměně sluchátek na hlavě. Díky otevřené konstrukci sluchátkové mušle, a z toho vyplývajícího zcela volného pohybu membrány (kterému byla konstruktéry věnována výjimečná pozornost), obsahuje reprodukce tohoto typu sluchátek mimořádné množství přesných detailů a jemných podrobností hudby. Zvuk působí proto velmi reálně, projev jednotlivých nástrojů je přesně definován a je možné ho vnímat v plné věrnosti frekvenční bohatosti také díky řádově nižšímu zkreslení. Tím posluchač získá zcela dokonalý přehled o reálném zvuku nahrávky a v případě profesionálního využití i o jejich případných chybách. Získáte také přehled o prostorovém působení zvuku i u klasických stereofonních nahrávek.
Porovnání sluchátek Momentum a HD 25-1 II
Reprodukce je velmi barevná a působí výrazně bohatě. V tomto vede model Momentum, který má efektnější, dynamičtější a vyšperkovanější projev. Bude zcela jistě vyhovovat milovníkům razantnější hudby, vzhledem k mému věku jmenuji například Led Zeppelin. Vedle projevu Momentum působí reprodukce HD 25 mírně civilněji, mnohdy (nebojím se říci) až téměř chudě, přestože je vlastně zvukařsky přesnější. Al Di Meola a jeho Flesh On Flesh (FLAC 2793kpbs/96 kHz) zní dramaticky a mohutně, s mimořádným důrazem na barvy a dynamiku bicích, kte- rých slyšíte sice více, než u následujících vyšších modelů, ale nelze říci, že by jich bylo moc, neboť jsou stále přesně tvarované a prokreslené, jen jsou příjemně barevné a výrazné. Dire Straits s On Every Street z klasického PCM 1411 kpbs/44,1 kHz zní opravdu mohutně koncertně, a i při vyšší hlasitosti sluchátka Momentum udrží kontrolu a přehled v ředkládané hudební zá-plavě. HD 25 působí přehledněji a méně rozmáchle, ale snáze si vychutnáte i drobnější hudební lahůdky propracované aranže. Sóla saxofonu a dechů v dalších testovacích skladbách jsou krásně sytá a nezbývá mi než opakovat, že reprodukce sluchátek Momentum je líbivější a efektnější a nadchne zejména při poslechu z kvalitního přenosného komponentu, neboť kromě izolace od okolního hluku zde hraje kladnou úlohu výrazný zvuk a, buďme upřímní, i efektní vzhled designově propracovaného modelu. Vzhledově střídmější HD 25-1 II zase udělají dojem na lidi, kteří mají přehled v této branži, neboť vás zařadí automaticky do „klubu“. Navíc máte jistotu přesného, profesionálně odvedeného zvuku za velmi příznivé peníze. S dobrými nahrávkami si vychutnáte podrobnosti jednotlivých nástrojů i razanci filharmonických fortissimo v plné síle, ovšem i civilní a „live“ plnosti se smyslem pro realitu.
Porovnání HD 700 a HD 800
Při nasazení HD 800 jsem musel vždy mírně zvýšit hlasitost pro vyrovnání odlišných elektrických vlastností. Po delší době přeměn sluchátek (700 vs. 800) na mých uších jsem získal dva zásadní poznatky. Za prvé: reprodukce je opravdu mimořádně přesná, plná detailů a dokonale vyjádřeného prostoru hudební scény s až reálně vykreslenými hudebními nástroji. Dynamika plynule přechází od jemných, v tichu naznačených, ale přesně vykreslených „ruchů“, k precizním plným zvukům kapely. Kromě obdivuhodně jiskřivě vyjádřených zvonků a metliček na činelech je příjemné pozorovat prokreslenou samostatnost klavírního sóla zcela nezávisle se linoucího nad pozadím doprovodu kapely. Obdivuhodná je reprodukce úderů na bubny, kdy slyšíte nejen samotný úder a zvuk bubnu, ale kdy lze přes-ně sledovat materiál membrány bubnu, který samotný zvuk (i pocit) dotváří. Například známá Improvizace Jima Keltnera je na tyto krásné podrobnosti nepřeslechnutelně bohatá. Vzhledem k odlišné konstrukci reproduktorů asi nikoho nepřekvapí, že zvuk HD 800 je mimořádně kultivovaný, barevně bohatý a, přestože to zní jako ohrané klišé, je hudební! Reprodukce má nadhled a pouze zprostředkovává veškeré kmity. Prostor, ve kterém se posluchač ocitá, je až nezvykle velký a volný a stejně uvolněně působí i hudba.
Druhým slibovaným poznatkem je pak to, že zvuk HD 700 je velmi podobný tomuto výkonu, ale je zde cítit tendence k mírně analytičtějšímu projevu, s maximální péčí o vyšší kmitočty. Poslech kovového cinkání je prostě úchvatný. V Soldier’s March Igora Stravinského je krásné střídání ženského vokálu (či spíše civilní recitace) s jednotlivými nástroji, kde vynikají zejména dynamické nástupy a razance žesťů. Podání HD 700 je opět mírně výraznější v ostřejších přechodech. Zrníčka marimby se doslova „převalují před vašima ušima“, sóla na kytaru (jak akustickou, tak elektrickou) jsou opravdu ostrá a mnohdy až nezvykle agresivní, neboť k tak přesné reprodukci některých tónů v patřičné dynamice a přesnosti by byla potřeba aparatura v hodnotě několika set tisíc. Popis odlišností těchto sluchátek je velmi ošemetný, neboť popis HD 700 mohou vyjádřit jen určité mírně kritické poznámky, což je nespra-vedlivé, neboť ty by posluchače, bez přímého porovnávání s HD 800, vlastně ani nenapadly (a ostatně někde ten cenový rozdíl musí být znát). V obou případech je dokonalá ona mno-hotvárnost hudebního projevu, kdy každý nástroj je slyšet zcela samostatně a navíc s bohatstvím detailů, jež dotvářejí genezi jeho vzniku i celého průběhu. Poslech poklidných balad kvartetu Johna Coltrana ve FLAC 2829 kpbs/96 kHz je opravdu úchvatný, je nezapomenutelný ve své bezprostřední atmosféře střídání nástrojů a v možnosti postupného vychutnání akustických nástrojů. Klasická „pecka“ Al Di Meoly - Flesh On Flesh (FLAC 2793 kpbs/96 kHz) je nádherná v prostoru a dynamických mno-hotvárných útocích dechů, bicích a kytary. A např. předehra k Bizetově Carmen, vzhledem v množství činelů, vyzněla v podání HD 700 efektněji, než u HD 800, kde naopak hrál prim prostor hudební scény.
Přestože jsou jednotlivé modely vzájemně obtížně porovnatelné, neboť jejich projev má mnohdy odlišný zvukový charakter, potěšilo mne, že je jejich projev vždy velmi realistický.
