Efekt zvaný tremolo již od šedesátých let minulého století neodmyslitelně patří k tomu všemu dobrému, co lidská kreativita a touha po objevování dala hudebnímu světu.
Když se mezi námi objevil první pionýr tremolo efektů, křesťanský kalendář čítal teprve rok 1948. Toto zařízení neslo název 800 Trem-Trol a pocházelo z dílny člověka jménem Harry De Armond. Ostatně, tento pán sestrojil také v polovině třicátých let první kytarový snímač (tedy pomineme-li opožděné přihlášky patentů nejmenovaného českého vynálezce…). Trem-Trol vytvářel (jednoduše řečeno) výsledný zvukový tremolo efekt pomocí rozechvívání elektrolytického roztoku v malé nádržce osazené dvěma elektrickými kontakty. Armondův vynález dokonce používalo s oblibou mnoho kytaristů, včetně například Bo Diddleyho a dalších. Později, v letech padesátých a šedesátých, byly již do zesilovačů montovány obvody, které tento mechanický efekt kopírovaly. Konečně v sedmdesátých letech se začala objevovat první samostatná kytarová tremola (mnohá z nich jsou mezi hudebníky dodnes vyhledávaným artiklem), ze kterých vzešly zase pozdější modely. Za tu dobu by se dalo napočítat něco kolem dvou stovek nejrůznějších variant tremola…
Jedním z nich je i škatulka z dílen proslulé americké společnosti Seymour Duncan a „zove se“ SFX-07 Shape Shifter. Někoho možná zarazí, že v kalifornské Santa Barbaře nevyrábějí jenom snímače. Pokud patříte mezi ty čtenáře, kteří se právě snaží vyjít z údivu, pak věřte, že stompboxy jsou v portfoliu firmy již nějaký ten pátek a ve všech případech (pravda, dali by se spočítat na prstech jedné ruky) je skutečně o co stát. Pokud se ovšem vrátíme k úvodu, pisatel se těžko vyhne úvaze, zda vzhledem k počtu nejrůznějších tremolo efektů nenese Seymour Duncan tak trochu „dříví do lesa“.
Proč dvoustou první škatuli?
Nemyslím si, že výrobce neví, co dělá. Naopak! Ví to moc dobře a ještě k tomu přichází s něčím navíc. SFX-07 Shape Shifter je mono hybridní tremolo pedál, napájený standardní devítkou, popřípadě 9 V DC adaptérem, který ovšem není součástí balení. Slůvko „hybridní“ jsem použil proto, poněvadž efekt v sobě kombinuje čistě analogovou signálovou cestu a digitální „centrální mozkovnu", která ji ovládá a řídí.
Jak už je u stompboxů Seymour Duncan zvykem, je i tato krabička designově velmi příjemně provedena (viz obrázky). Na běžných tremolo efektech lze standardně upravovat parametry Depth (intenzita efektu; při nízkých nastaveních je výsledkem jemná modulace hlasitosti původního signálu, při plném nastavení jsou od sebe jednotlivá razantní kmitnutí tremola oddělena tichem), Rate či Speed (rychlost pulsu/kmitání). V lepším případě může uživatel ještě přepínat mezi průběhem sinusoidy signálu (čtverec/trojúhelník). SFX-07 se ovšem postaral o poměrně slušné rozšíření prvků, které můžeme k úpravě aplikovaného efektu použít.
Prvním výrazným „Navíc“ jsou parametry Shape a Wave, doplňující klasickou dvojici Depth a Rate. (Máme tedy k dispozici 4 ovládací prvky = 4 otočné „chickenhead" potenciometry.) Parametr Shape nám upravuje rychlost zesílení a zeslabení signálu. Většina běžných tremolo efektů má tuto vlastnost také, tj. po určitý časový úsek hlasitost signálu zvyšuje (třeba čtvrtinu sekundy) a následně ji ve stejném časovém úseku zase snižuje. Na stupnici ovladače Shape máme ovšem 3 orientační značky, které nám graficky znázorňují to, jak měníme poměr mezi délkou úseku, po který hlasitost vzrůstá a po který se naopak snižuje: krátký náběh/dlouhý dozvuk; půl na půl; dlouhý náběh/ krátký dozvuk. Přepínač není pouze třípolohový a my si v případě tohoto nastavení můžeme užívat plynulého pohybu po celé dráze potenciometru.
Parametr Wave nám upravuje tvar křivky průběhu signálu tremola od hladké sinusoidy - přes lichoběžníkovou (Triangle) - až po čtvercový průběh (Square). Na dráze potenciometru jsou vyobrazeny v tomto pořadí. Jak už bylo řečeno, digitální zpracování signálu je plynulé, čili nastavení může být kdekoli mezi jemnou modulací „sinusovky“ a ostřejší charakteristikou trojúhelníku; respektive mezi ní a příkřejším čtvercovým průběhem.
Další netradiční výbava efektu se týká parametru Rate (rychlost, tempo kmitu), který v tomto případě nabízí dva režimy ovládání, tzn. Ratio Mode a Rate Mode, mezi nimiž přepínáme pomocí malého posuvného přepínače pod příslušným potenciometrem. V Ratio režimu (svítí žlutá LEDka pod potenciometrem Rate) jsou k dispozici čtyři presety označené 1:1, 2:1, 3:1 a 4:1. V těchto případech generuje Shape Shifter pulsy (cykly, chcete-li) tremola v délce čtvrťové, osminové, triolové a šestnáctinové noty. V režimu Rate si sami a plynule(!) volíme rychlost cyklu v čase (v rozmezí) od 1 do 20 cyklů za vteřinu. Rychlost narůstá tak, jak se pohybujeme po dráze potenciometru nahoru. V tomto případě lze opravdu nastavit (řečeno valašsky) rychlost rozkmitu od „ráz-dva až po vrtulník". Rychlost nám ještě pomáhá indikovat příslušnou frekvencí blikání červená LED umístěná pod potenciometrem Depth. LEDka přestává blikat pouze tehdy, je-li efekt přepnut do Bypass režimu. Myslím, že už teď by bylo řízení tohoto parametru téměř dokonalé. SFX-07 ovšem myslí i na další věc… Kytarista má kromě výše uvedených módů k dispozici ještě také nožní přepínač Tap Rate, kterým si pomocí poklepání nohou navolí rychlost cyklu efektu tak, jak zrovna potřebuje a (což je to hlavní) bez nutnosti na krabičku sáhnout rukama. (Přepínač je funkční pouze tehdy, pokud je efekt ve stavu On.) Jak je u zařízení s Tap funkcí obvyklé, i zde platí vždy poslední navolená hodnota. Našlápnutá rychlost tedy přepisuje nastavení potenciometru Rate a naopak (pohybem potenciometru přepíšeme okamžitě hodnotu Tap Rate).
Takže…
Zvukově je toto tremolo velice příjemné. Produkuje měkký a sametově „zastřeňoučký“ signál, který udělá dobře na (d)uši všem milovníkům analogového soundu. Možnosti nastavení jsou skutečně nepřeberné. Od klasicky posmutnělého vintage tremola se můžete vznášet a mihotat přes efekt pozpátku puštěného pásku, abyste se nakonec nechali rozsekat „vrtulníkovou sekačkou“. Původní signál z kytary po sešlápnutí lehounce klesne na síle a tiše „zašeptá“. Efekt nešumí nebručí, je naprosto tichý.
Měl jsem jen malinké potíže s Tap přepínačem, který se nechytal na poklepání pomalejší než cca půl vteřiny, ale tady bych viděl spíše problém v nedostatečném sžití se s novým zařízením. Jediné mikro mínus, které bych přece jenom rád uvedl, to je snad až příliš lehký chod potenciometrů. Při živém hraní je totiž velice snadné o ně zavadit (třeba jen šňůrou od kytary) a celé své nastavení v okamžiku „přepsat“.
S výjimkou této výtky mohu ale SFX - 07 s klidným srdcem označit za velice povedenou záležitost, která rozhodně stojí za kauf! To, že tohle dítko Seymour Duncan získalo na loňském letním Namm Show ocenění „Best in Show", rozhodně není náhoda! Všichni, kdo hledáte starý analogový sound s moderními ovládacími prvky, si buďte jistí, že tohle je hodně dobrá volba.