Je tomu zhruba patnáct let, kdy jsem začal používat osobní počítač pro záznam zvuku a také jako důležitého prostředníka při komponování hudby. Jak všichni víme, vývoj počítačů jde neustále dopředu. Každým rokem jsme svědky neustálého předhánění se výrobců ve frekvenčním taktu procesorů. Vícejádrové procesory jsou dnes dokonce i v telefonech, takže se vše navíc i miniaturizuje. Propustnost sběrnic se také neustále zvětšuje a s tím i možnost používaní více operační paměti, tedy i možnost zpracování více operací a dat v reálném čase. Všechny tyto faktory ovlivňují i možnosti pro zpracování digitalizovaného zvuku. Závisí na tom, kolik můžete použít efektů v reálném čase, kolik stop a s jakou bitovou hloubkou a samplovací frekvencí váš počítač „utáhne“...
Sám Ruppert Neve (výrobce Portico hardwaru) říká, že vůbec nečekal, že bude někdy možné teplý analogový zvuk „vyrobit“ v digitálním prostředí. Celý vývoj testoveného produktu proto trval několik let, není to tedy žádná prvoplánová komerční záležitost. Pan Ruppert Neve se podílel i na detailním odzkoušení a odladění všech negativ Portico. Jen pro úplnost uvádím, že jeho hardwarové moduly najdete v profesionálních studiích po celém světě již od 60. let. Jen řada Portico zahrnuje spoustu položek, jakými jsou i předzesilovače, enhancery, compresory atd.
Z výše uvedeného vyplývá, že tady dnes máme na test poměrně revoluční věc. Detailní softwarová emulace klasických hardwarových procesorů, která je zaštítěna přímo jejich výrobcem - respektovaným konstruktérem Rupertem Nevem, ale i neméně respekto- vanými giganty jakými jsou firmy Steinberg či Yamaha. Jedná se o Portico EQ 5033 a Compressor/Limiter 5043, dohromady nazvané Portico bundle. Jména i design plug-inů jsou téměř totožná s hardwarovými předchůdci.
Yamaha do projektu přispěla svou jedinečnou VCM (Virtual Circuitry Modeling) technologií, která umožňuje přesné přene-sení hardwarového vzoru do digitálního – softwarového prostředí. (Více informací viz. www.steinberg.net, je zde i zajímavý rozhovor s vývojářem tohoto produktu Toshifumim Kunimotem a R. Nevem.) Firma Steinberg následně potom Porticu propůjčila svůj „vynález“, a to VST rozhraní, abyste pluginy mohli použít pod více DAW platformami. (Pro Mac jsou pluginy dostupné i pro AU rozhraní.)
Instalace
Firma Steinberg si všechny své „děti“ patřičně hlídá. Její programy jsou chráněny USB klíčem, a to i ty trialové – 30denní verze. Proto jsem musel nejprve nainstalovat eLicencer Control software, a pomocí něj a USB klíče aktivovat Portico pluginy přes inter- net. Trialová instalace má cca 300 MB a můžete si ji stáhnout z oficiálního webu firmy poté, co si vytvoříte uživatelský učet.
Při instalaci je vám nabídnuta buď 32bitová nebo 64bitová verze (a také UK nebo US english jazyková verze; je vidět, že firma Steinberg je precizní ve všech ohledech). Protože již druhým rokem „běžím“ na Windows 7, zvolil jsem instalaci 64bitové verze. Při každém otevření zvoleného DAW programu budete informováni, kdy končí vaše licence pro trialovou periodu a osloveni nabídkou ke koupi plnohodnotné licence přes internet. Je to poněkud otravné, poněvadž se to děje u každého pluginu v otvíraném projektu, ale to zkrátka jaksi „patří“ k trialové verzi, tedy nezbývá, než se s tím smířit. Zajímavostí, která mě osobně však tolik nepřekvapuje, je ten fakt, že ani jeden z pluginů neobsahuje žádné tovární presety, takže se předpokládá, že zvuku rozumíte a na každou šavli si nakroutíte přesně ty parametry, které potřebujete na to, abyste dosáhli výsledného efektu. Presety se ale dají uložit, takže si můžete vytvořit sadu svých oblíbených nastavení a potom je už jen vyvolávat z paměti. Zbývá dodat, že pluginy jsou napsány jak pro OS Mac, tak pro OS Windows.
Portico EQ 5033
Ovládací panel pětipásmového ekvalizéru vypadá totožně jako jeho hardwarový „bráška“, s tím vylepšením, že EQ má nad sebou okno-diagram, kde vidíte grafické znázornění křivek editovaných parametrů. Softwarové potenciometry jsou dostatečně velké a velice dobře a přesně se ovládají i myší. Ekvalizační křivku můžete ovládat buď potenciometry nebo myší přímo v diagramu. Editované číselné hodnoty se následně zobrazují pod potenciometry. EQ má 3 plně parametrická pásma plus LF a HF shelf filtry. Vlevo najdete červený otočný potenciometr pro nastavení celkové úrovně signálu, vedle Trimu je pak LF shelf filter s ovládacími „poťáky“ pro určení hluboké frekvence, kterou chcete měnit, v rozsahu od 30 Hz až po 300 Hz a zesílení či zeslabení v rozsahu +/-12 dB. Nad tímto filtrem je také tlačítko pro kompletní bypass celého EQ. Dále zde máme tři potenciometry pro ovládání jednotlivých pásem. Každé pásmo má svůj ovladač šířky pásma Q, ovladač zesílení či zeslabení pásma +/-12 dB db. Pásmo hlubších středů je definováno od 50 Hz až po 400 Hz; s (Q) 0,7 až 5. Pásmo středů se nachází mezi 300 Hz a 2,5 kHz; s (Q) 0,7 až 5, a konečně pásmo vyšších středů naleznete mezi 1,8 kHz a 25 kHz; s (Q) 0,7 až 5. Každé parametrické pásmo má ledku pro indikaci zpracování signálu v daném pásmu. Vysoké pásmo se nachází úplně vpravo s Shelf HF filtrem a je v rozsahu od 2,5 kHz až po 25 kHz/+/-12 dB. Zde naleznete i tlačítko pro aktivaci HF a LF filtru. Celý EQ působí velice přehledně a jednoduše, stejně tak jako jeho hardwarový předchůdce. Určitě vítám grafické znázornění parametrů ekvalizace v diagramu, jedná se určitě o krok kupředu oproti hardwarovému modulu. Je to stejné, jako když dnes vidíte zvukovou vlnu každé stopy a můžete prová-dět detailní editace, což u pásu neexistovalo. Škoda je, že EQ nemá high pass a low pass filter, jen to mu zbývá k pomyslné dokonalosti.
Portico Compressor/Limiter 5043
Barevné „vyznění“ kompresoru 5043 je obdobné jako u EQ. Také působí velice jednoduše a přehledně, softwarové „poťáky“ se dobře ovládají i myší. Pokud začneme s popisem z levé strany, najdete klasické kompresní parametry jako Treshold, který je v rozsahu od -50 dB až po 0 dB, dále pak Ratio od 1, 1:1 až po více než 8:1, Attack od 20 ms po 75 ms, Release 100 ms až po 2,5 s a Gain s nastavením od 6 db po +20 dB. Nahoře potom najdete tlačítko In s indikací přítomnosti signálu a A a B channel měřák vstupu v dB. Vedle něho napravo je potom metr, na kterém se zobrazuje redukce gainu signálu při kompresi. Mezi těmito dvěma metry najdete tlačítko pro přepínání typu komprese.
Portico Compresor 5043 má totiž dva druhy rozdílné komprese, a to Feed forward a Feed back. Feed forward je více matematická, a hodí se spíš na sběrnice a paralelní kompresi stop nebo mastering. Feed back je zase více naturálně muzikální, takže mi seděla dobře na jednotlivé nástroje, ale třeba i na zpěv. Řekl bych, že Feedback komprese je obecně přirozenější pro mono stopy.
Při práci…
Při práci na projektu jsem vždy snil o tom, že budu moci používat variabilitu kvalitních pluginů, aniž by se dramaticky hýbal CPU meter nebo aby alespoň „nezabíhal“ úplně do červeného. Zdá se, že s příchodem vícejádrových procesorů a s rozšířením operační paměti se mé sny postupně stávají realitou. Trochu jsem se bál zátěže procesoru u tak složitých algoritmů, jaké u Portica používají, ale mé obavy se rozplynuly velice záhy, protože panu Kunimotovi se podařilo vyřešit i tento problém – jak se dozvíme níže. I při více pluginech na jednotlivých stopách je zatížení procesoru velice nízké, což je jedině dobře, protože EQ a kompresor máte většinou na více stopách (na rozdíl od prostorových efektů, které povětšinou dáváte na sběrnice).
Pluginy jsem testoval v Sonar Producer 8,5. Plugin manager si moduly Portico automaticky přidal do své databáze a následně jsem je našel pod menu Audio efekty. Zatížení procesoru je opravdu velmi dobré, jak jsem již avizoval dříve. V Sonaru jsem otevřel projekt, kde bylo 24 mono stop v rozlišení 24 bitů a 44 100 Hz . Na každou stopu jsem dal Portico EQ a kompresor plus dva konvoluční reverby Perfect Space (vyvinuté firmou Voxengo) na sběrnice a dostal jsem se na nějakých padesát procent zátěže CPU při 2,9 ms na bufferu u Mboxu. Padesát procent beru jako ještě přijatelnou zátěž, než se začnou dostavovat dropouty signálu. Test probíhal na čtyřjádrovém procesoru Intel na frek- venci 2,83 GHz s 8 GB operační paměti.
Pluginy jsou pod Sonarem kompletně auto-matizovatelné, můžete je i přiřadit ke svému MIDI kontroléru a ovládat je skrz něj, tak abyste měli pocit, jako byste drželi „čudlíky“ skutečného analogového procesoru. Co se týká nastavení zvuku: například u více dynamického zpěvu mi vycházel teplý a vyrovnaný zvuk tehdy, pokud byly insertované dva kompresory v jedné stopě, jeden s lehkou kompresí a druhý s větším poměrem ratio jako 4:1 a více s attackem kolem 30 ms. Charakter zvuku Portico compresoru je více než přirozený a jakoby zakulacený. Není to patrné úplně na první poslech. Uživatel musí samozřejmě něco vědět o nastavení. Totiž, aby si nastavil ty správné parametry a nezpůsobil si buď to, že kompresor nemá žádné účinky nebo příliš pulzuje se zvukem. Ale předpokládám, že se tyto high-end pluginy spíše než úplným začátečníkům dostanou na stůl těm už více pokročilým. Zajímavostí je, že nejrychlejší nastavení Attacku začíná až od 20 ms, normálně i u hardwarových pultů bývá nastavení od 1 ms. Jak jsem vypozoroval, při feedforward kompresi je attack o něco svižnější, než u feedbacku. Velice pěkně teple zněl kompresor i na „mástru“, většinou s nastavením kolem 2:1, a gain reduction kolem jednoho až dvou decibel.
Pokud jde o nastavení zvuku Portico EQ, líbilo se mi, že při zesilování nebo zeslabování editovaných pásem neovlivňoval zvuk ostatních pásem. Zvukové barvy a změny se děly jen tam, kde měly. Na basech zvuk „neblátí“ a výšky se dají velice příjemně nastavit pomocí HF filtru, bez toho aby zněly nepříjemně ostře. Ve středech se dá zvukem velice pěkně laborovat s jemnými nuancemi. Vše je otázkou osobního vkusu, ale také třeba i dobře řešené (totiž spočítané) místnosti (režie), protože musíte především dobře slyšet, které problémy chcete ekvalizací řešit. Pokud vám monitory nebo prostor toto neumožňují, pak jen těžko vytvoříte vyrovnanou nahrávku, která bude znít dobře všude. Další otázkou je, jaký zvukový zdroj ekvalizujete. Obecně je dobré mít aranže vymyšlené tak, aby fungovaly a doplňovaly se v rámci jejich zvukové barvy, než ekvalizérem předělávat kompletní charakter zvuku. Ekvalizér je dobré použít spíše už jen k dobarvení zvuku. (Mohou nastat problémy s fází).
Přímé srovnání jsem
prováděl s pluginy EQ a kompresoru od Focusritu, které jsem dostal ke zvukové kartě Saffire. Svým zvukem, jednoduchostí a účinností mi přirostly k srdci, takže je používám doteď. Porovnání jsem prováděl na akustické kytaře, zpěvu a bicích. U porovnání kompresorů při totožném nastavení mi Focusrite vycházel jemně jedovatější, ne tak příjemný jako Portico, a to hlavně při náběhu komprese jak u akustické kytary, tak i u zpěvu. Nebyl to úplně zásadní rozdíl, spíš takový ten pocit, ale i za ten se může někdy platit hodně penězi (hudba je především o pocitech, nebo ne?). U bicích se mi zdálo, jako kdyby Focusrite kompresor trochu ubíral akustický tlak a šířku nástroje při totožném nastavení, jakoby trochu „ukrajoval maso“ zvuku.
Při srovnání ekvalizérů jsem nezaznamenal vjem nějakého radikálního rozdílu, jako spíš pocit jiného - zaoblenějšího charakteru zvuku. U Focusritu mi hlavně vadilo graficky nepřehledné - titěrné řešení „poťáků“ EQ oproti Portico. Přeci jen když pracujete na projektu několik hodin, je lepší větší grafické zobrazení, než se pořád naklánět k monitoru a lovit malá čísla u zobrazení titěrného. Samozřejmě u Focusritu chybí i grafické znázornění křivky parametrů, což u Portica nekompromisně vyzdvihuji! Pluginy jsem zkoušel i pod Pro Tools a Ableton Live, všude se chovali stabilně, s poměrně stejným zatížením procesoru. U Pro Tools se zobrazovali pod VST do RTAS wrapperem. Jaký by to byl test, pokud bychom nesrovnali tyto pluginy s originálním RND Portico hardwarem. Doma tyto „udělátka“ bohužel nemám, ale napsal jsem známému kamarádovi-zvukaři, který těmto skvostům hoví, a má doma Portico compresor/limiter duo 5043. Společně jsme pak porovnávali zpracovaní pluginů a hardwaru. Testovali jsme tři rozdílné zvukové zdroje a to akustické bicí, akustickou kytaru a basu. Zvuk jsem srovnával na studiových monitorech Tannoy Reveal, které již léta používám a mé ucho je jim přivyklé. Zkoušeli jsme jak Feed forward kompresi, tak i feedback kompresi u pluginu i hardwaru při totožném nastavení parametrů u obou, a řeknu vám, že bych opravdu rozdíl nepoznal. Ne že bych nevěřil panu Nevemu, ale teprve až při testu skutečný model vs. jeho digitalní „kopie“ si uvědomíte tu nesnadno uvěřitelnou shodu.
Využití
Generačně patřím k těm, co ještě zažil klasická analogová studia, kde se točilo do pásu. Pokud byla složitější míchačka a pult nebyl automatizovaný, vždy byla potřebná každá ruka a v kritických momentech míchala celá kapela. Proto jsem uvítal nástup počítačů a jejich pomoc při záznamu, ale také i při míchání. Jak jsem již na začátku recenze zmiňoval, vše mělo svůj přirozený postupný vývoj, takže dnes máme k dispozici skutečně kvalitní high-end pluginy, které se bez problémů vyrovnají svému hardwarovému vzoru. Při poslechu zvuku pluginů mě nenapadalo jiné výstižné slovo, než „držáky” - a to pro svou stabilitu a setrvalé vynikající zvukové výsledky. Je fajn, že si můžete postavit jakoby analogovou konzoli v digitálním prostředí a to za zlomkovou cenu oproti hardwaru. Jen za jednu šavli na mixu byste dali majlant, oproti necelým dvaceti tisícům, které Portico bundle stojí. Výborné využití tenhle balíček najde určitě v případě zvukových úprav pro akustické nástroje, tedy všude tam, kde potřebujete přirozený příjemný zvuk. Určitě ne každý si může dovolit tuto investici, ale pokud vezmete v úvahu, že ke kdejaké zvukové kartě dostanete light verzi jednoho ze sekvencerů, který je použitelný pro běžné nahrávání, potom jistě můžete zainvestovat právě do těchto virtuálních procesorů, které vaši produkci rozhodně povýší. Navíc pluginy můžete nakoupit i postupně, jeden po druhém. Určitě se budu těšit na další pluginy postavené na VCM technologii firmy Yamaha. Roz- hodně by mě zajímala třeba digitální emulace prostorů od legendárního Lexiconu nebo Eventide.
