Vintage V60BK Flying V

Elektrická kytara
Kategorie: 
Výrobce: 
Distributor: 
Autor: 
Vintage V60BK Flying V

Když mi z redakce časopisu Music Store přišla nabídka, zda bych měl znovu zájem otestovat nástroj z produkce anglické firmy Vintage, byl jsem velmi potěšen. Hlavním důvodem mé radosti byl zejména fakt, že kdykoli jsem měl možnost setkat se s kytarami této značky v rámci své servisní kytarářské praxe, zanechaly ve mně velmi dobrý pocit z poctivého zpracování, konstrukce a dobré hratelnosti.

Také jsem již pro toto periodikum dvě kytary v minulosti recenzoval, přičemž mě tehdy oba dva nástroje svými parametry a příznivou cenou ujistily, že firma svou práci dělá opravdu dobře. Jsem tedy velmi zvědavý, zda tomu tak bude i v případě kytary, kterou nyní třímám pevně ve svých rukou. Nyní si už ale pojďme blíže představit a testu podrobit nástroj vycházející z jedné z největších klasik rockové kytarové historie. 

Vzhled a konstrukce

Předlohou pro vznik této na první pohled jasně rockové záležitosti byl slavný model ještě slavnější firmy. Takto nějak by se dala položit klasická kvízová otázka. A nepochybuji o tom, že každý historie znalý kytarista vystřelí správnou odpověď takřka okamžitě. Ano, ano samozřejmě - jedná se o Gibson Flying V 1958. Originální původní nástroj byl svým zjevem naprosto průlomovou záležitostí a jeho přijetí kytarovou veřejností bylo ze začátku poněkud rozpačité. Během dalších let se však Flying začal těšit stále větší a větší pozornosti a nutno dodat, že oslovil mnoho světových kytarových osobností. Firma Vintage na to ovšem šla pochopitelně trochu po svém, a proto došlo v designu nástroje k několika změnám, které si právě nyní přiblížíme. 

Při pohledu na přiložené fotografie nikomu neunikne odlišnost zejména ve tvaru korpusu, který je o něco menší a jehož rohy nejsou symetricky stejně dlouhé. Další rozdíl je možné pozorovat ve výstupku ve spodní části korpusu, který řeší zvýšení pohodlnosti hry vsedě. Tato modifikace je opravdu dobrým nápadem a díky výraznému zkosení přední hrany výstupku nepůsobí tento designový prvek opticky nikterak zle. Pro výrobu korpusu se výrobce rozhodl použít dřevo topolu, který pochází – dle firemních informací – z blíže nespecifikovaného východu. Při měření tloušťky těla mi posuvné měřítko hlásí vskutku poctivých 46 mm. Vlastní krk je zhotoven z javoru a k tělu je připevněn pomocí lepeného spoje (tzv. Set Neck). Palisandrový hmatník je osazen 22 středně širokými pražci, přičemž jejich rozmístění odpovídá výsledné 628 mm dlouhé menzuře. K dobré herní orientaci pomohou standardní kruhové poziční značky z umělé perleti osazené v obvyklých polohách. Poziční tečky jsou pochopitelně umístěny i na horní hraně hmatníku. Výrobce zůstal v jistých konstrukčních aspektech věrný původnímu nástroji z roku 1958 a použil napojení krku k tělu v místě posledního pražce, díky čemuž nečiní kytaristovi sebemenších potíží hrát v nejvyšších polohách hmatníku bez jakéhokoli omezení. Profil krku vychází z tradičního průřezu typu „C“ a má velmi příjemnou tloušťku po celé své délce. Původní Flying nástroje byly vybaveny dosti tlustými krky, na které nebyl rozhodně schopen s bravurou zahrát každý kytarista. Krk na tomto nástroji by vám ale rozhodně žádné překážky klást neměl. Podíváme-li se na hlavu této kytary, zjistíme, že je oproti rovině hmatníku v klasickém záklonu a její tvar doznal vůči předloze pouze lehké změny v místě jejího vrcholu, kde výrobce namísto oblého zakončení provedl šikmý řez. Pro finální povrchovou úpravu byl u tohoto modelu zvolen tvrdý polyesterový lak v černém netransparentním odstínu. K obecnému popisu konstrukce by již výše uvedené mohlo stačit, a proto se pojďme detailněji seznámit s použitým hardwarem a elektronickou výbavou, jíž je tento „létající“ nástroj vyzbrojen.

Vintage V60BK Flying V

Hardware a elektronická výbava

To, že je značka Vintage velmi úzce spjata s kytarovým guru Trew Wilkinsonem, není rozhodně žádným tajemstvím a firma tento fakt velmi ráda často vyzdvihuje. Ostatně zmínku o tomto firemním svazku naleznete ve formě zlatého nápisu též na zadní ploše kytarové hlavy. Zůstaňme tedy u tohoto konce nástroje a podívejme se na osazenou ladící mechaniku, která je stejně jako ostatní kovový hardware opatřena zlatou povrchovou úpravou. Jmenovitě se jedná o ladící strojky Wilkinson® Deluxe WJ44. Na protější straně jsou struny vedeny přes kobylku ve stylu Tune-O-Matic a dále pak skrze korpus. Tento způsob ukotvení strun je opět věrný originální předloze tohoto nástroje a tvoří ho šestice zapuštěných pouzder v zadní ploše korpusu spolu s vrchním struníkem ve tvaru do široka rozevřeného písmene „V“. Tento masivní kovový díl působí na přední straně korpusu dosti efektně a spolu s ostře řezaným bílým pickguardem perfektně podtrhuje rockově laděný design celého nástroje. Uchycení strun spolu s kobylkou a ladící mechanikou tvoří lety prověřený funkční celek, a proto si myslím, že zde je vše tak, jak má být. Je jasné, že vzhledem k celkové ceně nástroje není možné od ladící mechaniky, a potažmo i od kobylky, očekávat vysoký standard o mnoho dražších značkových komponentů, ale to ostatně dnes ještě také prověříme. 

Nyní se již ale pojďme podívat na elektronickou výbavu, kterou dostal při svém zrodu tento kousek do vínku. O přenos zvuku rozkmitaných strun se zde stará dvojice HB snímačů Wilkinson® WHHBN (N) a WHBBC (B) se zlacenými kovovými kryty. Každý ze snímačů je zavěšen do černého plastového rámečku, což má určitě velmi dobrý vliv na výsledný zvukový charakter nástroje. Jde o to, že se celkové frézování v přední straně korpusu omezilo na minimum, a proto neztratí zvuk nástroje takřka nic ze své konkrétnosti. K separátnímu ovládání hlasitosti každého z humbuckerů poslouží dvojice volu-me potenciometrů řazených v logickém sledu. 

Nechybí zde pochopitelně ani obvyklá tónová clona, která je pro oba snímače společná, a třípolohový přepínač v dobré dosažitelnosti hráčovy ruky. Výstupní konektor je za pomocí plastové čtvercové destičky osazen na vnitřní straně spodního rohu. Myslím si, že výčtu podstatných hardwarových a elektronických komponentů bylo již učiněno za dost, a je opravdu na čase tuhle kytaru pořádně provětrat přes aparát. Na následujících řádcích se vám tedy pokusím nastínit své osobní dojmy ze zvukového charakteru nástroje včetně herního pocitu. 

Herní a zvukové vlastnosti nástroje

Osobně jsem si zvykl každou elektrickou kytaru nejprve přehrát tzv. „na sucho“, abych si vytvořil první dojem ze zvukového charakteru nástroje. Tento Flying hraje pěkně zřetelně, barevně a přiměřeně hlasitě. Dozvuk strun při akordickém hraní je velmi solidní a je zde patrná optimální rezonance v celém nástroji. Na tomto místě se ovšem musím dotknout jednoho nedostatku, kterým je dohmat strun nad první polohou hmatníku. Nastavená vzdálenost strun od prvního pražce je zde z výroby poněkud větší. Hratelnost (a potažmo i ladění v prvních polohách) by byla rozhodně lepší, pokud by se upravila výška jednotlivých strun na sedlovém nultém pražci na optimální hodnoty. Tento jev se ovšem vyskytuje na mnoha nových kytarách a můžeme tedy jen polemizovat nad tím, zda se jedná o nedbalost, či o záměr výrobce, který předpokládá, že se zákazník s novým nástrojem vydá za kytarářem, který provede jeho finální seřízení dle kytaristova přání. Jinak musím dodat, že v ostatních polohách je hratelnost bezproblémová a s celkovým laděním to rozhodně není na výchozí výrobní nastavení žádná ostuda.

Nyní je už ovšem nejvyšší čas zapojit kytaru do aparátu a podělit se s vámi o zjištěné pocity z jejího elektrifikovaného zvuku. 

Zapínám lampový zesilovač, volím čistý kanál a rozehrávám své první obvyklé akordické sledy. Při beglajtové hře je zvuk v módu kobylkového snímače jas-ně přímočarý a dle mého očekávaní i dostatečně brilantní. Po volbě střední polohy přepínače, kdy jsou zapojeny oba snímače, získává celkový zvukový charakter o něco větší plnost a hmotu. Samotný přední snímač již produkuje slušně kulatý a pevný tón, který ovšem není nikterak nepříjemně zastřený či nečitelný. Pokud přidáme trochu gainu, abychom výsledný zvuk lehce nakreslili, odmění se nám Flying zejména zlepšením dynamické odezvy a pochopitelně zvýšením zpěvnosti tónu. Ve zcela zkresleném zvuku se při hře na kobylkový snímač nevytratilo takřka nic z konkrétnosti ani brilance, což velmi kvituji. V ostatních polohách snímačů je zvukový charakter taktéž přijatelný a opět nepostrádá na potřebné čitelnosti. Nejsem si zcela jistý, zda jsou zde osazené snímače vybaveny AlNiCo magnety, protože jsem tuto informaci nikde neobjevil, avšak dle mého subjektivního dojmu z jejich zvuku a odezvy bych řekl, že tomu tak je.

Vintage V60BK Flying V

Vzhledem k celkové ceně nástroje nemohou tyto snímače svými vlastnostmi a parametry pochopitelně konkurovat produktům významnějších výrobců, nicméně tomuto nástroji rozhodně ostudu nedělají.  

Pokud bych měl závěrem zhodnotit kytaru Vintage V60BK Flying, pak bych řekl, že se ve své cenové kategorii jedná o velmi slušně zpracovaný nástroj, který by rozhodně neměl uniknout pozornosti příznivců ostřeji řezaných tvarů. Chválím zejména úpravu korpusu, která umožňuje hru vsedě, slušné zvukové parametry a stejně tak i celkový design. Kytaru bych tedy doporučil především začínajícím rockovým kytaristům, kterým firma Vintage svým osobitým pojetím Flyingu nabídne za přijatelnou cenu velmi slušnou kvalitu i výkon.