Od doby kdy, kytary japonské firmy Yamaha byly jednou z mála možností, jak se dostat ke kopiím kytar made in USA (například nákupem v bývalé NSR), uplynulo už naštěstí hodně vody. Yamaha dnes vyrábí různé typy kytar, jejichž provedení je výsledkem práce firemních konstruktérů.
Nová řada kytar Yamaha APX je sice vyrobena v Taiwanu, ale znak akustické ladičky jednoznačně zaštiťuje kvalitu firmy.
APX = nízkolubová elektroakustická kytara. Tedy kytara s tenkým tělem, opatřená snímačem. Uzký rozměr lubu má nepopíratelnou výhodu. V naprosté většině případů „ nehouká „ (nechytá zpětnou vazbu, tzv. feedback) a za druhé není ji potřeba přizvučovat mikrofonem. Ale vždy je něco za něco. Bez zapojení do aparátu je zvuk tišší, než u kytar standardních rozměrů.
Také korpus ztrácí na váze a objeví se váhový nepoměr hlava + krk x tělo. Takže nástroj nám padá na hlavu (pokud nehrajeme sóla a la Jimmy Hendrix, jedná se o hlavu nástroje).
K věci
Z nové řady kytar APX (nové protože oproti starším typům kytary zeštíhlely o 5 mm) mi redakce zapůjčila k otestování tyto typy:
- APX 5NA - šestistrunná kytara, nylonové struny
- APX 5-12 - dvanáctistrunná kytara
- APX 7A - šestistrunná kytara
Všechny modely jsou typu cutaway – výřez pro snažší hraní ve vyšších polohách hmatníku.
Ještě než se pustím do bližšího zkoumání zapůjčených modelů musím upozornit na důležitou skutečnost. Množství času na testování nástrojů se (nikoliv vinou redakce, ani vinou mou) ztenčilo na množství menší, než malé. Tudíž jsem neměl možnost “projet” kytary v plném obsazení kapely. Musel jsem se tedy omezit na komorní obsazení – moje maličkost + kolega, který střídal kytary, kontrabas a baskytaru.
APX 5NA
Je nízkolubová cutaway kytara. Rezonanční deska je vyrobená ze smrkové překližky. Luby, spodní deska a krk ( 22 pražce ) nato, hmatník a kobylka palisandr. Nylonové struny jsou v kobylce upevněny klasickým uzlem. Hlava je prořezaná, ozdobená nápisem YAMAHA, mechanika je otevřená, zdobená, ve zlatém provedení bez označení. Rolny na popruh jsou umístěny na patce krku a na lubu. Samice jack na lubu. Kytara je osazena aktivní elektronikou. Ta nese označení SYSTEM 46N (N označuje specializaci pro nylonové struny). Obsahuje piezosnímač a předzesilovač s ovládáním hlasitosti, třípásmovým equalizerem s možností nastavení středů a kontrolkou stavu baterie. Kytara je v provedení natural, hraněna bílým plastem s černými linkami. Hmatník hraněn černým plastem, obsahuje orientační značky. Elipsovitý ozvučný otvor je zdoben jednoduchou kresbou. Krk obsahuje výztuhu, průhyb krku seřizujeme imbusovým klíčem. Matice je umístěna na hlavě kytary pod krytkou. Klíč a 9V baterie jsou v příslušenství. Řemeslné zpracování je dobré. Za nedostatek považuji zbytky lepidla v místě spojení krku s ozvučnou deskou.
První dojem
Nejprve se věnuji ladění. Kytara ladí bez problémů v oktávách. Krk je užší a plošší než u klasických kytar, kytara také jinak sedí na kytaristových stehnech (úzký lub).
Kdo je zvyklý na klasický koncertní nástroj, bude mít zpočátku problémy. Nejméně „vadí" usazení kytary na těle – při poloze nástroje na levém stehně a při použití podložky pod nohu je kytara stabilní. Hůře si však bude zvykat ruka klasického kytaristy na úzký krk.
Zvuk
Kytara produkuje tón velmi podobný klasickým koncertním kytarám. Je posazený výše, je jasnější. Díky nízkému lubu hraje méně hlasitě. Při okamžitém srovnání s klasickou kytarou– v tomto případě švédská Bjarton – zjistíme, že klasický nástroj produkuje teplejší zvuk. Při zapojení do komba slyšíme, že elektronika pracuje bez chyby. Věrně přenáší nylonový zvuk. Po chvíli hraní klasickou prstovou technikou – bez problémů s laděním - přecházím na trsátko a tady jsem našel (pochopitelně velmi subjektivně) nejhezčí barvu zvuku nástroje. Přitvrzení hry trsátkem dává kytaře velmi příjemný „najazzlý" tón.
Ve spojení s kontrabasem to zní opravdu nádherně.
Závěr
APX 5NA se “hodí do krámu” každému, kdo ve své skvělé rockové, bluesové (či jinak zaškatulkované) potřebuje pravý, nefalšovaný, žádnými škatulkami nenahraditelný zvuk klasické nylonky. Vyhne se tak tahání drahocenného klasického nástroje od klubu ke klubu, jeho zvučení drahým mikrofonem. Další nespornou výhodou je možnost bez úprav kytaru pověsit na řemen a vesele s ní poskakovat po podiu stejně, jako ostatní spoluhráči se svými Gibsony a Fendery.
APX 5-12A
Dvanáctistrunná elektroakustická cutaway kytara. Je vyrobená ze stejných materiálů, jako její nylonová sestra. Barva označená výrobcem jako SAND BURST. Na hlavici přibyly ještě ozdobné ornamenty. Stuny drží v kobylce 12 plastových kolíků, orientační značky jsou umístěné také na hmatníku. Mechanika je uzavřená, bez označení, stříbrné barvy. Ozvučný otvor je ohraničen zdobeným plastem. Kytara je osazena aktivní elektronikou SYSTEM – 46, jacková samice v lubu. V dílenském zpracování má stejnou chybičku jako předchozí model, také uvnitř kytary jsou nezačištěné spoje.
První dojem
Kytaru si pokládám na pravou nohu a zjišťuji, že přepadává na hlavu. To je zřejmě způsobeno jednak váhou dvanácti ladících kolíků a jednak, jak již bylo uvedeno výše, ztrátou váhy těla kvůli sníženému lubu. Dále se věnuji ladění. Jedenáct mechanik ladí čistě, bez zadrhnutí. Pouze u oktávového „g" mechanika zadrhnula a struna ladí po mírných skocích. Nástroj dobře ladí, neublíží hra ve vysokých polohách ani citlivé použití kapodasteru. Po razantnější hře trsátkem dolaďuji oktávové struny. Kytaru zavěšuji na řemen a zjišťuji, že nestabilita se ještě zvýraznila. Dá se to trochu napravit použitím širokého řemenu, který je podšitý filcem.
Zvuk
Dvanáctistrunka produkuje razatní zvuk, je posazený do vyšších poloh. Příjemné cinkání kytar se širokým lubem je zde posunuto do agresivnějších výšin. Použitím trsátka se razance umocní, doporučuji více, než prstovou techniku.Při zapojení do komba se opět ozval čistý akustický zvuk. Zvuk kytary rozhodně více sluší rozevláté Kollerově „Americe" (vzpomínáte, s jakou kytarou je D.K. k vidění ?) než zadumaným folkovým baladám.
Závěr
APX 5-12A najde své uplatnění všude tam, kde si muzikant představuje razantní zvuk kytary umocněný dvanácti strunami.
APX 7A – to nejlepší nakonec
Oproti předcházejícím modelům se tato kytara pyšní masivní vrchní ozvučnou deskou (ostatní materiály jsou stejné). Zlatou uzavřenou mechanikou, honosnějším provedením – krk hraněn plastem v barvě slonoviny a čistým dílenským zpracováním. Je osazena aktivní elektronikou, tentokrát SYSTEM – 44, samice jack je umístěna v rolně na popruh. Barva ORIENTAL BLUE BURST.
První dojem
Při uložení kytary na pravou nohu opět přepadává – o něco méně než dvanáctistrunka. Ladění probíhá naprosto bez problémů, čistě u všech mechanik.
Zvuk
Při rozeznění strun klasickou prstovou technikou za použití nehtů se opět ozvou zvonivé tóny, ale ne tak agresivní, jak jsem očekával. Rozezníme –li struny pouze bříšky prstů ozvou se tóny příjemně teplé, to ale není hlavní deviza nástroje. Tou je bezesporu hra trsátkem, případně prstýnky. Tady to opravdu hezky cinká. Tón nepůsobí agresivně, ale jaksi přívětivě důrazně. Je pravda že při přímém srovnání se širokolubovou kytarou (v tomto případě Furch Blueshand) zní razantněji, v kytarovém duu svádí zvuk k sólování. Neměl jsem problémy s laděním, nevadí užití kapodasteru ani v nejvyšších možných polohách. Žádný problém se opět nevyskytnul při zapojení do komba. Vyzkoušel jsem písničky více žánrů a nepřišel jsem na nic, kam by se tato kytara nehodila. Při citlivém zacházení se kytaristovi odmění skvělým zvukem.
Celkové shrnutí
Všechny kytary jsem testoval „nasucho", zapojené do komba, zapojené do PA. Na testu se podílel můj kolega z kapely, který mi pomáhal s doprovody a s basovou linkou. Nevyskytnul se problém se zpětnou vazbou. Moc se mi líbilo spojení nylonky s kontrabasem. Dvanáctistrunka produkuje zvuk, který se hodí do razantních doprovodů. Rozhodně doporučuji vyzkoušet APX 7A – ta se hodí do blues, do country i do starých rokenrolů.
Za nevýhodu považuji nestabillitu kytar, uvítal bych čistší dílenské zpracování.
Na závěr přidám pár postřehů od majitelů starších typů APX – nikdy se nevyskytnul problém s laděním, u nástrojů s masivní ozvučnou deskou se zvuk kytary zkultivoval při současném zachování charakteru nástroje.
