Doprovodná kytara v různých hudebních žánrech - II.část

ROCK (1. část)
Kategorie: 
Autor: 
Doprovodná kytara - Rock

V minulém článku jsme si představili koncept tohoto seriálu a zároveň jsme si probrali pár příkladů Funkových doprovodů. Už jsme si ovšem nestačili nic říct k samotným technikám cvičení, která nám pomohou tento materiál vstřebat. Osobně doporučuji kombinovat tradiční přístupy hraní s metronomem a se samotnou původní nahrávkou. Jelikož můžeme mít zpočátku technické problémy s udržením tempa nahrávky, můžeme se uchýlit k metronomu a manipulací tempa vyřešit jakékoliv nedostatky v samotné technice. Jakmile si projdeme touto fází, určitě bych věnoval nějaký čas přehrávání těchto riffů s originálním doprovodem. Důvodů je pro to několik. Nejdůležitější je pravděpodobně vstřebávání rytmických a zvukových nuancí hudebních stylů a hráčů a porozumění kontextu, v jakém tyto konkrétní kytarové party vznikly a proč takto fungují. Jelikož u většiny příkladů máme doporučené tempo, notaci i tabulaturu/prstoklad, o samotném obsahu těchto výtažků by nemělo být pochyb. Při výskytu jakékoli nejasnosti doporučuji zhlédnout příslušnou video přílohu.

Rock (1. část)

První várka našich rockových příkladů bude věnována hudbě, pocházející z doby před vydáním prvního alba Van Halen v roce 1978. Věnována tak bude především příkladům ze šedesátých a sedmdesátých let s manýrami typickými pro tuto dobu. Velké změně v přístupu k rockové kytaře, která se udála na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, se budeme věnovat v příštím článku. Dnešní příklady proto budou hrané s menším zkreslením, než jsme možná zvyklí, a budou vycházet především z bluesových postupů a z relativně jasných harmonií. Více pozornosti budeme také věnovat konkrétním prvkům, nacházejícím se v těchto příkladech, které mohou naše současné hraní obohatit. Naše snažení tedy určitě bude přínosnější, než jak by tomu bylo při samotném přehrávání několika starých fórů.

Led Zeppelin – Good Times Bad Times

Prvním dnešním příkladem je zahajovací skladba z prvního alba Led Zeppelin. Na prvních čtyřech taktech nebudeme hledat nic světoborného, ale k samotnému riffu už pár zajímavých poznámek mít můžeme. 

Led Zeppelin - Good Times Bad Times
Ukázka první: Led Zeppelin - Good Times Bad Times

Na rozdíl od většiny modernějších riffů s výrazným zkreslením se zde nemusíme bát přeznívajících tónů. Tím nemyslím rádoby autentické „zhulené matlání“, kterého se hodně kapel v této době na živých koncertech dopouštělo, ale konkrétní vědomé rozhodnutí při arpeggiu na první době v pátém taktu žádnou ze strun netlumit. Zároveň doporučuji zaexperimentovat s přidáváním vibrata na libovolné tóny. To spolu s agresivnější hrou trsátkem může výslednému dojmu velmi pomoci.

Rolling Stones - Brown Sugar

Tento konkrétní příklad je důležitý především tím, že nám v rámci rockového hraní představí třítónové akordy, jakými jsou sus4, klasické kvintarkody a dokonce i voicingy, které by se daly interpretovat jako m7, a mnohé další.

Rolling Sones Brown Sugar
Ukázka druhá: Rolling Sones - Brown Sugar

Využívání takovýchto akordů je pro každého kytaristu víceméně nutností, příkladů jejich samotného využití není nikdy dost. Doporučil bych si rozepsat všechny voicingy, které v této skladbě najdete, a vyzkoušet je na všech strunách, ve všech polohách a kombinacích.

ZZ Top - Tush

Na příkladech skladeb texasanů ZZ Top si můžeme představit hodně prvků, které by neměly v arzenálu žádného rockového kytaristy chybět.

ZZ Top Tush
Ukázka třetí: ZZ Top - Tush

Když se zaměříme pouze na doprovodnou kytaru, pravděpodobně nejvýraznější lekcí bude aplikace swingového/shuffle rytmu. Samotná existence a důležitost tohoto typu frázování a rytmické struktury jde v rockovém světě snadno přehlédnout. Doporučuji si porovnat zvuk tohoto riffu zahraný swingovaně (jako je tomu na původní nahrávce) a poté „rovně“. Pokud nevíme přesně, o co se jedná, opět bych odkázal k video příloze, kde tento rozdíl demonstruji. Dalším důležitým stavebním kamenem tohoto riffu je využívání intervalu kvarty. Určitě doporučuji tento zvuk prozkoumat a aplikovat jej jak při rockové kompo-zici, tak také při improvizaci. Překvapením může být to, jak heavy budou riffy, využívající tento interval, znít.

Aerosmith - Adam’s Apple

Zařadit do Rockového riffování příklad od Aerosmith určitě nebude od věci. Zmínili jsme se o tom, že Bluesové postupy rockovou hudbu tohoto období výrazně ovlivnily. Addam’s Apple je jedním z důkazů, kterým by se toto tvrzení dalo podložit.

Aerosmith Adam's Apple
Ukázka čtvrtá: Aerosmith - Adam's Apple

Jak vidíme, vytahování strun se nemusí nutně týkat jen sólové hry, chytré využití této techniky může doprovodnou hru jedině obohatit. Všudypřítomným kvartám už ani nebudeme věnovat pozornost, více energie vrhneme směrem k tlumení nechtěných strun. U riffů tohoto typu je velmi snadné sklouznout k „patlání“. Stačí jednou nedotáhnout vytaženou strunu, rozeznít nechtěnou strunu – a jsme v maléru.

Jimi Hendrix – Spanish Castle Magic

Jedním z nejlepších příkladů dokazujícím výše uvedená tvrzení bude Spanish Castle Magic od Jimiho Hendrixe.

Jimi Hendrix Spanish Castle Magic
Ukázka pátá: Jimi Hendrix - Spanish Castle Magic

Zde zužitkujeme jak kvarty samotné, tak akordy bohatě využívající tohoto intervalu. Takto vzniklý efekt může často vytvořit i iluzi podladěné kytary. Dalším zajímavým úkazem v riffech Jimiho Hendrixe je kombinování linek na basových strunách s akordy ve vyšší poloze, často využívající prázdných strun. Zde se fantazii meze nekladou, využití jakýchkoliv akordů může být v závislosti na kontextu vhodné (například slavný E7#11 v Purple Haze).

Lynyrd Skynyrd - Sweet Home Alabama

Tento konkrétní riff není zajímavý tím, že využívá typické akordy v první poloze, ale tím, že z nich vypouští tercie. Jelikož tercie jsou intervaly, které na zkreslené kytaře mohou znít trošku nepříjemně, u větších akordů bývá lepší je často úplně vypustit. 

Lynyrd Skynyrd Sweet Home Alabama
Ukázka šestá: Lynyrd Skynyrd - Sweet Home Alabama

Charakter těchto akordů, a potažmo celé harmonie, se pochopitelně také změní, což je ovšem pozitivum. U tohoto konkrétního příkladu doporučuji opět zaexperimentovat. Tentokrát s hybrid pickingem a využíváním prstů pravé ruky v kombinaci s trsátkem. Pro více detailů bych odkázal k video příloze, kde uvidíte tento přístup a jeho přínos v akci.

V příštím díle budeme pokračovat s rockovými doprovody, ale tentokrát se zaměříme na modernější techniky i více moderní kapely.