Doprovodná kytara v různých hudebních žánrech - III.část

ROCK (2. část)
Doprovodná kytara - III

Dnešní doprovodnou seanci začneme rokem 1979. Spolu s technologiemi a vybavením se v tomto období pochopitelně změnil i kytarový zvuk a s ním i technika. Větší možnosti v rámci zkreslení a lépe hratelných nástrojů v rockové hudbě zapříčinily či podpořily růst technického standardu většiny kytaristů. Hudba, kterou muzikanti za pomoci těchto technik skládali, se pochopitelně také posunula, a několik příkladů, které z tohoto fenoménu vyplynuly, si dnes probereme. V tomto dílu se budeme věnovat riffům od kapel The Police, Van Halen, Poison, Rage Against the Machine, Brian Adams a Muse.

Tyto příklady jsem vybral záměrně, poněvadž jsem se chtěl vyhnout doprovodným technikám typičtějším pro metalové interprety (jsem si vědom problémů kategorizace těchto žánrů/subžánrů, ale věřím že takovéto rozdělení nám pomůže celý proces zpřehlednit). Metalu se budeme věnovat v jednom z pozdějších článků.

The Police – Message in a Bottle

Jak jsem již zmínil, začínáme rokem 1979, a to konkrétně druhým albem The Police. Přestože je velká část jejich repertoáru ovlivněna styly, jako jsou raggae a ska, a je hraná víceméně jazzovým kytaristou Andy Summersem, v tomto konkrétním případě máme co do činění s dobrým příkladem moderního rockového riffu. 

Doprovodná kytara - The Police
Ukázka první: The Police – Message in a Bottle

Celá výše transkribovaná fráze je postavená na akordu sus2, který vypadá částečně jako roztažený power-chord. Tuto verzi/prstoklad akordu sus2 najdeme hojně v kytarových partech kapel, jako například Rush či Dream Theater. Při cvičení tohot riffu doporučuji dobře protáhnout a rozehřát prsty a zápěstí, abychom se vyhnuli jakýmkoliv zraněním. 

Van Halen – Aint Talking About Love

Eddie Van Halen je často považován za prvního opravdu moderního rockového kytaristu. Pravdou určitě je, že jeho inovativní využívání technik, které nebyly v rockové kytaře v této době vůbec běžné, v kombinaci s hitovým potenciálem skladeb jeho kapely, z něj učinili kytarovou superstar. My ovšem nebudeme plýtvat místem nad bezpředmětnými polemikami, jestli byl první, druhý nebo třetí. Raději se budeme věnovat jeho hře. V tomto konkrétním příkladu z prvního alba Van Halen můžeme vidět perfektní demonstraci využívání arpeggií v rockovém kontextu. Velmi důležité bude dobré využití palm-mutingu a obecně tlumení pravou i levou rukou, abychom se vyhnuli nechtěným zvukům, které nám při takovémto zkreslení mohou lehce „vyklouznout“ zpod prstů. 

Doprovodná kytara - Van Halen
Ukázka druhá: Van Halen – Aint Talking About Love

Já osobně doporučuji vyhrát všechny tóny údery dolů. I když alternate-picking je určitě velmi důležitá technika, charakter získaný občasným striktním využíváním čistého down-pickingu je nenahraditelný. Velmi zajímavého efektu můžeme docílit, začneme-li aplikovat tuto samou techniku na další arpeggia, případně ji můžeme využit i v sólové hře. Tuto možnost doporučuji alespoň prozkoumat.

Brian Adams – Only Thing That Looks Good On Me

Tento riff od Briana Adamse můžeme zahrát dvěma různými způsoby. Buď za použití prstů, jak to můžeme vidět v naší video ukázce, nebo trsátkem a palm-mutingem. 

Doprovodná kytara - Brian Adams
Ukázka třetí: Brian Adams – Only Thing That Looks Good On Me 

Pravděpodobně nejdůležitějším prvkem, na který bych se při cvičení tohoto riffu soustředil, je udržení konstantní dynamiky bez mnoha rytmických variací. Jelikož tato fráze se v celé skladbě opakuje víceméně bez přestání, budeme ji muset technicky zvládnout natolik, že ji budeme schopni hrát pět minut v kuse bez přestávky.

 

Poison – Body Talk

Pokud bych musel mimozemšťanovi vysvětlit, co to byla osmdesátá léta, pravděpodobně bych mu ukázal Top Gun a pustil libovolnou skladbu od Poison.

Doprovodná kytara - Poison
Ukázka čtvrtá: Poison – Body Talk

Zde konkrétně se jedná o kombinaci typicky Hendrixovských fórů s osmdesátkovým feelem v drop Cis. Jak to u podobných postupů bývá, velmi důležité bude tlumení jak pravou, tak levou rukou. Kombinace neukotvené pravé ruky volně se pohybující nad strunami a palm-mutingu je také něco, co bude vyžadovat pozornost.

Muse – Stockholm Syndrome

Myslím si, že vložit ukázku od Muse do článku o moderním rocku je určitě více než příhodné. Jedná se o technicky zajímavý riff, využívající kombinace vyšších poloh s odtrhy na prázdné struny. V originále je hrán v Drop Cis, ale my si jej transponujeme do Drop D, abychom nemuseli zbytečně příliš přelaďovat. Hodně energie budeme muset věnovat čistotě v případě ruky na hmatníku. Při odtrzích na prázdné struny musíme být obezřetní, abychom se vyhnuli jakémukoliv vytahování, a tedy rozlaďování strun.

Doprovodná kytara - Muse
Ukázka pátá: Muse – Stockholm Syndrome

Jelikož u podobných riffů mají i tvrdší struny tendenci lehce plápolat, doporučil bych posunout trsátko blíže ke kobylce za účelem docílení solidnějšího a pevnějšího zvuku. Toto zároveň může pomoci s udržením celkově dobré intonace. Při samotném cvičení bych se zároveň pokusil tuto techniku aplikovat i na ostatní struny a případně ji opět využít i při sólové hře.

Rage Against the Machine – Know Your Enemy

Studium skladeb Rage Against the Machine v jakékoliv formě bude jednoznačně přínosné pro naši doprovodnou hru. Kombinace rockového přístupu, riffů těžících z funku, přes výbornou rytmickou sekci funguje skvěle. V tomto konkrétním případě je velmi důležité neopominout tlumené perkusivní údery, které u podobných riffů pomáhají groove dobře ukotvit.

Doprovodná kytara - Rage Against the Machine
Ukázka šestá: Rage Against the Machine – Know Your Enemy

Zároveň bych se soustředil na pravou ruku, kterou bych určitě nenechával ležet na kobylce. Raději bych jí volněji pohyboval v lokti a uvolněným zápěstím poté vyhrával jednotlivé údery.