Zvuk stařičkých elektro-mechanických monster a analogových dinosaurů má své kouzlo nejen pro pamětníky, ale i pro nastupující generaci hráčů na klávesové nástroje.
Většina z nás si ovšem rozsáhlejší arzenál poskládaný z těchto veteránů nemůže z finančních, či prostorových důvodů dovolit, a to už vůbec nemluvím o potížích s opravami, sháněním náhradních elektronických součástek, případně laděním a údržbou mechaniky. Jste-li jedním z mála šťastlivců, kteří si takové soukromé muzeum přesto založili, dávám vám dnes volno – nemusíte číst dál. Pokud se však řadíte k výše uvedené většině, pokračujte ve čtení zcela určitě. Právě pro vás totiž firma E-MU Systems posbírala zvuky legend 60. – 80. let a vtěsnala do jediného nástroje: E-MU Vintage Keys.
Popis a ovládání
Současná nabídka firmy E-MU Systems, to je především velmi početná rodina zvukových modulů vývojové řady 2000. Ty nejúspěšnější z nich se záhy objevily na trhu také ve formě kláves a podobně je tomu i v případě Vintage keys.
Design a mechanické provedení klávesových verzí v porovnání s rackovými moduly je bohužel o dost horší, nástroje vypadají zbytečně lacině. Narozdíl od svých klávesových soukmenovců naštěstí Vintage Keys nehýří jedovatými barvami, byly zde použity pouze dva odstíny šedé v kombinaci s černými ovládacími prvky. Dno nástroje je plechové (i když se tak na první pohled netváří, ale magnet na tom drží, takže je to železo...), postranice a vrchní panel jsou plastové. Uprostřed panelu je dvouřádkový, zeleně podsvícený displej. Nalevo od něj je vedle potenciometru celkové hlasitosti sada čtyř otočných kontrolérů pro ovládání nejdůležitějších parametrů v reálném čase, každý ovladač má celkem tři funkce, které se volí trojicí přepínačů vlevo. Odchylky parametru od implicitní hodnoty signalizuje LED. Pod displejem jsou tlačítka pro vstup do jednotlivých menu, knoflík Audition ke spuštění ukázkových sekvencí pro tovární presety a nezbytné tlačítko Enter. Pohyb po displeji zajišťuje dvojice kurzorových tlačítek vpravo – vlevo, ale pro větší pohodlí by tu mohla být i tlačítka nahoru – dolů. K zadávání dat slouží datakolečko vpravo od displeje, někomu možná budou chybět tlačítka + / - pro krokové změny. Zcela vpravo je pak sada šestnácti víceúčelových tlačítek, které slouží mimo jiné v režimu editace k přepínání mezi jednotlivými submenu. Ovládání je i přes určitá omezení způsobená malým displejem jednoduché poměrně přehledné, většina tlačítek je pro zvýšení komfortu vybavena LED indikací. Klaviatura o rozsahu 5 oktáv je obyčejná syntetizérová s membránovými kontakty, rychlostně i tlakově citlivá. Vedle ní na obvyklém místě jsou kolečka ohýbání tónu a modulace, dost však postrádám tlačítka oktávové transpozice, na která jsem si hodně zvykl u mnoha jiných nástrojů. Na zadním panelu najdete síťový vypínač a napájecí konektor 220V, dále hlavní a pomocný stereovýstup, konektory MIDI In, Out, Thru a dvě zdířky pro připojení spínacího a kontinuálního pedálu. Spolu s nástrojem dostanete síťový kabel, přehledný manuál a CD-ROM, na kterém jsou demoskladby ve formátu MP3 představující ostatní firemní nástroje a některé rozšiřující karty, základní informace o těchto výrobcích včetně fotografií a kompletních manuálů. V jinak velice podrobném a dobře napsaném návodu k Vintage Keys chybí kompletní MIDI implementace, tu však můžete v případě potřeby získat na firemních internetových stránkách.
Architektura nástroje
Firma E-MU Systems používá ve svých nástrojích již několik let stejný zvukový generátor, v podstatě jediný rozdíl mezi jednotlivými modely je v paměti ROM, která obsahuje vždy odlišné vzorky. Lze to jistě vnímat jako určitou stagnaci, na druhou stranu když se použitý engine osvědčil a dává velmi dobré možnosti práce se zvukem, tak proč jej za každou cenu nahrazovat novým? Navíc má firma díky tomu vystaráno na dlouhou dobu dopředu – pokaždé když nasyslí dostatečné množství kvalitních samplů, může s minimálními náklady vyrazit na trh s dalším rackovým, či klávesovým přírůstkem do početné rodiny vzájemně kompatibilních zvukotvořičů. A aby to uživatelům stávajících nástrojů nepřišlo líto, tak ještě jako pozornost podniku přidat i rozšiřující kartu s těmito nejnovějšími zvuky. Jo, takhle se to dneska dělá, holenkové, kdepak pokrok, ten přijde moc draho…
Základní vzorek (multivzorek) se zde nazývá Instrument. V paměti o velikosti 32 MB jich je uloženo 409. Jak již bylo řečeno, jedná se výhradně o samply starších klávesových nástrojů: elektrická piána Fender Rhodes, Wurlitzer, Yamaha CP-70 a FM piáno z Yamahy DX-7, dále Hohner Clavinet, Mellotron (smyčce, flétny, sbory), několik vzorků varhan Hammond B-3, Farfisa a Vox, akustické a elektronické bicí včetně Roland TR-808/909 a široká nabídka zvuků analogových syntezátorů Arp, Moog, Oberhaim, Sequential Circuits (Prophet), Roland a dalších. Vedle základních průběhů jsou tu i složitější spektra (PWM, synchronizace oscilátorů, atd.) a barvy typické pro jednotlivé nástroje. Elektrická piána jsou vzorkována ve třech dynamických stupních – Soft, Medium a Hard, Hammondky zase s Leslie efektem pomalu a rychle.
Vzorek dále prochází filtrem a zesilovačem. Řetězec Instrument -> Filtr -> Zesilovač představuje jednu vrstvu, neboli Layer, čtveřice vrstev tvoří Preset, přičemž jednotlivé vrstvy mohou znít současně, nebo je lze rychlostně prolínat, případně rozmístit po klaviatuře. Každá vrstva má k dispozici tři šestisegmentové obálky s možností zasmyčkování segmentů Attack 1&2 + Decay 1&2 a dva LFO se sedmnácti průběhy. Tempo obou LFO a rychlost průběhu obálek lze synchronizovat s MIDI hodinami. Dynamické změny většiny parametrů jednotlivých bloků řetězce zprostředkovává rozsáhlá modulační matrice. Kromě obvyklých zdrojů modulace (obálky, LFO, MIDI kontroléry, velocity, aftertouch a další) jsou zde i různé generátory náhodných signálů. Průběhy LFO, obálek a dalších modulačních zdrojů lze dokonce tvarovat speciálními modulačními procesory.
Na první pohled se architektura Vintage Keys nijak zvlášť neliší od podobných nástrojů jiných firem. Na těch ovšem určitě nenarazíte na Z-Plane filtr, který je srdcem tónového generátoru nástrojů E-MU. O co jde? Z-Plane filtr dokáže plynule a výrazně měnit své vlastnosti v reálném čase. Lze si jej představit jako dvojici filtrů odlišných charakteristik s možností postupně přecházet pomocí parametru Morph od jednoho ke druhému. Vypadá to možná velice jednoduše, ale ve skutečnosti se pod parametrem Morph skrývá spousta dalších složitých parametrů, které naštěstí zůstávají uživateli skryty. V nástroji je předprogramováno 50 různých typů filtrů, vedle klasických dolních, horních a pásmových propustí (strmost HPF a BPF do 12 dB/oct, LPF až 36 dB/oct) jsou tu „artikulující" formantové filtry, parametrické ekvalizéry, filtry simulující phasery, flangery a další. Možnosti Z-Plane filtrace jsou obrovské a podstatnou měrou se podílejí na neotřelém zvuku nástrojů E-MU. Dalo by se říct, že Z-Plane filtr dokáže vykřesat zajímavý zvuk i z hodně neduživého vzorku, kdyby tu nějaký takový byl.
Polyfonie nástroje je 64 hlasů, což v pohodě vystačí na živou hru i na 16násobný multirežim. Počet hlasů samozřejmě klesá s počtem vrstev použitých v každém presetu, negativní vliv na polyfonii může mít i volba složitějšího typu filtru v rámci vrstvy. Z továrny přichází Vintage Keys s 512 presety, do dalších 512 pozic lze uložit uživatelské zvuky. Pro snazší orientaci jsou programy roztříděny do 20-ti kategorií.
Posuzovat objektivně zvuk takto zaměřeného nástroje je v době virtuálních analogů a emulátorů pracujících na principech matematického modelování dost těžké. Pokud bych měl přeci jen provést srovnání s VA syntezátory, což je vůči nástroji pracujícímu na principu ROM vzorků kapku nefér, nehledal bych rozdíl ani tak v kvalitě výsledného zvuku, jako spíš v editačních, a z toho vyplývajících barvotvorných možnostech, které jsou u ROMplejerů vždy poněkud omezené, neboť přímo závisí na výchozím audiomateriálu. Analogové barvy znějí na Vintage Keys příjemně teple, což se zejména u některých starších virtuálních analogů leckdy říci nedá. Obecně je sound nástrojů E-MU vyvážený, dostatečně hutný a konkrétní, v multirežimu zůstávají jednotlivé zvuky velmi dobře čitelné. Trochu mi vadily pouze značné rozdíly v hlasitosti jednotlivých továrních presetů, ale to je drobný detail.
Efektová jednotka
Ani efektová jednotka v nástrojích E-MU nedoznala již delší dobu žádných změn. A na tomto místě si již trochu té kritiky neodpustím, díky její zastaralé koncepci ji lze považovat za pravděpodobně jediné slabší místo Vintage Keys a příbuzných výrobků. K dispozici jsou všeho všudy dva procesory „A" a „B". To se mi zdá trochu málo, ostatní firmy dnes nabízejí minimálně jeden, častěji dva globální efekty a větší množství vkládacích efektů (běžně 3 až 5), takže v multikombinaci může být najednou na více partech použito zcela nezávislé procesování. Ale vraťme se zpět k efektovým jednotkám Vintage keys: áčko obsahuje reverby, delaye a jejich kombinace (celkem 44 efektů), béčko chorusy, flangery, další delaye, distortion a jejich kombinace (celkem 32 efektů). U reverbů lze regulovat délku a barvu ozvěny, u ostatních rychlost modulace, množství zpětné vazby a zpoždění zpracovaného signálu oproti suchému včetně možnosti synchronizace s MIDI clockem. Parametry efektů se ukládají spolu s ostatními daty v rámci presetu. V multirežimu bohužel není možné nastavit nezávisle pro každý part množství obou efektů. K tomuto účelu zde slouží čtyři sběrnice (Send1-4) s rozdílným poměrem suchého a zpracovaného signálu, na které lze jednotlivé party nasměrovat. Přestože je kvalita efektů vysoká (procesory pracují s 24-bitovým rozlišením), možnosti efektové jednotky zejména v multirežimu neodpovídají současnému standardu.
Arpeggiátor
Vintage Keys a příbuzné nástroje disponují arpeggiátorem, který nabízí trochu více, než notoricky známé běhy nahoru/dolů a podobně. V režimu Pattern využívá jednu z 200 výrobcem naprogramovaných sekvencí a komu by nestačilo ani to, může si snadno vytvořit dalších 100 uživatelských patternů, přičemž každý může obsahovat až 32 eventů. Arpeggiátor je multirežimu dostupný na všech šestnácti kanálech, takže může v reálném čase synchronně běžet až šestnáct různých patternů, každý s jinou barvou zvuku.
Ještě mocnějším nástrojem pro tvorbu groovů a improvizaci je vedle arpeggiátoru funkce Beats. Základem je šestnáctistopý sekvencer se zásobou 260, výrobcem předprogramovaných riffů, určených k použití s presety kategorie Beats (bts), což jsou vlastně jakési multikombinace obsahující mapu bicích, sólové, basové a další zvuky. Zvolením tohoto typu presetu dojde ke spuštění sekvenceru, jednotlivé party se aktivují nebo deaktivují šestnácti funkčními tlačítky vpravo na panelu. Tak lze hotovou sekvenci v případě potřeby snadno zředit, nebo naopak postupně přidávat jednotlivé bicí nástroje, basovou linku, melodické ozdoby, eventuálně i sólový part, pokud ho nechcete hrát sami na klaviatuře. Některé sekvence jsou po muzikantské stránce udělány natolik zajímavě a tak dobře „šlapou", že se mohou pro uživatele na dlouhou dobu stát zdrojem zábavy a inspirace.
Možnosti rozšíření
Firma v současné době nabízí více než desítku ROM rozšiřujících karet. Každá z nich obsahuje 16 nebo 32 MB samplů, ze kterých je vytvořeno a uloženo na kartě až 640 továrních presetů. U většiny expanzí se jedná o kompletní sady vzorků a programů z ostatních firemních nástrojů. Do Vintage Keys lze nainstalovat čtyři tyto moduly a přidat tak k interním 32 MB vzorků dalších až 128 MB audiomateriálu (jestli dobře počítám, tak je to dohromady 160 MB samplů a více než dvě tisícovky presetů !!!). Tuto koncepci považuji za skvělou věc. Kdykoli vás nějaký nástroj omrzí, jednoduše mu implantujete do útrob kartičku s několika šváby a zázrak je na světě – nové zvuky, nová inspirace, nové dobrodružství při editaci – je to skoro jako kdybyste získali úplně nový synťák, prostě bezva. Takový přístup má ale jeden háček: jednoho obzvlášť ošklivého, sychravého a nevlídného dne zjistíte, že počet volných slotů ve vašem nástroji je roven nule, zatímco firma chrlí další a čím dál zajímavější expanze, jako by se nechumelilo… Chce to jediné: nesáhnout bezhlavě po první kartě, kterou vám nabídnou v obchodě, ale nakupovat s rozmyslem a postupně si vybavit nástroj přesně podle svých potřeb a podle druhu muziky, který provozujete.
Podívejme se nyní v krátkosti alespoň na některé nejzajímavější rozšiřující karty z firemní nabídky. Vintage Keys sice nabízejí samy o sobě několik poměrně slušných zvuků Hammondek, ty však díky relativně malému počtu vzorků znějí všechny dost podobně a zdaleka nepokryjí potřeby zájemců o široké spektrum kvalitních varhanních zvuků. Pro ně je tu rozšiřující karta Definitive B3, která obsahuje 32 MB samplů jednotlivých táhel a nejpoužívanějších nastavení typických pro konkrétní skladby i jednotlivé hráče. K dispozici je většinou jak suchý zvuk, tak vzorky s chorusem, vibratem a Leslie efektem, perkuse a zvukové efekty (kliks, vypnutí a zapnutí motoru, atd.). Tato rozšiřující karta vychází ze zvukového modulu E-MU B-3, který jsem měl možnost vyzkoušet na loňské muzice a rozhodně bych se nebál jej použít jako levnější alternativu ke špičkovým emulátorům Hammondek. Dvojice karet Orchestral Sessions Vol. 1&2 obsahuje celkem 64 MB vzorků z oblíbeného zvukového modulu E-MU Virtuoso a přijde jistě vhod především tvůrcům filmové a scénické hudby. Na první najdete velmi realistické samply smyčcových ansámblů hrajících v různém složení a různými technikami, na druhé pak sólové smyčce, dechové dřevěné a žesťové nástroje, nechybí ani orchestrální perkuse. Většina zvuků využívá rychlostního přepínání vzorků, některé samply obsahují i přirozené vibráto. Podobně koncipovaná je i karta Siedlaczek Orchestra Special Edition, jejíž název leccos napoví zejména majitelům samplerů. Vzorky a zvuky na rozšiřující kartě Pure Phatt jsou totožné s expanderem E-MU Mo‘Phatt a jedná se o sadu rytmických smyček, riffů, zpívaných frází, elektronických zvuků a bicích sad určených pro Hip-Hop produkci. Za zmínku jistě stojí i rozšíření World Expedition (sada z modulu E-MU Planet Earth) se zvuky etnických nástrojů, nebo karty X-Lead (sada z modulu E-MU Xtreme Lead), Beat Garden a Techno Synth zaměřené na současné hudební směry. V případě rozšíření Proteus Pop Collection se narozdíl od ostatních více či méně specializovaných karet jedná o univerzální kolekci základních barev, bez kterých se neobejde prakticky žádný klávesák ať už na pódiu, nebo ve studiu: akustická a elektrická piana, kytary, basy, smyčce, dechy, perkuse, bicí sady a také syntetické zvuky. Jak už sám název napovídá, tato karta obsahuje kompletní sadu vzorků a presetů ze zvukového modulu E-MU Proteus 2500. Tolik k rozšiřujícím kartám, bližší informace o současné nabídce jsou k dispozici na www.emu.com., nebo na přiloženém CD. Můžete také zalistovat ve starších číslech časopisu MUSIC-STORE a vyhledat testy některých z výše uvedených zvukových modulů.
Závěr
Klasické Hammondky s Leslie bednou, pravé Fender piáno, či hradba analogových dinosaurů mají na pódiu jistě své kouzlo, ale jak již bylo řečeno v úvodu, ne každý si může takovou výbavu dopřát a koneckonců - kdo se s tou hromadou dřeva a železa má pořád tahat. Fanynky (pokud klávesáka v kapele vůbec zaregistrují) beztak spíš zajímá jak máte dlouhé vlasy, jakou používáte vodu po holení a co to je, proboha, za nemožné tričko...
Pokud potřebujete mít na scéně pěkně pohromadě slušnou zásobu „analogových" a ostatních vintage zvuků a nechcete přitom investovat do některého z virtuálních analogů, digitálních Hammondek a pián, mohou vám Vintage Keys velmi dobře posloužit. Navíc je lze pomocí rozšiřujících karet snadno proměnit ve zcela univerzální nástroj, který se může stát zdatným základem vašeho studia.
