Dlouhý čas jsem byl uživatelem preamp-procesoru Rocktron VooDu Valve, proto pro mne představoval firemní vlajkový model Prophesy možnost zajímavého srovnání, jak po konstrukční stránce, tak z hlediska zvuku a ovládání.
A protože se mi naskytla možnost porovnat jej s rackovým preampem s digitálními simulacemi společnosti Line6, bude jistě zajímavé i zvukové srovnání tohoto systému s technologií DTR (Digital Tube Replication) používanou firmou Rocktron.
Konstrukce a uspořádání
Procesor klasických rackových rozměrů 19“ má vlastní výšku 2U. Celokovová tuhá konstrukce z černě eloxovaných a ohýbaných plechů je zdůrazněna kovovými otočnými ovladači a profilovaným předním panelem, který je však přes svůj hliníkový vzhled vyroben z plastu. Tento panel je rozdělen na tři sekce, kdy první obsahuje numerický LED zobrazovač ukazující číslo zvoleného presetu, dále pak velmi kontrastní a přehledný multibodový displej s názvy a použitými kanály přednastavení, plus dva sloupce osmi LED vstupní úrovně a míry komprimace signálu. Druhá, níže položená sekce, začíná zleva síťovým spínačem, následovaným otočným přepínačem přednastavení, za nimiž pak jsou real-time kontrolery preampu, tedy gain, bass, mid, treble, presence a master pro zvolený kanál. Sekce je uzavřena opět otočným přepínačem Page, který slouží k listování stránkami proměnných parametrů. Poslední sekce pak kromě loga obsahuje 16 tlačítek přímého přístupu k jednotlivým efektům, mixům a efektové smyčce, tlačítko celkového vyřazení efektů z řetězce, mutování signálu se současným spuštěním ladičky a také porovnávací a ukládací spínače. Sekce je vybaveny také potenciometry výstupní a vstupní úrovně a samozřejmě vstupním 1/4“ jackem.
Zadní panel obsahuje zleva vstup signálu pro rackovou instalaci, tzn. například pro výstup z bezdrátového přijímače, výstup do externí ladičky, stereofonní vstupy a výstupy FX smyčky, hlavní výstupy do kytarového koncového zesilovače, záznamové/linkové výstupy, napájecí konektor, jack nožního spínače Tap/Mute, fantomové napájení MIDI pedálu a MIDI konektory In/Out. Napájení předzesilovače je řešeno externím adaptérem, který je součástí kompletu.
Srdcem efektu je 24bitový DSP chip s taktovací frekvencí 66 MHz, procesorovým výkonem 130 mips (miliony instrukcí za sekundu), který má dosahovat oproti legendárnímu Intellifexu 12násobného výkonu.
Samotný zvukový řetězec pracuje přibližně takto: signál je přes vstupní buffer s ovládáním úrovně přiveden na elektronku 12AX7, která má pravděpodobně za úkol (a zvukem se to zdá být potvrzeno) dodání plnosti a tepla analogovému signálu a také navození přirozené reakce na rozličné techniky hry, jak by odpovídalo klasickému lampovému aparátu. Za lampou následuje ještě stále analogový kompresor. Teprve zde přichází ke slovu A/D převodník, následovaný noise gejtem Hush, Wahem a prvním uživatelsky volitelným efektem, který je zařazen před předzesilovač. Na rozdíl od VooDu Valve tedy nemáte pevné konfigurace, ale můžete vybrat efekt z široké nabídky (obálkový filtr ADSR, Phaser, Flanger, Pitch Shifter, Chorus, Rotary Speaker, Delay/Ducker, Efektová smyčka). Nyní přichází samotná sekce předzesilovače, konstruovaná na bázi již zmíněné technologii DTR, která rozhodně nenabízí konkrétní modely aparátů, ale daleko spíše se snaží ve 4 virtuálních kanálech vystihnou charakter nejoblíbenějších kytarových zvuků. K dispozici tedy jsou Clean American, Texas Blues, Vintage British a Mega Drive. Preamp je tedy vybaven klasickým analogovým ovládáním zisku, master hlasitosti a čtyřpásmových korekcí, navíc doplněným Pre-ekvalizací, Post-ekvalizací a globální ekvalizací (můžete upravit frekvenční průběh pro všechny presety najednou). Ekvalizéry jsou dvoupásmové, plně parametrické, včetně nastavení šířky pásma. Předzesilovač je následován pevně zařazeným post preampovým Tremolem, které je ale možné posunout i do pozice až za Reverbem. Dalším v pořadí je sekce tří samostatných efektů, kde můžete vybírat z nabídky ochuzené pouze o efekt již použitý jako Pre-FX (tedy pokud byl takto některý z efektů nastaven). Samozřejmě s každým použitým efektem se jejich nabídka zužuje. Efektový řetězec je uzavřen Reverbem, za nímž následují již pouze Speaker Simulator a D/A převodníky.
Presety
K dispozici je 127 paměťových pozic z nichž je 65 obsazeno továrními presety, ostatní jsou označeny jako uživatelské. Tovární nastavení však nejsou pevná, mají možnost plné editace a přeuložení. Pokud jde o jejich kvalitu a použitelnost, hodnotil bych je jako střízlivé, bez zbytečných „kudrlinek”, vhodné k okamžitému použití, avšak s osobitou barvou, která je výrazně ovlivněna členitostí a širokými možnostmi změn parametrů, poněkud odlišnými od podobných komerčních zařízení. Některé z presetů navíc velmi věrně simulují charakteristické zvuky některých předních kytarových hvězd, takže si snadno vzpomenete na Eddie Van Halena, Dimebag Darrella z Pantery, Randyho Rhoadse z Osbournova bandu nebo Davida Gilmoura a Pink Floyd v případě lehkých chorusových crunchů.
Jak je u Rocktronu tradicí, k MIDI i běžnému přepínání presetů dochází bez jakékoliv prodlevy. Zlepšením proti VooDu je větší vyrovnanost hlasitostí presetů, kde bylo u VV nutné pro získání super čistých zvuků ubrat důrazně gain a docházelo ke značné ztrátě hlasitosti oproti zkresleným zvukům. Zde už jsou všechny čtyři kanály primárně vyrovnány a mají na rovné korekce patřičný charakter, u kterého stačí jen mírné doladění a navíc má každý kanál svůj vlastní master volume, jímž ve spolupráci s celkovou úrovní presetu můžete dosáhnout požadovaných vlastností.
Preamp
Oproti VooDu je tato část opravdu o něčem jiném. Rozdíl je určitě v přívětivosti ovládání, kde otočné potenciometry sehrály velmi pozitivní roli a usnadňují ovládání procesoru celkově. Hodnoty gainu a korekcí jsou daleko lépe rozčleněny od 0 do 10, po třech krocích na jednotku. Jakési „MIDI“ hodnoty 0 - 127(a také jiné atypické rozsahy) jednotlivých parametrů u VooDu byly poněkud nešikovné. Pre-ekvalizační jednotka mění charakter signálu před zkreslovacím obvodem a nejvíce se asi uplatní při vysokých zkresleních, kde díky vysoké kompresi ztrácíte konkrétnost úderu a posílením středového pásma dosáhnete znovuoživení attacku struny. Také můžete dosáhnout zvuku klasických krabiček tím, že opět vytočíte středové frekvence k maximu a roztáhnete co nejvíce šířku zpracovávaného pásma při současném potlačení basů. Nízké frekvence Pre-EQ pracují se ziskem -15 dB až + 12 dB v pásmu 63 - 500 Hz. Střední kmitočty jsou pak zpracovávány se stejným ziskem, od 63 Hz do 8 000 Hz a šířkou pásma (Band Width) 0,1 - 2,5 oktávy.
Na stránce Channel/Voicing Type nastává ona přímá volba jednoho z kanálů, proto si alespoň popišme, jak přibližně který zvuk zní.
Clean American produkuje zvuk v rozsahu od naprosto čistého po mírný chrunch, s kompaktním, čitelným a plným středovým základem (což ostatně platí i o ostatních kanálech). Korekce pracují zcela hladce v očekávaných pásmech. K dispozici je i volba Bright s obvyklou funkcí v sekci předekvalizace. Myslím, že obdobný zvuk je možné slyšet z čistých kanálů aparátů Fender.
Texas Blues je hustý, temný a táhnoucí se overdrive zvuk, stále pevný na středech, ale s výrazně potlačenými výškami. Při nejnižším gainu je zvuk ještě čistým, zkreslení však rychle s otáčením potenciometru stoupá. Potlačením basů, vytažením středů a ubráním výšek získáte při plném gainu nádherný overdrive s plným sustainem ala ZZ Top. trocha chorusu a Rough Boy je na světě.
Vintage British je zvuk jednoznačně postavený na středovém pásmu a vyšší míře gainu. Basová složka je oproti předchozímu zvuku utlumena, ale přesto zůstává přítomna v dostatečné míře, dodávající zvuku hutnost a plnost. Výšky pak dokáží zvuk pěkně nabrousit, ale není důvodu tomu tak dělat. Presety postavené na tomto zvuku zcela po právu několikrát nesou názvy písní AC/DC. Opravdu špičkový hardrockový zvuk vycházející z elektronek ECC a EL, s plynule proměnným gainem, který chytne za srdíčko. Dobře však dávejte pozor, co hrajete trsátkem, zvláště při tlumení je každá arytmie a špatně zahraný tón více než dobře slyšet (jako ta zatracená lampa!).
Mega Drive není kupodivu výrazně větším „brusem“, ostrost zkreslení je jen nepatrně větší než u britského kanálu. V čem je však rozdíl je komprese signálu, která je zde výrazná a dělá zvuk výborně tažným a navíc méně náchylným na chyby úderu trsátkem. Spektrum zvuku je opět založeno na čitelných konkrétních středech, poněkud méně je ve srovnání s Britem basové složky. Přesto se dá zvuk vyříznutím středů a přidáním basů pěkně metalově „navéčkovat“. Připomínal mi dnes již klasický Marshall JCM 900 a chvílemi, dle nastavení ostatní ekvalizace, i hlavy z Valvestate série.
V tomto oddíle voicingu můžete také nastavit parametry průběžného kontroleru hlasitosti.
Mám-li se zmínit o sekci Post-EQ, platí již výše vyřčené. Je dvoupásmová, s proměnnou středovou frekvencí od 63 Hz do 8 kHz, se zdvihem +/- 15 dB a šířkou zpracovávaného pásma 0,1 - 2,5 oktávy, plus možnost Shelf.
Globální ekvalizér, jak už je patrné z názvu, ovlivní barvu všech vašich presetů jako celku, a je tak výborně použitelný pro korigování výsledného zvuku, zvláště jezdíte-li po různých štacích jen s rackem bez reproboxů, a využíváte-li místní, navíc pokaždé samozřejmě zcela jiné, bedny. Jeho možnosti jsou zcela totožné s předchozím.
Efektová sekce
Vypisování všech možností by zabralo neuvěřitelný čas a místo, nehledě na to, že by bylo také částečným kopírováním manuálu. Proto se zmíním pouze o různých zajímavostech, vychytávkách a neobvyklostech, které mne upoutaly.
Na vintage zvuky bude jistě dobře použitelný Rotary efekt s velmi solidními možnostmi nastavení nejvyšší a nejnižší rychlosti otáčení, akcelerace reproduktorů, pomalého nebo rychlého dosažení max. či min. rychlosti a vyvážení úrovně mezi rotorem a hornou.
Část efektů je vícehlasá, tedy nepočítáme-li původní signál, míváme k dispozici dva další hlasy. To platí např. pro flanger a pitch shifter. U obou je možné hlasy zcela nezávisle nastavovat, včetně panoramování a jejich úrovně, ve vztahu jak k direct signálu, tak navzájem. Shifter odlaďuje signál na hrubo ve 20 centových krocích v rozsahu +1 až -2 oktávy (+1200/-2400), plus jemné doladění -20/+20 s přesností 1 cent. Jedná se však o pevné intervaly, inteligentní tóninové vícehlasy procesor neumí.
Chorus je doveden ještě o kousek dál, poskytuje 4 hlasy se separátním nastavením úrovně, panoramy, zpoždění (0 - 100 ms), hloubky a rychlosti, doplněné o regeneraci levého a pravého kanálu. Zde doporučím použít (maximálně s drobnými úpravami) některých přednastavení z jednotlivých presetů, protože jinak vám půjde z vyvážení všech 4 hlasů hlava kolem, a budete se ke kýženému zvuku prokousávat dosti ztuha (to neplatí pro zvukové experimentátory, ale vycházím ze zkušeností, že kytaristé nejsou studioví technici, aby věděli kam přesně a čím otočit pro dosažení požadovaného cíle).
U efektu delay je příjemnou funkcí Spill over, která při zapnutí nechá přirozeně doznít delay v dalším presetu, došlo-li k jejich přepnutí, ovšem za podmínky, že i následující preset má přiřazen delay se zapnutou funkcí Spilovr. Příkladen využití je přechod z dlouhého sólového delaye do krátkého rytmického. Také Ducker poskytuje příjemný komfort a zajistí zatlumení zpožděného signálu pokud hrajete tóny např. v sóle. Delay se naplno ozve teprve tehdy, když aktivní signál klesne pod určitou nastavitelnou mez (např. při zatlumení).
Sekce reverbace zaznamenala proti Intellifexu nebo Voodu Valve velmi výrazné vylepšení. Nabízí nyní pět druhů reverbací od plate, přes room, hall, stadium až po dual, který umožňuje nezávislou úpravu levého a pravého kanálu, a dalších deset nastavitelných parametrů. Tady je to jen na vašem vkusu, všechny reverby znějí přirozeně, patřičně odlišně a velmi krásně.
Jednoduchý Speaker Simulator je výborně ůčinný, přes P.A. i Hi-Fi zní procesor měkce, a parametry vystihují vše potřebné. Tedy rozměr reproduktoru od 8 po 15 palců, včetně reproduktoru širokopásmového. Simulovaný mikrofon je primárně umístěn ve středu konusu a je možné ho posunout jak k vrchlíku tak k vnějšímu okraji. Parametr Reaktance (-15/+15) simuluje vzájemnou interakci lampového aparátu a bedny, záporné hodnoty navozují otevřenou ozvučnici, kladné naopak více reproduktorovou skříň. Poslední parametr označený jako 1/4, ač není, neznámo z jakého důvodu, popsán v manuálu, sepne simulaci reproduktorů i do aparátových jackových výstupů.
Na závěr jsem si ponechal obálku ADSR, která sice není přímo efektem, ale je její pomocí možné ovládat nepřeberné množství parametrů Prophesy. Klasickým využitím je samozřejmě změna frekvence Wahu, tedy auto-wah. Za zmínku stojí systém spínání ADSR pomocí detekčního obvodu reagujícího na zahrání a tedy pohyb struny, který je daleko účinnější než starší a běžné systémy vycházející ze spínání obálky prahovým signálem (signál předem nastavené úrovně).
Keypad
Tlačítková klávesnice nám díky LED prosvětlení ukazuje nejen zařazené efekty a funkce, ale umožňuje také rychlý přístup k editačním parametrům jednotlivých položek, a to pouhým stisknutím daného tlačítka, kdy se dostanete na první stranu příslušných parametrů. Navíc, pokud na této stránce znovu onen knoflík stlačíte, dojde k vyřazení konkrétního efektu z řetězce. Efektivní!. Zde je také přes Mute přístup k přehledné a velmi přesné ladičce.
PC Editor
Grafické rozhraní není sice nijak zvlášť záživné, ale editor je na druhou stranu zcela logický, přehledný a jednoduchý, snadno a rychle se instaluje a pracovat může jak v synchronizaci s Prophesy a s real-time editováním, tak v off-line režimu. Pro ten nezapomeňte zrušit zaškrtnutí těchto módů ve dvou spodních kolonkách okna editoru, jinak vám zahlásí Windows chybu a program spadne.
Zhodnocení
Pod rouškou technologie DTR se skrývá skutečně věrné přiblížení charakterům použitých zvukových skupin a Prophesy tak primárně představuje aparátový preamp s vyrovnaným plným a měkkým zvukem, u něhož je důraz kladen na čitelnost, průraznost a konkrétnost středového kytarového pásma a jehož zvukové vlastnosti jsou podstatně podpořeny použitím elektronky při prvotním zpracování signálu. Preamp hraje velmi dobře s tranzistorovým lineárním zesilovačem a oproti jiným simulačním technologiím se rozhodně nemusíte bát zařadit za něho i plnokrevný lampový konec. Ostatně právě takto vypadá současný cestovní setup kytaristů skupiny Megadeth a zvuk je to ve výsledku pěkně masivní. Samozřejmě použití pro účely nahrávání linkou přímo na pás (potažmo HD), cvičení přes domácí Hi-fi nebo direct propojení přímo do PA není rozhodně vyloučeno, protože ač jednoduchý, je simulátor reproduktorů velmi účinný, snadno a různorodě nastavitelný. Prophesy nabízí téměř dokonalou efektovou sekci se špičkovými chorusy, skvělým delayem a reverbacemi, velké možnosti mixáže čistého a efektového zvuku. Kladem je jistě i citlivá ladička, dostatek paměťových pozic pro uložení vlastních zvuků (65 je přednastaveno, zbytek do 127 je volný), možné fantomové napájení MIDI pedálu MIDI Mate po 7žilovém MIDI DIN kabelu a skvěle pracující a jednoduše nastavitelný gate.
Je samozřejmé, že vždy se najdou u libovolného zařízení drobné mušky, které v případě Prophesy představují chybějící sluchátkový výstup, oproti Voodu pevná úroveň linkového záznamového výstupu, podivné ruchy ozývající se ve výstupech při vypnutí, nemožnost globálního nastavení Speaker Simulatoru a stereo či monofonního režimu a snad i pevná základní frekvence ladičky. Dle mého soudu pak především v této cenové kategorii trestuhodně chybící inteligentní pitch shifter (harmonizer).
Klady však dle našeho soudu výrazně převyšují zápory a budu-li srovnávat charakter zvuku preampu se stejnou částí POD Pro, pak Prophesy působí kytarovějším dojmem, zvuk je kompaktní, uhlazený (neřeže uši), což se o konkurentovi vždy říci nedá (jeho zvuky mají i přes značnou snahu véčkový charakter s poněkud chybějící provázaností tónů a plností středů a středobasů). Pokud chcete povznést svůj zvuk, Prophesy patří opravdu mezi špičku.