Argema

Čtvrtstoletí? O.K. Hurá do studia!
Autor: 

Ahoj Pepo a Dane, koukám, že v Argemě je „něco jinak"…

Máš pravdu, novou desku jsme nahrávali v opět malinko pozměněné sestavě. V průběhu natáčení kapelu opustil zpěvák Jarda Plšek, a nahradil jej „ztracený syn" Jarda Filgas, který v Argemě působil již dříve a natočil s ní první tři desky. Ostatní posty zůstaly ale nezměněny, tedy kapelník a bubeník, Pepa Pavka, baskytarista Kamil Hanáček, kytary zastává Ivo Ledabyl a klávesové nástroje Daniel Škrášek.

Jak dlouho jste připravovali nový materiál?

Skladby se rodily na sklonku loňského roku a malinko jsme nabourali náš osvědčený model skládání. Rozhodli jsme se napsat nový repertoár tak trochu v duchu kolektivní spolupráce. Strávili jsme společně ve studiu pár příjemných večerů a nocí, při kterých postupně vznikalo všech třináct nových skladeb.

Jak jsem měl možnost slyšet, nezní to místy trochu „retro"?

Přesně tak, jsme rádi, že je to identifikovatelné. Písničky jsme záměrně psali ve stylu osmdesátých let, jelikož jsme měli chuť se malinko vrátit v čase a navzdory novým trendům udělat desku podle svého, tak jak to cítíme. S texty nám vypomohli také někteří naši kamarádi, jako např. Ivan Rossler, Hanka Sorrosová, nebo ostravský rocker Petr Šiška a musím říct, že této úlohy se všichni zhostili velmi zodpovědně a na jejich textech je to znát.

A producent neprotestoval proti vašemu „trendu"?

Produkce desky jsme se ujali sami a i přesto vše proběhlo vcelku v klidu bez nějakých vážnějších konfliktů, což jak víš, také nebývá u kapel vždy zvykem.

Předpokládám správně, že zvuk „páchal" Dan?

Jasně, jak jinak, víš sám, že si na tomhle „ujíždí". Z 80% se tedy točilo u Daniela Škráška v jeho SOUND ART Studiu.

Jak jen z 80% Dane, neumíš snad něco natočit? No, to mi ani neříkej! :o)

Jo, jsem levej jako šavle! Tos chtěl slyšet? :o) Těch 20% představují bicí, které se natáčely u Pepy doma (bylo to ve větším pohodlí, žádný stěhování). Točilo se do notebooku a následně jsme to zpracovali u mne ve studiu, kde se celé album samozřejmě také míchalo a masterovalo.

Jak dlouho tedy trvala kompletní realizace?

Celé natáčením nám zabralo bezmála čtyři měsíce docela perné práce, a kdyby nám vydavatel nedal nůž na krk s termínem vydání desky, troufnu si tvrdit, že by jsme natáčeli minimálně ještě další čtyři. Znáš to, stále točí, stále není úplná spokojenost, opravuje se, tuhle něco předěláš, atd. Člověk se ponoří do jakéhosi mikrosvěta a absolutně začnete ztrácet pojem o vnějším světě a čase a v hlavě má pouze těch třináct skladeb. A v tuhle chvíli je dobré, když někdo přijde a řekne: Stop pánové, končíme!

Hele Dane, ty bicí mi vrtají hlavou. „Noťas" jasně, ale s jakou kartou a mikrofony, co ambience, atd.? Bubny jsou přeci vždy trochu oříšek, alchymie a kouzlení. :o)

Ono je to trochu jinak. Bicí se natáčely samozřejmě živě, pomocí Pepovy druhé bicí sady (tou první je krásná YAMAHA Recording Custom, leč ta tentokrát „odpočívala v pokoji"). Použili jsme pro změnu elektronickou sadu Roland, řady TD, jelikož jsme chtěli během míchání experimentovat se zvukem bicích. A tak se natáčelo do MIDI formátu, samozřejmě bez použití kvantizace. Bicí part si tak samozřejmě uchová svou „živost". A samotné zvuky se vybíraly a nasazovaly až při míchání. Na výběr jsme měli rozsáhlý arzenál bicích samplů z výbavy studia a taktéž Pepovy privátní zvuky.

Tenhle způsob práce ti dává obrovskou svobodu a hodně omezuje takovou tu rutinní dřinu, jak během samotného natáčení, tak při případných editacích či opravování drobných nepřesností. A to nemluvím o změnách aranží v již nahraném materiálu. V neposlední řadě připočti také „míchačku", kdy máš možnost si vybrat zvuky, které ti (myšleno samozřejmě celé kapele) opravdu vyhovují. Zapomněl jsem, že jsme samplům přeci jen trochu pomohli.

Na výškách nejsou tak otevřené jako přirozený zvuk, takže jsem nasadil exciter Aphex 204 a výsledek nám plně vyhovoval.

Jak si se vypořádal s „hlubozníkem"?

Basa se natáčela celkem třemi cestami. Jednak čistý linkový signál přímo z nástroje do lampového preampu TLA Audio 5051, kde byl aktivován i kompresor, druhá lajna se „proháněla" preampem SansAmp PSA 1.1 od Tech 21 N.Y.C., kde byly simulovány vybrané basové aparáty, a třetí cestou byl veden zkreslený signál basové kytary některým z procesorů. Podle typu skladby jsme používali PSÁčko, Korg Kaoss Pad KP 2, ale také Line 6 POD. Signály se posléze mixovaly podle potřeby jednotlivých skladeb. V záloze byl také připraven basový aparát Hartke, na který se nakonec nedostalo, jelikož s výsledným zvukem jsme byli spokojeni. Kamil měl k dispozici dva nástroje, první Musicmann StingRay 5, a také Schecter C5 Diamond Series, oba pětistrunné. Na „doladění" basových zvuků jsme ještě použil některé efekty od firem t.c. electronics a Lexicon. Komprese byla většinou realizována už při samotném záznamu pomocí „TLÁčka".

Vím, že Ivo má „spešl" Soldáno. Došlo na něj?

Co se týká nahrávání kytar, malinko jsme nějakou dobu hledali a experimentovali, měli jsme k dispozici poměrně velké množství vybavení. Ale nakonec jsme ve většině případů volili oba Ivošovy skvělé preampy Soldano. Ten speciální je opravdu firmou Soldano na Ivošovo přání a zakázku postavený model X 88-R, a druhý je model SP 77. Signál se zesiloval osvědčeným koncákem Mesa Boogie 50/50. Kytarové bedny byly při natáčení používány dvě od firmy Marshall, a to konkrétně model 1960B a také 1960BX, vše ostatní bylo ze signálově cesty vyřazeno, aby byl zvuk co nejpřirozenější.

Kytarové aparáty byly snímány mikrofony Shure SM 57, případně Beta 57, která ale následně nebyla použita. Signál z mikrofonů procházel opět skrze lampové TLA přímo do zvukové karty počítače.

Některé kytarové party, tedy zejména „chemické" zvuky byly nahrány linkovou cestou s využitím amp modelingu (Line 6 POD nebo SansAmp), a následně byly ještě „zchemizovány" pomocí mnoha nejrůznějších procesorů – měl jsem k dispozici např. Marshall JFX 1, t.c. electronic G-Major a M-One XL, Lexicon MPX 550, Korg KP 2, a také několik „pastiček" Boss. Na některých kytarových partech se zvukově příznivě podepsal námi velmi oblíbený efekt, česky zvaný „zlatá huba" - Talk Box, se kterým jsme zažili opravdu hodně legrace.

Na sóla i některé doprovodné zvuky bylo hodně používáno kvákadlo Cry baby, a také velmi zajímavé zařízení s názvem E-Bow, díky kterému kytara zní jakoby hrána smyčcem.

Ivo při natáčení využíval všechny své kytary, často jsme je měnili. Pokud bylo třeba jiné zvukové varianty, nejdříve jsme sahali po výměně kytary (což obvykle pomohlo) a až potom jsme případně zasahovali do nastavení aparátů, či polohy mikrofonů. Elektrické kytary se při natáčení používaly celkem tři - Gibson Les Paul Standart, Fender Stratocaster a také Fender Telecaster. Plus dvě akustiky Yamaha a Fender, které byly snímány výhradně mikrofony - použil jsem velkomembrány Rode NT-2, K2).

O tobě Dane vím, že kromě studiové práce jsi klávesák „hračička". Nečekám tedy jednu větu ve smyslu „všechno jsem nahrál na Hammondky". :o)

Co se týká klávesových nástrojů, ač jich v nahrávce vzhledem ke stylu hudby není až tak mnoho, využil jsem můj oblíbený Waldorf micro Q, ale popravdě došlo na skoro celý můj „arzenál". Takže můžeš slyšet zvuky z Clavia Nord Lead 2X, Novation A Station, Kurzweil K2500, Korg EA 1, ale také starší oblíbené kousky jako Yamaha TG 77, E-MU Protheus 1 XR či UltraProtheus, které dobře stylově zapadly.

Některé party obstaraly také oba samplery E-MU ESI 32 a E 5000.

Zmiňuješ moduly, takže předpokládám, že jsi něco na jejich řízení použil? Pokud vím jsi letitý a spokojený uživatel věciček od M-Audio, že?

To je bez diskuse. Klaviatury byly použity obě, které ve studiu mám, konkrétně Axiom 25 a velká „kladívková" Keystation PRO 88.

Z modulů jsi šel přímo do karty?

Ne, zvuky se nahrávaly skrze již zmiňované preampy TLA, a v několika případech byly na obohacení či řekněme k „zašpinění" zvuku použity i některé nástrojové preampy a efekty z výbavy studia.

Co jsi zvolil na zpěv?

Jardovi jsem po krátkém experimentování vybral lampáč Rode K2, se kterým jsme byli, vzhledem k jeho barvě hlasu a celkové představě o zvuku desky, velmi spokojeni, takže nebyl důvod k dalšímu experimentování. Zpěv se nahrával opět skrze 5051, komprese byla využita již při záznamu. Jelikož jsme chtěli docílit nepatrně zkresleného „vintage" zvuku, použil jsem poměrně hodně saturace lampy přímo v preampu.

Koukám, že v racku máš zpěvový harmonizér TC Helicon Voice Works. Backing vokály jste dělali přes něj?

Ne, vůbec nebyl při vokálech použitej, jelikož jsme si je vymysleli a realizovali sami. Ale paradoxně jsem ho hojně využil při nahrávání kytarových partů.

A jak vlastně vypadá jádro celého tvého recordingu?

Základ tvoří podle mne stálice, prověřená, spolehlivá, stále dostatečně výkonná - Apple G4, a ve dvou PCI slotech zasunuté karty M-Audio Audiophile 2496. Točil jsem ještě do Logicu, ale už mám objednané Pro Tools. Osobně moc nesázím na efektování v software, vše bylo řešeno externě pomocí hardwarových procesorů. Podle mne je pak zvuk plnější a lepší. No a samotný mastering je na tom podobně, používám skvělý TC Finalizer.

Pro poslech mám už delší dobu monitory Tannoy System 600, plus malé kontrolní JBL Control One.

Chlapi děkuji, na všechno se asi nedostalo, ale to tak bývá. Pár věcí mne určitě napadne cestou domů :o) Ale vím Dane, že nejsi morous a když bude někdo chtít, může ti poslat mejlík s dotazem na soundartstudio [at] email [dot] cz 

CDéčko vyšlo začátkem června, takže přeji dobrý prodej, pár dalších „placek" a doufám, že se uvidíme a uslyšíme na nějakém kšeftu u nás na Pardubicku. A kdo chce může si další info najít na www.argema.cz