Audio&OS Linux (3. díl)

Aplikace a utility - výběr (nejen pro kytaristy)
Kategorie: 
Autor: 
Audio & OS Linux 3 - koláž

V tomto díle se již definitivně vymaníme ze sfér teorie, nastavení a nastavování operačního systému Linux a představíme si několik menších zvukových aplikací, které využijí nejen kytaristé, ale které můžeme použít samostatně, nebo které nám mohou posloužit třeba jako základní kameny naší zvukové stanice. Tak tedy – nástroje zapojit – a můžeme začít.

Minulý díl našeho seriálu byl věnován obecným principům zvukové architektury Linuxu, dnes si na několika příkladech ukážeme, jak to celé funguje v praxi. Představíme si především aplikace pro kytaristy, od ladiček, přes jednoduché efekty, až po looper. Nezanedbáme ale ani milovníky klávesových nástrojů, protože na Linuxu nalezneme poměrně širokou škálu programů pro správu MIDI, syntezátory a podobně. V poslední části článku si předvedeme notační software, a úplně nakonec zmíníme jeden bicí sekvencer. Vše si samozřejmě názorně předvedeme: instalaci softwaru a pluginů, úpravu MIDI, použití efektů i propojení vstupů a výstupů v JACKu...

Instalace softwaru

Pro účely tohoto článku jsem využíval distribuci Ubuntu Studio 12.04. Většina uvedených programů je zde již obsažena. Pokud ne, můžete si potřebné balíčky nainstalovat jedním ze způsobů uvedených dále. V Ubuntu (a jeho derivátech) je možné využít Centrum Softwaru Ubuntu, které naleznete v hlavním menu. Stačí v něm vyhledat program podle názvu a nainstalovat. Další možností je použít aplikaci Správce balíčků Synaptic. Zde vyhledáte balíček aplikace, označíte ho pravým tlačítkem pro instalaci a použijete změny. Poslední možností je užití terminálu (console), po jejím spuštění stačí napsat příkaz sudo apt-get install nazev_balicku, potvrdit entrem a zadat uživatelské heslo, resp. ověřit zadáním hesla vykonání správcovské úlohy, tj. instalaci SW.

Pluginy

Podstatná část zvukových aplikací je tvořena sdílenými pluginy, kdy nejčastěji používanými a nejpočetnějšími pod Linuxem jsou pluginy LADSPA. Název (jak již víme z předchozích dílů našeho seriálu) je akronymem pro Linux Audio Developers Simple Plugin API. Jedná se o standard pro tvorbu filtrů a efektů s otevřenou licencí. Pluginy LADSPA ale nejsou použitelné jen pro Linux, jsou přenositelné i na jiné platformy. Díky tomu, že jsou napsány podle jednoho standardu, je lze použít v kterémkoliv programu s podporou této skupiny pluginů.

Audio & OS Linux 3 - ladičky
Softwarové ladičky pro OS Linux

Opět je můžeme snadno najít a nainstalovat ve správci balíčků Synaptic, stačí pouze vyhledat „LADSPA“. Moderním a o dost vylepšeným nástupcem LADSPA je LV2, který se označuje za „standard zvukových pluginů pro 21. století”. Některé z dále uvedených programů tyto pluginy využívají. Pod Linuxem můžeme využít i spíše „windowsovské“ pluginy VST – ty je možné používat například pomocí programu dssi-vst, či FST a emulátoru WINE; zobrazí se pak v aplikacích vedle ostatních pluginů. Existují ale i VST pluginy kompilované přímo pro Linux (pro jejich užití můžeme použít aplikace JOST nebo EnergyXT2).

Naladíme se

Než se dostaneme ke zkoušení efektů, nejprve si náš nástroj naladíme. Ladička je integrovaná v mnoha zvukových aplikacích. Pokud chceme ale pouze samostatnou jednoduchou ladičku, můžeme si vybrat z nabídky uvedené dále. Ani jedna z prvních dvou ladiček není v Ubuntu Studiu obsažena (ale lze jsi snadno nainstalovat výše uvedenými způsoby), protože v něm najdeme pouze ladičky integrované do dalších aplikací (což je míněno jako řešení, které profesionální muzikant spíše využije). První z těchto ladiček jsem zvolil díky její široké škále zajímavých funkcí, druhou pak díky její jednoduchosti i pro její „kapesní formát“.

Free Music Instrument Tuner

Tuto aplikaci lze spustit přes ALSA i za pomoci JACKu. Kromě samotného ladění poskytuje také funkce na sledování grafů změn výšky tónu, hlasitosti, nebo třeba tvaru zvukové vlny. Pokud používáte externí kartu, možná budete muset pro správné fungování vybrat v nastavení zvuku jako zdroj nahrávání onu kartu namísto vaši karty vestavěné. První verze této aplikace byla vypuštěna na svět v roce 2004, zatím poslední vydání je z roku 2010, a to ve verzi 0.98.1. Free Music Instrument Tuner můžete získat z balíčku fmit nebo přímo ze stránek projektu na adrese http://home.gna.org/fmit/.

Lingot

Druhou z ladiček je Lingot (název je akronym z LINGOT Is Not a Guitar-Only Tuner). Ladící rafička je zde o něco plynulejší a program je celkově dynamičtější než FMIT. Kromě oné rafičky program zobrazuje pouze graf zvukového spektra. Poměrně obsáhlé je nastavení, ve kterém si můžete navolit například frekven-ci výpočtů, obnovovací frekvenci, práh šumu nebo sílu signálu vstupujícího do ladičky. Pokud vám klasická stupnice nedostačuje a chcete využít exotická ladění, můžete si v nastavení Lingotu vytvořit ladění vlastní nebo využít nástroj Scala http://www.huygens-fokker.org/scala/, který už nabízí množství nachys-taných stupnic. Tento program můžete získat z balíčku scala. Stejně jako u předchozí ladičky je zde možné zapojení jen pomocí ALSA nebo i JACKu. První verze je z roku 2004 a zatím poslední je z minulého roku ve verzi 0.9.1. Lin-got získáte z balíčku lingot nebo ze stránek projektu http://www.nongnu.org/lingot/. Pokud chcete zapojit ladičku čistě jen přes ALSA, pak pouze postačí v systémovém nastavení zvuku vybrat vstupní zařízení, na který je připojen nástroj, jako výchozí. Pokud chceme použít JACK, spustíme si jeho grafické rozhraní (ať už QjackCtl nebo Patchage) a propojíme vstup zvukové karty se vstupem vybrané ladičky, jak jsme si předvedli v minulém dílu seriálu. To je vše, nyní už by nám měla rafička pomáhat naladit nástroj.

Calf
Calf - velice jednoduchý efektový „procesor” postavený pro použití ve vícestopém audio projektu

AT1

V případě této aplikace se sice nejedná o program určený k naladění nástroje, ale když už jsme u úprav ladění, myslím, že si můžeme dovolit na tomto místě uvést také nástroj pro „doladění" hlasu. Autotune je vám nejspíš znám, tento program provádí korekci intonace převážně zpěvu v případě vybočení od určených tónů. Kromě AT1 jsou v Linuxu ještě další „dolaďovače“ – například AutoTalent nebo VocProc, ovšem v jejich případě se již nejedná o samostatné programy, ale o pluginy, které lze použít v některé ze stanic podporujících LADSPA nebo LV2. AutoTalent je LADSPA plugin, který můžete získat z balíčku umístěném na jeho oficiálních stránkách http://tombaran.info/autotalent.html. Po stažení archívu a jeho rozbalení naleznete kromě samotných souborů pluginu i návod na jeho instalaci. V případě VocProc jde o LV2 plugin, jenž lze získat snadno instalací balíčku vocproc, který se nachází v oficiálních repozitářích Ubuntu Studia, jeho oficiální stránky naleznete na webové adrese http://hyperglitch.com/dev/VocProc.

„Kouzelné krabičky“

Nástroj jsme si naladili, teď tedy již ke slíbeným efektům. Naleznete jich zde opravdu velké množství, často se liší pouze v grafickém/ovlá-dacím pojetí, zvukové pluginy sdílí stejné.

Guitarix

Aplikace Guitarix se tváři jako kytarový zesilovač s možností přidání efektů do racku. K dispozici je poměrně velká škála vestavěných efektů. Na rozdíl od aplikace Calf, kterou zmíníme za chvíli, je zde např. spousta efektů pro zkreslený zvuk. Máme zde možnosti ukládání nastavení, předpřipravené konfigurace i vestavěnou ladičku. Celá aplikace pracuje v jednom okně – v horní části nalezneme zesilovač, případně si v něm můžeme nechat zobrazit ladičku, ve spodní části se pak nachází rack se všemi nastavenými efekty. Můžeme si pohrát s několika typy elektronek a je zde i možnost propojení s MIDI pedály. Aplikace má v jacku dvě části – první tvoří zesilovač s mono vstupem a výstupem, do toho můžeme připojit nástroj. Druhou částí je efektový rack s mono vstupem, do kterého připojíme výstup zesilovače, a stereo výstupem pro další zpracování nebo přehrání.

JackRack

Odlišné pojetí představuje aplikace JackRack. V podstatě jde jen o stanici pro správu LADSPA efektů. Protože pracuje se všemi dostupnými pluginy, je poněkud nelehké ve velkém množství nějaký ten správný plugin vybrat/najít – což může být jak dobré (velká nabídka), tak poněkud zdržující (nepřehlednost jdoucí na vrub mnohosti). Se všemi přidanými efekty se pak pracuje v jednom okně pomocí jednoduchých ovládacích prvků. V zapojení skrze JACK se nám nabízí pouze stereo vstup a výstup aplikace, stačí tedy pouze připojit nástroj a „bedny“.

Rakarrack
Rakarrack - aplikace, poskytující velké množství efektů pro kytaristy.

Rakarrack

V této aplikaci naleznete spoustu vestavěných efektů (např. Overdrive, echo, reverb, EQ, stomp box, flanger,...), celkem 80 přednastavení (například RockAmp, Metal Tone, Hendrix, Auto Wah,...), ladičku či looper. Pomoci vám může ovládání skrz MIDI rozhraní. Můžete si zde vytvořit i vlastní zapojení a uložit si jej pro pozdější využití. Všechny používané efekty jsou v jednom okně v podobě malých boxů, kterých se do racku vejde celkem deset. I jednotlivé efekty disponují presety. Zapojení v JACK zde probíhá stejně, jako u JackRacku – tedy opět pouze připojíte nástroj a reproboxy.

Calf

Celý název tohoto programu zní Calf plugin pack for JACK. Jeho prostředí obsahuje několik velice povedených LV2 efektů a dva virtuální nástroje, o kterých ale až za chvíli. Efektor je velice jednoduchý, postavený pro použití ve vícestopém audiu, proto si každý efekt vytvoří vlastní vstupy a výstupy pro možnost oddělené manipulace. Práce v programu je intuitivní a přehledná, každý efekt se zobrazí v novém okně. V něm jsou zobrazeny grafy (indikace signálu, úprav, apod.) a posuvníky či potenciometry pro úpravu efektů. Mimo to si zde můžete vybrat z různých přednastavení a případně si uložit i svou konfiguraci efektu. Prakticky jen z Calfu spouštíte jeho pluginy, se kterými dál můžete pracovat samostatně. Po spuštění programu a výběru efektů propojte vstup zvukové karty ke vstupu prvního efektu, který chcete použít, dále pak vytvořte řetěz efektů propojením všech jejich vstupů a výstupů. Výstup posledního efektu můžete napojit do výstupu zvukové karty anebo kam je libo. Toť vše.

SooperLooper

Tentokrát už nejde o zkreslení ani echo, ale o program pro nahrávání zvukových smyček – looper. Můžete si v něm nahrát libovolné množství smyček v závislosti na výkonu vašeho PC. Nachází se zde také funkce pro změnu rychlosti nebo obrácení přehrávání. Pokud budete nahrávat do více smyček, určitě se vám bude líbit funkce pro synchronizaci, která například sjednotí začátky smyček. K programu je možné připojit i MIDI pedál, který nám může usnadnit ovládání (například pokud máte plné ruce kytary a potřebujete ukončit nahrávání smyčky). Co se týče JACKu – SooperLooper vytváří vstupy a výstupy jak pro celý program (common), tak pro jednotlivé smyčky (loop). Stačí připojit hromadný vstup a výstup, v aplikaci si můžete vybírat, do které smyčky se má zrovna nahrávat. Více informací a návody pro použití najdete na stránce projektu http://essej.net/sooperlooper/.

Syntezátory

Jak zaznělo na začátku, k dispozici máme také několik (ale nejen „několik“) nástrojů pro zpracování MIDI signálu a jeho převedení na zvuk. Pomocí těchto programů můžeme vytvořit širokou škálu elektronických zvuků. U některých programů lze použít už nakonfigurované zvukové fonty.

Virtual MIDI Piano Keyboard

Nejprve ale něco pro ty, jež nedisponují klávesami s MIDI výstupem, ale přesto si chtějí následující programy, ať už syntezátory či notační software, vyzkoušet. Pro ně tu je aplikace Virtual MIDI Piano Keyboard. Jde o virtuální piáno sloužící jako přijímač a vysílač MIDI signálu, sama o sobě však tato aplikace žádný zvuk nevytváří. Klaviatura může být ovládána klávesnicí, myší nebo připojeným MIDI zařízením. Kromě samotných tónů si můžete vytvořit i ovládací potenciometry či tlačítka, jejichž hodnota se bude také vysílat přes MIDI. Aplikace využívá ALSA MIDI, proto se pro zapojení v QjackCtl překlikněte do karty ALSA-MIDI. Pokud používáte Patchbay, máte všechny vstupy a výstupy (audio i MIDI) v jednom okně. Aplikaci můžete získat z balíčku vpmk a nebo z oficiálních stránek http://vmpk.sourceforge.net/.

MuseScore
MuseScore je notační aplikace nabízející se jako alternativa za Sibelia či Finale

Qsynth

Qsynth je v podstatě jen grafické prostředí FluidSynth. FluidSynth je konzolový syntezátor založený na Sound Font souborech. Zvukové banky Sound Font (můžete je najít na http://www.hammersound.net/) obsahují základní zvuky, které jsou dál zpracovávány v aplikaci, která je používá (probíhá úprava síly zvuku, tónu). Qsynth obsahuje i nástroje pro reverb či chorus. Pro zapojení propojte výstup MIDI zařízení s ALSA-MIDI vstupem FluidSynthu. Pro přehrávání pak audio výstup Qsynthu a výstup zvukové karty.

A ještě jednou Calf

I v již zmíněném Calfu jsou k dispozici dva vestavěné syntezátory – Monosynth a Organ. Stejně jako efekty i tyto pluginy se zobrazují v jednom okně s ovládacími prvky a k dispozici je řada přednastavení.

Notace

Dále si uvedeme dva notační programy. Jeden z nich je alternativou ke GuitarPro, který možná někteří používají na Windows, druhý pokročilý nástroj slouží pro psaní notových partů.

TuxGuitar

TuxGuitar je nástroj pro komponování skladeb či četbu not. Na první pohled může vypadat ovládání poněkud složitě, i ne-muzikanti se v něm ale rychle zorientují díky obrázkovým tlačítkům. V TuxGuitar můžete zapisovat notové party přímo v počítači, nebo i pomocí připojeného MIDI zařízení. Zapsané party můžete ihned přehrávat, program nabízí širokou škálu zvuků. Pro zápis můžete využít i virtuální klaviaturu či kytarový hmatník. V aplikaci můžete otevírat soubory napsané v GuitarPro a s výjimkou GP6 můžete party i zpětně exportovat. Program dokáže navíc i zpracovávat MIDI soubory. TuxGuitar je vhodná alternativa proprietárnímu GuitarPro. Po krátkém sžití se s ním a zorientování se v něm je práce v tomto programu rychlá a příjemná.

Hydrogen
Hydrogen - nástroj pro vytváření bicích partů

MuseScore

MuseScore je notační aplikace nabízející se jako alternativa za Sibelia či Finale. Primárně slouží ke snadnému zápisu notových partů. Noty můžete stejně jako u TuxGuitar vkládat pomocí myši, klávesnice či MIDI. Po zapsání not je možné zpětné přehrání vložené notace, o které se postará již zmíněný FluidSynth. MuseScore též podporuje export zapsaných partů do mnoha zvukových i obrazových formátu. Možné je i uložení partu ve formátu pro jiné notační programy - exportovaný soubor si pak můžete otevřít třeba v již zmíněném Sibéliu či Capelle. Na oficiální stránce projektu http://musescore.org/cs/ naleznete několik instruktážních videí, která by měla posloužit jako nápověda pro používání tohoto programu. A přímo na http://musescore.com/ najdete také nemalou databázi notových partů ve formátu MuseScore.

Bicí sekvencer na závěr

K vytváření bicích partů slouží program Hydrogen. Jde o profesionální, a přesto jednoduchý, nástroj pro tvorbu bicích sekvencí pomocí krátkých patternů a jejich uspořádání. Můžete si zde vybrat z mnoha zvukových bank. Bubnům lze i dále upravovat tón, dozvuk a celou řadu dalších parametrů. Některé banky jsou podle mého názoru velice povedené. Možné je i „živé“ nahrávání přímo z elektronických bicích. Skvělou dovedností tohoto programu je tzv. „lidský faktor”, pomoci kterého můžete nastavit kolísání tempa či dynamiky, případně „nepřesnost“ úderů, díky čemuž lze výsledné nahrávce dodat na jisté věrohodnosti. Pro „oťukání si“ tohoto programu je možné nahrát některé z přiložených (s programem instalovaných) demo skladeb. Otevřít je možné jak celé projekty, tak jen jednotlivé patterny. Vytvořené soubory můžete exportovat jako MIDI soubor či WAV nebo OGG s nahranou skladbou. Druhou možností „vytažení” skladby je nahrávat z Hydrogenu přímo do Ardour pomocí JACKu a synchronizace ovládání, o tom si ale povíme až v některém z následujících dílů.