Bohemia Piano s.r.o.

Výrobce

Rozhovor o bezesporu zajímavé firmě s velmi zajímavým výrobním sortimentem jsme vedli s panem Stanislavem Křemenákem, ředitelem společnosti Bohemia piano s.r.o.

Můžete naším čtenářům přiblížit historii firmy?

Firma byla založena roku 1871. Od prvopočátku byla rakouským majetkem - společná s vídeňskou akciovou společností Hofmann - Černý. Převažovala proto výroba této rakouské značky. Někdy ke konci války došlo vlivem problémů spojených s druhou světovou válkou k rozpadu firmy. Vídeňská část úplně zanikla a česká (spolu se všemi ostatními výrobci z oboru) spadla do společného podniku Československé hudební nástroje. Tam setrvala až do roku 1989, kdy se jí ještě před listopadem podařilo delimitovat, a vznikl tady první poválečný samostatný podnik Českomoravská piana s.p. Ten byl k 15. 2. `93 privatizován a my jsme jej v rámci veřejné soutěže koupili. Od té doby se jmenujeme Bohemia Piano a založili jsme další výrobu klavírů Hradci Králové.

Proč zrovna v Hradci?

To má jednoduché vysvětlení. Kvalifikace hlavně špičkových odborníků je trošku odlišná na výrobu pianin a na výrobu klavírů. I když charakterově je to blízké, tak přeci jenom výroba pianin je druhá liga, klavíry jsou náročnější.

Další věcí je, že já z Hradce pocházím, studoval jsem tu a zdejší výrobu klavírů jsem postavil na výběru svých spolužáků. Je tady celkem patnáct lidí vynikajících zejména po odborné stránce.

Přesto jsme je všechny museli ještě rok zaškolovat, protože máme jednu odlišnost ve výrobě: nejsme manufaktura. Je to individuální stavba pian, to znamená, že jeden člověk dělá piano skoro od začátku až do konce sám. V průmyslové výrobě nikdo neměl šanci celou technologii zvládnout, takže jsem vybral lidi o kterých jsem věděl, že mají skutečně odborné znalosti, hudební vztah k oboru a že mají dobré povahové vlastnosti a není jim jedno jak to piano dopadne nebo nedopadne.

Zásadní rozdíl mezi námi a například Petrofem je fakt, že oni mají obrovskou pozici ve značce, prostě zavedené jméno. My, abychom se na trhu nějakým způsobem vůbec prosadili, jsme museli vymyslet typ nástroje, který by měl šanci a nabízel zákazníkovi něco jiného. Nejsme vázáni sériovou průmyslovou výrobou ani počtem kusů vyrobených ročně. Protože ta dává sama o sobě nástroji nějaký standard; sériová výroba už má nějaké zákonitosti. V poslední době jsme začali výrobu digitálních pian.

Kolik klavírů prodáte v České republice?

Asi třicetpět až čtyřicet kusů. Všechny tím způsobem, že jsou na ně vypisována výběrová řízení a nějaká komise si je jezdí vybírat. Tady je další ukazatel kvality našich zaměstnanců: ty lidi se vždycky zajímají, který klavír neprošel a proč. Není jim to jedno.

Můžete nám ve zkratce říct výrobní postup při výrobě piana?

Výroba začíná dvěmi větvemi. Jednou je výroba rezonanční desky, která se usadí do bukového rámu a druhá větev je litinový rám. Potom se to sejde. Litinový rám se napasuje na bukový rám a udělá se úprava kobylky. Pak následuje ostrunění (struny jsou z Německa a my si je sami opřádáme), následuje první netemperované ladění. Další operace je vyložená truhlařina, montáž toho nábytku, a po montáži nábytku následuje celý komplet klavírnických operací, který začíná montáží mechaniky, kladívek, klaviatury. Pak přijdou na řadu dusítka, kladívka (německá Rener a Abel) se všemi parametry, které se u toho musí dodržet, regulační práce, které se provádějí dvojmo a mezi tím patero ladění.

Kdy přesně ta ladění jsou?

První a druhé ladění se dělá tím způsobem, že se trsátkem rozechvívá struna. První ladění je chromatické, jak my „odborně“ říkáme cupování, druhé ladění už je temperované, a to ještě před osazením mechaniky. Následuje trojí ladění s použitím kláves. Poslední ladění se dělá před intonací. V případě, že se nástroj zdrží na skladě více jak tři týdny, ladí se ještě jednou před expedicí.

Co je to ta intonace?

Je to vlastně barevná úprava tónu.

Cílem je sjednocení všech kladívek tak, aby zvuk nástroje měl stejný charakter ve všech polohách.

Musíme i rozlišovat jednotlivé zákazníky protože pianino potřebuje jinou intonaci podle toho, kde je umístněné a pro jaké účely je kupované.

Jak široký je váš výrobní program?

Vyrábíme klavíry, pianina, digitální klavíry, mechanizované klavíry a pianina s integrovanou disketovou mechanikou a tónovým generátorem. Momentálně máme ucelený sortiment klávesových nástrojů (kromě cemballa).

Ty mechanizace do pianin od někoho nakupujete?

Od americké společnosti Piano Disk, což je asi jediná firma, která dokázala v této oblasti udržet krok s Yamahou a v hodnocení kvality pianových zvuků jsou asi nejdál. Z toho důvodu jsme je zvolili.

Nakupujete od nich do pianin i tónové generátory? Do digitálních pian ale používáte jinou elektroniku, proč?

Protože jenom ta elektronická soustava do pianin nás stojí asi 38 000,-Kč. Když jsme se rozhodovali u digitálních pian, zvolili jsme levnější variantu. Dnes v elektronice nabídka obrovsky převyšuje poptávku a není problém oslovit jakoukoli elektronickou firmu, zadat jí parametry a v podstatě můžete očekávat, že vám to skoro na přání a na míru udělají. Nehledě na to, že ve světě pořád existuje sympatie k Čechům v tom, že když tady chcete něco dělat s nimi v kooperaci, oni vám pomůžou a řeknou i technické věci, které by jste se normálně nedozvěděl. Prostě pro tu levnější variantu jsme se rozhodli proto, že se nám tam zdál větší obchodní prostor než v té kvalitnější třídě, kde jsou firmy, které mají v mnoha zemích velmi silné pozice a dost těžko se do těchto pozic dá pronikat a to ještě s puncem známé elektronické slabosti českých výrobků. Nakupujeme tedy od firmy KEC což je nadnárodní elektronický koncern.

Jak vás napadlo dělat digitální piána. Je to čistě z ekonomického hlediska?

Možná, že začátek byl v ekonomice, protože odbyt klasických nástrojů je sezónní záležitost. My jsme se poučili od velkých firem jako je Yamaha, která například vyrábí sto šedesát tisíc pianin ročně a i od Kawai. Tyto firmy, aby překonali sezónnost, začali rozšiřovat sortiment a tím se dostali k tomu, že začali dělat elektronické nástroje. My jsme vlastně zkopírovali chování těchto velkých firem. Ročně vyrábíme tři tisíce pianin a z tohoto počtu zhruba osmnáct set prodáváme od září do prosince. Zajímalo nás jakým způsobem dříve překonávali tento sezónní prodej a zjistili jsme, že se tady za první republiky kromě pian dělali cihly.

Daří se vám digitální piana exportovat?

Samozřejmě, padesát procent produkce jde na vývoz. Letos jsme je vystavovali na Frankfurt Musikmesse a měli jsme velký úspěch. Oproti klasickým pianům je to komplikovanější, protože musíme v jednotlivých zemích dodržovat jejich normy v elektrické oblasti. Kupodivu jedním z největších problémů máme se Slovenskem. Celá Evropská unie jede na Prohlášení o shodě, oni to ale ženou do státních zkušeben.

Jaký máte systém prodeje?

Všude ve světě máme své obchodní zástupce, takže nejdřív přijde nástroj na sklad k našemu zástupci, kde se provede nové ladění a celková prohlídka, a teprve potom ho vypustí do konkrétního obchodu.

Naše firma se zaměřila velkou měrou na zákaznický servis, to znamená že nástroje jsou po zakoupení zdarma doladěny a veškeré opravy jsou zákazníkům zprostředkovány přímo námi. Zkrátka, o naše nástroje se staráme v podstatě stále.

Kolik vyrobíte za rok nástrojů?

Tři tisíce pianin, stovku klavírů a momentálně asi 20 digitálních pianin měsíčně.

Co plánujete do budoucna?

Uvažujeme o dvou věcech. Za prvé bychom chtěli udělat jednoduchou formu digitálního klavíru, který by kromě zvuků klavíru měl pouze metronom. Samozřejmě tomu bude odpovídat i cena.

Druhý typ bude takový trenažér, který máme v procesu zkoušení. Měla by u něj být klasická klavírová mechanika se snímačem pod klávesou a to vše jde do MIDI výstupů. Je pak na zákazníkovi jakým způsobem si to dostaví nebo zapojí.

Budete k tomu nabízet i tónové generátory?

Jistě. Můžeme nabídnout celou řadu generátorů. Je na zákazníkovi jestli si vybere generátor od nás nebo od jiné firmy, popřípadě je připojí ke zvukové kartě v počítači.

Děkujeme za rozhovor.