Na stole přede mnou leží nenápadná černá krabice firmy Rane, a já si říkám, zda-li budu schopen napsat něco pestrého a smysluplného textu o zařízení tak jednoduchém, a navíc žádný zvuk nevydávajícím či neupravujícím, jakým je spektrální analyzér, pracující v reálném čase. Právě čas, v tomto případě necelých třech týdnů, však ukáže, že „věci zdaleka nejsou jen tím, čím se zdají být" a „RA třicítka" mi přijde k duhu více, než bych sám očekával.
Popis
Design produktů americké firmy Rane byl již několikrát v testech zmiňován slovy strohý, účelný až puritánský. To platí o tomto modulu výšky 1U beze zbytku, avšak z mého pohledu tato koncepce přináší výhodu naprosté přehlednosti a přímočarosti ovládání. Pro základní zapojení a spuštění téměř nepotřebujete manuál.
Čelnímu panelu dominuje 5 řad po 30 LED, přičemž středová je zelená a směrem vzhůru i dolů pak následují řady žlutá a červená. Toto symetrické uspořádání disponuje jednoduchou logikou, která se snoubí s popisky viditelnými z fotografií. Z nich samotných je potom patrné, že před sebou nemáme zařízení pro pouhou spektrální analýzu, ale také detailní VU metr, indikátor akustického tlaku (SPL) a generátor růžového šumu. Pro tyto účely najdeme na panelu tlačítka „citlivosti zobrazení škály", normalizace úrovně signálu, automatickou indikaci pracovního rozsahu při měření SPL, taktéž volby vyvažovacích křivek, přepínač funkčních režimů a tlačítko aktivace šumu vycházejícího z pohledné americké zpěvačky Pink.
Nebo z pana Floyda?
Dva otočné ovladače plní svou funkci ve spojení jak s předním XLR konektorem, tak se zadními vstupy, o kterých ještě bude řeč. První potenciometr zodpovídá za nastavení adekvátní vnitřní signálové úrovně, a pomáhají mu v tom LED Signal a OverLoad, druhý potenciometr plní kombinovanou funkci hlavního vypínače a přepínače zdrojů signálu.
Přední vstup XLR je výhradně určen pro přibalený kondenzátorový měřící mikrofon Rane Mic 2 a není doporučeno zde zapojovat cokoliv jiného, i vzhledem k přítomnému specifickému fantomovému předpětí.
Zadní panel nabízí pouze poněkud netradiční „telefonní" RJ konektor pro dodávaný externí adaptér RS 1(18 V AC), TS výstup růžového šumu s trimerem jeho úrovně, symetrický i nesymetrický vstup levého a pravého kanálu signálové linky a nastavením gainu a indikací OL doplněný XLR konektor pro libovolný nízkoimpedanční mikrofon.
Součástí setu, jak již bylo naznačeno, je i v nepromokavém obalu zabalený měřící mikrofon MIC 2 s masivním hliníkovým tělem, jeho plastový držák a přibližně 7,5 m dlouhý propojovací XLR/XLR kabel. Manuál k celému zařízení je v anglickém jazyce a obsahuje více než nezbytné množství informací pro správné zapojení a využívání tohoto měřícího zařízení, včetně vysvětlení některých podstatných elektro-akustických pojmů, grafů a názorných blokových schémat.
Data
Zaměříme-li se na vybrané exaktní údaje, bude nejlepší začít zobrazovaným RTA spektrem od 25 Hz do 20 kHz (ve třiceti 1/3oktávových krocích), rozsahem VU metru od - 31,5 do + 12 dB s rozlišením 1,5 dB a měřitelným rozsahem SPL od 51 do 120 dB s rozlišením 1 dB. Hodnota maximálního vstupního signálu je až 21 dBu.
Ve všech třech módech pracujeme s efektivním RMS signálem, který však v případě VU metru může být volitelně doplněn indikací špiček.
Kompletní přehled údajů najdeme v přehledné tabulce uvnitř manuálu a o některých hodnotách se ještě zmíníme v dalším textu.
Sluší se ale doplnit nejdůležitější údaje o měřícím mikrofonu, který je back-elektretového typu s 6 mm kapslí s kulovou charakteristikou, polarizačním napětím v rozsahu 1,5 až 6 V (typicky 2 V), frekvenčním rozsahem 20 - 16 000 Hz s tolerančním pásmem +/- 1 dB (se zdvihem + 2 dB na 20 kHz) a maximálním zpracovatelným SPL 140 dB (při 1 kHz).
Pracovní režimy
Stereo VU metr - využívá linkových vstupů, otočný přepínač Source tedy musí být nastaven na pozici Line In a přepínač Meter/RTA indikuje vrchní zelenou diodou měřící modus. Bod jmenovitého vybuzení 0 dB může být kalibrován pro obě obvyklé signálové úrovně. V centrální pozici potenciometru Gain je za nominální používána profesionální hladina + 4 dBu, v pozici zcela vpravo je pak nominální hladinou signál komerčních audio sestav, tedy -10 dBV. K indikaci slouží dvě žluté řady diod a nejvyšší bílá popiska panelu. Pokud signál přesáhne úroveň + 3 dB, přeskakuje indikace na červenou řadu LED diod. Stlačením spínače Normal aktivujeme či deaktivujeme měření špiček signálu, které jsou v červené řadě indikovány jednou diodou s „podržením" po dobu 2 sekund (transientní špičky mohou často zasahovat 6 až 20 dB nad hodnotu RMS signálu). Dostává-li se hodnota špiček trvale za hranici + 12 dB, a poslední dioda tedy svítí trvale, máme možnost kalibrovat měření těchto peak stavů tak, že ovladač Gain otočíme zcela nadoraz proti směru hodinových ručiček, značka 0 dB bude pak odpovídat signálu o velikosti + 16 dBu.
SPL metr - používá jako zdroj signálu kalibrovaný mikrofon MIC 2; Gain nastavený na střed své dráhy a pracujeme opět v Meter režimu indikovaném horní zelenou diodou. K dispozici nyní máme dvě vyvažovací křivky, a to A a C. Jedná se o jakési široké band-pass filtry, přizpůsobující měřený signál způsobu vnímání našeho ucha při určitých hlasitostech. Jinak řečeno - křivky věnují pozornost jistým frekvencím více než ostatním. Zjednodušeně platí to, že A-weight křivka se používá pro systémy pracující při nízkých hlasitostech a C-weight průběh je určen pro měření systémů např. živého ozvučení, kde pracujeme s vysokými hlasitostmi.
SPL metr pracuje ve střední zelené řadě s třemi rozsahy, do 80, 100 a 120 dB, kdy maximální hodnota je vždy jako poslední dioda vpravo, a označena v druhém řádku bílých popisků nulou. Rozsahy se přepínají zcela automaticky vždy při dosažení hranice 78 a 98 dB a každá z diod představuje 1 dB pod maximální hodnotou, naznačenou jednou ze tří barevných diod, umístěných svisle vlevo od přepínání vyvažovacích křivek.
Spektrální analyzér - je aktivním, pokud svítí spodní LED RTA a jako zdroj může sloužit jak firemní kalibrovaný mikrofon a vstupní linka, tak libovolný externí mikrofon ve vstupu Aux Mic. Poctivě se přiznám, že tuto variantu jsem nevyužil, neboť adekvátní mikrofon s vyrovnanou charakteristikou k dispozici nemám. V závislosti na vybrané škále 1, 3, případně 6 dB pak můžeme sledovat odchylky intenzity daných frekvencí od požadovaného optimálního „zeleného" průběhu. Samozřejmě nyní mluvíme o buzení komponent či celého řetězce růžovým šumem. BTW - jeho generátor disponuje trimerem úrovně a tak není od věci si např. nejprve nastavit pomocí VU metru jeho výstupní úroveň podle vašich potřeb.Vrátím-li se k volbě Scale, pak platí logika, že např. při zvolené hodnotě 3 dB indikuje zelená řada hodnoty signálu v rozpětí +/- 3 dB, žluté diody označují odchylku 3 - 6 dB a červené pak více než 6 dB. Zapomenout bychom také neměli na tlačítko Normalize, které nám nastavuje maximální úroveň rekognoskovaných pásem na 0 dB a za pomocí Gainu tak usnadňuje centrování displeje pro danou situaci.
Analýzy a pokusy
Konkrétní použití Rane RA30, jak už jsem předeslal, předčilo má očekávání. V kritickou dobu především nastaly situace, které praktickému testu vyloženě nahrály.
Tou první byla skutečnost, že mne zradil jeden z mých aktivních boxů s DSP a „produkoval" podivnou chybu, kterou jsem nebyl s to přesně popsat, což je pro účely nápravy v mateřské továrně téměř bezpodmínečně nutné, či to minimálně zkracuje čas nutný pro vlastní opravu. Při určité úrovni hlasitosti se zvuk, linoucí se z bedny, změnil z full-range v cosi podobné špatnému ampliónu. Díky implantovanému generátoru růžového šumu a módu RTA jsem opravdu rychle, intuitivně a bez jakýchkoliv „zapeklitostí" došel od základního vybuzení boxu a nastavení normalizované hladiny, kdy box ještě vyzařoval signál podle pravidel, až k „bodu průšvihu", kdy bylo nad slunce jasné, jak u basové sekce bi-ampingového zapojení boxu vypadla část spektra. Matice RTA vykázala 12 dB propad v okolí 80 Hz a ještě razantnější, téměř dvojnásobnou ztrátu na středech v širokém okolí 600 Hz. Tento popis závady ve výsledku znamenal, že konstruktéři okamžitě věděli „která bije" a box se mi za 4 dny vrátil z opravy v zahraničí.
Ve velké většině případů je rozdíl mezi „samo-domo" stavěnými boxy a továrními, DSP jednotkou řízenými boxy, opravdu markantní. A tak mi to nedalo, abych i s ohledem na pasáž zmíněnou v manuálu, kde je pro vyrovnanou reprodukci kladen primární důraz na odladění takových položek, jakými jsou nejen pozice a náklony boxů v daném prostoru, ale samozřejmě i úrovně jednotlivých pásem, jejich prolínání, atd. - tedy přesné nastavení crosoverů, nezkusil tyto parametry u svých továrních boxů variovat a sledoval vliv těchto změn na výsledný „obraz". Ještě na okraj, část textu manuálu upozorňuje na zbytečnost takového počínání, jakým je zasahování do frekvenčního obrazu za primární pomoci výstupního EQ. A jak testování prokázalo, je to svatá pravda. Výstupní ekvalizér by neměl napravovat chyby v nastavení a vyladění boxů, měl by být finální třešničkou na dortu, věnovanou především charakteristice daného prostoru, nikoli reproduktorové soustavy. I bez master EQ je možné citlivým nastavováním dosáhnout obrazu blízkého „zelené rovině" na indikační matici a co považuji za podstatné, kvalitní aktivní systémy mají tyto charakteristiky již z výroby vyrovnaně nastaveny. Velmi dobře bylo možné sledovat, jak radikálně se spektrum mění pokud i poměrně jemně pohybujete dělícím kmitočtem, případně gainy jednotlivých pásem. Z čehož plyne jednoduchý závěr pro „kutily domácí". Bez spektrálního analyzéru, i v této jednoduché podobě, vám vaše boxy opravdu budou jen velmi těžko hrát tak dobře a vyváženě, jako stovky hodin v továrních laboratořích dolaďované soustavy.
Spektrální analyzér se mi osvědčil i při „cizelování" zvukového projevu značkového zesilovače a levných plastových boxů, které subjektivně vykazovaly nedostatek středů a výrazné přebytky v okrajových pásmech. V tomto případě je opravdu jednodušší využít možností rychlé ekvalizace. A dlužno říci, že s generátorem PN, měřícím mikrofonem, LED zobrazovačem a obyčejným 15pásmovým EQ hrály „plasťáky", po 10 minutách ladění, najednou jak z jiného světa. Stačí si tedy potom do budoucna již jen poznamenat, na jaké frekvence - a o kolik - „sáhnout".
Kolega z redakce mne požádal o vyjádření k testu kytary, kdy se autor zmiňuje o vyšším šumu aktivních snímačů EMG a jejich „ostrosti". RA 30 tedy opět přišel neočekávaně ke slovu. Spektrální analýza pak prokázala, že aktivní snímače EMG sice produkují (ve srovnání s pasivními snímači) jisté množství ruchů v pozadí, ale při komparaci s jinou aktivní značkovou elektronikou jsou na tom o více než 6 dB lépe, a potvrzují tak letité zkušenosti, že EMG patří k tomu dobrému na trhu. Opravdový šum, který by se měl vyskytovat, řekněme, v okolí frekvencí 10 kHz, nebylo možné vyhodnotit, jelikož jeho hladina byla pravděpodobně velmi hluboko pod ruchy v „kytarovém" pásmu. V tomto směru jsou zobrazovací schopnosti spektrálního analyzéru, narozdíl např. od SW nástrojů, omezené, protože minimální hladina signálu, se kterou je schopen RTA pracovat, činí 40 dB a těch se mi nepodařilo v tomto pásmu, ani po zesílení signálovým boosterem, dosáhnout. Tato skutečnost se dá interpretovat i tak, že v pravém slova smyslu, a v poměru k rudimentům na ostatních frekvencích, snímač nešumí.
Naopak autorem slyšená říznost byla zřetelně vidět na indikační LED matici. Aktivní EMG s keramickými magnety vykazovaly v porovnání ke snímačům s AlNiCo V magnety až o 6 dB vyšší zisk v pásmu mezi 1,6 - 3,2 kHz, což ve výsledku přesně popisuje jejich „metalovou jedovatost".
Osobně nepatřím k lidem, kteří si nasadí sluchátka a z přehrávače si do hlavy „narvou" místo muziky „startující letadlo". A tak mne docela zajímalo, jaká je vlastně moje „sweet level" pro poslech hudby ve sluchátkách. Pokus byl opravdu jednoduchý a čistě orientační. Dosažené SPL se s vyvažovací křivkou A vyšplhalo na úrovně mezi 85 - 90 dB.
Podobně jsme se poté s manželkou shodli na příjemné hladině reprodukované hudby, pouštěné na pozadí denních činností a nebránící běžné komunikaci. V tomto případě se akustický tlak pohyboval v rozmezí od 60 do 65 dB. Měřeno opět s A křivkou a ve vzdálenosti 1 m od zdroje.
Celkový pohled
Rane RA 30 není zařízení, které musíte ve svém racku bezpodmínečně mít. Mnoho místa ale nezabere a už samotný, z velké dálky čitelný, dosti přesný VU metr s pamětí špiček se v něm vyjímá dobře a pokud se chcete kvalitě vašeho zvuku a reprodukčního řetězce věnovat „laboratorněji", je současně ekonomickou a přitom dostatečně přesnou variantou mezi pro tyto účely vyráběnými produkty. Neklade si za cíl být naprosto precizním analytickým nástrojem pro komplexní spektrální vyhodnocení zvuku, ale daleko spíše aspiruje na zařízení pro jednoduché, efektivní, ale tedy i dostatečně jemné (nikoliv však úzkostlivé) „kalibrování", co nejvyrovnanější frekvenční odezvy používaného audio řetězce.
Měření SPL pak může, kromě prvotního nastavení úrovně a prostorového vyrovnání poslechové hladiny, zjednodušit, např. při komornějších akcích, „hlídání" celkové hlasitosti a případně vás i zbavit stresu z napadení „rozčileným důchodcem", kterému „ta rocková kapela (co přišla na slavnostech založení hasičského sboru po místní falešné a uječené kutálce) hrozně řve". Mnohdy jste i ochotni připustit, že léty už sluch není, co býval a možná jste trochu „naložil", ale „budíky jsou budíky" a co vidím, to si klidně obhájím.
Na úplný závěr
Nevěřili byste, kolik legrace si jedna „taková normální rodina" užije s touto mašinkou. Třeba náš pes Áňa překrásně kňučí v pásmu od 6,3 - 8 kHz, neteř je schopná vyprodukovat v místnosti 6 x 5 m jekot 115 dB (A-weight) a tchyně mluví o 10 dB hlasitěji než všichni ostatní.
