Jan Čumpelík

Rozhovor s DIY expertem – mužem stojícím za projektem Buran Electrix
Jan Čumpelík - DIY expert

V dnešním desátém dílu našeho seriálu jsme navštívili dalšího odborníka na DIY Honzu Čumpelíka, který si založil vlastní značku Buran Electrix, zaměřenou na DIY instrumenty. I v tomto případě se Honzovi podařilo rozjet výrobu tak, že dostává zakázky až z Ameriky. Je tak čtvrtým DIY guru, který se dokázal postavit na vlastní nohy.

Je Buran Electrix další úspěšný startup jako třeba Mutable Instruments, Bastl Instruments nebo Sonic Potions? Ne tak docela. Rozjet podnikání vyžaduje neuvěřitelnou houževnatost, kontakty a zapálení. Co se ale DIY věnovat tak, abych mohl mít svobodu, sám se rozhodovat o tom, jak naložím se svým časem, a nežít s pocitem, že musím strávit půl měsíce vyděláváním, abych zaplatil nájem? Je to 14 let, co si Honza řekl dost. Odešel z Prahy, koupil si chalupu ve středních Čechách, ve volných chvílích vymýšlí nové eurorackové moduly a má úspěch!

O Honzovi jsem se dozvěděl od svých kamarádů z Bastl Instruments a když jsem si prohlédl jeho web, říkal jsem si, že jsem našel dalšího zajímavého člověka, pro náš DIY seriál. Zkontaktoval jsem ho přes Facebook a na odpověď jsem si musel chvíli počkat. Když mi Honza zavolal, prošli jsme si koncept rozhovoru a já zjistil, že můj odhad byl přesný a navíc mi bylo jasné, že se Honza rád podělí o své zkušenosti. A tak jsem se o víkendu rozjel do malé vesnice poblíž Mladé Boleslavi a navštívil ho na jeho chalupě, kde to vypadalo, jako by se zastavil čas. Přítmí staré místnosti, kamna a dva kocouři byla jedna část místního světa, ta druhá byla vyplněná září displayů, hromadami desek s plošnými spoji, šuplíky se součástkami, kvalitní páječkou a osciloskopem. Větší kontrast si snad nemůžete představit. Navíc se v průběhu hovoru ukázalo, že Honzův životní nadhled a hodnoty plně naplňují ideu o DIY, kterou jsme uvedli v prvním díle našeho seriálu. Mysli globálně, žij lokálně. Zatím ale nepředbíhejme...

Honzo, první na co se tě zeptám, je, jak jsi přišel k názvu Buran Electrix? Na webu píšeš něco o větru ve východní Asii a pak o ruském raketoplánu Buran, který díky tomuto větru spadl, to mi přijde jako hodně zajímavá příhoda.
On ten raketoplán nespadl, měl jeden úspěšný orbitální let a pak ho zaparkovali v Kazachstánu v nějakém hangáru. Přišla bouře Buran a hangár spadl na raketopán. Tím celý projekt Buran skončil. 

Takže na Buran přišel Buran a tím skončily lety s ruskými raketoplány, to je zajímavá souhra osudu.
Je to tak, ale Buran jako přezdívka vznikla už dávno před tím a to tak, že jsem se tak v roce 2002 nechal z legrace napsat na leták jedné akce a už mi to zůstalo. 

Jan Čumpelík - DIY expert
Jan Čumpelík v akci. Kvalitní páječka a digitální osciloskop jsou dnes nenahraditelnou nutností.

Tak takových příběhů už jsem slyšel od jiných DJů dost. Jsme v podobném věku, takže ses taky pohyboval v té době na elektronické undegroundové scéně? Byl jsi DJ? 
DJem jsem byl jen chvíli. Šlo vlastně jen o epizodu s psychedelickým sound systémem Višná za Bory, kde kde jsem hrál house a psytrance. První hraní ale proběhlo ale už dávno před tím, a sice v sound systému Czajovna. Kluci hráli raga a jungle a já do toho vyráběl pazvuky na grooveboxu Roland MC303. Moc mi to nešlo. Byla to doba začátku konce Czechteků, ale ještě jsme jich pár stihli. Měli jsme maličký stage s bednami, bylo to takové punkové, ale užívali jsme si to. 

Honzo, jak ses dostal vůbec k elektronice?
Začal jsem už na základce, kde jsem si oblíbil knížku Od krystalky k modelům s tranzistory. Byla to pro mě taková Bible, i když jsem později zjistil, že není moc dobře udělaná a některé věci nejsou úplně správně vysvětlené. Zkoušel jsem také postavit několik věcí, ale bohužel mi často nefungovaly. Součástky jsem používal vykuchané z vyhozených rádií a televizí, které jsem našel na sídlišti, takže to byl většinou „fail“. Hodně času jsem trávil s počítačem ZX Spectrum, díky kterému jsem se trochu seznámil s programováním. Na střední škole jsem se o elektroniku úplně přestal zajímat, i když jsem samozřejmě občas potřeboval sletovat nějaký kabel. Zpět k elektronice mě zase přivedl zmiňovaný Czajovna sound systém. Potřebovali jsme lepší zesilovače, ale neměli jsme peníze. Kluci byli ve škole a já měl v práci okolo jedenácti čistého. Neměli jsme žádné prostředky na vybavení, takže jsme hodně řešili DIY cestu. Postavili jsme nějaké reprobedny, ale zesilovač nakonec žádný. Časem se naše finanční podmínky změnily k lepšímu. DIY elektronika už nebyla potřeba a já si našel jiné zájmy. O hodně později jsem však začal hrát Minecraft…

Jan Čumpelík - DIY expert
„Bez internetu by to, co dělám, nebylo možné, ať už se jedná o přístup  informacím, nebo o odbyt produktů.“ Jan Čumpelík

Počkej, to mi něco říká, to jsou takové ty kostičky? Ta hra pro děti..?
Nejenom pro ně... Hraje ji také hodně dospělých, protože Minecraft je kreativní hra. Díky unikátnímu způsobu elektřiny, které se ve hře říká „redstone“, můžeš vytvářet mechanismy. A ty jsi schopen z jednoduchých dílů sestavit elektronické obvody a logické bloky, jako je například and, or nebo další hradla. To už bylo v roce 2012 a já jsem tu hru dost pařil a nejvíce mě bavilo vyrábět mechanismy, kde se něco hýbe, bliká, vylézá a zalézá... A tak, když jsem jednoho dne u Minecraftu opět seděl a vyráběl jsem hradlo, které ze dvou vstupů dělá jeden výstup, který něco spínal nebo s něčím blikal, došlo mi, že vlastně to samé můžu zkusit s opravdickými integrovanými obvody, které jsem kdysi viděl jako kluk na kroužku. Princip byl úplně stejný, nuly, jedničky – prostě digitální elektronika. A tak jsem si začátkem léta 2012 koupil Arduino, několik potenciometrů a LED diod s rezistory s tím, že si s Arduinem zablikám, a že to pak skončí v šuplíku. V té době už bylo Arduino velmi populární, a tak se na internetu dalo najít, jak se Arduino používá ke všem možným i nemožným účelům. Když jsem ze zvědavosti procházel sekcí Playground na Arduino webu, abych si udělal představu, co ta modrá destička všechno umí dělat, narazil jsem i na sekci MIDI output a řekl si, že bych to mohl zkusit. Schéma obsahovalo v podstatě jen jeden odpor a MIDI konektor, protože mikrokontrolér ATmega328p použitý v Arduinu má vestavěné USART sériové rozhraní, které stačí správně inicializovat a je připravené vysílat MIDI zprávy. Následně jsem obvod připojil ke starému synth modulu Roland, na který se mi doma prášilo, a ono to fungovalo a navíc dost jednoduše. Pustil jsem se tedy do sekvenceru s funkcemi, po jakých jsem vždy toužil a i když to byl jen prototyp, povedlo se. Věc mě chytla a řekl jsem si, že bych mohl zkusit nějaký projektík s vlastním hardwarem. Sehnal jsem si nefunkční dětské klávesy, vykuchal z nich původní čínskou elektroniku a nahradil jí elektronikou vlastní. To byl můj školní projekt. Tam už jsem nepoužil celé Arduino, ale jen samotný ATmega čip. Potom se na NYX fóru objevil příspěvek o jednoduchém 8bitovém sample playeru Bleepdrum. Je to opensource, takže jsem použil tento projekt a vyzkoušel si i pár úprav. Začal jsem se učit pracovat s free softwarem na tvorbu plošných spojů KiCad, který běží na Linuxu. Na to, že je dostupný zcela zdarma se jedná o silný nástroj. KiCad mi umožňuje kompletně navrhnout plošný spoj, od schématu po data, která akceptují profesionální výrobci plošných spojů.

Honzo, KiCad ti navrhuje vzhled desky i podle fyzických rozměrů součástek?
Ano, modelu fyzické podoby součástky se říká footprint a footprinty si člověk buď stáhne z internetu, nebo si je může nakreslit sám. Já využívám druhou možnost. Vezmu posuvku a součástku překreslím do knihovny, tak získám jistotu, že všechny rozměry sedí. Svojí knihovnu součástek mám i pro editor schémat. Ale i když má KiCad modul Autorouting, všechny cesty kreslím ručně. Je to docela zábavné, když se člověk prokouše přes začátky, kdy je často potřeba několikrát změnit polohu součástek na desce a pak kreslit cesty znovu od začátku. 

Jan Čumpelík - DIY expert
DIY kit eurorackového modulu Dredrum

Má KiCad i nějaký simulátor, ověřující funkčnost zapojení?
Simulátor přímo ne, ale je tu takzvaný „electric check“, který hlídá, jestli se nezapomnělo na nějaký pin či nedochází k nějaké kolizi. Ja zatím „electric check“ nevyužívám, na mé malé projekty ho nepotřebuji, protože si vše ohlídám sám. 

Děláš i oboustrané desky?
Zatím jsem žádné nedělal. Chci naplňovat ideu DIY, takže desky navrhuji tak, že pokud bude mít někdo zájem, bude co nejsnažší desku vyrobit v domácích podmínkách. KiCad samozřejmě návrh vícevrstvých plošných spojů umožňuje.

Na webu nabízíš dva standalone výrobky, LunchBeat a Burodron, a také Dredrum pro Eurorack formát. Překvapil mě vzhled tvých výrobků, čelní panel je vyrobený z kuprextitové destičky, ta je místy modře podsvětlená, vypadá to moc dobře. Jak jsi na to přišel?
Burodron má ručně dělanou krabičku z vintage materiálu, a sice ze zbytků starého kuprextitu, které mám ještě z komunistické éry. Dostal jsem je od spolužaččiny maminky, která pracovala v Tesle. To jsem ještě chodil na základní školu. Dnes se už takový asi nevyrábí. Ten starý kuprextit je unikátní v tom, že má nosnou laminátovou vrstvu neprůhlednou, a také tmavě hnědou – na rozdíl od dnešních desek, které jsou světlejší, průhlednější a jakoby do zelena. Krabička vyrobená z tohoto kuprextitu by se mi už tak nelíbila. Ačkoliv: moderní kuprextit se dá zase díky jeho průsvitnosti dobře využít na podsvícené přístrojové panely, jaké používám na svých produktech a myslím si, že to vypadá celkem dobře. 

Jan Čumpelík - DIY expert
Během rozhovoru jsme si užili i dost legrace. Když se ti nelíbí Google Glass, mám pár inovací od Buranu.

U plošných desek bych ještě chvíli zůstal. Můžeš nám přiblížit jejich výrobu? Jak jsi s deskami začínal?
Co ti budu povídat, byl to porod! Chvíli mi trvalo, než jsem se naučil dělat tišťáky fotocestou. Po pokusech s fotocitlivým lakem mi byla doporučena metoda „suchý fotorezist“, která je – musím říct – perfektní a i v domácích podmínkách přináší velice dobré výsledky. Suchý fotorezist je na folie citlivá na UV záření, která se nalaminuje na měděný laminát. Stačí použít běžný kancelářský laminátor. Obrazec plošného spoje vytisknu laserovou tiskárnou na průhlednou folii. Tato maska se přiloží k nalaminované destičce a osvítí se UV LED lampou, kterou jsem si také vyrobil. 100 UV LED diody jsem koupil za pár dolarů na eBay. Destička se 2 minuty exponuje a následně jí dám do vývojky. Část nalaminovaného fotorezistu, která byla při osvětlování schovaná pod maskou, se ve vývojce vymyje a na mědi zůstane obrazec plošného spoje. Deska se pak vyleptá. Fotoresist někdy používám i ve druhé vrstvě jako pájecí masku. Bez potíží vyrábím plošné spoje s cestami 0,2 mm. Jsou i jiné metody, jako je „tonner transfer“, kdy z laserové tiskárny vytiskneš voskový papír, který se přežehlí na destičku a tím ti vznikne tiskový obrazec, který následně vyleptáš, ale výsledky této metody (podle toho, co jsem viděl na internetu) mě nepřesvědčily a tak jsem to ani nezkoušel. Větší série desek ale už nechávám dělat u výrobce PCB.

Honzo, položím ti obligátní otázku, na kterou se ptám každého v našem seriálu. Jak moc rozumíš elektronice, jak moc jdeš do hloubky? Dokážeš číst ze schémat a víš, co každý prvek v obvodu znamená? 
Učím se to za pochodu. Když jsem začínal s Arduinem, věděl jsem co je to odpor, kondenzátor, co tak zhruba ty součástky dělají, ale jak se z nich sestavují obvody jsem pořád nechápal. Když jsem dělal v jedné firmě, měli jsme tam člověka, který vymýšlel elektroniku. Díval jsem se na něj jako na kouzelníka a on mi říkal, že je to úplně jednoduché. Teď už to vidím podobně.

Umíš si všechno spočítat?
Naštěstí zatím moc počítat nepotřebuji. V tom, co dělám já, má velkou roli mikrokontrolér a jeho periferie. Tohle všechno má nějaké zapojení doporučené výrobcem. Tyhle funkční bloky pak stačí propojit mezi sebou. Blok snímání tlačítek – mikrokontrolér – DA převodník. Hodnoty součástek jsou v jednotlivých blocích většinou stejné, i když se blok použije v jiném obvodu. Nic se většinou počítat nemusí. Každopádně na své matematické hranice jsem už během práce párkrát narazil, a to při programování. Měl jsem se prostě líp učit (smích)...

Jan Čumpelík - DIY expert

Takže to v tvém případě není jako u Oliviera, bravurního matematika, který si vše vypočítá z nuly. Ty spíše vycházíš ze specifikace obvodů a designu okolních prvků, které jsou pro daný obvod nadefinované a pak si je případně doopravíš.    
Přesně tak. Používám datasheety. Tak třeba napětový stabilizátor 7805, který z nastabilizovaného napětí dělá 5 V, potřebuje pro svou spolehlivou funkci kondenzátory v hodnotách 330 nF a 100 nF, to je dané výrobcem toho stabilizátoru. Většina integrovaných obvodů má na přívodu napájení doporučený vyhlazovací kondenzátor 100 nF, pull-up rezistory 10 kOhm a tak dále. Hodně se toho opakuje. Zatím jsem opravdu počítal jen filtry, vše ostatní je tak nějak standardizované.

Z jakých čerpáš zdrojů?
Internet. Všechno, co teď dělám, umím díky internetu. Na síti je spousta materiálu pro učení i inspiraci. Nejen datasheety k součástkám (upřimně nevím, jak se získávaly před internetem), ale i blogy a spousta videí na YouTube. Odebírám několik elektrotechnických kanálů, mezi kterými je samozřejmě i Dave Jones. 

Co používáš na měření?
Základní osciloskop Rigol 1052E, nejlevnější, který už splňoval mé požadavky. Jsem s ním spokojený. Malý příruční digitální multimetr Voltcraft, kupovaný ještě za západoněmecké marky. Hodně také využívám ocelové pravítko a digitální posuvku.

Kde nakupuješ součástky? 
Nejvíce nakupuji v TME – spolehlivá firma s velkým sortimentem. Stejně ale nemají všechno, jako například potenciometry ALPS! Ty objednávám v RS.

Jan Čumpelík - DIY expert
Grafické provedení modulů od Buran Electrix je nezaměnitelné. Kdo by řekl, že stará kuprextitová destička z dob totality může udělat tolik nádery.

Honzo, na webu nabízíš jednobitový groovemachine. Myšlenka jednoho bitu mě docela zaujala, co tě k tomu vedlo?
Když jsem se na internetu vytahoval s dokončeným BuroBleepDrumem, oslovil mne Ondra z Lunchmeatu, že by chtěl do programu jejich festivalu zařadit elektronický workshop zaměřený na tvorbu hudby, kde by si učastníci sestavili hudební nástroj. Moje snaha tedy byla navrhnout něco jednoduchého, co by šlo snadno pochopit, a přitom by to bylo alespoň trochu zábavné na používání. A také, aby to pak lidem i k něčemu bylo. Během jednoho týdne jsem tedy dal dohromady první Lunchbeat – 1bit groovebox. Původní Lunchbeat vůbec nemá plošný spoj, ale existuje jen v breadboard verzi. Důležité bylo, aby obvod šel modifikovat a umožňoval experimentování. Na workshop sice moc lidí nepřišlo, ale když mi video s breadboard Lunchbeatem zveřejnili na DIY fóru hackaday.com, byl to docela hit. Video převzaly i další servery a během dvou dní jsem měl několik tisíc shlédnutí a dost liků, takže jsem se rozhodl, že Lunchbeat dostane i stálejší podobu s plošným spojem a zkusím to prodat. S první várkou Lunchbeatů mi do světa pomohla kampaň na Indiegogo, kde jsem tak tak dosáhl stanoveného cíle 1000 Eur a prodal 13 stavebnic a 5 sestavených Lunchbeatů.

Kam distribuuješ své výrobky? Jak řešíš reklamace?
Nejvíce posílám do západní Evropy a Ameriky a něco je i v Austrálii. Celkově jsem prodal více než 80 lunchbeatů. Posílám buď kity a nebo rovnou postavené nástroje. Reklamace jsem zatím řešit nepotřeboval.

Všiml jsem si, že také děláš eurorackové moduly. Modulární synthesizery zažívají velký boom, co tě vedlo k této platformě? 
Na Eurorack systému se mi líbí, že není potřeba řešit krabičku a napájení, což je praktické a produkt to zlevňuje. Dredrum je první z řady a chystám i další. Snažím se držet myšlenku DIY, takže budou k dispozici schémata, návrhy plošných spojů a zdrojové kódy. Své výrobky nabízím i v kitu, takže si je ostatní mohou postavit. 

Lidé, kteří se zabývají DIY často pořádají i workshopy. O jednom už ses zmínil. Chystáš další?
V současné době žádný nechystám. Práce je docela dost a připravit kvalitní workshop není záležitost na jedno odpoledne, takže sám teď worshopy iniciovat nebudu. I to, že bydlím stranou na vesnici moje možnosti trochu omezuje, kvůli dojíždění. S tím souvisí i to, že je také těžké najít nějakého kamaráda páječe, který by mi mohl pomoct s malosériemi. Tak to zatím stíhám sám. Nemám moc velké podnikatelské ambice, nechci zakládat velkou firmu, stačí mi, když se uživím, protože – jak vidíš – náklady na život nepotřebuji mít velké. 

Jan Čumpelík - DIY expert

Honzo, co tě vlastně vedlo opustit Prahu a usadit se v malé vesnici, odříznuté od okolního světa?
Když jsem žil v Praze, nelíbilo se mi, kolik peněz musím vydělat jen na to, abych tam mohl být. Že polovinu pracovního měsíce strávím tím, abych vydělal peníze, kterými poplatím byt, ve kterém stejně nakonec nejsem, protože na něj musím vydělávat ty peníze. Přišlo mi to jako takový začarovaný kruh, a z toho jsem chtěl ven. Zvažoval jsem výhody a nevýhody a nakonec se rozhodl pro méně pohodlný, ale o mnoho levnější život na venkově. Takže jsem si koupil levnou chalupu s tím, že budu platit jen to, co spotřebuju. Odměnou je mi minimální finanční zátěž, což znamená jednak více volného času, jednak méně stresu. Dost lidí žije s obavami, že přijdou o příjem a nebudou schopní platit nájem nebo splátky a skončí s exekucí nebo na ulici – tohle teď nemusím vůbec řešit, myslím, že je to pro psychiku velká úleva. Dlouho jsem toužil být pánem svého času, a to se mi teď konečně podařilo. Líbí se mi, že to, co dělám, dělám proto, že chci, a ne proto, že musím. Čas využívám hlavně pro sebe, protože je pro mě důležité čas trávit podle svých představ a ne představ někoho jiného. Času na světě nemám neomezené množství, zhruba polovinu jsem již vyčerpal, a čím toho času zbývá méně, tím je drahocennější, a je tudíž potřeba pečlivě zvažovat, jak s tím zbývajícím časem naložím. Bydlení na venkově mi umožňuje starat se méně o peníze a více užívat života.

Moc pěkně řečeno. Tím se dostáváme se k závěru našeho rozhovoru. Co bys doporučil našim čtenářům DIY seriálu?
Připojení k internetu. Bez internetu by to, co dělám, nebylo možné, ať se jedná o přístup k informacím, nebo o odbyt produktů. Lidé se na síti sdružují v zájmových skupinách, a tak je jednodušší (než kdy před tím) přesně oslovit cílovou skupinu . Stačí poslat odkaz do správného fóra. Pokud je věc dobrá, lidé si to nasdílí, pokud ne, dozvím se to a věc můžu upravit. Není potřeba platit žádnou reklamu! Všechno jde začít ze židle před monitorem. Co se týká elektroniky, stavějte a zkoušejte. Kupte si breadboard, Arduino, pár odporů, Led diod a potenciometrů a experimentujte. A pamatujte, že když to nefunguje, naučíte se mnohem víc, než když to funguje!

Honzo díky moc a přeju ať se ti daří.

Související odkazy:

Web Buran Electrix:
http://buranelectrix.com

SW na plošné spoje KiCad: 
http://www.kicad-pcb.org

Arduino Playground:
http://playground.arduino.cc/

Hackaday:
http://hackaday.com/

Indiegogo:
https://www.indiegogo.com/