V tomto testu se setkáváme s produkty tří firem renomovaných v oblasti Hi-Fi techniky a současně i s třemi různými pohledy na řešení mechanik CD přehrávačů. V obchodech běžně najdete v současné době nejčastěji klasické provedení, kde se disk pokládá na šuplík jednoduché konstrukce etiketou vzhůru a poté je dopraven ke snímacímu mechanismu. Toto provedení je zastoupeno CD playerem Technics. Druhý způsob je pravděpodobně inspirován starou dobrou gramofonovou deskou - disk je uložen popisem dolů, aby vzápětí byl shora „sejmut“, což ukazuje zástupce firmy Pioneer. Nakonec se dostává na stůl na první pohled nejsložitější řešení firmy Sony, kdy snímací čočka zůstává nehybně upevněna a otáčející se cédéčko se tedy musí posuvat.
Všechny testované stroje patří spíše k tomu lepšímu, co firmy produkují v běžně dostupné a nejprodávanější kategorii. Neberme v potaz tvrzení, že CD přehrávače do dvaceti tisíc nehrají apod. - raději zůstaňme na zemi a na cenové hranici 10.000 Kč.
TECHNICS SL-PS 670 D
Velmi solidně působící model značky, na kterou její pravověrní fandové nedají dopustit, přichází na řadu jako první. Model 670 D je inovací modelu 670 A, a to výměnou kondenzátorů za nové, účinnější bambusové Ta-keh kondenzátory zaručující dle výrobce lepší zvuk. Vyšší model 770 D stejného vzhledu skýtá kromě jiného navíc virtuální baterii a lepší udávané parametry (odstup signál/šum, dynamiku i zkreslení). Bohatá výbava přístroje zahrnuje přímou volbu skladeb z dálkového ovladače i z panelu, možnost regulace výstupní úrovně signálu, regulovaný sluchátkový výstup, editační funkce při nahrávání na kazetu a v neposlední řadě funkci Auto Cue, která uvede CD disk do pauzy přesně na začátku další skladby a čeká na odklepnutí.
Zvukově zaujme Technics velmi příjemným zvukem, vysoké kmitočty jsou podané neutrálně, i když působí dojmem jako by byly ohraničené právě v těch nejvyšších slyšitelných oblastech. Basy jsou mírně nevyvážené, ale opravdu jen mírně; projevuje se u nich i nepatrný zdvih, který ovšem nepůsobí rušivě. Celkový umělecký dojem lze shrnout jako vyrovnaný, slušný zvuk i dobrá výbava, a tak tento model jistě obstojí i v náročnější sestavě od Technicse.
PIONEER PD-S 505
Typové označení 505 nese velmi oblíbený model vybavený pionýry opěvovaným systémem opačného uložení CD disku (tj. etiketou dolů na masivní plochý talíř), což má za úkol zajistit nižší rezonance, konstantní točivý moment a větší stabilitu disku při reprodukci - stejně jako klasická černá vinylová „fošna“. Stejně jako u Technicse spočívá odlišnost od ostatních vyšších modelů ne ve výbavě různými funkcemi, ale spíše v detailech, jako např. v použitém převodníku či digitálním filtru a to nakonec způsobí někdy i na první pohled vyšší nárůst ceny. Tento model je dostupný i ve zlaté barvě, ovšem za mírný příplatek. Ve výbavě nechybí běžné funkce - můžeme vesele editovat při kopírování kazet (přístroj nabízí i možnost synchronizace s tape deckem stejné firmy), nechat si zahrát ukázku ze všech skladeb (Hi-Lite scan) atd. Přímá volba skladeb je opět možná jak z dálkového ovladače i z panelu přístroje. Vypnutí i zapnutí přehrávače je možno i z ovladače - je vybaven pohotovostním režimem Stand-by.
Při poslechu upoutá Pioneer velmi detailním zvukem a to zvláště na výškách, kde se některé pasáže zdají být trochu nadhodnocené - vysoké frekvence mají mírně ostřejší charakter a záleží na vkusu posluchače i druhu hudby, zda mu tento zvuk bude vyhovovat. V nižších polohách zůstávají detaily dobře zřetelné, neagresivní a vyvážené.
Pioneer PD-S 505 je velmi dobrou volbou pro toho, kdo požaduje do sestavy kvalitní CD přehrávač s robustní mechanikou a detailním zvukem.
SONY CDP-XE 700
Na CD přehrávači ze stabilně kvalitní stáje Sony padne do oka především mohutný šuplík skrývající takřka celý mechanismus snímání cédéček. Jak již bylo řečeno v úvodu, japonští konstruktéři objevili zajímavý fakt, že zvuk disku snímaný napevno uchycenou čočkou (tj. bez vibrací) je kvalitnější oproti standardnímu mechanismu.
A proto je tedy použit tento jaksi naruby obrácený systém používaný u tohoto modelu i vyšších řad včetně té nej - série ES. Od dražších bratrů se sedmistovka liší hlavně převodníkem, digitálním filtrem a neregulovatelným sluchátkovým výstupem. Jak už je u Sony zvykem, chudá výbava zde není na místě. Zaujme především rychlým přístupem k jednotlivým skladbám pomocí jednoduchého točítka. Výběr písniček dle zadaného času při nahrávání je u tohoto stroje zřejmě nejpřesnější - funkce Just Edit to zvládá většinou na vteřinu přesně. Ostatní funkce se nesou již v duchu výše testovaných přehrávačů i v množství obvyklém v této kategorii.
Po založení testovacích CD je rychle znát, že Sony si poradí s jakoukoli hudbou s velkým přehledem. Celý kmitočtový rozsah je vyrovnaný a neutrální, bez důrazu na jakoukoli složku a tím se Sony CDP-XE 700 stává možná zvukově, ale i výbavou nejuniverzálnějším přístrojem tohoto minitestu.
ZÁVĚREM...
Naši tři mušketýři se prošermovali k cíli se vztyčenou hlavou a vypjatou hrudí. Při porovnání se čtvrtým (D’Artagnan Accuphase v ceně téměř 80.000 Kč) se jistě neměli za co stydět. Vzhledem k minimálním odlišnostem (a to i v ceně) neuvádím celkové hodnocení - bylo by takřka totožné, tj. výborné, jinými slovy žádný z uvedených systémů snímání CD disku nevynikal natolik, aby mohl být uveden jako vítěz testu. Přestože samozřejmě existují rozdíly mezi modely různých firem, za stejnou cenu získá kupující zpravidla velmi podobný výsledek, aniž by udělal při nákupu chybu. Pro snadnější rozhodování lze jen doporučit podrobnější a individuální pohled na ostatní komponenty vytoužené značky a sladit je k spokojenosti ucha i peněženky.
Použitá aparatura: zesilovač Accuphase E-210 A, reprosoustavy Canton Fonum 630 DC, signálové i repro kabely Monster Cable a v neposlední řadě hudba Vivaldiho, Milese Davise i Joea Satrianiho. Výsledný zvukový dojem byl porovnán se vskutku referenčním strojem Accuphase DP-55.
Pozn. redakce: Děkujeme za zapůjčená zařízení firmě Interaudio v Pardubicích.
