Z tisíce a jedné hořovických kytar

Reportáž

Donedávna jsme natahovali krky přes západní hranice a záviděli muzikantům jejich kytary. Zahraniční nástroje a jejich výroba byla pro nás opředena mystérií svatosti a jakési nedostižitelnosti. Čas dozrál a ony zahraniční nástroje se začaly vyrábět u nás. Na místě, kde se vyráběly proslulé Jolany, ve firmě BOHEMIA MUSICO, a. s., v Hořovicích, dnes vznikají nástroje vyhlášených značek jako, je EPIPHONE, GIBSON, SPECTOR, GRENDEL (M. Tobias) a další. V současné době firma produkuje měsíčně téměř tisíc kytar, jež se prohánějí v rukách kytaristů po celém světě. Veškeré informace o výrobě nám po vřelém přivítání poskytnul obchodní a ekonomický ředitel pan ing. Petr Vykydal.

Jak se vám vůbec podařil rozjet takový projekt v továrně, kde se ještě při mém odchodu v roce 1991 vyráběla dřevěná prkýnka a poklopy na WC?

Jako soukromá firma jsme proti tehdejšímu managementu předložili konkurenční privatizační projekt a v r. 1993 jsme v této veřejné soutěži zvítězili. V době, kdy jsme státní podnik DELICIA koupili, tady výroba kytar prakticky neexistovala. Skončil totiž projekt s firmou KRAMER, která zbankrotovala. Dále se nepodařilo dokončit projekt s kytarami REVELATION firmy HOHNER, ačkoliv tyto nástroje byly díky tremolu WILKINSON poměrně slušné. Svým způsobem toto tremolo předběhlo dobu. Díky tomu, že HOHNER neměl nejsilnější jméno v kytarách a marketing tehdy taky nebyl nejlepší, všechny tyhle akce skončily. No, a jak už jsem sem zmínil, v době, kdy jsem nastoupil, byla výroba kytar téměř historií. Na začátku jsme některé lidi museli propustit a zůstali jen ti nejlepší, se kterými jsme do budoucna počítali pro obnovení výroby, pokud by se nám podařilo sehnat nějakého zákazníka. Prvním z nich byl vlastně STUARD SPECTOR, který vyrábí baskytary s průběžným krkem. Jejich sériová výroba se u nás zahájila v roce 1995. Díky tomu jsme si vybudovali jméno ve Spojených státech, kam se v současnosti nejvíce nástroje vyváží. Později už ty kontakty byly daleko jednodušší. Další z těch dražších a náročnějších nástrojů jsou baskytary GRENDEL, které vyrábíme pro Mika Tobiase. K tomu se nám podařila navázat dobrá spolupráce s firmou GIBSON -EPIPHONE, vyrábíme pro ně kytary Les Paul, baskytary THUNDER Bird a teď připravujeme SG 4OO. Mezitím jsme začali vyrábět i pro firmu American Showster, což jsou zvláštní nástroje, třeba v podobě nádrží HARLEY DAVIDSON v různých provedeních nebo blatníky od CHEVROLETU. Prostě takové avantgardní věci (viz obrázek - produkce kytar). Z těch nejnovějších projektů, děláme celou řadu kytar pro firmu DEAN, což jsou cenově velmi zajímavé nástroje. Celá kytara - krk, korpus - je z mahagonu, krk je vkližovaný, vrchní deska je z dováženého kudrnatého nebo fládrovaného javoru, který se vozí z USA nebo Kanady. Pro ně vyrábíme kytary Cadillac Elite, Icon a v současnosti připravujeme pro tuto firmu basu. Protože tato firma měla o elektrické i akustické kytary mimořádný zájem, v zimě roku 1996 jsme koupili pod hlavičkou CMRI nové zařízení od zbankrotované slovinské firmy MELODIA MENGEŠ a v současné době dodáváme první sérii JUMBO kytar. Co se týká akustických kytar, v letošním roce bychom chtěli ztrojnásobit kapacitu a v příštím roce ještě jednou tolik, protože máme další dva zákazníky - jednoho z Japonska a dalšího z Německa. Z těch zajímavých nástrojů CMRI začínáme stavět double bass pro Neda Steinberga. Mezi tím jsme měli třeba i méně úspěšné projekty, které se nepodařilo dotáhnout do konce, jako s firmou EMEX v Německu. Ta sice zbankrotovala, ale přinesla nám, kromě určité finanční ztráty, jistou zkušenost - navštívil nás Jerry Auerswald z Německa, který vyrábí špičkové nástroje pro ZZ TOP, EURYTHMICS, Prince... Auerswald dělal s našima lidmi asi dva měsíce.

Na základě spolupráce se zahraničními firmami určitě vyrábíte i malé série. Jaký je minimální počet?

Záleží na tom, jestli ty firmy jsou ochotny se podílet na nákladech spojených s přípravou nebo programováním encéčka, ale takové minimum série je padesát kusů. Tady je třeba zajímavá spolupráce s firmou WD z Floridy, pro kterou děláme díly ke kytarám, krky a korpusy. Vyrábíme podle přesných dispozic vintage krky Fender, protože WD jako jediná vlastní licenci Fender.

Kolik lidí u vás v současné době pracuje?

Asi padesát, co se týká elektrických kytar a na akustikách je asi patnáct lidí s tím, že tento počet by se měl zdvojnásobit. Na elektrických kytarách se snažíme zvyšovat produktivitu vylepšováním přípravků a doplňováním technologie strojem a ten počet bychom nechtěli zvýšit nad sedmdesát lidí, tzn., že jsme si dali strop asi tisíc el. kytar měsíčně. Neplánujeme větší množství, protože ten podíl na světovém trhu je přece jen nějakým způsobem znát. Např. v loňském roce při kurzovních pohybech japonské měny vůči korejské se Japonci stali konkurenceschopnými. Na druhé straně, když posílí koruna, tak máme problémy a některé nástroje začínají stát atd.

Výroba akustických nástrojů je takésoustředěna v tomto objektu?

Ne, ta probíhá na Staré Sklenářce.

Tam se dříve vyráběly harmoniky, ještě se tam částečně dělají, ale do konce roku ten objekt bude určen pouze na výrobu akustických kytar s tím, že povrchové úpravy děláme v hlavní výrobní budově.

V bývalé Delicii byly hlavním výrobním programem harmoniky. Jak to vypadá dnes?

Dneska se to srovnalo, půlku produkce tvoří kytary a půlku harmoniky.

Dříve se harmoniky vyráběly pod svou značkou. Jak to vypadá v současnosti?

Co se týká harmonik, dříve to byla DELICIA. Dnes vyrábíme pro firmu HOHNER, vyrábíme pod značkami GEWA, WALTHER, do Itálie pro firmu GEMEX pod značkou EXCELSIOR a dodáváme do Japonska firmě NANYO BOEKI pod značkou TOMBO. Při spolupráci v kytarách se nám podařilo najít i partnera pro nástroj TIGRE ve Spojených státech a ve spolupráci s Američany byl navržený nástroj, který se prodává na jihu Spojených států, v latinskoamerické oblasti, Mexiku a severu Jižní Ameriky.

To je nějaký akordeon?

Je to nástroj specifický pro tu oblast a pro CAJUN music. Mají pro tento nástroj svoji parádu billboardů.

Dříve, za totality, se používaly tuzemské materiály, (kromě KRAMER). Odkud se dřevo bere dnes?

Je to vlastně mix. Počínaje hmatníkem, je to Indie, Honduras. Javor dovážíme z Kanady a Spojených států a mahagon přes španělského dodavatele, který zásobuje většinu firem v Evropě. Výrobek jako celek je v podstatě mezinárodní - hardware je z Německa, Japonska nebo Koreji, podle toho do jaké cenové relace ta kytara spadá, snímače většinou Spojené státy, ale v současnosti pracujeme na licenční výrobě pro EMG, potom drobnosti jako perleťové výložky z Japonska, laky jsou německé nebo rakouské. Materiály jsou tedy asi ze sedmdesáti procent ze zahraničí. Používáme ale i domácí dřevo. Tam je jediná nevýhoda, že dnes ještě neexistuje firma, která by dřevo dokázala rozsortírovat a dodávat dřevo pouze prvojakostní.

Od nás berete tedy nejvíce javor?

Bereme český javor, ale na krky, hlavně u bas, dovážíme všechno z USA, protože ten je už rozsortírovaný a navíc je tvrdší.

Co třeba jasan a olše?

Česká olše je dobrá, ale zase, jediná nevýhoda je, že všechno, co koupíte, je mokré a musí se to sušit aspoň tři roky.

Dřevo se suší přirozeně nebo jde do nějaké sušárny?

Suší se přirozeně a pak se dosušuje v sušárnách. Máme rakouské počítačem řízené sušárny (Vanicek) a ještě ze Slovinska jsme pořídili německé vakuové sušárny. Jednu jsme už uvedli do chodu.

Jak dlouho takové sušení trvá?

To je naprosto různé. Záleží na druhu dřeva a na tom, v jaké vlhkosti materiál dostaneme od zahraničního dodavatele. Dřevo ze Spojených států a Kanady má většinou už dokonalou vlhkost šest procent a přichází dobře zabalené a připravené ke zpracování. Můžu říci že dovážíme bez jakýchkoliv reklamací. Cena je ale několikanásobek ceny českého dřeva.

Dá se u nás najít nějaký nádherný kousek materiálu?

Dá se, ale tak, že na to musíte mít hajného, který to dřevo vybírá. Ve Slovinsku takhle funguje PIVKA a myslím si, že je zajímavé od nich nakupovat, i když ty jejich ceny se už blíží těm americkým. U nás taková firmy chybí.

U kytarářů je velmi vyhlášený jugoslávský horský vlnkovaný javor. Já bych řekl, že takového materiálu u nás moc není. Čas od času možná něco naroste, ale pak to skácejí a je po všem.

Mě by zajímala baskytara GRENDEL, na kterou jsem četl recenzi v časopisu BASS PLAYER. V tabulce pro hodnocení čtu „Made in Czech Republic“. Ve Spojených státech se prý těší velké oblibě. Dokonce jsem ji měl už v ruce a byl jsem velice nadšený. Líbí se mi jak tvarem, materiálem, tak i zvukem a navíc si myslím, že je i cenově velmi dostupná. O co se tedy přesně jedná?

Je to nástroj, který designoval Michael Tobias. S tou cenou je u nás výhoda v tom, že jak Spector, tak Tobias nám umožnili vytvořit ceny pro český trh, ale máme i povolené Polsko a Maďarsko. Ceny jsou úplně jiné než v západní Evropě nebo v USA. Nejvíce se prodávají ve Spojených státech, v Itálii, Anglii a začali jsme už vyvážet i do Japonska. U SPECTORŮ to jsou zase Státy, Japonsko je hned na druhém místě a Evropa je trochu slabší, protože tady narážíme na konkurenci WARWICKA.

V jaké vztahu jsou vlastně v současnosti tyto dvě firmy, po té co WARWICK začal používat SPECTORŮV design?

Tím, že SPECTOR v polovině osmdesátých let prodal svůj patent KRAMEROVI a jeho distribucí se zabýval WARWICK, a dokonce pro ně vyráběl nějaké komponenty, tak v okamžiku, kdy KRAMER zbankrotoval, WARWICK začal baskytary SPECTOR vyrábět, šel vlastně proti proti právům, které jsou na SPECTORŮV design a nyní neodvádí žádný poplatek, dokonce ani STEINBERGOVI. SPECTOR si své jméno vykoupil před dvěma lety po soudech, které proběhly po bankrotu KRAMERA a nyní zvažuje, jakým způsobem bude proti WARWICKOVI postupovat. Pravda je ta, že značka SPECTOR si za dobu své absence na trhu své jméno v povědomí zachoval zejména v Americe a Japonsku. V Evropě je to horší.

Jak jste procentuálně zastoupeni na tuzemském a světovém trhu?

Z celkové produkce v loni byl devadesát dva procent export. U kytar to pravděpodobně bude asi ještě víc. Tam je i jiný faktor - kromě toho, že vyrábíme pro některé firmy, tak ještě distribuujeme kytary značek JACKSON a CHARVEL, prostřednictvím naší dceřinné společnosti MUSIC WORLD. Takže ten poměr by byl trochu jiný, ale obecně to dělá kolem devadesáti procent.

Co kytary EPIPHONE, které se k nám dováží a distribuují prostřednictvím českých firem? Kytary vyrobené u vás cestují do Ameriky a pak zase zpět nebo je prodáváte přímo českým distributorům?

Ne, my je vůbec neprodáváme. Jdou do celního skladu, tam se zamění celní papíry a vrací se zpátky. Do Ameriky se nevozí. My většinu nástrojů k těm firmám ani nevozíme. Ty nástroje jdou rovnou k distributorovi. Tady v Evropě je výhoda, že např. EPIPHONE si pošle objednávku a my ji posíláme přímo k jejich zákazníkovi tady v Evropě. Se SPECTOREM je to dokonce tak, že distributoři dávají objednávky přímo nám, takže všechno je daleko rychlejší.

Jaké novinky plánujete do budoucna?

Z těch nejaktuálnějších věcí je to zavedení licenční výroby snímačů EMG, v akustických kytarách je to příprava nových modelů Cutaway, pak rozjezd výroby western kytar pro dalšího odběratele a v elektrických kytarách dokončujeme celou řadu kytar DEAN - THE EDGE BASS - basa s průběžným krkem. Začali jsme i jednat s firmou JACKSON o výrobě jejich nástrojů u nás.

Takže to vypadá, že v současnosti jste v Evropě největší výrobce.

Ano, v elektrických kytarách jsme největší výrobce.

Když bych se vrátil malinko do minulosti ke kytarám JOLANA. Kam se všude vyvážely?

No, ty vlastně dělal ještě tady Standa a z toho co si pamatuji, vyvážely se do Polska, Ruska, na Kubu a něco i do Maďarska. Když se na ty nástroje člověk dneska dívá, tak na svou dobu určitě nebyly špatné. Byly tam problémy v povrchových úpravách, ale konstrukčně nebyly špatné nástroje. Překvapivé jsou reakce, jaké dneska ještě jsou třeba z Ruska. Stále si nás ještě pamatují, takže z té doby jsme u nich zavedeni velice dobře. Později ten skok pro ně s KRAMEREM byl kvalitativně poměrně dost veliký.

Takže pořád jsou na ně ještě nějaké odezvy?

Ano, jsou. Dokonce ještě za komunistů se na základě poměrně dobré pověsti podařilo DELICII v kvalitě předčit dva polské konkurenty a to nám snad i pomohlo k získání zakázek firem, pro které nyní vyrábíme.

Ještě když jsem odsud v devadesátém prvním odcházel, tak tu chyběla nějaká zpětná vazba na muzikanty. Velmi často se stávalo, že jsme něco udělali špatně a my jsme o tom nevěděli. Například jsme se tehdy vůbec nedozvěděli o „pískání“ snímačů. To nebylo způsobeno špatným materiálem, či konstrukcí, ale nedodržením technologického postupu - cívky se měly vařit v parafínu pět minut, ale na místo pěti minut se nakonec cívka jen ponořila a vytáhla. Parafín se pak mezi závity vůbec nedostal a kytaristé se pak mohli ukopat vzteky. To se u nás ale nikdo nedozvěděl. Jakou máte na lidi vazbu dneska? Je pro vás dominantní názor odběratele nebo designéra?

To funguje tak, že rozhodující je designér, ale s ním k nám jezdí špičkový muzikanti. Nedávno tady byl baskytarista z New Yorku Rawn Randall, který má smlouvu se Sony Music a doprovází samé hvězdy. Vyrobili jsme taky levou baskytaru pro basistu Eltona Johna, pro Kas Sultona od Meat Loaf jsme dělali SPECTORA.

Já bych se vrátil k testům v zahraničních časopisech. Jak takový test v časopisu jako je BASS PLAYER vůbec probíhá a kdo si ten nástroj vybírá, časopis nebo výrobce? Jaká je možnost ovlivnění výsledku testu ze strany výrobce?

Nástroj si vybírá časopis sám a podle informací, které mám, pánové Spector ani Tobias neměli možnost ovlivnit výsledek testu GRENDELA, SPECTORA nebo TOBIASE, natož my jako výrobce.

Takže nějaká úplatnost se tam nedá předpokládat?

To určitě nejde. Na druhé straně je zase pravda, že test na SPECTORA nám nevyšel tak dobře, protože člověk, který jej prováděl, upřednostňuje lehčí basy a jinou konstrukci, takže test dopadl jinak, než jsme si mysleli. Nejspíše má jiné cítění a chtěl něco malinko jiného.

Spector se momentálně drží klasických elektronik, které byly na začátku. Po roce a půl přesvědčování se začala používat novější elektronika, což mu bylo jako hlavní vytýkáno. Ze začátku jsme s tím měli problémy, protože Japonci chtěli nové, Američané se naopak drželi starých, takže než se podařilo všechno ujednotit, užili jsme si spoustu problémů.

Kolik takových nástrojů dneska vyrobíte?

Zhruba stovku měsíčně.

Pro nás jsou cenově dražší nástroje zajímavější, ale zároveň se při výrobě musíme držet cenově nižší skupiny. Daří se nám zapracovávat nové pracovníky, není ale možné aby šel dělat SPECTORA člověk, který to před tím nikdy nedělal, i když to je vyučený truhlář.

Na nové nástroje musí přijít nové struny. Máte nějakého svého dodavatele nebo si každá firma dodavatele určí?

My jsme si dříve vyráběli své struny, ale dneska na levnější nástroje dáváme nějaké korejské a na dražší si firmy dodávají své z Ameriky.

Po rozhovoru s ekonomickým ředitelem, panem ing. Vykydalem následovala asi jedenapůlhodinová prohlídka výrobní haly (viz dokumentační fotky). V objetí vůně dřeva jsme shlédli celý proces výroby kytar, počínaje automatizovaným opracováním materiálu až finální „oprašování a leštění“ hotových nástrojů. Každou chvíli se nad přítomností Standy Lysáka - bývalého „vývojového technika“ - u mašiny nebo za ponkem rozzářila překvapená tvář bývalých Standových kolegů. Mezi perličky bychom určitě zařadili již zmíněný model elektrického kontrabasu vyráběného pro Neda Steinberga nebo kytar ve tvaru blatníků Chevroletu, či nádrže Harley Davidson. Reportáž završila prohlídkou stálé firemní expozice s nádhernými nástroji, o kterých bychom ještě před pár lety nevěřili, že se mohou narodit v Čechách.

Popis k obrázkům (obrázky jsou přibližně seřazeny podle technologického postupu):

  • obr. č. 1 - automatizované frézování těla
  • obr. č. 2 - příprava opracovaného materiálu na nástřik
  • obr. č. 3 - broušení nastříkaného těla vodním smirkem
  • obr. č. 4 - pražcování, pražce se nalisovávají, nenaklepávají se 
  • obr. č. 5 - lakování
  • obr. č. 6 - konečná povrchová úprava - leštění
  • obr. č. 7 - kompletace nástrojů (osazení hardwaru a elektroniky)
  • obr. č. 8 - zmíněný „americký úlet“ tělo ve tvaru nádrže HARLEY DAVIDSON
  • obr. č. 9 - krky (jen si tak trochu krknout)
  • obr. č. 10 - elektrický kontrabas v podání pana Steinberga
  • obr. č. 11 - přehled současně vyráběných modelů, zleva Grendel, Spector, Epiphone Les Paul, Gibson Thunder Bird, Dean, Grendel.