Bohdan Pásek

Interview s odborníkem na DIY a sběratelem analogových synthesizérů
Bohdan Pásek

V dnešním čísle začínáme se sérií rozhovorů s odborníky na DIY. Jako prvního jsem vyzpovídal mého dlouholetého kamaráda Bohdana Páska, majitele studia s velkou sbírkou analogových synthesizérů, vášnivého fotografa a cestovatele. Pokud jste fandou do synthesizérů, doporučujeme vám navští- vit web www.bodyia.cz, který Bohdan pravidelně aktualizuje. Můžete se tu dozvědět spoustu zajímavých informací o elektronických nástrojích.

Posledním Bohdanovým husarským kouskem bylo sestavení čtyřhlasého analogu 4voice, vycházejícího z oblíbeného synthesizeru SEMblance od firmy Analogue Solution. Už podle fotografií můžete rozpoznat, že Bohdan se v elektronice vyzná, a když mi nabídl, že mi pomůže rozchodit můj Shruthi, slovo dalo slovo, a vznikl z toho zajímavý rozhovor o Shruthi, firmě Mutable Instruments, analogových synthesizérech a DIY nástrojích, jež bychom vám rádi nyní přiblížili.

Bohdane, v souvislosti s fenoménem Shruthi jsi byl vlastně první, kdo nás navedl na tento zajímavý synthesizer, jak ses k němu dostal?
Vlastně už ani nevím. Při hledání na internetu jsem objevil někdejší stránky Mutable Instruments. Bylo to v době úplně prvního kitu s boardem SMR4, na který se dlouho čekalo, a kit se nedal dopředu objednat. Musel jsi provést objednávku v přesně určenou hodinu, protože byl k dispozici jen omezený počet kusů. To se mi však povedlo.

Myslíš si, že to byl od Oliviera dobrý obchodní tah?
Nemyslím si, že Olivier je tento typ obchodníka. Je však geniální vědec. Na druhou stranu takovýto přístup lidi nadchne a dodá celé věci punc výjimečnosti, což se určitě hodí. Muselo mu ovšem dát velkou práci kit připravit, nakoupit součástky a vše otestovat. Každopádně – když jsem si Shruthi postavil, byl jsem nadšený z toho, jak výborně hraje, a také z možností, které synthesizer poskytuje. Podpora od Oliviera, který skoro každý měsíc vydává nový systémový firmware, jenž rozšiřuje možnosti Shruthi, také hodně potěší.

Bohdan Pásek
Posledním Bohdanovým husarským kouskem bylo sestavení čtyřhlasého analogu 4voice, vycházejícího z oblíbeného synthesizeru Analogue Solution SEMblance.

Bohdane, ty jako odborník na syntézu, můžeš nám Shruthiho vlastními slovy popsat? 
Základní řídící jednotka má v sobě subtraktivní syntézu se dvěma oscilátory s digitálně emulovanými vlnami nebo s vlastními samply. Oscilátory lze mezi sebou různě modulovat pomocí matematických funkcí, se kterými se můžete setkat třeba u Kurzweilu. Nechybí šum a suboscilátor. Dále Shruthi nabízí dvě LFO, dvě obálky a sequencer s vlastními sekvencemi, jenž funguje jako arpeggiator nebo paternový sequencer. Ten je však podle mě trochu méně intuitivní a hůř se mi s ním pracuje. Výstup z řídící jednotky jde do filter boardů, jež jsou plně analogové. Ty obsahují vždy jeden filtr a VCA. Projekt Shruthi nabízí několik filter boardů, jež se liší charakterem a použitím. Kromě analogových boardů si můžete postavit i jeden board digitální, který má vlastní procesor s řadou low-fi efektů se zajímavými zvukovými spektry, a nebo například filtr z MS-20, doplněný o výstupní 8bitový delay. Šumí dost a i zkresluje, ale zase dává zvuku další unikátní charakter. 

A který z filter boardů máš sám nejraději? 
Já mám hodně rád SVF filtr, což je vlastně dvojitý lowpas/bandpas/highpass, který může být zapojený do série a nebo paralelně. Baví mě i board se zmiňovaným MS-20 filtrem, opatřený delayem, a dost jsem si oblíbil filtr s CEM3378, který již dnes není k dispozici. Poskytuje velmi distingovaný charakter a také musím říci, že i základní board s SMR4 filtrem hraje úžasně, má ten správný vintage zvuk.

Bohdane, kromě základního Shruthi sis postavil i dva „moduláry“. Jeden máš ve 3U rackové verzi, kde je podle fotografií vidět, že obsahuje hned několik filter boardů najednou, druhý je pro mě ovšem velkou hádankou... Můžeš nám je více přiblížit?
Do 3U rackové verzi Shruthiho jsem jako základní řídící jednotku použil kromě digitálního motherboardu také modul Sidekick, což byla čistě analogová jednotka, také od Mutable Instruments, určená pro uživatele, kteří nechtěli mít Shruthi jako synthesizer, ale chtěli používat filtry jako efektové zařízení pro live performance. V Sidekicku jsou dvě analogové obálky a dvě LFO, jež se mohou navzájem modulovat a řídit cokoliv, takže můžeš mít i bez displaye a hlavní řídící jednotky plně funkční filter boardy. Filterboardů je tam pět, jsou semimidulárně zapojeny, takže můžeš řídit všechny naráz nebo je stavět sériově nebo použít s externími zdroji, co tě napadne.  

A co ten druhý Shruthi „modulár“?
Ten je pojatý trochu jinak. Základem jsou dva filter boardy, SVF a Polivox filter board. Co je však podstatné, je kontroler, což je jednotka se 32 potenciometry, jenž ovládá různé funkce ve Shruthi. Jednotka je připojena přes systémovou sběrnici, kterou se jinak řídí funkce některých filtrů. Firmware Shruthi má pro toto řešení podporu a díky tomu můžeš ovládat základní parametry jako obálky, oscilátory, mixer a další, aniž by bylo třeba procházet menu nástroje. 

Na internetu jsem našel fórum, kde lidé psali o možnosti postavit si Shruthi s kompletním externím ovládáním, takže to nejspíš vychází z tohoto řešení?
Ano, jedná se víceméně o předchůdce Shruthi XT, jenž se objevuje poprvé tento měsíc na trhu. Co je na tomto řešení výborné, je to, že všechny ovládací prvky vysílají CC kontrolery přes MIDI, takže se jedním Shruthim dají ovládat i další Shruthi, jež mám ve sbírce. 

Bohdan Pásek – 4pole

Vraťme se zpět k Olivierovi a jeho obchodní strategii. Líbí se mi, že když uvede na trh nový kit, vždy vymyslí nějaký příběh, což podle mého názoru funguje dobře. Tak třeba kit 4Pole mě hodně zaujal, protože celý design byl navržen přesně jako pes z hororu Věc, který v sobě ukrýval vetřelce. Navíc ke kitu Olivier udělal tak výborný plakát, že by mu multikina mohla závidět. Také se ti stalo, že ses s příběhem spojil a řekl si – jo, to chci?
Máš pravdu, vše je perfektně provedené. K 4Pole dodával Olivier pohled s tím psem v krabičce. A taky třeba ke kitu s MS-20 přidal prapodivnou japonskou bento-like samolepku s motivem Shruthi. Podle toho, co vídávám na interntetu, stávají se z toho sběratelské záležitosti. Samolepky jsem viděl vydražené na eBay i za 30 euro. Být tebou, samolepku bych si šetřil na horší časy. 

Pojďme se teď nyní podívat na tvůj nový přírůstek do studia. Na tvůj DIY 4voice. Pro mě je to úctyhodná krabice, na které jsou vidět hodiny a hodiny práce. Prostě je vidět, že sis dost vyhrál. To je můj nový oblíbený kousek 4voice. Možná si vzpomeneš, jak jsme v Kufsteinu obdivovali monofonní synthesizer SEMblance od Analog Solution. Vždycky mě ten nástroj bavil, pár let jsem ho měl a pak jsem napsal Tomovi Carpertenovi a podařilo se mi sehnat hned několik motherboardů. Tím bylo rozhodnuto. Nechal jsem se inspirovat i modulárním Telemarkem a nalezl řešení. Bylo to náročné, ale výsledek stojí za to. Tomovi jsem posílal fotky mého 4voice, které dal k sobě na Facebook a bylo zajímavé si číst komentáře. Také jsem o něm napsal článek a umístil ho k sobě na web (www.bodyia.cz/4voice-modular-semblance), kde si ho během dvou dní přečetlo přes 500 lidí. 

To je slušný počet.
Je to i v souvislosti s tím, že jsem ke článku přidal spoustu fotek a zvukové ukázky. Takže si můžeš poslechnout, jestli to něco dělá a jak to dělá, a já si myslím, že to hraje skvěle.

A proč ses rozhodl, že si postavíš 4hlasou verzi? Znám tě jako příznivce monofonních synthesizérů...
To jsem. Vlastně ani sám nevím. Líbil se mi jednohlasý SEMblance a chtěl jsem ho trošku rozšířit. Díky koncepci MIDI můžeš 4voice použít i jako jeden monofonní synthesizer, který má 8 oscilátorů, 4 filtry a díky modulačním matricím je možné vše spolu propojit a získat tak zajímavý modulární systém. 

Bohdan Pásek
Bohdan s autorem rozhovoru a seriálu o DIY Ondřejem Říhou (www.vibes.cz).

Akorát je to trochu náročnější na ovládání, když musíš ovládat každý hlas zvlášť.
Když jsi v mono režimu a hrají ti všechny hlasy najednou, můžeš si naladit každé spektrum podle potřeby a nemusíš brát zřetel na ostatní hlasy, ale pokud jsi v poly-režimu, je třeba nastavit hlasy tak, aby hrály všechny stejně. A to je tristní, protože všechno musíš nastavit čtyřikrát. 

A víš o nějakém zajímavém webu, který bychom mohli čtenářům se zájmem o DIY doporučit?
Zajímavý projekt, který mě moc inspiroval ve vícero věcech je uccaps.de, neboli MIDIbox, kde máš centrální procesorovou jednotku, jenž má otevřený firmware, a ty do ní můžeš nahrávat přednastavení od jiných uživatelů a nebo si jej upravit podle svých potřeb. K těmto jednotkám můžeš připojit celou řadu dalších modulů, jako např. modul pro řízení CV signálu nebo k řízení analogových vstupů a výstupů. Na tomto principu mám ve studiu postavený sequencer 4x16 kroků, kdy každý krok má vlastní potenciometr a práce s tím je velmi příjemná, je to podobný koncept, jako u sequencerů od Doepferu. A také jsme tento modul použili s kolegou, když jsme vymýšleli MIDI pro ruský synthesizer Aelita, který je velmi specifický, co se týče vnitřního zapojení. Díky tomuto modulu se speciálním firmwarem můžu ovládat a řídit vnitřní sběrnici Aelity. 

Není tajemstvím, že jsi fajnšmekrem na ruské nástroje, nechceš nám říct, co tě na nich tak baví?
No, ruské mašiny jsou prostě zajímavé. Jejich konstruktéři určitě měli omezenou součástkovou základnu a museli se vejít do toho, co bylo dostupné na trhu RVHP, spíš vlastně na ruském trhu hlavně. A je fakt, že to Rusové stavěli úplně jinak. Mám například rád Polivox – je to velmi zábavný synthesizer s konstrukcí, která by přežila snad atomovou bombu. Vše je tak předimenzované, vypínače jsou tak konstrukčně provedené, že ti musí vydržet nejméně sto let. 

Bohdane, ty jsi vlastně velkým fandou analogových synthesizérů, rukama ti prošlo už hodně věcí, o čemž vypovídá i tvůj web, kde o synthesizerech píšeš. Co sis oblíbil, a co by sis chtěl ještě do své sbírky koupit?
Tak sbírka se průběžně mění spolu s mými zájmy. Já mám rád poctivé zvuky, které člověka baví a inspirují. Moc jsem nepřišel na chuť současným VA synthesizerům, kde kvalita prostě chybí. Z této kategorie mě zaujal snad jen Korg Oasys a Korg Kronos, což jsou profesionální nástroje, a pak mám zvláštní úchylku pro Oberheim OB12, jenž je fakt prapodivný a dělá spoustu chyb, ale možná právě proto se mi líbí. Z analogů dál půjdu cestou modulárních synthesizérů, jenž mě dost baví. Chci si postavit nebo nakoupit další moduly, a získat tím další možnosti. 

Bohdan Pásek
Bohdan s „modulárním” synthesizerem Red Square

Je fakt, že v dnešní době jsou moduláry trendy. Jaké ty máš modulární řešení?
Mám tři patra od Doepferu a dvě patra od Analogue Systems a v blízké době přibudou i britské modulky Frequency Central, které jsou také DIY, takže si je budu muset dostavět. Touto cestou bych chtěl pokračovat. Najít si speciální kousky a ty si postavit, a nebo si i nějaký modul sám navrhnout a případně ho i nabízet dál.  

Ostatně i další naši kamarádi, o nichž se zmíníme v následujících číslech našeho seriálu o DIY, už svůj modulární systém mají. Navíc v dnešních skladbách jsou moduláry dost často slyšet a jsou používány kapelami, takže to bude nejspíš ta správná cesta.
Ano, dávají ti prakticky nekonečné možnosti

Je třeba mít dobře zvládnutou syntézu? Je to důležité, pokud chceš jít do hloubky?
Určitě. Můžeš si samozřejmě zkoušet leccos. Kroutit čudlíkama jakkoli. Ale pokud nevíš, co děláš a proč to děláš, tak jsou výsledky hodně náhodné a těžko zapojení někdy znovu zopakuješ. A to je to, co se mi na modulárech hodně líbí – musíš vědět, co děláš a výsledkem je zvuk, který je naprosto jedinečný a unikátní. Je to zvuk platný pro daný okamžik. 

A nahráváš si ho, píšeš si poznámky?
Někdy. Je to dost pracné a zabere to spoustu času. U komplexnějšího zvuku je to hodina až hodina a půl na patchování a přemýšlení nad zapojením. Není to příliš vhodné do dnešní doby, do dnešních nahrávacích studií, jež potřebují mít rychlé výsledky. Moduláry jsou spíše pro hobbysty a lidi, co je mají rádi. 

Vraťme se ale zpátky k DIY. Říkal jsi, že budeš stavět další tři 2voice pro kamarády. Plánuješ do budoucna další DIY synthesizery, které by sis rád postavil? 
Určitě, uvidím, co přijde. V tomto roce nejspíše postavím Ambiku také od Mutable Instruments a možná i Shruthi XT, moc se mi líbí jeho provedení.

Bohdan Pásek
3U racková verze Shruthi s pěti semimodulárně zapojenými filterboardy

Bohdane, vraťme se v čase, jak ses vlastně dostal k pájení?
Začal jsem asi jako každý, odebíráním časopisu Amatérské rádio. Jako malé dítě jsem zkoušel sestavovat různé blikače a pípače. První velký projekt jsem realizoval ve 12 letech. Sestavil jsem si stereofonní zesilovač s korekcemi, což v dnešní době zní jako triviální věc, ale tenkrát sehnat všechny součástky byla práce tak na rok. Doba se změnila, hodně.

Jak je to s dostupností součástek dnes?
Dnes je součástek dostatek. Dají se koupit buď od místních distributorů, a nebo ze zahraničí přes Farnell či Mouser. Speciality pak seženeš přes eBay. Problém je však s vintage záležitostmi s CEM a nebo SSM čipy, které jsou čím dál tím méně dostupné a jejich ceny stále stoupají a stoupají. Myslím si, že tím, jak synthesizery budou stárnout a součástek bude čím dál méně, bude to ještě hodně zajímavé. 

Takže doporučuješ pro majitele starých analogů typu Pro-One, Xpander nakoupit čipy už teď, do zásoby?
Určitě, teď už je skoro pozdě. Tak třeba klasický oscilátor CEM 3040, který je v Jupiteru-6 nebo v Pro-One a v dalších starých synthesizérech, stál před třemi lety 20 Eur kus, a teď už ho pod 100 Eur nekoupíš. A bohužel čipy odchází a nejsou za ně náhrady. 

S vývojem výpočetní techniky, s příchodem iPadů a iPhonů se otevírají nové možnosti. Tušíš, kam by se mohla problematika DIY posunout v tomto směru?
Dnes je většina DIY věcí postavena na procesorech, jež suplují klasické oscilátory. Určitě můžeme očekávat nové modelingy, které budou ještě lepší a přesnější, to samé platí i o virtuálních synthesizérech, jež přinášejí nové možnosti. Důležité je, aby byl zachován fun faktor, aby si člověk na ně rád zahrál a bavilo ho to. To však o soudobých virtuálech nemůžu říct. 

Tak to máme asi stejně. Protože si myslím, že u starých analogových synthesizérů se zrcadlí hodiny a hodiny vývoje. Je to reálná věc, opravdové nástroje, které musel někdo navrhnout, otestovat a tak dále. Pro mě dnešní hudba, která se dělá hlavně v softwaru, jehož tvůrci jsou především programátoři, je velkou otázkou. Do jaké míry jsou to hudebníci? A to mi na dnešních virtuálních in-strumentech chybí a myslím si, že je to na zvuku znát.
Tak to je, dá se ale předpokládat, že se ve zvuku dostaneme ještě mnohem dál. Mě spíše zaráží, že je zde spousta zajímavých věcí, které dřív byly a nějak fungovaly. Narážím na Yamahy řady VL, jež měly úžasnou fyzikální syntézu, v devadesátých letech se zastavil vývoj, a dnes se už žádné nevyrábí. Je to škoda. Nebýt Korgu a tak trochu i Clavie, nemáme žádný fyzikální modeling, kdy nástroj dokáže v reálném čase přepočítávat reálný zvuk. Nemyslím tím žádná VA, ale reálné zvuky. 

Bohdan Pásek
Finální podoba synthesizeru 4voice, který Bohdan postavil podle SEMblance od firmy Analogue Solution

Myslíš si, že je DIY čím dál tím víc populární? Že je čím dál tím víc lidí, kteří si chtějí postavit vlastní synthesizér? Je to trend dnešní doby?
Já si myslím, že to určitě trend je, a pokud sleduji například fórum Mutable Instruments a porovnám ho s tím, jaké bylo před dvěma roky, tak je nárůst krát 100. Najdete tam velké množství přispěvovatelů, zájemců něco si postavit. Chápu to. Co si člověk postaví, z toho má i větší radost, navíc si může rozložit náklady na výrobu. Má to mnoho výhod.

Myslíš si, že je to i tím, že Olivier vše co dělá, dává k dispozici ostatním, včetně kódu a podobně?
Ano, krásné to je, ale myslím si, že pouze tak 5% lidí je schopno si přepsat kód, vzít si nějakou myšlenku či schéma a zmodifikovat ho. Týká se to malé skupiny uživatelů. Mně se na Olivierovi líbí to, že nedělá žádné bastly, ale matematicky podložené výrobky, je to naprosto exaktní záležitost. Díky tomu může na tak omezené platformě vymyslet něco, co hraje opravdu dobře. 

Bohdane, co by si vzkázal lidem, kteří chtějí s DIY začít?
Kupte si kit, buď od Oliviera nebo PreenFM nebo Meeblip, budete k tomu mít veškerou dostupnou dokumentaci, a velice pravděpodobně se vám kit povede rozchodit, což vám dodá motivaci do případných dalších věcí. Je to zábava! Je to FUN a je to COOL! 

Bóďo, díky moc za tvůj čas a přeji spoustu úspěšných DIY projektů.   

Bohdan Pásek
Bohdan ladí oktávy u Shruthiho, jehož zrod dokumentujeme prvním dílem seriálu o DIY
Bohdanův Shruthi modulár
Pohled na druhý Bohdanův Shruthi modulár s filtry SVF a Polivoks (vlevo)
Bohdan Pásek
Je to fun, je to cool. Pánové ve společnosti pravého modulárního systému Doepfer.