Frankfurtská ohlédnutí - novinky z veletrhu

Klávesy, bicí, software
Autor: 

Vraťme se ještě jednou a naposledy do areálu „nadmohanského" výstaviště. Kolega Mechow zakončí své „strunně-aparátové litánije", a my se pokud možno stručně rozhlédneme po novinkách zbývajících oborů hudebního průmyslu. Chtěl bych se ale ještě pozastavit nad názorem, který ke mne prosákl, řekněme z "éteru". Týkal se jakési nudnosti, okoukanosti a téměř žádného vývoje samotného veletrhu a potažmo i vlastního odvětví. Prý již skoro nemá význam do Frankfurtu jezdit, nikdo nepřichází s ničím novým, vše se již dá vidět v Praze, atd…Ehm, ehmmm. Nevěřím vlastním uším.

Novináři píšící v tomto duchu, by nejspíše zasloužili mírně řečeno „pár pohlavků". Ostatně, stejně jako v jiných oborech, se opravdu snadno kritizuje, když člověk nemusí být oním zdrojem a motorem pokroku. Proč, a teď vztáhnu věc i ke své osobě, si nestoupneme k rýsovacím prknům, nekonečným rovnicím, či nejdeme své nápady prezentovat patřičnému managementu. Doporučil bych více úcty a přemýšlení nad vlastními větami a závěry. Je snad logické, že každý rok nepřicházejí takové milníky jako line array, digitální simulace, spínané zdroje atd. Meziobdobí jsou vždy vyplněna pilnou mravenčí prací nad dotahováním detailů, spolehlivosti, komfortu. A pokud jde o koncepci a rastr stánků? Mně osobně, jako vytíženému zástupci tisku s desítkami akcí, schůzek a předváděček, zcela vyhovovalo, že jsem nebyl nucen pátrat, kde letos sídlí ta či ta firma, ale s poměrně velkou přesností jsem se trefil do patřičné lokace po paměti. Díky za to.

A jen mimochodem, pokud jde o novinky – kdo hledá, najde!

Klávesový trh nezaznamenal žádné převratné změny, přesto se něco nových nástrojů a mašinek se v tomto roce, ba i přímo k datu veletrhu objevilo.

Začněme tedy americkou firmou Alesis. Ta představila virtuální analogový (a velmi kompaktní) syntezátor Micron, využívající zvukový engine většího modelu Ion a disponující osmi hlasy, každý vybavený třemi oscilátory, dvěma vícerežimovými filtry, 3 generátory obálek a dvěma pomaloběžnými oscilátory (LFO). Součástí jsou i 2 programovatelné krokové sekvencery (jeden určen pro bicí party), frázový sekvence a arpeggiator. Vše ovládáno 37 dynamickými klávesami se syntezátorovou tvrdostí, 3 rotačními a dvěma posuvnými kontrolery.

Stánek firmy Casio byl snad na milimetr přesně tam kde loni. Pro letošek byl důraz kladen především na nové modely digitálních pian Privia PX-100, 300 a 500L. Firma však nikdy nezapomíná i na méně náročné uživatele a potažmo i hravé dětské nadšence a i v těchto mantinelech vždy připraví obsáhlou inovaci. Jen škoda, že letos nebylo z neznámého důvodu možné získat anglické tiskové materiály.

Značka GEM se na veletrhu prezentovala s nástrojem Genesys Pro a prvního představení se dočkal i Genesys XP, expanderová verze multimediálního workstationu. Oba modely velmi podrobně veřejnosti představil známý německý umělec a současně produktový manager GEM, pan Michael Bixler.

U nás trochu opomíjená značka Korg nabídla několik zajímavostí – žádný převrat, ale s integrovanou lampou 12AU7 pro zahuštění zvuku a novým „průraznějším" designem byl k vidění Triton Extreme. Mimochodem, doporučuji ke stažení z firemních stránek demo pro tento nástroj, které vytvořil klávesista Dream Theatre, Jordan Rudess. Povinný masakr. Za úplnou novinku tak můžeme považovat balík Legacy Collection, obsahující virtuální nástrojové a efektové moduly (MS-20, Polysix, Legacy Cell, Wavestation) a ovládací klaviaturu MS-20. Verze Mac OS X i Win XP, stand-allone i VST/AudioUnits plug-iny.

16 hlasů, čtyřnásobný multitimbral, sedm zvukových zdrojů pro každý hlas beze změny polyfonie, FM syntéza, deformace zvuku a filtry, LFO a obálky, modulační matice, arpeggiátor, efekty, vocoder, stereo mikrofonní preamp, 61 dynamických kláves s aftertouch, 59 rotačních ovladačů, 108 tlačítek, přiřaditelné kontrolery, vnitřní zdroj, SmartMedia slot, LCD 2 x 16 znaků. To vše a ještě o kousek více představuje technologie syntezátoru VA-1 firmy Kurzweil. Nástroj je sice již nějaký ten týden na trhu, ale za pozornost zcela jistě tento „kombajn" stojí.

Moog patří mezi ty značky, které znamenají v historii klávesových nástrojů nepřehlédnutelný milník a zvukový standard. Však 50. výročí existence firmy hovoří za své, a bylo by s podivem, kdyby do historie výrazně nepromluvila. Ač máme značku spojenu především s klávesovými nástroji, a výroční model Minimoogu Voyager s novou SW verzí a presety od hráčů celého hudebního spektra, jazzem počínaje a tanečně–rapovou scénou konče, je důkazem neutuchajícího nadšení tvůrců, nebyl by zvuk moogu zvukem, nebýt kvalitních a originálních filtrů a podobných prznítek. A proč omezovat spektrum jejich použití pouze na klávesový zvuk, vždyť i kytara snese nějaký ten brutální ořez, pásmovou propust, či vrnící oscilátor. Posledním z řady těchto v pravdě svébytných „šlechtitelů" zvuku je od počátku letošního roku MF-105 MuRF – tedy řada vícenásobných rezonančních filtrů a nedlouho na trhu je též analogový delay MF-104 s rozsahem 40 – 800 milisekund.

Jeden z nejvýraznějších klávesových leadrů, Roland nabídl novinku v podobě interaktivního aranžéru EXR-7. Ten získal oproti svým předchůdcům 76 kláves, 20 nových zvuků, 100 uživatelských pamětí, dokonalejší ozvučení či funkci Flash Memory pro import nových písní a stylů. Novinkou a dalším milníkem v historii digitálních nástrojů je též virtuální akordeón FR5/7 pracující na bázi nové technologie PBM, zohledňující pravdivost reprodukce zvuku v závislosti na dynamické expresi, která je u tohoto nástroje zvlášť markantní (změny hlasitosti, barvy tónu i drobné přirozené rozladění). Matematicky modelovány jsou, jak se sluší a patří, i mechanické ruchy, nedílně doprovázející akordeonovou hru. Nástroj by ale byl ničím bez řádného ozvučení, o které se stará digitální zesilovač napájený Ni-MH akumulátorem a neodymiové reproduktory.

Pro nás, „východozemce", bylo jistě zajímavé se po letech opět setkat s legendární značkou Vermona - mnozí jistě zatlačí slzu se slovy „Nikdy nezapomeneme!". Dnešní produkce je již minimálně designově někde jinde, ale když víte co hledat, objevíte podobnosti, zcela jistě ne čistě náhodné. Dokonce jsem u některých zařízení získal pocit, že pracují současně jako stroj času – naštěstí jen s omezeným dosahem v okruhu řádu deseti centimetrů a vlivem pouze na psychiku. Ze současné produkce jmenujme Perfourmer – čtyřnásobný „opravdový" analogový syntezátor, M.A.R.S. – monofonní rackový analogový syntezátor, či rozličné druhy rackových i desktopových filtrů a efektů.

Ani Yamaha neotálela s inovací své vlajkové lodě mezi syntezátory. Motif ES (Expanded Systém) přináší oproti svým předchůdcům nejen nový design, ale i větší ROM paměť pro vlnové vzorky (175 MB v 16 bitovém lineárním formátu představuje v tuto chvíli maximum dostupné na celém trhu), nový čip tónového generátoru zajišťuje plnou 128hlasou polyfonii. Systém „Keyboard Mega Voice" nabízí oproti jednovrstevnému samplingu daleko přesnější reprodukci jemných nuancí živé hry, například kytarových příklepů, flažoletů, skluzů apod., které jsou s ostatními syntezátory jen velmi těžko dosažitelné. Vylepšenou částí je i efektový procesor s novými reverby, vintage phasery a wahy či „Phrase factory", která není zdaleka jen prostým arpegiátorem, byť s úctahodnými 1 787 presety.

Hala s bicími nástroji měla několik dominant, které však byly v podstatě totožné s minulým ročníkem – hegemonii mamutích firem tak pro letošek narušila jen značka Peace, jejíž stánek se letos opravdu „nafouknul" – pravděpodobně v závislosti na dominantní soupravě, tvořící jádro expozice.

Mnoho hráčů stále řeší totožný problém – dobrý akustický zvuk a pocit ze hry, minimální prostorové a přepravní nároky, možnost obohatit zvukové spektrum o různé elektrické a syntetické zvuky.

V této oblasti se nabízí zajímavá kombinace dvou značek. Ta první přestavuje kompletní sadu ultra plochých bubnů a nese značku Flats - je součástí skupiny Arbiter. Feeling živých bubnů je bez diskuse a kupodivu i zvuková barva by mohla najít své příznivce, snadná výměna a ladění blan, maximální skladnost, jednoduché snímání. A jak na syntetiku - třeba pomocí triggerů firmy ddt – obchodní to značky poslední dobou velmi se zviditelňující společnosti Axis. Velmi mne zajímala dynamická citlivost a přenášení spektrální změny barvy úderu u těchto snímačů, takže jsem u stánku nějakou tu desetiminutovku strávil, majíc v paměti jejich slavné konkurenty ddrum (Clavia). ddt se mi líbily moc, velmi přesné zpracování dynamiky a barvy v závislosti na místě úderu, žádné dvojité sepnutí, a ač na značku Clavia nedám dopustit, asi bych při výběru sáhl i kvůli podařenějšímu designu po ddt.

Zdá se že do módy přicházejí opět transparentní plastové korpusy bubnů. Samozřejmě v podání klasiky Ludwig si člověk nemůže nevybavit Johna Bonhama a nezapomenutelné Led Zeppelin. K vidění však byly průhledné korpusy v pastelových barvách i na stáncích mnoha dalších firem – viz např Fibes či švýcarský Ischer Custom Drums. Tato značka však navíc přináší i řadu zajímavých řešení, jak v oblasti vylepšování zvuku či hráčského pohodlí, tak skladnosti a variability soupravy. Poslední specialitkou je patentovaná souprava Pocket Zoom s „harmonikovými" korpusy, kdy např. v případě basového bubnu získáte jednoduchou konfigurací z jednoho dva „šlapáky".

GigPig je opravdu velmi potřeštěné zařízení, přesto věřím, že by si mezi tlučmistry i v našich končinách oblibu našlo. Minimálně proto, že produkuje velmi dobrý a charakteristický zvuk. Uvidíme, zda-li se objeví u některého z distributorů, ale sázel bych spíše na individuální dovoz.

Mezi podobné neobvyklosti můžeme jistě zařadit i efektové činely a hlukoplechy různého druhu firmy Metal Percussion.

Oblast elektrických bicích, kráčí po malých krůčcích stále vpřed, a po zvukové stránce se dle mého soudu začíná výrazně ztrácet rozdíl mezi živou soupravou a jejich elektrickými kolegyněmi. Konec konců, pryč je doba přirozeného zvuku bicích na koncertě. Na živo dnes signál stejně snímáme z bezprostřední blízkosti – tedy jen výřez zvukového spektra, komprimujeme, gejtujeme, proháníme ekvalizací. Je to vůbec ještě živý zvuk. Ano, zůstává dynamika a barevně proměnné spektrum. Zvládají-li systémy tuto oblast, není už výrazného rozdílu. Alespoň Roland mne o tom na své předváděčce přesvědčil. A platí to i pro zvuk činelů. Zdokonalené systémy snímání místa, síly a charakteru úderu, posunuly vpřed i tuto skupinu zvuků.

Vývoj zasáhl i osvědčenou mašinku ze stáje Yamaha. DTXPress nese nově číslo III a III SE. Důraz byl v inovaci kladen na realistický a přirozený zvuk nových vzorků, s koncentrací opět na zdokonalené vyznění činelů. Special Edition mé shodné parametry, sada však navíc obsahuje ergonomicky tvarovanou rampu, celokruhové vícezónové činelové pady, a kombinaci akustického typu hajtkového stojanu s elektronickými pady.

Nevím přesně jak kolega z Muzikusu myslel, že se pověstné italské Tamburo odklonili od tradičních hranatých korpusů, jelikož ty kulaté mají ve svém repertoáru již notný čas. Každopádně výroba v obou liniích pokračuje nadále, a tyhle bubny, ať už v jakékoliv verzi, vážně hrají – to je bez komentářů.

Jednu z nepříliš vysokého počtu novinek na poli hudebního SW prezentovala firma Spectrasonic. Jednalo se o groove modul Stylus RMX, přesněji jeho prewiev verzi. Modul sice vychází z původní předlohy Stylus, leč jde o první produkt designovaný na novém firemním enginu S.A.G.E. Již základní knihovna bude obsahovat 2 x více zvuků než původní Stylus, ve výčtu vlastností jsou tisíce groovů, stovky bicích sad, 16násobný multitimbral, nové grafické rozhraní s integrovaným browserem, synchronizovatelné LFO a obálky, autosynchronizace k tempu skladby v reálném čase atd.

Italská firma IK Multimedia připravila pro Frankfurt spolupráci s kolegy ze Sonic Reality. Výsledkem je virtuální nástroj StudioPhonik. Tento jediný zásuvný modul je shcopen uživateli připravit kompletní zvuk a instrumentaci celého bandu s širokým výběrem uživatelských, klasických i špičkových řad bicích, bas, perkusí, kytar, kláves a dechů. Kompletní by vše samozřejmě nebylo bez partřičného efektového zpracování, v nabídce tedy nechybí modely lampových kompresí, limitací, ekvalizérů, delayů, atd.

Nejvýraznější množství novinek, které se ale neomezily jen na oblast SW samotného, nabídla firma Native Instruments. Elektric Piano je sampler reprodukující Fender Rhodes MKI a MKII, Hohner Clavinet a Wurlitzer, nové verze 2 se dočkala kolekce zvuků pro modul FM-7. NI Komplet představuje ucelený balík oblíbených programů NI (Reaktor, Kontakt, Absynth2, FM7, Pro 53, Kompakt, Battery…atd.). Záměrně jsem nejmenoval velmi oblíbený modul hammondů B4. Ten byl tožiž prezentován i v další balíčkové podobě. B4&B4D. Druhá kombinace písmen představuje HW ovladač těchto virtuálních varhan, vybavený 9 táhly, 2 rotačními potenciometry a sadou funkčních tlačítek nahrazujících reálné přepínače a páčky. Asi nejvýraznějším počinem NI, který příjemně a neočekávaně překvapil hlavně kytaristy, je Guitar RIG. Emulace třech klasických "palic" (Rectifier, Twin, Plexi), 20 klasických efektíků, desítky beden, a 5 mikrofonů umístitelných do 4 různých pozic. To ale není vše, protože bez možnosti ovládání ztrácí tento SW na primární zajímavosti. A tak firma nabízí RIG Kontrol – olavač pracující i jako D.I. box pro připojení kytary přímo do zvukové karty. Nabízí 4 volně přiřaditelné spínače a kontinuální kontroler. Rig Kontrol nevyžaduje samostatný MIDI port, protože veškerá komunikační data probíhají po line-in kabelu. SW je ale možné řídit i jiným libovolným MIDI pedálem. V rychlosti se zmiňme ještě o kompletu 3 kláves v jednom – Xpress keyboards nabízí kombinaci algoritmů B4, Pro 53 a FM-7.

Boskovický DSound, vylepšil své RT Player Pro a GT Player na verze 2.5. přidána byla podpora ReWire, nové hot keys, smyčkování uvnitř stopy, záznam živé hry na HD, zdokonalené MIDI mapování a přehrávání MIDI not z PC klávesnice.

Zajímavým softwarem se prezentovala také firma VIRSYNTH – nese název Cantor a vložený základní anglický text je schopen "přezpívat" v melodické lince vedené vaším MIDI keyboardem, a to v reálné čase, včetně změny formantů či vibráta.