Rok na to jsem si Live zvolil jako jeden z předmětů při studiu na Berklee College of Music proto, abych se blíže seznámil s tímto DAW a důkladně prozkoumal jeho produkční potenciál. Jen pro ty, kdo se ještě s Ableton nesetkali v krátkosti uvádím, že základní koncepce spočívá v kombinaci tzv. Session a Arrangement view. Nejprve tedy většinou pracujete v Session view, vrstvíte audio, MIDI klipy a smyčky, které můžete samozřejmě i uživatelsky nahrávat. Výsledný session potom nahrajete do Arrangament view, kde dokončíte i finální editace a mix, tak jako na každém plnohodnotném DAW. Tento postup samozřejmě není nutným pravidlem, a vy klidně můžete vše provést v Arrangement view. Upgrade deváté verze přichází po třech letech, a to navíc rozšířen o dlouho očekávaný kontrolér zvaný PUSH. Ableton se pro tento počin spojil s veleznámou firmou, která je jistě důvěryhodným partnerem v tomto oboru – „legendárním“ AKAIem, který je dlouholetým výrobcem například hardwarových samplerů či MIDI kontrolerů. Uživatelé Live dosud mohli použí-vat Abletonem podporované přístroje jako Novation Launchpad či AKAI APC 40. Nicméně PUSH byl ušit přesně na míru softwarovým požadavkům deváté verze Live. Jeho hlavní úlohou je ukrátit čas, který uživatel věnoval klikání myší u počítače, a pomoci mu tak ušetřený prostor využít spíše pro kreativní práci – tedy komponování a vlastní hraní na Push.
Kontroler PUSH
Klávesový vizionář Jordan Rudess (Dream Theater) v jednom promo rozhovoru o Push říká, že svou jedinečnou koncepcí otevírá dveře novým myšlenkovým postupům pro tvořivou hudební práci. Je tedy Push nástrojem, jak tvrdí výrobce, a nebo se jedná o pouhý kontrolér? Mohu vás uklidnit, že z technického hlediska je Push jenom pouhým MIDI kontrolérem. Pod vašima rukama se ovšem může stát každodenním nástrojem pro skládání hudby a ovládání této unikátní DAW. Taky se vám stává, že sednete ke kytaře či piánu a začnete pokaždé hrát stejný sled akordů? V tomto vám může Push pomoci, protože vám oproti klasické klaviatuře nabízí možnost úplně jiných hmatů. Další výhodou je, že vlastně nemusíte fakticky umět hrát na žádný nástroj, stačí mít nápady a trpělivost. Nástroj má totiž ve své výbavě možnost kvantizace, takže pokud vypadnete z rytmu, opraví to a navíc umí všechny pady uzamknout v jedné stupnici, takže žádná vaše nota nebude falešná. Můžete samozřejmě použít i chromatickou stupnici.
Když jsem otevřel krabici s tímto kontrolérem, která dorazila z redakce MS, byl jsem docela v šoku. Vůbec jsem totiž nečekal, že PUSH bude až tak velký a hlavně těžký (370 x 293 x 26 mm; cca 3 Kg). Jak už jsem napsal v nedávné recen-zi Scarlett 2i4 od firmy Focusrite, vypadá to, že novým trendem výrobců je vracet se zpět k robustním pevným šasi a plastové komponenty zařazovat co možná nejméně. Zpracování Pushe totiž působí velice spolehlivě a myslím si, že by svoji bytelností uvedl do rozpaků nejeden konkurenční kontroler. Do mé tašky na patnáctipalcový notebook se Push ale vleze, takže já jeho velikost až tak řešit nemusím. V krabici ještě najdete USB kabel pro propojení s počítačem, „Getting Started“ manuál (detailní manuál najdete na webu výrobce) a síťový zdroj. Push je sice napájený z USB portu, ale pokud chcete mít jasnější podsvícení, můžete použít externí zdroj pro přikrmení napětí. A že je to opravdu rozdíl!
Po připojení adaptéru se Push rozzáří jako parket diskotéky. Hned po vybalení vám tedy bude jasné, že se nejedná o žádné levné, plastové řešení. Jak už jsem uvedl, Push působí velice precizně už tím, že je zasazen do kovového šasi, a také všechna tlačítka a pady působí velice pevně a odolně. Výrobce tedy počítá s tím, že přístroj budete používat i v nehosti-nném terénu. Mám na mysli třeba noční klub, kde se s ním zřejmě v rukavičkách zacházet nebude. Ani designem si nikde ostudu určitě neuděláte, jeho vzhled je velice současný a efektní. Vypadá skoro jako nějaký ovládací panel z kosmické lodi.
Instalace ovladačů není nutná, stačí pouze nainstalovat jednu z verzí Abletonu (Intro, Standard či Suite). Nám se poštěstilo přístroj testovat hned na vlajkové lodi Ableton Suite, která nabízí velkou škálu doprovodného softwaru a zvuků, pro někoho využitelných snad i na několik hudebních životů. Podpora je zaručena pro obě platformy, tedy Windows i Apple. Nesmíme zapomenout, že na webu výrobce jsou k dispozici obě verze – jak 32bitová, tak 64bitová. Rozdíl dle výrobce spočívá pouze v tom, že 64bitová verze umí adresovat více než 4 GB operační paměti.
Interface přístroje můžeme rozdělit do několika ovládacích sekcí. V levém horním rohu najdete tempo sekci s tlačítky pro metronom, tapování a dva otočné potenciometry pro editaci bpm a swingu. Dole pod nimi máme tlačítka pro editační sekci a sekci transportu. Hned vedle se nachází 120 mm dlouhý dotykový pásek pro ovládání pitch bendu a skrolování. Dotykový pásek je velice dobře využitelný například pro ohýbání tónu u sól.
Úplně nahoře se nachází LCD displej s oranžovým podsvícením a devět dotykových potenciometrů, kterými můžete ovládat více softwa-rových parametrů. Při dotyku potenciometru se „pouze“ ukáže aktuálně nastavená hodnota. Nedojde tedy k žádné změně parametru, což je dobré nejen kvůli snadnému získání přehledu, ale také proto, že vám náhodný dotyk s ovladačem nezpůsobí nechtěné změny v nastavení.
Pod displejem najdete ještě další menší podsvícená tlačítka, která slouží pro listování v presetech, nástrojích a stupnicích. Na pravé straně se nachází černá tlačítka pro ovládání stop (například mute, solo, add track), virtuálních nástrojů, ovládání mřížky, sekvencí a také kurzor pro pohyb v Session view.
Push má celkem 64 citlivě dotykových podsvícených padů rozmístěných po osmi v osmi řadách. Pady jsou podsvícené více barvami. Například v Note modu zelená znamená aktivní pad, modrá označuje klíčovou notu stupnice, bílá pad ve stupnici a červená záznam noty.
V Session modu se pady zbarvují podle barvy klipů ve stopách. Citlivost padů si samozřejmě můžete upravit pro váš styl hry pomocí tlačítka User. Můžete je nastavit až tak citlivě, že reagují na otřesy z okolí, například bouchnutí do stolu. Na zadní straně přístroje najdete dva klasické jackové vstupy (6,3 mm) pro expresion a sustain pedál, vstup pro USB kabel a tlačítko Power. Jedno důležité tlačítko jsem ale na Push hledal marně, a to Save...
Pojďme se podívat, jak je nástroj uživatelsky příjemný. Push funguje ve dvou režimech: Note, kdy můžete nahrávat nový materiál do MIDI sekvecenru; a Session, ve kterém již pracujete s vytvořenými klipy. Váš projekt můžete začít úplně v prázdném Session view. Na kontroléru se přepnete do modu Note a můžete „naloadovat“ první instrument z banky Abletonu – třeba bicí. Nahrajete smyčku bicích, a klidně i s variacemi do dalších klipů, pomocí funkce New. Potom přidáte novou stopu pomocí tlačítka Add track, v bance si přes funkci browse zvolíte instrument pro další tvorbu. Pokud se necítíte na přímé zadávání not do rytmu, tak použijete funkci step sequencing. Do stop následovně můžete pomocí kontroleru Push insertovat i efekty a klipy průběžně kvantizovat nebo použít kvantizaci již při nahrávání. Do Arrangement view se pomocí Pushe vůbec nedostanete, tam už totiž nastupuje úloha počítače.
Vlastní rozmístění mřížky a tónů Pushe je následující. V levém dolním rohu se nachází modře podsvícená klíčová nota stupnice (defaultně je to C) a vy máte dvě možnosti: buď můžete jít ve stupnici vertikálně a nebo jít (ve stejné stupnici) po třech prstech (padech) nahoru až na konec mřížky. Tímto způsobem můžete hrát i akordy.
Například kvarty jsou na mřížce umístěné v padech pod sebou, zatímco kvinty jdou jakoby do úhlopříčky. Tercie najdete ob jednu klávesu, stejně jako na klasické klávesnici. Mřížka má tzv. fixní mód, což znamená, že první pad je vždy C, anebo nefixní, kde se přepne do klíčové noty dané stupnice a stupnic máte na výběr opravdu přehršel. Můžete se přepnout i do chromatické stupnice s tím, že noty mimo stupnici zůstanou tmavé – nepodsvícené.
Dohromady máte na mřížce k dispozici čtyři oktávy s tím, že některé tóny jsou přítomny duplicitně. Největší vychytávkou je, že i když změníte stupnici, tak na mřížce můžete hrát akordy pořád stejným hmatem. Pro pohyb v oktávách nahoru a dolů máte na přístroji dvě tlačítka na pravé straně. Jakmile přivyknete specifickému rozmístění not na mřížce, tak pro vás začne být hraní hračkou a můžete se věnovat improvizaci při vytváření skladeb. Pomocí této padové „klaviatury“ zahrajete i hmaty, které na té klasické jen těžko chytnete do ruky, otevírá se vám tak možnost pro experimentování s melodiemi a akordy. Já osobně jsem si na layout mřížky velice rychle zvykl a přistoupil na inspirativní hru, ke které Push vybízí.
Vše je na přístroji dokonale propojené a vymyšlené, ale jen v rámci základní banky nástrojů a efektů Abletonu. A tady se dostáváme k ma-lému problému, který zatím Push neumí řešit. Já osobně produkci v Abletonu začínám shromažďováním audio smyček do stop, od nich potom odvíjím další nástroje, což v současné době přes Push neuděláte, protože audio smyčky ve svém prohlížeči ani nezobrazuje. Audio stopu s klipy si musíte připravit v počítači předem, a potom klipy pomocí kontroléru spouštět až v Session modu. Další věc, kterou Push zatím přímo neregistruje, jsou plug-iny jiných výrobců. Nyní je musíte uložit do Audio Effect racku.
Na tyto věci jsem se ptal přímo technické podpory v Berlíně a bylo mi odpovězeno, že se s tím do budoucna počítá, zatím však řešení tohoto problému v podpoře zahrnuto není. Nabídli mi řešení, že si smyčky můžu načíst do Drum racku a spouštět je přes něj. Myslím si, že jednou z důležitých vlastností Live je možnost improvizovat se smyčkami bez toho, abyste věděli, které dopředu použijete. Snad se toho tedy dočkáme v budoucím updatu firmwaru.
Co se týká reakce padů a vlastního hraní, ne-mohu jinak, než chválit. Pokud si přístroj dobře nastavíte, můžete s dynamikou hrát i velice krkolomné melodie. Celková ergonomie a rozmístění ovládacích tlačítek na přístroji je navržena funkčně a přehledně. Co je asi nejdůležitější je to, že mě na Push baví hrát, nemám z něho pocit „tupého šidítka“, ale cítím okamžitou odezvu zvuku i při jemných dotecích padů, což ve mně vyvolává inspirativní pocit akce a reakce. Navíc většina zvuků z banky Suite výborně reaguje na velocity. Je zajímavé, že některé pady nejsou úplně čistě bíle podsvícené, jsou jakoby narůžovělé. Ableton to na svém fóru vysvětluje přirozenou reakcí aditivního LED/RGB podsvícení.
Co PUSH a jiná DAW? Jen pro zajímavost jsem Push přihlásil v Reasonu jako generic MIDI keyboard. Pady byly normálně aktivní, ale bez podsvícení. Na displeji také totálně mrtvo. Musíte zkrátka ctít fakt, že tento hardware patří jen jednomu softwaru.
Ableton Live 9 Suite – novinky
Poslední plnou verzi Abletonu jsem kupoval v jeho šesté verzi. Od té doby se v Live udála spousta zásadních změn. Přibyl zde Live Suite, Max for Live s novými aplikacemi, dále pak podpora více procesorů, 64bitová verze a další. Dnes můžete jeho pomocí dokonce i programovat své vlastní efekty a virtuální nástroje. Ableton je neustále se vyvíjející systém. To výborné, co bylo tomuto DAW vždy vlastní, byl jeho skvělý engine – zvuk Abletonu byl totiž vždy naprosto krystalický a dynamický. To samé platí i o jeho pluginech. Například takový granulární delay lze označit za naprosto unikátní efekt. Pojďme se ale podívat na novinky, které Ableton po tříleté odmlce svým uživatelům přináší.
Novinkou deváté verze je redesignovaný prohlížeč – Browser. Nově má dvě okna a na první pohled se zdá být přehlednější, než u starší verze. K tomu přispívá zejména jeho logické rozdělení do patřičných sekcí a podsekcí (podle kategorií a místa uložení na hard disku). Nyní si můžete poslechnout i preview nástrojových presetů, což je velice dobrá vychytávka. Když se podíváme na nový Browser podrobněj-ší optikou, zjistíme, že oproti verzi 8 vymizely záložky s piktogramy po stranách, na které jste klikli a zobrazil se jejich obsah. Nový Browser má v hlavním okně dva typy dělení, a to Categories a Places. V prvním z nich najdete na úvod kategorii Sounds – zvuky všech presetů virtuálních instrumentů a racků v Live rozdělených dle typů nástrojů, které se potom rozbalují v druhém okně a vy můžete následně provést náslech každého nástroje. Podobně je to i s ostatními položkami, jako jsou Drums (pod kterými najdete všechny dostupné bicí soupravy), Instruments, Audio effect a Midi effects. Samostatně je oddělena kategorie Max for Live, která obsahuje své efektové i instrumentální vybavení. Pod menu Plug-ins zase najdete plug-iny a instrumenty od jiných výrobců, sloupek uzavírají MIDI clipy a audio samply. Ve sloupečku Places máte umístění všech vašich i továrních Live packů – knihoven a externích souborů, které si uživatelsky přiřadíte. Mezi dalšími možnostmi tu jsou vaše uživatelská banka efektů, samplů a současných projektů. Zde můžete přidat i externí harddisky, které již bude Live následně vždy automaticky načítat.
Vyhledávání zůstalo v rámečku nahoře, tak jako u předešlého prohlížeče. Pokud zadáte vyhledávané slovo, prohlížeč okamžitě reaguje a zobrazuje všechny možnosti, které se v bance Live nabízejí. Můžete si nechat zobrazit výsledky komplexního hledání, nebo jít po souborech či kategoriích. Do vyhledávání můžete zařadit i VST a AU plug-iny. Určité mezery má nový prohlížeč zatím ve vyhledávání v Live Setech podle názvu stop a klipů. Nový Browser na mě působí velice organizovaně a přehledně, myslím si, že vám určitě urychlí i vyhledávání presetů a zvuků.
Automatizaci nyní můžete provést i v Session view do klipů, a nebo je i přenositelná z Arrange view do Session view, pokud přetahujete MIDI či audio klip, který již křivku obsahuje. Automatizaci lze nastavit i pomocí ovladače Push, na kterém stačí aktivovat tlačítko Automation a zmáčknout Record. Následně můžete provádět automatizaci parametrů pomocí otočných potenciometrů u vyselektované stopy. Tu potom můžete i smazat pomocí tlačítka Delete, stačí se jen dotknout patřičného ovladače a zmáčknout Delete na kontroleru Push. Automatizace je přenositelná i do Arrangement view, což vám může ulehčit práci během mixáže. Průběh automatizace můžete upravovat také myší do obloukových křivek, stačí držet alt a myší táhnout.
Nový Glue compresor je silná zbraň pro mixáž a mastering a je navržen podle analogového předchůdce z osmdesátých let. Nový kabát dostal i kompresor a ekvalizér, oba graficky znázorňují, co se vlastně v signálu děje, takže fungují zároveň i jako analyzéry. Tímto je potom pro vás jednodušší oba efekty nastavit, aby dobře fungovaly při zpracování signálu. Mám na mysli např. zobrazení problémových frekvencí na EQ.
Další novinkou deváté verze je například Convolution Reverb. Dle mého mínění je na velmi vysoké úrovni se spoustou IRs impulsů zajímavých míst od dřevěných místností až po známé katedrály. Efekt naprogramoval Alex Harker z University Huddersfield. Impulsy, které efekt zobrazuje ve tvaru audio vlny, můžete do políčka Plutony i přetahovat myší. Například takový prostor s názvem Giant Basilica je opravdu dlouhý a jeho teplý dozvuk se mi moc líbil třeba na akustické kytaře a panově flétně.
Live skutečně neoplývá jen zvukovou inspirací uvnitř programu, ale poskytuje i šikovnou funkci pro zpracování vstupního signálu. Pokud vás třeba napadne nějaký nápad někde v terénu, můžete vše ihned zaznamenat do programu přes libovolný mikrofon, potom tento zvuk převést do MIDI a udělat z něho perkusivní smyčku či nosnou syntezátorovou melodii. Tuto funkci samozřejmě využijete i pro transformaci existujících audio smyček (rytmických i harmonických) do MIDI.
Vylepšení přibylo i na poli MIDI editací. Noty můžete v klipu zrychlovat i zpomalovat, hrát pozpátku, otočit pořadí, duplikovat, vázat pomocí funkce legato atd. Tyto nové MIDI funkce jsou určitě zajímavým nástrojem pro aranžování skladeb a práci s již existujícími MIDI klipy. Budou se vám hodit třeba pro vytváření zvukových přechodů a akcentování částí skladeb či oživování statických smyček.
Max for Live je nyní součástí Suite edice, takže jej již nemusíte kupovat separátně. Suite nabízí knihovnu více než 3000 inspirativních zvuků, smyček a efektů. V interní výbavě se nabízí například orchestrální zvuky jako jsou smyčce, dechy a perkusivní nástroje, nebo také balík retro syntezátorů s úctyhodným počtem 4000 samplů, které byly populární posledních třicet let. Všechny packy si stáhnete ze stránek výrobce, kde je najdete na svém účtu pod odkazem Your Packs. Musím přiznat, že mě velice bavily zvuky nasamplovaných bicích Session drums Multimic, kde si můžete vybírat z více možností metod snímání bicí sady, tedy například close miking nebo ambient. Za zmínku stojí také třeba banka zvuků Sound Objects, která obsahuje různé bizarní, ale za to inspirativní zvuky různých předmětů od vidliček, zahradního nářadí, přes nádobí, trubky, až po pily na řezání, květináče a jiné nástroje a objekty naší každodennosti.
Je sympatické, že některé utility Max for Live jsou dokonce vyvíjeny přímo uživateli Abletonu. Tím se totiž značně rozšiřuje škála zvuků, se kterými můžeme pracovat. Jako uživatelé tak nejsme „odkázáni“ pouze na tovární presety. Pravda – pár z nich je nutné si zaplatit, většinou se však nejedná o velké položky, jako spíše o symbolické „poděkování“ vývojáři za nový přírůstek do vaší zvukové knihovny.
Pokud bych se zaměřil na úpravy audio vlny, překvapilo mě, že v Session view stále nemůže-te audio vlnu editovat. To lze stále provést jen v Arrangement view, odkud musíte editovaný sample přetáhnout zpět. V Session view tak můžete použít jen funkci iCrop, což znamená, že pokud byste chtěli z jednoho samplu použít dvě rozdílné části, tak si je musíte vykopírovat do dvou klipů.
Na mixu Abletonu jsem hledal, jestli je možné pracovat s šířkou stereo stopy tak, jak to mají třeba Pro Tools. Po zadání tématu do Googlu jsem našel link na fórum Ableton s řešením: Musíte použít plug-in, který je součástí progra-mu a jmenuje se Utility. Jeho pomocí jde toto úspěšně provést, přímo na mixu to možné není. Je určitě výhodou, že Live můžete propojit přes rewire i s jinou DAW jako Pro Tools či Reason, čímž získáte další produkční možnosti.
Je škoda, že Ableton stále přímo nepodporuje práci se dvěma monitory. Myslím tím zobrazení Session a Arrangement view najednou. Chápu, že DJ koncepce tomu na pódiu není nakloněna kvůli prostoru, kde se počítá s jedním notebookem, ale spousta uživatelů po tom neustále volá. Naštěstí Ableton předběhl jeden uživatel Live, který vyvinul nástroj Erasermice. Ten si můžete dokoupit jako utilitu Max for Live, která vám nabídne floating windows, a tedy i práci na více monitorech. Dle mého mínění je Ableton v deváté verzi v opravdu výborné kondici, všechny nástroje slouží dobře pro rozvoj hudební i zvukové produkce. Uvnitř Abletonu máte jak kvalitní základní efektové nástroje jako EQ, kompre- sor a reverb, tak i ne úplně tradiční plug-iny pro sound design (jmenovitě například Corpus, Erosion, Granular Delay), se kterými se dají dělat opravdu zajímavá zvuková kouzla.
Závěr
Ableton a Push se zdají být jako sehraná dvojka – „já na bráchu, brácha na mě“. Tam, kde končí kompetence jednoho, začíná tvořivost druhého. Provázanost softwaru a hardwaru je výborně vyřešena – tedy až na zmiňovanou práci s audio klipy. Té se snad dočkáme v budoucnu, protože se jedná jen o softwarové řešení (podporu audio formátů). Za dobrou volbu Abletonu považuji spolupráci s firmou AKAI. Ableton pochopil, že není třeba vyvíjet a vymýšlet už dávno vymyšlené, a našel si opravdu skvělého partnera, který mu pomohl s vývojem tak, aby nástroj dotáhli téměř k dokonalosti.
Na webu výrobce také najdete spoustu zajímavých videí, kde talentovaní muzikanti předvádějí své zvukové „kejkle“ při hraní na Push. Mě osobně nejvíce bavil Let čmeláka od N. R. Korsakova. Na tomto příkladu je totiž krásně vidět, že se v případě kontroleru Ableton Push opravdu jedná o rychlostní pady. Myslím si, že Ableton a Push společně nabízejí kreativní možnosti pro muzikanty mnoha hudebních žánrů, jako jsou třeba world music, filmová produkce, vývoj zvuků pro hry a sound design obecně.
To, co se mi asi nejvíce líbí na Live 9, je fakt, že se jedná o velice kompaktní systém, který je stabilní, má výborný audio engine, je inspirativní a má kvalitní zvukovou výbavu, jak ve virtuálních nástrojích, tak i v efektech. Tak, jak je kompaktní, je i specifický, a pokud s programem nerostete verzi od verze, musíte si na něj zvyknout. Při případném rozhodování o tom, zda si kontroler po-řídit, byste měli zvážit fakt, že Push je silným jen ve spojení s Ableton Live, a že v jiných DAW zatím podporován není. Chvíli vám také může trvat, než si osvojíte všechny funkce, které Push nabízí tak, aby vám sloužil jako prodloužená myš Abletonu, ale vězte, že na všechny mylné kroky má Push tlačítko Undo.
Když nad tím na závěr recenze přemýšlím, musím se přiznat, že se mi Push bude vracet zpět do redakce jen těžko, protože mě jeho koncepce opravdu oslovila a při jamování s ním mě napadla spousta nových melodií a postupů. Že by se už nakonec také stal mým novým hudebním nástrojem?
