RockBass Streamer Standard Fretless 5

Bezpražcová pětistrunná baskytara
Autor: 
Cena: 
12 096,00 Kč

Sen téměř každého basisty… Dlouhovlasý vyzáblý chlapík s barevnou čepičkou na hlavě svírá otlučený bezpražcový Jazzbass… Hraje takové věci?! Spousta z nás ještě neuhádla (a nikdy snad ani neuhádne), kde „to" má vlastně první dobu… Ale ten zvuk, ten neuvěřitelně „osobitej zvuk"! Pojd’me si také trochu zamručet…

Prvotní mladistvá vibrace…

Po shlédnutí záběrů onoho basisty (myslím, že nemusím jmenovat) a ještě pod dojmem návštěvy živého koncertu Jazz Q Martina Kratochvíla (i zde se hrálo na bezpražec) jsem si kdysi umínil, že tento nástroj taktéž musím mít. Budu poskakovat po pódiu, posypávat se zlatým prachem a vazbit na basu… Holky se o mě budou prát. Jeden můj kolega se nabídl, že mi ho postaví. Obšvihli jsme tvar podle Yamahy, kterou vlastnil šťastný muzikant z jiné kapely. Mechaniku mi vyrobili v nějaké českolipské fabrice a dokonce ji i něčím potáhli. Elektrika byla tenkrát z Jolany, model si už nepamatuji. Když jsme natáhli struny Delicia (na Rotosoundy jsem ze studentského příjmu neměl), krk se trochu prohnul, ale to vůbec nevadilo. Dalo se klouzat po hmatníku a vytvářet ony tolik toužené glissy, tak typické pro hru na tento nástroj. Pravda, trochu to neladilo, někdy i více… Když se do plesnivé zkušebny dostavila nějaká starší a zkušenější místní basová celebrita, moje prsty trémou trochu přituhly. Ale co, měl jsem svůj první bezpražec!

Jaco, kam se podíváš…

Kdyby nás tehdy někdo přenesl z těch blbých „osmdesátých let" do současnosti, asi by většinu při spatření dnešního nástrojového sortimentu „klepla pepka". Dostupnost a kvalitu ve vodách bezpražcových baskytar výborně ukazuje (a v mnohém také určuje) „pětka" entry-level nástrojů RockBass, které má, jak dobře všichni víme, pod palcem německá firma Warwick. Je to nástroj čínské provenience, konkrétně model alternativní Streamer Standard, jehož velice přívětivá cena lehce přesahuje hranici deseti „litrů".

Nástroj je již na první pohled velice elegantní a velmi pečlivě opracovaný. Javorový krk je k tělu přichycen pomocí čtyř šroubů a je složen ze tří dílů. Pečlivě opracovaný palisandrový hmatník pak umožňuje velmi plynulá glissanda a snadnou výměnu poloh, pokud to umíte. (V nabídce firmy je také alternativa ebenového hmatníku (tigerstripe)). Na horní hraně jsou umístěny malé perleťové značky usnadňující orientaci na hmatníku. Rozsah nástroje jsou tři oktávy a velká sexta. Nultý pražec je vyjímatelný s možností nastavení výšky strun pomocí imbusu. Pražec sedí v kolejničkách, které brání mechanickému posunu strun. Za nultým pražcem se nachází plastová odnímatelná krytka zaslepující šachtu pro výztuž krku s nápisem Streamer. Hlavice nástroje je pětidílná, přeplátována černou dýhou s nápisem RockBass.

Značková mechanika Warwick je olejová, v chromovaném provedení, s desetimilimetrovým průměrem navíjecího bubnu. Pracuje spolehlivě a má jemný chod, což ocení zejména ti, kteří ladí podle flažoletů - tj. tzv. „na ucho". Taktéž značková kobylka, vyrobená z poctivého pochromovaného kovu, je k tělu přichycena pomocí šesti křížových šroubů. U každého kamene má uživatel možnost nastavit jak výšku struny nad hmatníkem (klasické dva šroubky procházející kamenem), tak dolaďovat oktávy pomocí dlouhého křížového šroubku s pružinou. Aby se kameny od sebe během hry nerozlézaly do stran, je kobylka opatřena též vodícími drážkami pro šroubky.

Carolenový korpus je masivní a nabízí bohaté harmonické spektrum a dlouhý sustain. Má velmi příjemný tvar, který je mi osobně mnohem bližší než například křivky modelu Corvette (máme ale na výběr). Tlusté tělo s ergonomickým vybráním pro pupky hráčů zaručuje také velmi dobrou rezonanci strun. U bezpražců je rezonance potřebná, protože tento nástroj má blíže ke klasickým nástrojům. Mnou testovaný kousek měl krásný odstín tmavomodré barvy se zvýrazněnou kresbou dřeva. Povrch těla nástroje je ošetřen tvrdým polyuretanovým lakem s vysokým leskem.

Zvuk je snímán za pomoci dvou pasivních humbuckerů MEC černé barvy. Potenciometry má Streamer tři, dva umožňují míchat poměr kobylkového a krkového snímače, třetím je společná (dle mého názoru možná tak trochu zbytečná) tónová clona. Knoby potenciometrů i krytka jackového výstupu (stejná jako mají Stratocastery) jsou poctivě kovové ve stejné barvě chrómu jako kobylka a mechanika. Tyto všechny zmiňované atributy pak dávají dohromady velmi pěkný design. Na zadní straně těla nástroje je ještě plastová zaklapávací krytka pasivní elektriky potenciometrů.

Dáme Birdland nebo Teen Town?

Basa dorazila na začátku prázdnin, takže ji zpočátku čekal nedůstojný osud. Zkrátka jsem ji vrzl do kouta a aniž bych se na ni jen podíval, odjel jsem se plavit na českých řekách. Vrátil jsem se k ní teprve nedávno, abych prozkoumal její kvality. Zaujala mě na první pohled svým neotřelým designem. A protože jsem již nějaké Warwicky bez pražců testoval, bylo mi jasné, že se nebude jednat o nějaký průser, protože tahle firma ví, jak vyrobit dobrý nástroj. (S klidným svědomím mohu prohlásit, že jsem držel v ruce již několik pěkných zmetků od známých firem).

Tedy první dojmy… Basa krásně sedí na řemenu, nepřepadává jako jiné dražší nástroje (např. můj Fender Reissue 51), velmi příjemně se drží, nikde žádné ostré hrany ani výčnělky. Krk má příjemnou šíři i tloušťku a rozteč strun je taktéž na pětistrunný nástroj rozumná. Pouze s přístupem do nejvyšších poloh je to slabší. Ruka se vám do výřezu těla nevejde a vy musíte přejít jakoby do palcové polohy kontrabasu, tj. že ruku natočíte po směru hry. Kontrabasistům, kteří jsou zvyklí na několika místech na nástroji měnit prstoklady i postavení ruky, toto asi vadit nebude, ale hráčům důsledně dodržujícím kytarovou techniku hry ano. V tomto bych tedy viděl asi největší konstrukční nedostatek nástroje.

Zvuk jsem nejprve zkoušel ve své domácí hudební laboratoři, kde jsem se píchl rovnou do pultu bez využití jakéhokoliv preampu. Poslouchal jsem na finských aktivních referenčních boxech Genelec 8020A bez subwooferu a když se setmělo, tak na sluchátkách Beyerdynamic DT990. Bez použití jakýchkoliv korekcí jsem okamžitě po zapojení dostal naprosto plnohodnotný zvuk. Co mi učarovalo, byla přirozená komprese tónu, který krásně táhl a neměl tendenci se hned po brnknutí ztratit. I při malé hlasitosti zněly všechny struny (včetně H) naprosto vyrovnaně a basa neměla hluchá místa ani vlky. Domnívám se, že aktivní elektrika by zde byla pouze na škodu. Nemohu si pomoci, ale nejvíce se mi líbil zvuk jen s kobylkovým snímačem. Krkový sice přidává hutnost, ale kladu si otázku, zda je to tolik potřeba. Na stránkách firmy RockBass jsem si všiml, že jednosnímačový model též vyrábějí. Vždy mě fascinoval basista Jirka Veselý, jehož stavěný bezpražec neměl ani potenciometr hlasitosti a zkuste si ho poslechnout na některých CD, slezou vám nehty vzteky. Zkusmo jsem natočil do bicích jedné liberecké kapely bezpražcový part. Hrálo to velice pěkně a v podstatě by se to dalo takto „vzít". Při mixu bych to jen přišlápl trochu nějakým softwarovým kompresorem (optokomprese by slušela velice).

Druhý den jsem s basou odjel do studia, kde jsem ji odzkoušel na aparátu Hartke 3500 VX. Potvrdil se mi můj názor z předešlého večera. Stačil v pohodě pouze zadní snímač, předním jsem zvuk jen lehce dobasoval. Na aparátu jsem přidal více lampové saturace v předzesilovači a už to hrálo jedna báseň. Zvuk táhl a i při velké hlasitosti se nesléval do jednoho „chumlu".

Verdikt

Testovaný nástroj má opravdu velmi dobrý poměr cena/výkon. Je velice precizně opracován, vyroben z poctivého dřeva a nikoliv ze zmačkaných slaměných klobouků domorodců jako je tomu u jiných „pseudobas". Nástroj produkuje nadprůměrný zvuk. Přístup do nejvyšších poloh není sice nejlepší, ale dá se to zvládnout. Takže pokud se chcete stát druhým „českým Jacem" po Pavlu Jakubu Rybovi (pozor, to není ten, který napsal vánoční mši Hej mistře) pořiďte si Streamer a začněte se stupnicemi a rozkladem akordů. Good Luck!

P.S.: Mladým punkáčům… Jacovi bylo něco málo přes osmnáct, když přišel za Zawinulem a řekl mu: „Jsem nejlepší basista na světě". A byl. Tak do toho pojďte taky…