Seriál Studio doma - 5. díl

VSTi a práce s nimi v Cubase

VSTi (Virtual Studio Technology Instrument) je speciální druh virtuálního rozhraní navrženého firmou Steinberg tak, aby bylo možné především v softwarových (ale dnes už i některých hardwarových) hostitelských aplikacích (například sekvencerech) používat virtuální syntezátory (přesněji řečeno tónové generátory, může se jednat i o ROMplery, samplery, rytmery...). VSTi (dnes již ve verzi 3) je postaveno na bázi VST a práce s virtuálními nástroji je velmi podobné práci s VST efekty. Rozhraní VSTi je opět možné používat jak napříč různými operačními systémy, tak napříč různými platformami.

Stejně jako VST, i VSTi se rozšířilo velice rychle a dnes tento standard najdete v řadě aplikacích různých firem.

Práce s VST nástroji

VSTi mají stejnou filozofii, jako efekty VST (viz předchozí díl článku – VST a práce s nimi v Cubase – Music Store 9/06). V jádru se jedná o to stejné, přesto je však cesta zařazení VST nástroje maličko odlišná od zařazení VST efektu. Pro přidání VST nástroje do skladby otevřete virtuální rack nazývaný VST Instruments (Devices -> VST Instruments nebo klávesová zkratka F11). Klikněte myší do volného políčka (s poměrně schovaným nápisem „no instrument") a vyberte požadovaný nástroj z nabídky (například NI Pro-53). Vybraný nástroj se ihned otevře a můžete v něm vybírat konkrétní zvuk, nastavovat parametry, hrát na něj. Pokud se nástroj hned neotevře (záleží, jak máte Cubase nastaven, implicitní nastavení je s otevřením), klikněte na tlačítko „e" (Edit VST Instrument). Ovládání konkrétního nástroje už závisí na výrobci každého nástroje, ale principy jsou stejné jako u ovládání VST efektů. Vše lze opět ovládat pomocí myši, ale i přímo z připojené řídící klaviatury.

Pro ovládání VST nástroje je však ještě zapotřebí vytvořit MIDI stopu, která bude data do virtuálního nástroje vysílat. Vytvořte tedy MIDI stopu (Project -> Add Track -> MIDI nebo některým jiným možným způsobem) a nastavte v této stopě out (výstup) do požadovaného virtuálního nástroje (v našem případě tedy NI Pro-53). Tím nastavíte, že MIDI data v této stopě budou řídit virtuální VST nástroj Pro-53. Pochopitelně i do MIDI stopy lze vkládat automatizace analogicky s audio stopou (pomocí zakreslení automatizace – klikněte na tlačítko „+" (plus) v levé dolní části stopy a vyberte v této „podstopě" parametr, který chcete automatizovat; pro více automatizačních křivek klikněte na „+" v nové automatizační stopě pro vytvoření další automatizační stopy – nebo přímým vysláním z řídící klaviatury).

Řada parametrů virtuálních nástrojů již bývá přímo od výrobce přiřazena určitým MIDI kontrolérům. Pokud je tedy řídící klaviatura vysílá, je možné parametry řídit rovnou v reálném čase. Data jsou při záznamu uložena do MIDI stopy spolu s ostatními událostmi (noty, změna zvuku, atd.) Pokud řídící klaviatura příslušná data k ovládání parametrů virtuálního nástroje nevysílá, je možné vše nastavit v Generic Remote obdobně, jako nastavení efektu (opět viz předchozí díl článku – VST a práce s nimi v Cubase – Music Store). Horní část tabulky zobrazuje přijímaná data (tedy ta, která dokážete z řídící klaviatury vyslat) a spodní část zobrazuje data, na která Cubase přijmutá data promění (třeba právě řízení některého parametru konkrétního virtuální nástroje).

Pokud v MIDI stopě kliknete na tlačítko „e" (Edit Channel Settings), zobrazí se nastavení dané MIDI stopy. Zde můžete přidat některé MIDI efekty podporované Cubase jako například compressor, echo, arpeggiator, atd. Pokud v horní liště Cubase zvolíte možnost Show Inspector a v této části okna pak nejvíce dole kliknete opět na tlačítko „e" (Edit Instrument Channel Settings), otevře se příslušná (v podstatě) audio stopa s VST nástrojem, se kterou je opět možné pracovat jako s libovolnou jinou zvukovou stopou, tedy například i vkládat do ní další efekty (VST i jiné). Z toho všeho je jasně patrné, že virtuální nástroje mohou disponovat jak MIDI efekty (které můžete použít samozřejmě pro libovolnou MIDI stopu; i takovou, která vysílá MIDI data do externího tónového generátoru), tak audio efekty. Může tedy být efekty doslova nadupán. Tímto způsobem je možné vytvořit kvalitní virtuální nahrávací studio s řadou (virtuálních) nástrojů a (virtuálních) efektů.

Cubase 4

Nejnovější verze Cubase 4 se kromě jiného zaměřila na zjednodušení práce s VST nástroji. Každý, kdo s nimi někdy pracoval zjistil, že je zbytečné vytvářet dvě stopy (audio a MIDI). A tak ve Steinbergu zapřemýšleli nad možným řešením. Výsledkem je nový druh stopy v Cubase. Stopa se jmenuje „Instrument" a je právě sloučením MIDI stopy a audio stopy s virtuálním nástrojem. Po vytvoření takové stopy se objeví malá tabulka, kde vyberete konkrétní VST nástroj, který chcete použít. Po jeho zvolení již není nutné vytvářet další stopu. Pokud se podíváte do nastavení stopy, zjistíte, že vstup je nastaven na některé MIDI zařízení (pochopitelně je možné jej volit) a výstup směřuje rovnou na některý z výstupů zvukové karty (opět s možnou volbou). Ono „přesměrování" z MIDI do audio stopy je již provedeno vevnitř, takže uživatel nemá v projektu de facto zbytečné stopy.

Samozřejmě, i v Cubase 4 je možné vložit virtuální nástroj přes VST Instruments rack, jak tomu bylo ve starších verzích. I zde však došlo k vylepšení. Po zvolení určitého VST nástroje se Cubase okamžitě zeptá, jestli chcete pro tento nástroj vytvořit příslušnou MIDI stopu. Pokud zvolíte, že ano, je příslušná MIDI stopa již vytvořena tak, aby její výstup směřoval přímo do právě vytvořeného VST nástroje. Výsledek je tedy stejný jako u starších verzí (separátní MIDI a audio stopa), ale cesta k němu je rychlejší.

Zatížení procesoru

Použití softwarových nástrojů zatěžuje procesor (a to často o poznání víc, než VST efekty), protože musí v reálném čase vytvořit spoustu procesů – vygenerovat celý zvuk. Pro kontrolu zatížení procesoru můžete použít indikátor VST Performance (Device -> VST Performance nebo klávesová zkratka F12), kde se graficky zobrazuje aktuální zatížení procesoru. Pro snížení zatížení procesoru se vyplatí ovládat určité „fígle". Při použití VST nástrojů je někdy dobré se zamyslet nad tím, jestli je opravdu nutné mít jeden samostatný syntezátor pro každou stopu. Pokud například NI Pro-53 použijete ve skladbě vícekrát, je často možné využít jeho multi-tibralu, otevřít jej jako VST nástroj pouze jednou a data do něj vysílat na různých MIDI kanálech stejně jako u jakéhokoliv jiného hardwarového multi-timbrálového nástroje. Řada VST nástrojů podporuje plný šestnáctinásobný multitimbrál.

Nejde však pouze o zatížení procesoru, ale i paměti RAM. Řada nástrojů používá různé technologie pro rychlejší přístup k potřebným datům z paměti RAM. Firma Steinberg používá RAMSave technologii vhodnou pro samplery. Technologie spočívá v uložení konkrétních vzorků, které jsou ve skladbě používány, do paměti RAM a vymazání z této paměti všech ostatních vzorků. Pokud tedy tvoříte skladbu, vyplatí se jednou za čas ji přehrát se stisknutým tlačítkem RAMSave. Počítač si „osahá" které vzorky jsou přesně použity (například pro více hlasitostí může být v jednom zvuku použito více vzorků, ne všechny však využijete). Následuje uložení použitých vzorků a smazání nepoužitých. Pak je možné funkci RAMSave vypnout. Při dalším přehrávání již počítač nemusí „tahat" vzorky z disku, ale načítá je přímo z rychlé paměti RAM (pokud se do paměti všechny vešly).

Jiné produkty (také virtuální samplery) využívají toho, že mají veškeré vzorky uloženy v různých kvalitách. Pro rychlejší a plynulejší přehrávání je tedy možné použít vzorky s nižší zvukovou kvalitou. Počítač tedy nemusí zpracovávat data tak precizně. A teprve při off-line exportu mimo reálný čas, kdy je jedno, jak dlouho bude export trvat, můžete přepnout na kvalitnější zvuky s vyšší vzorkovací frekvencí nebo bitovou hloubkou, aby byl výsledný zvukový soubor opravdu kvalitní.

Procesoru a paměti RAM odlehčíte i volbou vhodné zvukové karty s pokud možno co nejnižší latencí a určitě s ASIO ovladači.

Práce s VSTi v jiných zařízeních

Vzhledem k tomu, že jsou si sekvencery čím dál více podobné a ve své podstatě jsou vlastně stejné, je i práce s VST nástroji v sekvencerech dalších firem podobná. Jiné jsou jen přístupy k automatizaci (některé sekvencery jí dokonce vůbec nedovolují, jiné dovolují pouze některé způsoby řízení automatizace), způsoby jak se dostat k editaci nástroje, atd.

Existují i specializované softwary, jejichž úkolem je pouze být hostitelskou aplikací pro VST nástroje. Takovým softwarem je například DSound GT-Player, do kterého můžete naimportovat libovolný VST nástroj a připojením příslušných MIDI zařízení na něj běžným způsobem hrát. To se může hodit třeba na koncerty nebo pro ty, kteří se na koncert s počítačem dosud bojí, např. alespoň do zkušebny. Pomalu se začínají objevovat už i hardwarová zařízení, která umí VST nástroje importovat a pracovat s nimi.

Firma Native Instruments vytvořila kombinaci hardwaru se softwarem (s názvem KORE), který je schopen používat VST nástroje v libovolném hostitelském zařízení. Například v ProTools je možné použít KORE jako AudioUnit plug-in. Softwarové rozhraní KORE se však dokáže chovat jako VST hostitelské zařízení (přesto, že je samo hostem), a tak do něj můžete načíst všechny vaše VST nástroje a používat je stejně, jako kdyby ProTools hostily přímo tyto VST nástroje. Ba dokonce je k dispozici řada dalších možností a variant, jak se zvukem pracovat. KORE však nemusí být pouze hostem v AudioUnits, ale také třeba v DXi. Tím pádem de facto přemosťuje propast mezi různými platformami.

Závěr

VSTi, jak sám název říká, je technologie nástrojů virtuálního studia. V dnešní době již tedy není problém pracovat díky VSTi stejně jako ve velkém nahrávacím studiu s mnoha různými nástroji (tónovými generátory) a vše mít přitom uvnitř jednoho počítače.